V Dánsku dostala poprvé pokutu žena se zahalenou tváří

První žena dostala v Dánsku pokutu za porušení zákona, který zakazuje zahalování obličeje na veřejnosti. Informovala o tom agentura AFP. Osmadvacetiletá žena, která na sobě měla muslimský oděv nikáb, se v pátek v obchodním centru ve městě Hörsholm na severovýchodě země dostala do potyčky s jinou ženou, která se jí závoj snažila z obličeje strhnout. Na místo byla přivolána policie.

„Během střetu ženě nikáb spadl, ale když jsme dorazili na místo, už ho měla zase nasazený,“ řekl policista David Borchersen. Policie ženu v nikábu vyfotografovala a také získala záznam z bezpečnostní kamery zachycující incident.

Policisté zahalené ženě následně oznámili, že jí poštou přijde výzva k uhrazení pokuty ve výši  tisíc dánských korun (3438 Kč). Vyzvali ji rovněž, aby si buď závoj sundala, nebo opustila veřejný prostor. „Učinila to druhé,“ uvedl Borchersen.

Dánsko 1. srpna rozšířilo řady evropských zemí, které zakazují nosit na veřejnosti oblečení zahalující obličej. Dánská vláda zdůraznila, že opatření není namířené proti žádnému náboženství. Nejvíce se ale dotýká ženských muslimských oděvů, jako jsou burka či nikáb.

Opakované porušení zákazu? Hrozí vězení

Lidé, kteří tento zákon poruší poprvé, riskují pokutu do tisíce dánských korun. Při opakovaném porušení hrozí pokuta až 10 tisíc dánských korun či trest vězení až šest měsíců. Každý, kdo bude výhrůžkami či násilím nutit druhou osobu nosit závoj zahalující obličej, může být rovněž pokutován, případně uvězněn až na dva roky.

Kritici v Dánsku vnímají opatření jako ústupek ve světle sílícího protiimigračního cítění obyvatel této severské země a poukazují při tom na zanedbatelný počet dánských muslimek, které kontroverzní oděvy nosí. Podle agentury Reuters v Dánsku žije asi 150 až 200 muslimek, které denně nosí nikáb nebo burku kompletně zakrývající tvář.

Dánský ministr spravedlnosti Sören Pape Poulsen již dříve řekl, že zahalování obličeje „není slučitelné s hodnotami dánské společnosti“ a že „je neuctivé skrývat svou tvář během interakcí ve veřejném prostoru“.

Jako první v Evropě zakázala zahalování obličeje na veřejnosti Francie. Podobná či stejná opatření poté přijaly Německo, Rakousko, Belgie, Nizozemsko či Bulharsko.

  • Burka je jednolitý závoj, který zakrývá celé tělo včetně obličeje a ponechává jen mřížku pro oči. Je spojována s nejkonzervativnějším výkladem koránu, často ji nosí muslimky v Afghánistánu či Pákistánu.

  • Nikáb je jedno- nebo vícevrstevný závoj, který halí obličej kromě očí, pro něž je ponechán úzký průhled. Odívají se do něj především ženy v zemích kolem Perského zálivu (Saúdské Arábii, Jemenu, Bahrajnu, Kuvajtu, Kataru, Ománu a Spojených arabských emirátech) a v Pákistánu.
Druhy muslimského zahalování
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok na Tel Aviv má minimálně jednu oběť. Ranění jsou také v Dubaji

V Izraeli a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly v sobotu večer SEČ hlasité exploze poté, co Írán spustil další protiútok v odvetě za izraelsko-americké údery. Nejméně jeden přímý zásah hlásí Tel Aviv. Na místě je podle Reuters jedna oběť a kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Čtyři lidé byli také zraněni po incidentu, který se odehrál na mezinárodním letišti v Dubaji, kde dron zasáhl také ikonický hotel Burdž al-Arab.
00:01Aktualizovánopřed 6 mminutami

Írán v odvetných salvách cílil na Izrael

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je podle Reuters kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

Chameneí je po smrti, potvrdil Trump

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Chameneího smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump. Íránská státní média však tvrdí, že Chameneí „dál pevně velí na bojišti“.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...