Většina demonstrantů v hongkongských ulicích jsou lidé vysokoškolsky vzdělaní, téměř polovinu jich tvoří dvacátníci a téměř všichni nesnáší policii. Tvrdí to univerzitní průzkum mezi šesti a půl tisícovkami protestujích, o kterém informovala agentura AFP.
Nejpočetnější věkovou skupinou jsou lidé ve věku od 20 do 29 let, kterých je 49 procent, pětinu demonstrantů tvoří třicátníci a zhruba desetině protestujících ještě nebylo dvacet. Polovina repondentů rozsáhlého šetření se považuje za příslušníky střední třídy, jedenačtyřicet procent se řadí k třídě nižší.
Motivací zapojit se do protestů bylo pro drtivou většinu demonstrantů – konkrétně 87 procent – dosáhnout stažení návrhu na změnu extradičního zákona, který by umožnil snadnější vydávání stíhaných osob do pevninské Číny. Pětadevadesát procent účastníků průzkumu je nespokojeno s postupem policie při demonstracích a dvaadavedesát procent požaduje vznik nezávislé komise, která by policejní násilí prošetřila.
Studie, při níž spolupracovali badatelé ze tří místních univerzit (průzkum vedli Francis Lee Lap-fung z Chinese University, Edmund Cheng Wai z Baptist University a Samson Yuen Wai-hei z Lingnan University), je zajímavá svým rozsahem. Výzkumníci totiž shromáždili odpovědi 6688 protestujících z dvanácti různých akcí v období od 9. června do 4. srpna, skrze něž chtěli sestavit profil demonstrantů. Vyjádřit svůj nesouhlas s vedením metropole vyráží do ulic muži i ženy téměř rovnoměrně (54 procent mužů, 46 procent žen), celé tři čtvrtiny jich mají vysokoškolské vzdělání.
Cheng Wai upozornil, že ačkoliv lze rozlišit poklidné protestující od těch radikálních, vztahy mezi oběma skupinami postupem času posilovaly. „Mezi demonstranty rostlo přijetí a tolerance pro vypjatější činy,“ uvedl.
Lee připisuje radikalizaci lidí, kteří vyšli do ulic, nedostatečné reakci městské správy. „Když relativně poklidné akce nedokáží vyvolat odpověď vlády, existuje přirozená tendence protestujících vyeskalovat své činy,“ zdůvodnil vědec.
