Moskva zažila jeden z největších protestů posledních let. Kvůli volbám demonstrovaly desetitisíce lidí

6 minut
Události ČT: Čtvrtá moskevská sobotní demonstrace za svobodné volby
Zdroj: ČT24

V Moskvě se konala povolená demonstrace za spravedlivé volby. V centru města se sešly desítky tisíc lidí, aby protestovaly proti vyloučení opozice a nezávislých kandidátů ze zářijových voleb do městského sněmu. Ministerstvo vnitra odhadlo počet účastníků na dvacet tisíc, občanští aktivisté z projektu Bělyj sčjotčik až na šedesát tisíc. Jde o největší z již pravidelných sobotních demonstrací. Protestovalo se i v dalších městech, přes tři sta padesát lidí policie zatkla, uvádějí aktivisté z projektu OVD-Info.

„Chceme, aby naše práva byla respektována! Přijdeme znovu! Budeme demonstrovat tak dlouho, dokud bude potřeba, aby se dodržovala ústava. Rusko bude svobodné!“ prohlásila Jelena Rusakovová, jedna z opozičních političek, kterou úřady odmítly zaregistrovat jako kandidátku. „Rusko bude svobodné,“ skandoval v odpovědi dav.

Mezi řečníky byla i Valeria Gudkovová, manželka zadrženého politika Dmitrije Gudkova, který nemůže ve volbách kandidovat. Stejně jako v případě dalších členů opozice zpochybnily úřady podpisy na seznamu osob, které ho podporují. Gudkov navíc dostal třicetidenní trest vězení kvůli účasti na jedné z minulých demonstrací. 

„Když lidé slyší, že Dmitrij sedí třicet dnů, ptají se, co provedl, co musel udělat, aby dostal třicet dnů za mřížemi,“ řekla Gudkovová České televizi.

2 minuty
Desítky tisíc lidí demonstrovaly v centru Moskvy
Zdroj: ČT24

Spisovatelka Ulická: Jsem ráda, že se lidé mění

Demonstranty podpořili známí hudebníci, novináři, herci i spisovatelka Ljudmila Ulická, která četla své verše sepsané před demonstrací. „Jsem velmi ráda, že se lidé mění. Dnes je tu velké množství mladých lidí, a to je v celém pohybu společnosti podstatné,“ řekla České televizi. 

„Tento režim brzy zmizí a my bychom k tomu měli dopomoci. Putinova politika definitivně zkrachovala. Kromě násilí nemá režim společnosti co nabídnout. Občanská společnost je ale s to zabránit vládě v ničení země,“ řekl demonstrantům člen vedení opoziční strany Jabloko Sergej Mitrochin.

„Režim se už ani nesnaží imitovat demokratické procedury, jak se snažil dříve, teď už ve snaze sebezáchovy je připraven hodit tyto procedury rovnou do popelnice,“ dodal pro ČT.

Mezi demonstranty se objevil také oligarcha Sergej Polonskij. Opoziční politička Ljubov Sobolová, kterou úřady odmítly zaregistrovat jako kandidátku, na sociálních sítích oznámila, že ji policie zatkla ještě před konáním moskevské demonstrace. Právnička Sobolová je spolupracovnicí Alexeje Navalného, hlavního oponenta Kremlu.

Zatýkalo se v Moskvě i Petrohradě

Na rozdíl od dvou předchozích demonstrací (27. července a 3. srpna) protest úřady povolily, ale organizátory důrazně varovaly před porušením dohodnutého scénáře a pokračováním protestů v centru metropole.

Mnoho stoupenců vězněného opozičního vůdce Navalného mělo totiž v úmyslu zorganizovat po skončení akce „pokojnou procházku městem“, na kterou se už povolení nevztahuje. Moskevská policie v pátek varovala, že tvrdě zasáhne.

Na demonstraci pak policie zatkla spolupracovníka Navalného, když jako řečník na demonstraci vyzval dav, aby pokračoval v protestu. Zadržela také dalších 256 z několika stovek demonstrantů, kteří po ukončení povoleného protestu zamířili ke Kremlu, uvádějí aktivisté z projektu OVD-Info, který monitoruje počty zadržení.

Demonstrovalo se i v několika dalších velkoměstech v evropské části Ruska i na Sibiři. V Petrohradě, kde se sešlo asi dvě stě demonstrantů na nepovoleném solidárním protestu s Moskvany, policie zadržela 79 lidí. Server OVD-Info napočítal ještě dalších třináct zadržených v Rostově na Donu, dva v Brjansku jihozápadně od Moskvy a dva v Syvtyvkaru jihovýchodně od hlavního města. 

Největší protest za poslední dobu

Organizátoři akce nazvané „Vrátíme si právo na volby“ původně nahlásili úřadům, že na moskevskou demonstraci by mohlo přijít až sto tisíc lidí. I přesto, že se tato očekávání nenaplnila, šlo o nejmohutnější z pravidelných sobotních demonstrací za svobodné a spravedlivé volby. Web Gazeta.ru označil protest za „největší za posledních sedm let“. 

Účast na posledních dvou protestech na přelomu července a srpna byla podstatně skromnější, v moskevských ulicích ale tehdy bylo zadrženo rekordních více než dva tisíce lidí. Většina z nich byla po krátkém pohovoru propuštěna, desítky lidí ale neunikly pokutě nebo několikadennímu trestu vězení. Asi deset lidí, které vyšetřovatelé označili za organizátory „masových nepokojů“, je ve vazbě a hrozí jim až 15 let za mřížemi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 53 mminutami

Zemřel architekt Tančícího domu Frank Gehry

Ve věku 96 let zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times. Stalo se tak po krátkém respiračním onemocnění v jeho domě ve městě Santa Monica v Kalifornii, sdělila listu jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské útoky na Ukrajinu zabily několik lidí

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Charkovská oblastní prokuratura během dne podle stanice BBC informovala o dvou zabitých při ruském útoku na nákladní vůz v Izjumu. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 5 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...