Moskva zažila jeden z největších protestů posledních let. Kvůli volbám demonstrovaly desetitisíce lidí

6 minut
Události ČT: Čtvrtá moskevská sobotní demonstrace za svobodné volby
Zdroj: ČT24

V Moskvě se konala povolená demonstrace za spravedlivé volby. V centru města se sešly desítky tisíc lidí, aby protestovaly proti vyloučení opozice a nezávislých kandidátů ze zářijových voleb do městského sněmu. Ministerstvo vnitra odhadlo počet účastníků na dvacet tisíc, občanští aktivisté z projektu Bělyj sčjotčik až na šedesát tisíc. Jde o největší z již pravidelných sobotních demonstrací. Protestovalo se i v dalších městech, přes tři sta padesát lidí policie zatkla, uvádějí aktivisté z projektu OVD-Info.

„Chceme, aby naše práva byla respektována! Přijdeme znovu! Budeme demonstrovat tak dlouho, dokud bude potřeba, aby se dodržovala ústava. Rusko bude svobodné!“ prohlásila Jelena Rusakovová, jedna z opozičních političek, kterou úřady odmítly zaregistrovat jako kandidátku. „Rusko bude svobodné,“ skandoval v odpovědi dav.

Mezi řečníky byla i Valeria Gudkovová, manželka zadrženého politika Dmitrije Gudkova, který nemůže ve volbách kandidovat. Stejně jako v případě dalších členů opozice zpochybnily úřady podpisy na seznamu osob, které ho podporují. Gudkov navíc dostal třicetidenní trest vězení kvůli účasti na jedné z minulých demonstrací. 

„Když lidé slyší, že Dmitrij sedí třicet dnů, ptají se, co provedl, co musel udělat, aby dostal třicet dnů za mřížemi,“ řekla Gudkovová České televizi.

2 minuty
Desítky tisíc lidí demonstrovaly v centru Moskvy
Zdroj: ČT24

Spisovatelka Ulická: Jsem ráda, že se lidé mění

Demonstranty podpořili známí hudebníci, novináři, herci i spisovatelka Ljudmila Ulická, která četla své verše sepsané před demonstrací. „Jsem velmi ráda, že se lidé mění. Dnes je tu velké množství mladých lidí, a to je v celém pohybu společnosti podstatné,“ řekla České televizi. 

„Tento režim brzy zmizí a my bychom k tomu měli dopomoci. Putinova politika definitivně zkrachovala. Kromě násilí nemá režim společnosti co nabídnout. Občanská společnost je ale s to zabránit vládě v ničení země,“ řekl demonstrantům člen vedení opoziční strany Jabloko Sergej Mitrochin.

„Režim se už ani nesnaží imitovat demokratické procedury, jak se snažil dříve, teď už ve snaze sebezáchovy je připraven hodit tyto procedury rovnou do popelnice,“ dodal pro ČT.

Mezi demonstranty se objevil také oligarcha Sergej Polonskij. Opoziční politička Ljubov Sobolová, kterou úřady odmítly zaregistrovat jako kandidátku, na sociálních sítích oznámila, že ji policie zatkla ještě před konáním moskevské demonstrace. Právnička Sobolová je spolupracovnicí Alexeje Navalného, hlavního oponenta Kremlu.

Zatýkalo se v Moskvě i Petrohradě

Na rozdíl od dvou předchozích demonstrací (27. července a 3. srpna) protest úřady povolily, ale organizátory důrazně varovaly před porušením dohodnutého scénáře a pokračováním protestů v centru metropole.

Mnoho stoupenců vězněného opozičního vůdce Navalného mělo totiž v úmyslu zorganizovat po skončení akce „pokojnou procházku městem“, na kterou se už povolení nevztahuje. Moskevská policie v pátek varovala, že tvrdě zasáhne.

Na demonstraci pak policie zatkla spolupracovníka Navalného, když jako řečník na demonstraci vyzval dav, aby pokračoval v protestu. Zadržela také dalších 256 z několika stovek demonstrantů, kteří po ukončení povoleného protestu zamířili ke Kremlu, uvádějí aktivisté z projektu OVD-Info, který monitoruje počty zadržení.

Demonstrovalo se i v několika dalších velkoměstech v evropské části Ruska i na Sibiři. V Petrohradě, kde se sešlo asi dvě stě demonstrantů na nepovoleném solidárním protestu s Moskvany, policie zadržela 79 lidí. Server OVD-Info napočítal ještě dalších třináct zadržených v Rostově na Donu, dva v Brjansku jihozápadně od Moskvy a dva v Syvtyvkaru jihovýchodně od hlavního města. 

Největší protest za poslední dobu

Organizátoři akce nazvané „Vrátíme si právo na volby“ původně nahlásili úřadům, že na moskevskou demonstraci by mohlo přijít až sto tisíc lidí. I přesto, že se tato očekávání nenaplnila, šlo o nejmohutnější z pravidelných sobotních demonstrací za svobodné a spravedlivé volby. Web Gazeta.ru označil protest za „největší za posledních sedm let“. 

Účast na posledních dvou protestech na přelomu července a srpna byla podstatně skromnější, v moskevských ulicích ale tehdy bylo zadrženo rekordních více než dva tisíce lidí. Většina z nich byla po krátkém pohovoru propuštěna, desítky lidí ale neunikly pokutě nebo několikadennímu trestu vězení. Asi deset lidí, které vyšetřovatelé označili za organizátory „masových nepokojů“, je ve vazbě a hrozí jim až 15 let za mřížemi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 mminutou

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 3 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 1 hhodinou

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...