Dánsko se přidalo k zemím se zákazem zahalování tváře. Výjimku povoluje v mrazech a při karnevalech

Nahrávám video

Až půlroční vězení hrozí od 1. srpna v Dánsku tomu, kdo opakovaně poruší zákaz zahalování obličeje na veřejnosti. Severská země se tak připojuje k několika dalším evropským státům, které už podobné opatření zavedly dříve. A ačkoli se zákaz týká jakéhokoli zahalení celého obličeje, například i lyžařských masek, kritici ho nejvíce spojují s ženskými muslimskými oděvy, jako je burka či nikáb.

„Svůj nikáb si nesundám. A pokud to někdy udělám, tak jen proto, že sama budu chtít,“ uvedla jedenadvacetiletá studentka pedagogické školy Sabina. Spolu s dalšími odpůrkyněmi tohoto opatření, i nemuslimskými ženami, se ve středu chystá v Kodani do protestního průvodu. Některé jeho účastnice chtějí jít na demonstraci se zakrytým obličejem.

Dánská vláda ale opatření hájí s tím, že zahalování obličeje „není slučitelné s hodnotami dánské společnosti“. Dánský ministr spravedlnosti Sören Pape Poulsen už dříve také uvedl, že „je neuctivé skrývat svou tvář během komunikace ve veřejném prostoru“.

Opakované porušení zákazu může znamenat až půlroční vězení

Lidé, kteří tento zákon poruší poprvé, riskují pokutu do 1000 dánských korun (3460 korun). Při opakovaném porušení hrozí pokuta až deset tisíc dánských korun či trest vězení až šest měsíců. Každý, kdo bude výhrůžkami či násilím nutit druhou osobu nosit závoj zahalující obličej, může být rovněž pokutován, případně uvězněn až na dva roky.

Zákon, který předložila středopravá vládnoucí koalice, schválili poslanci letos v květnu poměrem 75 hlasů ku 30, dalších 74 poslanců se zdrželo hlasování.

Nahrávám video
Druhy muslimského zahalování
Zdroj: ČT24

Zahalování je povolené kvůli zimě nebo během karnevalů

Nová legislativní norma povoluje, aby si občané zahalovali obličej, pokud k tomu mají „zřetelné důvody“, jako je například mrazivé počasí. Zakrývat obličej si mohou také v případě, že tím plní jiné zákonné nařízení, jakým je například používání motocyklových helem. Zákaz se netýká ani masek během karnevalů.

Dánská vláda už v roce 2008 zakázala zahalování obličeje soudkyním, což ale nemělo v praxi dopad, protože u dánských soudů vyznavačky islámu nepůsobí. Jako první v Evropě zakázala zahalování obličeje na veřejnosti v roce 2011 Francie. Podobná opatření poté přijaly například Bulharsko, Lotyšsko, Rakousko či Nizozemsko.

O tom, zda mají muslimské ženy skrývat své vlasy a případně i tělo a tvář, nemá jasno ani islám sám. V Koránu se věnuje ženskému odívání jen okrajový prostor. Ve svých sto čtrnácti súrách (kapitolách) se jím zabývá pouze na dvou místech, a navíc poměrně vágně, z čehož pramení také protichůdné interpretace. „V Koránu je výslovný imperativ na cudnost, nikoliv na konkrétní formu zahalení,“ říká arabista a islamolog Bronislav Ostřanský.

V zahalování tváře nejsou ale jednotní ani muslimové. „Zahalování obličeje, pokud jde o nikáb nebo burku, má mnoho velmi vášnivých odpůrců z muslimských kruhů,“ upozornil arabista a islamolog Bronislav Ostřanský, podle kterého se tato skutečnost v médiích příliš neobjevuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 53 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 6 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...