Moskevská opozice je rozhodnuta zorganizovat další mítink na podporu kandidátů, které městská volební komise odmítla připustit k volbám kvůli údajným nesrovnalostem při registraci. Podle listu Kommersant dali zástupci sílícího opozičního hnutí radnici faktické ultimátum: pokud kandidáty nezaregistruje, odmítne opozice výsledky zářijových voleb do městského zastupitelstva uznat. Na dvacet zraněných a zadržených demonstrantů si u soudu stěžuje na brutální postup policie a žádá potrestání konkrétních viníků. Úřady porušení zákona odmítají.
Opozice dala moskevské radnici ultimátum. Někteří demonstranti se kvůli brutálnímu zásahu policie obrátili na soud
Události ČT: Demonstranti si stěžují u soudu na brutální zásah policie v Rusku (zdroj: ČT24)
Moskevská volební komise tvrdí, že kandidáti nedodali dostatečný počet ověřených podpisů, jejichž seznamem zákon registraci kandidátů podmiňuje. Většina odmítnutých politiků se odvolala, ústřední volební komise ale odmítavé stanovisko potvrdila. Jedinou zákonnou formou odporu, kromě veřejných protestů, tak zůstává žaloba a soud.
Ohledně ultimáta opozice se však podle zpravodaje Českého rozhlasu v Rusku Martina Dorazína nedá očekávat ze strany úřadů žádná zásadnější reakce. „I když opozice prohlásí volby za neplatné, nikdo se tím asi příliš řídit nebude. Bude to zas jeden z mnoha výkřiků a minimálně v Rusku budou výsledky uznány za platné a normální,“ míní Dorazín.
„Otázkou je, jak se budou dál vyvíjet protesty, protože sílí a je tam spousta mladých lidí bez napojení na nějakou politickou opozici. A to je věc, kterou moskevské úřady přestávají zvládat. Proto také ruští senátoři poměrně hystericky obvinili Spojené státy, že prostřednictvím sociálních sítí zasahují do vnitřních záležitostí Ruska. Požadují proto další regulaci sociálních sítí, k čemuž se zřejmě schyluje,“ upozorňuje zpravodaj.
Karas: Napětí v Moskvě sílí, nespokojenost obyvatel roste (zdroj: ČT24)
Protestující si stěžují na policii u soudu
Sobotní protestní demonstraci městské úřady povolily, ale několik stovek protestujících se po skončení akce vydalo k nepovolenému pochodu do centra města. Tvrdá policejní reakce, která následovala, vyvolává v Moskvě veřejnou kritiku, k níž se podle moskevského rozhlasu přidávají i „hvězdy ruského showbyznysu“. Jsou mezi nimi televizní moderátoři Leonid Parfjonov a Jana Rudkovská, spisovatelka Ljudmila Ulická, v Rusku známí rappeři Face a Jegor Krid nebo zpěvák Sergej Lazarev.
Pohoršení vyvolalo zejména video zachycující příslušníka národní gardy, který pěstí bije mladou demonstrantku. Na sobotní demonstraci podle agentury TASS policie zadržela i vozíčkáře. Vlnu nesouhlasu vyvolala už minulý týden informace o pokusech zbavit rodičovských práv rodinu, která se do protestů zapojila s dítětem. Proti takovému opatření protestuje dětská ombudsmanka Anna Kuzněcovová.
Po demonstraci, na níž podle policie o víkendu přišlo 20 tisíc a podle nezávislých odhadů až 60 tisíc lidí, bylo zadrženo kolem dvou set osob.
Během tří týdnů zadržely úřady jen v Moskvě na 2,5 tisíce demonstrantů. Alexandr Kosťuk chtěl na veřejnosti přečíst 31. článek ruské ústavy o svobodě shromažďování, když ho napadlo pět policistů. „Jeden z nich mi vzal ústavu a batoh, čtyři mě svalili na zem a začali bít,“ vzpomíná Kosťuk, který strávil tři dny v nemocnici a stejně jako dvě desítky dalších zadržených se chce kvůli brutálnímu postupu policistů obrátit na soud.
„Nenarušil něčí svobodu a právo, naopak porušena byla práva jeho,“ říká jeho matka Viktoria Kosťuková.
Několik demonstrantů stěžujících si na hrubost policie zastupuje advokát Fjodor Siroš. Požadují jména násilných policistů a vyšetření jejich zásahu. „Neznám ani jeden případ, kdy použití síly bylo oprávněné,“ tvrdí Siroš.
Radnice považuje zásah za adekvátní. Podle ní šlo o odpověď na bezohledné počínání opozice. „Snažili se zastavit provoz na silnicích, blokovali ulice a napadali policisty. Prostě přinutili policii k použití síly,“ uvedl starosta Moskvy Sergej Sobjanin.
Dorazín: Moskevské úřady přestávají protesty zvládat (zdroj: ČT24)
Podpora ze strany dalších měst
Podle mínění ruských politologů byl sobotní protest největší v Rusku za posledních sedm let. Lidé navíc vyráží do ulic i v dalších městech, aby dění v Moskvě podpořili.
„Ačkoliv jde o volby do městského zastupitelstva v Moskvě, kandidáti cítí podporu i v jiných městech, především v Petrohradu, kde tuto sobotu policie zadržela stovku lidí. Přibývají města, která moskevské kandidáty podporují, protest se šíří. Nelze říci, že se šíří celým Ruskem, ale srovnáme-li ty protesty před necelým měsícem s těmi, které se konaly tuto sobotu, růst je velmi znatelný,“ říká zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas.
Další demonstraci se opozice rozhodla zorganizovat příští sobotu 17. srpna, žádost na radnici tentokrát podali zastupitelé Ilja Azar a Andrej Morev, napsala agentura Interfax. Očekávaná účast je 30 tisíc lidí, moskevská radnice zatím na žádost nereagovala. Ve stejnou dobu se bude v Moskvě konat i protestní mítink komunistů pod heslem „Za čestné a transparentní volby“. K akcím organizovaným liberální občanskou opozicí se ale komunistická strana odmítá připojit.
Část opozice požaduje zrušení voleb
Z informací ruských médií vyplývá, že požadavky organizátorů demonstrací se stupňují. Zatímco při první protestní akci koncem července požadovali demonstranti připuštění opozice k volbám, nyní žádají zrušení nebo odklad komunálních voleb, lustraci členů volebních komisí a změnu volebních zákonů.
Názory ruských politologů na potenciál protestního hnutí v Moskvě se různí. Podle šéfa Fondu rozvoje občanské společnosti Konstantina Kostina jsou cíle opozičního hnutí nesourodé, a jakmile se hovoří o konkrétních požadavcích, zájem o demonstrace klesá. „Rozpor mezi mírnými počátečními požadavky a pozdějšími dramatickými výzvami je zjevný. Nikdo ale vážně nepočítá s tím, že by byly volby zrušeny nebo odloženy,“ soudí Kostin.
Skutečnost, že do hnutí odporu se zapojily ruské celebrity, je důkazem krachu pokusů státní moci protesty diskreditovat, řekl listu Kommersant analytik Alexandr Kyněv. „Protest není jen společensky schvalovaný, ale i módní, sledujeme proces heroizace jeho vůdců,“ je přesvědčen Kyněv.