Život ve svobodném státě není samozřejmostí, připomněla Čaputová u příležitosti výročí invaze

Život ve svobodném a demokratickém státě není samozřejmostí, ale vzácnou hodnotou, která byla vykoupena nemalými oběťmi. U příležitosti výročí zahájení vojenské okupace Československa to uvedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Podle premiéra Petera Pellegriniho je výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do někdejšího společného státu Čechů a Slováků připomínkou „našeho hrdinství i selhání“.

Zuzana Čaputová s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem
Zdroj: ČTK/DPA Autor: Wolfgang Kumm

Čaputová si výročí událostí z 21. srpna 1968 připomenula ráno v centru slovenské metropole ještě před odletem na oficiální návštěvu Německa.

V Berlíně se k okupaci vyjádřila na společné tiskové konferenci s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Volání po svobodě a demokracii bylo podle Čaputové v roce 1968 hrubě potlačeno tanky a více než 20 lety vojenské okupace. „I proto jsme dnes nesmírně citliví na to, když je svobodná vůle lidí rozhodnout se o své budoucnosti a o tom, kam budou patřit, potlačená vojenskou agresí,“ zdůraznila.

Kromě prezidenta Steinmeiera se Čaputová v Berlíně setkala i s kancléřkou Angelou Merkelovou. Na její dotaz ji ujistila, že vyšetřování vraždy novináře Jána Kuciaka je nezávislé a zodpovědné a směřuje k odhalení pachatelů a jejich potrestání. Kancléřka stejně jako prezident Steinmeier podle Čaputové „sázejí na Slovensko“ a dali najevo přesvědčení, že Slovensko může „sehrát důležitou úlohu při sbližování našeho regionu se zbytkem Evropské unie“.

Premiér Peter Pellegrini (Smer-SD) podotkl, že výročí srpna 1968 je „připomínkou hrdinství státu, který do velké míry uvěřil v sílu postavit se předem stanovenému geopolitickému rozdělení a budovat budoucnost podle svých vlastních představ“.

Podle Pellegriniho ale události roku 1968 ukázaly také řadu selhání tehdejších vládních představitelů. „Svým pragmatickým cynismem neváhali poskytnout vpádu vojsk do Československa zdánlivou legitimitu.“ Selhali podle něj i lidé, kteří neváhali využít politické změny ve svůj vlastní prospěch a zapomněli tak na „sen o lepší společnosti“.

Peter Pellegrini při pietní akci v Bratislavě
Zdroj: ČT24

Danko odmítl cizí vojáky na slovenském území 

„Násilný akt vojsk Varšavské smlouvy, kterým zlikvidovala obrodný proces v Česko-Slovensku, je potřeba odsoudit i dnes. Rok 1968 je pro nás Slováky silný stejně jako i odchod sovětských vojsk v roce 1990,“ uvedl v prohlášení předseda slovenského parlamentu Andrej Danko.

Výraz Česko-Slovensko, použitý Dankem, se začal ve slovenské politice i v médiích používat po pádu komunismu v roce 1989. Používal se ale také v období pomnichovské druhé republiky, trvající od října 1938 do března 1939, jejíž oficiální název zněl Česko-Slovenská republika nebo Česko-Slovensko.

Šéf vládní Slovenské národní strany dodal, že „nesmíme nikdy dovolit, aby na území Slovenska byli jacíkoli cizí vojáci“.

SNS se dříve postavila proti připravované smlouvě se Spojenými státy, které slíbily poskytnout Slovensku peníze na rekonstrukci vojenských letišť. Strana to zdůvodnila možnou přítomností amerických vojáků na Slovensku.

Ministr zahraničí Miroslav Lajčák vybídl k připomínce obětí okupace Československa a toho, že demokracie nikdy není zaručena a je ji třeba chránit.