Bez závojů i lyžařských masek. V Nizozemsku začal platit zákaz zahalování na veřejnosti

3 minuty
Události ČT: Zákaz zahalování obličeje v Nizozemsku
Zdroj: ČT24

V Nizozemsku začal platit částečný zákaz zahalování tváře, který se týká i muslimských ženských oděvů, jako jsou burky a nikáby. Opatření se vztahuje na školy, hromadnou dopravu, nemocnice a úřady. Média zatím nezaznamenala, že by byl kdokoli za porušení nového zákona potrestán, a podle deníku The Guardian se ihned ukazuje, že v praxi není příliš funkční. Zákony ohledně zahalování tváře na veřejnosti v minulosti přijali ve Francii, Belgii, Rakousku či Norsku.

Nizozemský parlament po letech polemik „částečný zákaz oblečení zakrývajícího tvář“ definitivně schválil na konci loňského června. Kromě burek a nikábů se vztahuje například i na motorkářské helmy či lyžařské masky.

Podle francouzského listu Les Echos nicméně míří zejména proti muslimkám nosícím tradiční pokrývky hlavy. Přesný počet žen, které v Nizozemsku takto činí, není známý, odhaduje se však na 200 až 400, uvedla agentura AFP.

Na ulicích a veřejných prostranstvích nicméně uvedené doplňky zůstávají na rozdíl od jiných evropských zemí povolené. Zákon zároveň uvádí řadu výjimek, které jsou nutné z různých profesních důvodů. Například lékaři si v nemocnicích obličeje stále budou moci zakrývat, stejně jako šermíři při turnajích nebo lidé účastnící se karnevalů či maškarních plesů.

Ti, kdo nový zákaz poruší, mohou být z dané budovy vykázáni a hrozí jim pokuta 150 eur (téměř 4000 Kč). Zákon umožňuje zaměstnancům škol, nemocnic a úřadů a také řidičům dopravních prostředků zakázat vstup například ženě s burkou, přičemž mohou požádat o pomoc policii. 

Za tři roky bude zákaz vyhodnocen

Výsledky opatření mají být vyhodnoceny po třech letech platnosti. Podle deníku The Guardian představitelé dopravních společností i policie naznačují, že zákaz nejsou ochotni vymáhat.

„Policie nám řekla, že zákaz není prioritou, a proto nebudou schopni reagovat do obvyklých 30 minut, jestli vůbec. To znamená, že pokud bude osobě s burkou či nikábem bráněno ve snaze využít službu, naši zaměstnanci nebudou mít podporu při rozhodování, jak mají postupovat,“ řekl mluvčí rotterdamského dopravního podniku RET Pedro Peters.

Podle AFP pak vícero nemocnic dalo najevo, že nikomu neodmítnou poskytnout péči, „nehledě na to, co bude mít na sobě“. Nizozemská federace fakultních nemocnic v prohlášení uvedla, že vymáhání zákona je na policii a prokurátorech. „Nevíme o žádných případech, kdy by nošení oděvů zakrývajících obličej… vedlo k problémům,“ dodala.

Z evropských zemí platí částečná omezení zahalování tváře v Německu, Itálii, Švýcarsku, Norsku a v Bosně a Hercegovině. Úplný zákaz nošení závojů a šátků zahalujících obličej na veřejnosti přijala v roce 2011 jako první evropská země Francie. Následovaly ji Belgie, Bulharsko, Lotyšsko, Rakousko a Dánsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa zahájila s USA jednání o clech

Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič zahájil ve Washingtonu se svými americkými protějšky rozhovory o clech. Snahou Evropské komise je odvrátit možné zavedení amerických cel na evropské výrobky, zejména na automobily.
18:10Aktualizovánopřed 23 mminutami

Izraelská armáda převzala těla čtyř rukojmí od Červeného kříže

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo Červenému kříži (ČK) rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmí, která ozbrojenci unesli živá z jižního Izraele při svém útoku 7. října 2023. Izraelská armáda ve čtvrtek krátce nato oznámila, že těla od pracovníků ČK převzala, což potvrdila i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému. Ten doufá v pragmatismus

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu prohlásil, že kdyby chtěl, mohl Zelenskyj přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly. Trump dále tvrdí, že Zelenskyj v době návštěvy amerického ministra financí v Kyjevě spal a s ministrem se nesešel, přestože ze setkání existují fotografie.
05:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Británie chce dostat na Ukrajinu desetitisíce vojáků, tíží ji historická lekce

Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.
před 2 hhodinami

Začaly přípravy na soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu se konalo přípravné slyšení s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti, nebo doživotní vězení.
07:31Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
před 13 hhodinami

CDU/CSU se vrátila ke konzervativním kořenům, Levice posiluje u mladých voličů

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).
před 13 hhodinami

Paříž hostila druhou schůzku o Ukrajině. Evropa musí být silnější, shrnul Fiala

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na středu do Paříže další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Oproti pondělní schůzce tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské a skandinávské státy či Kanadu. Za Česko se přes videohovor zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, zmínil.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...