Až půlroční vězení hrozí od 1. srpna v Dánsku tomu, kdo opakovaně poruší zákaz zahalování obličeje na veřejnosti. Severská země se tak připojuje k několika dalším evropským státům, které už podobné opatření zavedly dříve. A ačkoli se zákaz týká jakéhokoli zahalení celého obličeje, například i lyžařských masek, kritici ho nejvíce spojují s ženskými muslimskými oděvy, jako je burka či nikáb.
Dánsko se přidalo k zemím se zákazem zahalování tváře. Výjimku povoluje v mrazech a při karnevalech
13 minut
Studio 6 s arabistou a islamologem Bronislavem Ostřanským
„Svůj nikáb si nesundám. A pokud to někdy udělám, tak jen proto, že sama budu chtít,“ uvedla jedenadvacetiletá studentka pedagogické školy Sabina. Spolu s dalšími odpůrkyněmi tohoto opatření, i nemuslimskými ženami, se ve středu chystá v Kodani do protestního průvodu. Některé jeho účastnice chtějí jít na demonstraci se zakrytým obličejem.
Dánská vláda ale opatření hájí s tím, že zahalování obličeje „není slučitelné s hodnotami dánské společnosti“. Dánský ministr spravedlnosti Sören Pape Poulsen už dříve také uvedl, že „je neuctivé skrývat svou tvář během komunikace ve veřejném prostoru“.
Opakované porušení zákazu může znamenat až půlroční vězení
Lidé, kteří tento zákon poruší poprvé, riskují pokutu do 1000 dánských korun (3460 korun). Při opakovaném porušení hrozí pokuta až deset tisíc dánských korun či trest vězení až šest měsíců. Každý, kdo bude výhrůžkami či násilím nutit druhou osobu nosit závoj zahalující obličej, může být rovněž pokutován, případně uvězněn až na dva roky.
Zákon, který předložila středopravá vládnoucí koalice, schválili poslanci letos v květnu poměrem 75 hlasů ku 30, dalších 74 poslanců se zdrželo hlasování.
2 minuty
Události: Dánsko zakázalo zahalování tváře
Druhy muslimského zahalování
Zahalování je povolené kvůli zimě nebo během karnevalů
Nová legislativní norma povoluje, aby si občané zahalovali obličej, pokud k tomu mají „zřetelné důvody“, jako je například mrazivé počasí. Zakrývat obličej si mohou také v případě, že tím plní jiné zákonné nařízení, jakým je například používání motocyklových helem. Zákaz se netýká ani masek během karnevalů.
Dánská vláda už v roce 2008 zakázala zahalování obličeje soudkyním, což ale nemělo v praxi dopad, protože u dánských soudů vyznavačky islámu nepůsobí. Jako první v Evropě zakázala zahalování obličeje na veřejnosti v roce 2011 Francie. Podobná opatření poté přijaly například Bulharsko, Lotyšsko, Rakousko či Nizozemsko.
O tom, zda mají muslimské ženy skrývat své vlasy a případně i tělo a tvář, nemá jasno ani islám sám. V Koránu se věnuje ženskému odívání jen okrajový prostor. Ve svých sto čtrnácti súrách (kapitolách) se jím zabývá pouze na dvou místech, a navíc poměrně vágně, z čehož pramení také protichůdné interpretace. „V Koránu je výslovný imperativ na cudnost, nikoliv na konkrétní formu zahalení,“ říká arabista a islamolog Bronislav Ostřanský.
V zahalování tváře nejsou ale jednotní ani muslimové. „Zahalování obličeje, pokud jde o nikáb nebo burku, má mnoho velmi vášnivých odpůrců z muslimských kruhů,“ upozornil arabista a islamolog Bronislav Ostřanský, podle kterého se tato skutečnost v médiích příliš neobjevuje.
