Moskva zažila jeden z největších protestů posledních let. Kvůli volbám demonstrovaly desetitisíce lidí

6 minut
Události ČT: Čtvrtá moskevská sobotní demonstrace za svobodné volby
Zdroj: ČT24

V Moskvě se konala povolená demonstrace za spravedlivé volby. V centru města se sešly desítky tisíc lidí, aby protestovaly proti vyloučení opozice a nezávislých kandidátů ze zářijových voleb do městského sněmu. Ministerstvo vnitra odhadlo počet účastníků na dvacet tisíc, občanští aktivisté z projektu Bělyj sčjotčik až na šedesát tisíc. Jde o největší z již pravidelných sobotních demonstrací. Protestovalo se i v dalších městech, přes tři sta padesát lidí policie zatkla, uvádějí aktivisté z projektu OVD-Info.

„Chceme, aby naše práva byla respektována! Přijdeme znovu! Budeme demonstrovat tak dlouho, dokud bude potřeba, aby se dodržovala ústava. Rusko bude svobodné!“ prohlásila Jelena Rusakovová, jedna z opozičních političek, kterou úřady odmítly zaregistrovat jako kandidátku. „Rusko bude svobodné,“ skandoval v odpovědi dav.

Mezi řečníky byla i Valeria Gudkovová, manželka zadrženého politika Dmitrije Gudkova, který nemůže ve volbách kandidovat. Stejně jako v případě dalších členů opozice zpochybnily úřady podpisy na seznamu osob, které ho podporují. Gudkov navíc dostal třicetidenní trest vězení kvůli účasti na jedné z minulých demonstrací. 

„Když lidé slyší, že Dmitrij sedí třicet dnů, ptají se, co provedl, co musel udělat, aby dostal třicet dnů za mřížemi,“ řekla Gudkovová České televizi.

2 minuty
Desítky tisíc lidí demonstrovaly v centru Moskvy
Zdroj: ČT24

Spisovatelka Ulická: Jsem ráda, že se lidé mění

Demonstranty podpořili známí hudebníci, novináři, herci i spisovatelka Ljudmila Ulická, která četla své verše sepsané před demonstrací. „Jsem velmi ráda, že se lidé mění. Dnes je tu velké množství mladých lidí, a to je v celém pohybu společnosti podstatné,“ řekla České televizi. 

„Tento režim brzy zmizí a my bychom k tomu měli dopomoci. Putinova politika definitivně zkrachovala. Kromě násilí nemá režim společnosti co nabídnout. Občanská společnost je ale s to zabránit vládě v ničení země,“ řekl demonstrantům člen vedení opoziční strany Jabloko Sergej Mitrochin.

„Režim se už ani nesnaží imitovat demokratické procedury, jak se snažil dříve, teď už ve snaze sebezáchovy je připraven hodit tyto procedury rovnou do popelnice,“ dodal pro ČT.

Mezi demonstranty se objevil také oligarcha Sergej Polonskij. Opoziční politička Ljubov Sobolová, kterou úřady odmítly zaregistrovat jako kandidátku, na sociálních sítích oznámila, že ji policie zatkla ještě před konáním moskevské demonstrace. Právnička Sobolová je spolupracovnicí Alexeje Navalného, hlavního oponenta Kremlu.

Zatýkalo se v Moskvě i Petrohradě

Na rozdíl od dvou předchozích demonstrací (27. července a 3. srpna) protest úřady povolily, ale organizátory důrazně varovaly před porušením dohodnutého scénáře a pokračováním protestů v centru metropole.

Mnoho stoupenců vězněného opozičního vůdce Navalného mělo totiž v úmyslu zorganizovat po skončení akce „pokojnou procházku městem“, na kterou se už povolení nevztahuje. Moskevská policie v pátek varovala, že tvrdě zasáhne.

Na demonstraci pak policie zatkla spolupracovníka Navalného, když jako řečník na demonstraci vyzval dav, aby pokračoval v protestu. Zadržela také dalších 256 z několika stovek demonstrantů, kteří po ukončení povoleného protestu zamířili ke Kremlu, uvádějí aktivisté z projektu OVD-Info, který monitoruje počty zadržení.

Demonstrovalo se i v několika dalších velkoměstech v evropské části Ruska i na Sibiři. V Petrohradě, kde se sešlo asi dvě stě demonstrantů na nepovoleném solidárním protestu s Moskvany, policie zadržela 79 lidí. Server OVD-Info napočítal ještě dalších třináct zadržených v Rostově na Donu, dva v Brjansku jihozápadně od Moskvy a dva v Syvtyvkaru jihovýchodně od hlavního města. 

