Afghánské síly a jejich spojenci zabili víc lidí než radikálové. Poprvé za 18 let válečného konfliktu

Síly vlády v Kábulu včetně spojenců z NATO zabily v Afghánistánu za první polovinu roku více civilistů než radikálové v čele s hnutím Taliban, ukazují čísla mise OSN. Stalo se tak poprvé za 18 let války. Šéf Bílého domu Donald Trump chce snížit stav vojsk USA v Afghánistánu do voleb 2020. V zemi působí dvacet tisíc amerických a spojeneckých vojáků, kteří cvičí, pomáhají a radí afghánským jednotkám.

Asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) ve zprávě upozorňuje, že při operacích afghánské armády a zahraničních jednotek proti povstalcům umírají civilisté čím dál častěji. Jedná se například o letecké útoky, pozemní boje a noční razie v úkrytech ozbrojenců, kteří se velmi často úmyslně skrývají mezi civilním obyvatelstvem.

Afghánští vojáci podle mise UNAMA připravili mezi 1. lednem a 30. červnem při akcích proti extremistům o život 403 civilistů, dalších 314 civilních obyvatel zahynulo vinou útoků mezinárodních sil. Celkový počet 717 obětí je vyšší než 531 civilistů, které během stejného časového období usmrtili členové Talibanu, takzvaného Islámského státu a dalších radikálních skupin.

Vláda v Kábulu ani afghánská armáda zprávu zatím nekomentovaly. Mluvčí amerických sil v Afghánistánu Sonny Leggett zdůraznil, že americká armáda úzce spolupracuje s afghánskými bezpečnostními silami, aby civilním obětem zabránila.

Nejnižší číslo za sedm let, ale stále nepřijatelné

Celkový počet obětí přitom podle OSN klesá. V prvních šesti měsících roku 2019 to bylo 3812 mrtvých a zraněných, což je nejnižší číslo za sedm let, přesto je „šokující a nepřijatelné“, upozorňuje UNAMA.

„Přestože američtí vojenští činitelé v Kábulu opakovaně tvrdí, že berou civilní oběti vážně, neprobíhají adekvátní vyšetřování, aby se zjistila přesná čísla a chyby. Obvyklý argument, že se Taliban ukrývá mezi civilisty, není omluvou pro zabíjení a zraňování civilistů v takových počtech a v žádném případě není omluvou pro některé případy, které se možná mohou řadit k válečným zločinům,“ uvedla zástupkyně ředitele asijské pobočky lidskoprávní organizace Human Rights Watch.

Trump chce dohodu s Talibanem do příštích voleb, zřejmě za každou cenu

Prezident Donald Trump chce do prezidentských voleb v listopadu 2020 omezit počet amerických vojáků nasazených v Afghánistánu. „Byl jednoznačný: ukončit nekonečnou válku, snížit počet, omezit. Doufáme, že celkově potřeba bojových jednotek v regionu klesá,“ konstatoval ministr zahraničí Mike Pompeo. „Chceme, aby země zase patřila Afgháncům a abychom snížili miliardové sumy, které každoročně (na válku) vydáváme,“ dodal ministr.

Trump po zvolení prezidentem v roce 2017 prohlásil, že americké jednotky budou v Afghánistánu nasazeny do doby, než USA přinutí povstalce z Talibanu k dojednání mírové smlouvy s Kábulem o ukončení osmnáctileté války. Jednání USA s radikály začalo loni, výsledkem má být dohoda o stažení amerických vojsk výměnou za záruky, že Afghánistán se nestane útočištěm teroristických skupin.

Podle agentury Reuters slova amerického ministra naznačují, že Washington je ochoten s Talibanem uzavřít jakoukoli dohodu, která umožní aspoň částečný odchod amerických vojáků z Afghánistánu dříve, než američtí voliči rozhodnou o novém prezidentovi USA. Žádný ohled přitom nebude Bílý dům podle Reuters brát na osud kábulské vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. V noci na sobotu o tom podle Reuters rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 49 mminutami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 7 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 10 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 10 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...