Evropská komise poslala Maďarsko k unijnímu soudu kvůli zákonu, který kriminalizuje aktivity na pomoc běžencům. Legislativa přezdívaná „Stop Sorosovi“ zároveň omezuje právo žádat o azyl. Komise v dopise dále upozornila maďarskou vládu na své výhrady vůči tomu, že úřady neposkytují stravu osobám čekajícím na vyhoštění v tranzitních zónách na hranicích se Srbskem.
Evropská komise se začala podobou maďarských azylových zákonů zabývat už v roce 2015. Maďarský premiér Viktor Orbán se v migrační krizi po roce 2014 zasazoval o co nejtvrdší řešení, za která si vysloužil opakovanou kritiku.
V posledním roce se Komise zaměřila na loni schválený balíček protiimigračních zákonů, které mimo jiné zavádějí tresty za podporu nelegální migrace.
Právní úprava označovaná jako „Stop Sorosovi“ umožňuje například postihovat nevládní organizace, které pomáhají migrantům bez práva na azyl.
Parlament, v němž má ústavní většinu Orbánova koalice, schválil také ústavní dodatek, který zakazuje „nucené usídlení příslušníků cizích populací“ v Maďarsku. Současně zdůrazňuje platnost principu, podle kterého se musí migranti zaregistrovat v první bezpečné zemi, do níž přijdou.
Komise právní kroky proti Maďarsku vystupňovala letos v lednu. V takzvaném zdůvodněném stanovisku žádala od Budapešti vysvětlení, které ale obavy Bruselu nerozptýlilo, proto se Komise rozhodla předat případ Soudnímu dvoru Evropské unie.
Pokud jde o situaci běženců v maďarských tranzitních zónách, požaduje Komise od Budapešti kvůli naléhavosti vysvětlení do jednoho měsíce, po kterém může vydat zdůvodněné stanovisko. To je předstupněm předání případu unijnímu soudu.
Komise se zároveň rozhodla poslat Maďarsko k unijnímu soudu za to, že cizinci neunijního původu, kteří v zemi dlouhodobě žijí, nemohou vykonávat veterinární profese. Postup Budapešti podle Komise porušuje směrnici, která neunijním občanům žijícím v evropském bloku legálně nejméně pět let zaručuje ve vybraných oblastech stejný přístup, jakému se těší obyvatelé EU.
