Afghánské síly a jejich spojenci zabili víc lidí než radikálové. Poprvé za 18 let válečného konfliktu

Síly vlády v Kábulu včetně spojenců z NATO zabily v Afghánistánu za první polovinu roku více civilistů než radikálové v čele s hnutím Taliban, ukazují čísla mise OSN. Stalo se tak poprvé za 18 let války. Šéf Bílého domu Donald Trump chce snížit stav vojsk USA v Afghánistánu do voleb 2020. V zemi působí dvacet tisíc amerických a spojeneckých vojáků, kteří cvičí, pomáhají a radí afghánským jednotkám.

Asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) ve zprávě upozorňuje, že při operacích afghánské armády a zahraničních jednotek proti povstalcům umírají civilisté čím dál častěji. Jedná se například o letecké útoky, pozemní boje a noční razie v úkrytech ozbrojenců, kteří se velmi často úmyslně skrývají mezi civilním obyvatelstvem.

Afghánští vojáci podle mise UNAMA připravili mezi 1. lednem a 30. červnem při akcích proti extremistům o život 403 civilistů, dalších 314 civilních obyvatel zahynulo vinou útoků mezinárodních sil. Celkový počet 717 obětí je vyšší než 531 civilistů, které během stejného časového období usmrtili členové Talibanu, takzvaného Islámského státu a dalších radikálních skupin.

Vláda v Kábulu ani afghánská armáda zprávu zatím nekomentovaly. Mluvčí amerických sil v Afghánistánu Sonny Leggett zdůraznil, že americká armáda úzce spolupracuje s afghánskými bezpečnostními silami, aby civilním obětem zabránila.

Nejnižší číslo za sedm let, ale stále nepřijatelné

Celkový počet obětí přitom podle OSN klesá. V prvních šesti měsících roku 2019 to bylo 3812 mrtvých a zraněných, což je nejnižší číslo za sedm let, přesto je „šokující a nepřijatelné“, upozorňuje UNAMA.

„Přestože američtí vojenští činitelé v Kábulu opakovaně tvrdí, že berou civilní oběti vážně, neprobíhají adekvátní vyšetřování, aby se zjistila přesná čísla a chyby. Obvyklý argument, že se Taliban ukrývá mezi civilisty, není omluvou pro zabíjení a zraňování civilistů v takových počtech a v žádném případě není omluvou pro některé případy, které se možná mohou řadit k válečným zločinům,“ uvedla zástupkyně ředitele asijské pobočky lidskoprávní organizace Human Rights Watch.

Trump chce dohodu s Talibanem do příštích voleb, zřejmě za každou cenu

Prezident Donald Trump chce do prezidentských voleb v listopadu 2020 omezit počet amerických vojáků nasazených v Afghánistánu. „Byl jednoznačný: ukončit nekonečnou válku, snížit počet, omezit. Doufáme, že celkově potřeba bojových jednotek v regionu klesá,“ konstatoval ministr zahraničí Mike Pompeo. „Chceme, aby země zase patřila Afgháncům a abychom snížili miliardové sumy, které každoročně (na válku) vydáváme,“ dodal ministr.

Trump po zvolení prezidentem v roce 2017 prohlásil, že americké jednotky budou v Afghánistánu nasazeny do doby, než USA přinutí povstalce z Talibanu k dojednání mírové smlouvy s Kábulem o ukončení osmnáctileté války. Jednání USA s radikály začalo loni, výsledkem má být dohoda o stažení amerických vojsk výměnou za záruky, že Afghánistán se nestane útočištěm teroristických skupin.

Podle agentury Reuters slova amerického ministra naznačují, že Washington je ochoten s Talibanem uzavřít jakoukoli dohodu, která umožní aspoň částečný odchod amerických vojáků z Afghánistánu dříve, než američtí voliči rozhodnou o novém prezidentovi USA. Žádný ohled přitom nebude Bílý dům podle Reuters brát na osud kábulské vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cla, covid či balon. Čínsko-americké vztahy zažívají otřesy

Čínsko-americké vztahy zažívají v poslední dekádě turbulentní časy. Příměří v celní válce uzavřené loni na podzim se může kdykoli zhroutit. Americký prezident Donald Trump proto míří do Číny, kde bude do pátku jednat se svým protějškem Si Ťin-pchingem o stabilizaci vztahů. Kromě ekonomických témat se očekává, že na přetřes přijde i čínská podpora Íránu, Tchaj-wan, umělá inteligence nebo jaderná bezpečnost.
před 9 mminutami

Brazilský prezident Lula oznámil kampaň proti organizovanému zločinu

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil novou kampaň proti organizovanému zločinu. V chudinských čtvrtích velkých brazilských měst působí organizované gangy, které se financují například nelegálním prodejem drog. Kampaň chce zločineckým organizacím jejich financování ztížit. Lula ohlásil kampaň několik měsíců před podzimními prezidentskými volbami a krátce po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 1 hhodinou

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 6 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 8 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 9 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...