Afghánské síly a jejich spojenci zabili víc lidí než radikálové. Poprvé za 18 let válečného konfliktu

Síly vlády v Kábulu včetně spojenců z NATO zabily v Afghánistánu za první polovinu roku více civilistů než radikálové v čele s hnutím Taliban, ukazují čísla mise OSN. Stalo se tak poprvé za 18 let války. Šéf Bílého domu Donald Trump chce snížit stav vojsk USA v Afghánistánu do voleb 2020. V zemi působí dvacet tisíc amerických a spojeneckých vojáků, kteří cvičí, pomáhají a radí afghánským jednotkám.

Asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) ve zprávě upozorňuje, že při operacích afghánské armády a zahraničních jednotek proti povstalcům umírají civilisté čím dál častěji. Jedná se například o letecké útoky, pozemní boje a noční razie v úkrytech ozbrojenců, kteří se velmi často úmyslně skrývají mezi civilním obyvatelstvem.

Afghánští vojáci podle mise UNAMA připravili mezi 1. lednem a 30. červnem při akcích proti extremistům o život 403 civilistů, dalších 314 civilních obyvatel zahynulo vinou útoků mezinárodních sil. Celkový počet 717 obětí je vyšší než 531 civilistů, které během stejného časového období usmrtili členové Talibanu, takzvaného Islámského státu a dalších radikálních skupin.

Vláda v Kábulu ani afghánská armáda zprávu zatím nekomentovaly. Mluvčí amerických sil v Afghánistánu Sonny Leggett zdůraznil, že americká armáda úzce spolupracuje s afghánskými bezpečnostními silami, aby civilním obětem zabránila.

Nejnižší číslo za sedm let, ale stále nepřijatelné

Celkový počet obětí přitom podle OSN klesá. V prvních šesti měsících roku 2019 to bylo 3812 mrtvých a zraněných, což je nejnižší číslo za sedm let, přesto je „šokující a nepřijatelné“, upozorňuje UNAMA.

„Přestože američtí vojenští činitelé v Kábulu opakovaně tvrdí, že berou civilní oběti vážně, neprobíhají adekvátní vyšetřování, aby se zjistila přesná čísla a chyby. Obvyklý argument, že se Taliban ukrývá mezi civilisty, není omluvou pro zabíjení a zraňování civilistů v takových počtech a v žádném případě není omluvou pro některé případy, které se možná mohou řadit k válečným zločinům,“ uvedla zástupkyně ředitele asijské pobočky lidskoprávní organizace Human Rights Watch.

Trump chce dohodu s Talibanem do příštích voleb, zřejmě za každou cenu

Prezident Donald Trump chce do prezidentských voleb v listopadu 2020 omezit počet amerických vojáků nasazených v Afghánistánu. „Byl jednoznačný: ukončit nekonečnou válku, snížit počet, omezit. Doufáme, že celkově potřeba bojových jednotek v regionu klesá,“ konstatoval ministr zahraničí Mike Pompeo. „Chceme, aby země zase patřila Afgháncům a abychom snížili miliardové sumy, které každoročně (na válku) vydáváme,“ dodal ministr.

Trump po zvolení prezidentem v roce 2017 prohlásil, že americké jednotky budou v Afghánistánu nasazeny do doby, než USA přinutí povstalce z Talibanu k dojednání mírové smlouvy s Kábulem o ukončení osmnáctileté války. Jednání USA s radikály začalo loni, výsledkem má být dohoda o stažení amerických vojsk výměnou za záruky, že Afghánistán se nestane útočištěm teroristických skupin.

Podle agentury Reuters slova amerického ministra naznačují, že Washington je ochoten s Talibanem uzavřít jakoukoli dohodu, která umožní aspoň částečný odchod amerických vojáků z Afghánistánu dříve, než američtí voliči rozhodnou o novém prezidentovi USA. Žádný ohled přitom nebude Bílý dům podle Reuters brát na osud kábulské vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nobelova cena za mír je nepřenosná, upozornil Norský Nobelův institut

Nobelovu cenu za mír nelze převést na jinou osobu nebo ji s ní sdílet ani ji nelze nikomu odejmout, upozornily v sobotu Norský Nobelův institut a Norský Nobelův výbor. Uvedly to v souvislosti se záměrem loni oceněné venezuelské opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové přenechat cenu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
před 1 hhodinou

Kyjev byl dočasně bez vody a tepla. Výpadky hlásí i další části Ukrajiny a Ruska

Části Ukrajiny i Ruska jsou bez elektřiny, mezi nimi byla asi hodinu také celá ukrajinská metropole. Kyjevskou elektrickou soustavu podle úřadů odstavili kvůli nutným opravám po předchozích masivních útocích. Moskva během noci a v sobotu přes den útočila na několika místech uvnitř Ukrajiny, kde zabila či zranila několik obyvatel, informují ukrajinské zdroje. Trosky z ukrajinského dronu zase způsobily požár ve skladu pohonných hmot na jihu ruské Volgogradské oblasti.
před 9 hhodinami

„Slova přímo z ruské propagandy,“ říká k Turkovým výrokům v Kyjevě Gregorová

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
před 10 hhodinami

Syrská armáda tvrdí, že dokončila boje ve čtvrti Aleppa. Kurdové to popřeli

Syrská armáda oznámila, že v jedné ze dvou čtvrtí Aleppa dokončila to, co označila za komplexní bezpečnostní operaci. Kurdské síly, proti nimž vládní jednotky v severosyrském městě od úterý bojují, však krátce nato podle agentury Reuters obsazení čtvrti Šajch Maksúd armádou popřely. V pátek armáda obyvatele čtvrti vyzvala, aby opustili několik pozic, které následně hodlala bombardovat.
před 12 hhodinami

Nevolit je nebezpečné. Junta v Myanmaru zvyšuje tlak

V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.
před 14 hhodinami

Návštěva Macinky v Kyjevě byla důležitá, ocenil Vondra

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Interview ČT24 ocenil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navštívil v pátek Ukrajinu i jeho slova na podporu Kyjeva. Považuje to za důležité zvláště po novoročním projevu předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury, který mezi jiným kritizoval vedení Ukrajiny i poskytování zbraní kyjevskému režimu. Vondra řekl, že „noty SPD jsou psané v Rusku a Okamura je obchodník s fašismem". Moderátorka pořadu Barbora Kroužková k tomuto tvrzení uvedla, že Okamura by to odmítl.
před 15 hhodinami

Kvůli masivním útokům na Kyjev se sejde Rada bezpečnosti OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněného v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky plnohodnotné ruské agresi.
před 16 hhodinami
Načítání...