Moskva zažila jeden z největších protestů posledních let. Kvůli volbám demonstrovaly desetitisíce lidí

6 minut
Události ČT: Čtvrtá moskevská sobotní demonstrace za svobodné volby
Zdroj: ČT24

V Moskvě se konala povolená demonstrace za spravedlivé volby. V centru města se sešly desítky tisíc lidí, aby protestovaly proti vyloučení opozice a nezávislých kandidátů ze zářijových voleb do městského sněmu. Ministerstvo vnitra odhadlo počet účastníků na dvacet tisíc, občanští aktivisté z projektu Bělyj sčjotčik až na šedesát tisíc. Jde o největší z již pravidelných sobotních demonstrací. Protestovalo se i v dalších městech, přes tři sta padesát lidí policie zatkla, uvádějí aktivisté z projektu OVD-Info.

„Chceme, aby naše práva byla respektována! Přijdeme znovu! Budeme demonstrovat tak dlouho, dokud bude potřeba, aby se dodržovala ústava. Rusko bude svobodné!“ prohlásila Jelena Rusakovová, jedna z opozičních političek, kterou úřady odmítly zaregistrovat jako kandidátku. „Rusko bude svobodné,“ skandoval v odpovědi dav.

Mezi řečníky byla i Valeria Gudkovová, manželka zadrženého politika Dmitrije Gudkova, který nemůže ve volbách kandidovat. Stejně jako v případě dalších členů opozice zpochybnily úřady podpisy na seznamu osob, které ho podporují. Gudkov navíc dostal třicetidenní trest vězení kvůli účasti na jedné z minulých demonstrací. 

„Když lidé slyší, že Dmitrij sedí třicet dnů, ptají se, co provedl, co musel udělat, aby dostal třicet dnů za mřížemi,“ řekla Gudkovová České televizi.

2 minuty
Desítky tisíc lidí demonstrovaly v centru Moskvy
Zdroj: ČT24

Spisovatelka Ulická: Jsem ráda, že se lidé mění

Demonstranty podpořili známí hudebníci, novináři, herci i spisovatelka Ljudmila Ulická, která četla své verše sepsané před demonstrací. „Jsem velmi ráda, že se lidé mění. Dnes je tu velké množství mladých lidí, a to je v celém pohybu společnosti podstatné,“ řekla České televizi. 

„Tento režim brzy zmizí a my bychom k tomu měli dopomoci. Putinova politika definitivně zkrachovala. Kromě násilí nemá režim společnosti co nabídnout. Občanská společnost je ale s to zabránit vládě v ničení země,“ řekl demonstrantům člen vedení opoziční strany Jabloko Sergej Mitrochin.

„Režim se už ani nesnaží imitovat demokratické procedury, jak se snažil dříve, teď už ve snaze sebezáchovy je připraven hodit tyto procedury rovnou do popelnice,“ dodal pro ČT.

Mezi demonstranty se objevil také oligarcha Sergej Polonskij. Opoziční politička Ljubov Sobolová, kterou úřady odmítly zaregistrovat jako kandidátku, na sociálních sítích oznámila, že ji policie zatkla ještě před konáním moskevské demonstrace. Právnička Sobolová je spolupracovnicí Alexeje Navalného, hlavního oponenta Kremlu.

Zatýkalo se v Moskvě i Petrohradě

Na rozdíl od dvou předchozích demonstrací (27. července a 3. srpna) protest úřady povolily, ale organizátory důrazně varovaly před porušením dohodnutého scénáře a pokračováním protestů v centru metropole.

Mnoho stoupenců vězněného opozičního vůdce Navalného mělo totiž v úmyslu zorganizovat po skončení akce „pokojnou procházku městem“, na kterou se už povolení nevztahuje. Moskevská policie v pátek varovala, že tvrdě zasáhne.

Na demonstraci pak policie zatkla spolupracovníka Navalného, když jako řečník na demonstraci vyzval dav, aby pokračoval v protestu. Zadržela také dalších 256 z několika stovek demonstrantů, kteří po ukončení povoleného protestu zamířili ke Kremlu, uvádějí aktivisté z projektu OVD-Info, který monitoruje počty zadržení.

Demonstrovalo se i v několika dalších velkoměstech v evropské části Ruska i na Sibiři. V Petrohradě, kde se sešlo asi dvě stě demonstrantů na nepovoleném solidárním protestu s Moskvany, policie zadržela 79 lidí. Server OVD-Info napočítal ještě dalších třináct zadržených v Rostově na Donu, dva v Brjansku jihozápadně od Moskvy a dva v Syvtyvkaru jihovýchodně od hlavního města. 

Největší protest za poslední dobu

Organizátoři akce nazvané „Vrátíme si právo na volby“ původně nahlásili úřadům, že na moskevskou demonstraci by mohlo přijít až sto tisíc lidí. I přesto, že se tato očekávání nenaplnila, šlo o nejmohutnější z pravidelných sobotních demonstrací za svobodné a spravedlivé volby. Web Gazeta.ru označil protest za „největší za posledních sedm let“. 

Účast na posledních dvou protestech na přelomu července a srpna byla podstatně skromnější, v moskevských ulicích ale tehdy bylo zadrženo rekordních více než dva tisíce lidí. Většina z nich byla po krátkém pohovoru propuštěna, desítky lidí ale neunikly pokutě nebo několikadennímu trestu vězení. Asi deset lidí, které vyšetřovatelé označili za organizátory „masových nepokojů“, je ve vazbě a hrozí jim až 15 let za mřížemi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 23 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 49 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...