Největší protest za poslední dobu

Organizátoři akce nazvané „Vrátíme si právo na volby“ původně nahlásili úřadům, že na moskevskou demonstraci by mohlo přijít až sto tisíc lidí. I přesto, že se tato očekávání nenaplnila, šlo o nejmohutnější z pravidelných sobotních demonstrací za svobodné a spravedlivé volby. Web Gazeta.ru označil protest za „největší za posledních sedm let“. 

Účast na posledních dvou protestech na přelomu července a srpna byla podstatně skromnější, v moskevských ulicích ale tehdy bylo zadrženo rekordních více než dva tisíce lidí. Většina z nich byla po krátkém pohovoru propuštěna, desítky lidí ale neunikly pokutě nebo několikadennímu trestu vězení. Asi deset lidí, které vyšetřovatelé označili za organizátory „masových nepokojů“, je ve vazbě a hrozí jim až 15 let za mřížemi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové a Američané tajně jednali o Ukrajině ve Švýcarsku, píše Reuters

Američané z přechodového týmu prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení ruské války na Ukrajině. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio mezitím prohlásil, že Trump a ruský vůdce Vladimir Putin se sejdou, až bude reálné dosažení pokroku v jednáních. Financial Times (FT) uvedly, že Moskva na rusko-amerických jednáních v Rijádu požadovala stažení NATO z východního křídla, zdroj listu ale později své vyjádření upravil s tím, že hovořil o situaci v roce 2022.
05:40Aktualizovánopřed 9 mminutami

Hamás předal Izraeli neznámé tělo, Netanjahu hrozí odplatou

Jeruzalém donutí Hamás zaplatit za to, že neodevzdal tělo rukojmí Širi Bibasové podle dohody, oznámil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tělo podle něj patří ženě z Pásma Gazy. Teroristé z Hamásu tvrdí, že pozůstatky Bibasové byly v sutinách patrně promíchány s těly ostatních obětí izraelského náletu. Odhalení podle izraelských médií zvyšuje nejistotu ohledně další fáze příměří, na níž se měly obě strany dohodnout během končící první fáze.
07:25Aktualizovánopřed 44 mminutami

Francie výrazně omezí věčné chemikálie. Další státy se na to chystají

Francie výrazně omezí používání takzvaných věčných chemikálií. Dolní komora parlamentu definitivně schválila přísnější regulaci perfluorovaných a polyfluorovaných látek známých pod zkratkou PFAS. Zákon od začátku příštího roku počítá se zákazem prodeje výrobků obsahujících tyto látky, například kosmetiky či oblečení. Firmy, které věčné chemikálie používají, budou muset platit speciální poplatek.
před 1 hhodinou

EU navrhuje zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině, píše Politico

Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy korun) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu s ohledem na probíhající rozhovory mezi USA a Ruskem.
09:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Země EU mají zmapovat únik vody z potrubí, akutní problémy hlásí Řecko

Evropská unie zahájila v únoru kampaň na zajištění dostatku vody do budoucna. Už teď podle Bruselu pociťuje problémy 38 procent obyvatel členských zemí. Ty mají v rámci unijní kampaně mimo jiné do příštího roku zmapovat úroveň úniku vody z potrubí. Do jeho oprav chce sedmadvacítka následně investovat stovky miliard eur. Akutní jsou problémy s úniky hlavně na jihu Evropy, například v Řecku.
před 4 hhodinami

Spirála násilí zanechává šrámy na izraelské a palestinské psychice

Masakr ze 7. října 2023, zabíjení a destrukce následné války i návraty zubožených rukojmí hluboce zraňují kolektivní psychiku Izraelců a Palestinců a vytváří hluboké příkopy.
před 5 hhodinami

Zaostávající východ Německa hledá spásu v krajní pravici

Německo se i pětatřicet let po sjednocení potýká s rozdíly mezi východem a západem. Spolkové země někdejší NDR trápí nižší platy a vyšší nezaměstnanost. Populární je tam zejména krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). V nadcházejících volbách by straně mohla dát hlas až pětina voličů, ukazují průzkumy.
před 5 hhodinami

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému. Ten doufá v pragmatismus

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu prohlásil, že kdyby Zelenskyj chtěl, mohl přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...