Etiopané vysázeli za den rekordních 353 milionů stromů. Během sta let přišli skoro o všechny lesy

Nahrávám video

Etiopie zřejmě drží rekord v počtu vysázených stromů za jeden den. Obyvatelé východoafrického státu jich vysadili víc než 353 milionů. Akce je součástí vládního programu, který podporují mezinárodní agentury OSN a ekologické organizace. Vládní zaměstnanci dostali kvůli sázení stromů volno. Zemi v posledních letech trápí sucha.

Před sto lety byla Etiopie zalesněná z 35 procent, v roce 2000 to byla už jen čtyři procenta, upozorňuje organizace OSN. Země ztratila velkou část zalesněné plochy kvůli těžbě a zhoršování stavu životního prostředí a změnám klimatu. Vláda teď začala prosazovat takzvanou zelenou politiku – cílem je vypěstovat během léta čtyři miliardy stromů.

Každý Etiopan by měl zasadit nejméně 40 sazenic. „Míra odlesňování a rozšiřování dezertifikace (přeměna území na poušť a polopoušť – pozn. red.) i na celosvětové úrovni je způsobena ničením lesů. Tato země bývala bohatá na lesy, ale teď je zničená. Tohle je dobrá příležitost přivést ji tam, kde byla,“ uvedl editor Oromia Media Network Dejene Gutema.

Zelené dědictví

Premiér Abiy Ahmed dal kvůli sázení stromů vládním zaměstnancům volno. Projekt s názvem Zelené dědictví zahájil na konci května, Etiopané zatím vysadili přes 2,6 miliardy stromů.

„Stromy nejen že pomáhají zmírnit změny klimatu vstřebáváním oxidu uhličitého ze vzduchu, ale přinášejí také velký užitek v boji s rozšiřováním pouští a degradací půdy, zvláště ve vyprahlých zemích. Také poskytují jídlo, obydlí, palivo, krmivo, léky, materiál a chrání zdroje vody,“ podotkl Dan Ridley-Ellis, vědec z Edinburské univerzity.

Od pondělí drží Etiopie rekord v počtu vysázených stromků za jeden den, oznámil na Twitteru ministr pro inovace a technologie Getahun Mekuria. „Vysázeli jsme 353 milionů 633 tisíc 660 sazenic za dvanáct hodin,“ uvedl. 

Sázení stromů v Etiopii
Zdroj: ČT24

Zemi hrozí hladomory

Pokud v zemi v období dešťů spadne dostatek srážek, nehrozí lidem žádný problém. Hladomor přichází, pokud deště není dostatek, nebo v případě, že lesy nedokážou vodu zadržet.

„Otázka životního prostředí je problém na celém světě, ale hlavně pro tuto zemi. Většina problémů a hladomor, který Etiopii sužuje, souvisí právě s nedostatečnou ochranou životního prostředí,“ upozornil profesor Samuel Geleta z Univerzity Salisbury.

Mezi hlavní důvody ubývání lesů ve světě patří zemědělství, stavba obydlí nebo kácení stromů pro komerční účely. Mezi lety 1960 a 1990 zmizela jedna pětina všech tropických lesů, hlavně v Brazílii, Indonésii, Demokratické republice Kongo, Mexiku, Bolívii a Venezuele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 59 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 8 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 11 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 16 hhodinami
Načítání...