Íránský prezident hrozí Londýnu odplatou. Britský tanker dostal doprovod, druhý čeká u saúdských břehů

Íránský prezident Hasan Rouhání varoval Velkou Británii před důsledky zadržení supertankeru u Gibraltaru z minulého týdne. Íránské revoluční gardy už dříve pohrozily, že v odvetě zadrží britské plavidlo. Londýn má obavy o bezpečnost svých lodí, jeden ropný tanker už proto na cestu Hormuzským průlivem doprovázela fregata, druhý zatím vyčkává u saúdského pobřeží.

Britské úřady u Gibraltaru na jihu Pyrenejského poloostrova minulý čtvrtek zadržely íránský supertanker, který podle Londýna převážel ropu do válkou zmítané Sýrie v rozporu se sankcemi EU.

Na pomoc vyjely fregaty

Rouhání to označil za „ničemný, chybný“ krok ze strany Londýna. „Vyvoláváte nejistotu a v budoucnu pocítíte dopady svého jednání,“ prohlásil íránský prezident. „Teď, když chce jeden z vašich tankerů proplout (blízkovýchodním) regionem, musíte přivolat své fregaty (jako doprovod), protože máte strach,“ dodal.

Podle britského tisku fregata britského námořnictva Montrose doprovázela v úterý na cestě Hormuzským průlivem britský tanker Pacific Voyager.

Další britský ropný tanker British Heritage podle deníku The Daily Telegraph v současné době vyčkává u pobřeží Saúdské Arábie.

Plavidlo British Heritage mělo o víkendu dorazit do iráckého přístavu Basra, odkud mělo dopravit ropu do severozápadní Evropy, nečekaně se ale obrátilo. Londýn se obává, že by Írán mohl jeho lodě zastavit v odvetě za zadržení íránského tankeru Británií, napsal The Daily Telegraph.

Napětí kolem Íránu roste od chvíle, kdy Spojené státy odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s islámskou republikou z roku 2015 a uvalily na Teherán nové sankce. Írán následně oznámil, že některé závazky z dohody přestává plnit.

Írán nadlimitně obohacuje uran, potvrdila MAAE na krizovém zasedání

V pondělí Írán sdělil, že již obohacuje uran na více než 3,67 procenta, což byl limit stanovený mezinárodní smlouvou. Předtím Teherán uvedl, že překročil 300kilogramový limit zásob nízko obohaceného uranu.

Představitelé Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) na středečním krizovém zasedání konstatovali, že Írán obohacuje uran na 4,5 procenta. Před uzavřením dohody v roce 2015 to bylo 20 procent.

Americký prezident Donald Trump na Twitteru napsal, že Írán tajně obohacuje uran už dlouho, a prohlásil, že sankce vůči Teheránu budou brzy výrazně zpřísněny. Íránský velvyslanec při MAAE Kazím Gharíb Abádí v reakci na Trumpova slova uvedel, že veškeré íránské aktivity MAAE monitoruje a dohlíží i na jadernou dohodu s mocnostmi.

Spojené státy obviňují Írán, že se snaží vyvinout atomové zbraně. Rouhání ale ve středu zopakoval, že jadernou energii využívá výhradně k mírovým účelům. Podle íránského prezidenta rozhodnutí zvýšit obohacování uranu přispěje k produkci paliva pro jaderné elektrárny a k dalším mírovým účelům, což je plně v souladu s mezinárodní jadernou dohodou.

Smlouva, k jejímž signatářům patřily kromě USA také Írán, Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko, zmírňuje protiíránské hospodářské sankce výměnou za zpomalení íránského jaderného programu.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás Musáví zdůraznil, že Írán chce jadernou dohodu dodržovat, pokud budou realizovány hospodářské části dohody výhodné pro Teherán.

„Írán nemá žádný skutečný důvod rozšiřovat svůj jaderný program a nelze to chápat jinak, než jako hrubý a očividný pokus vymámit peníze z mezinárodního společenství,“ uvedlo zastoupení USA při MAAE. Spojené státy podle něj daly najevo, že jsou otevřeny jednáním bez předběžných podmínek a nabízí Íránu možnost úplné normalizace vztahů.

USA chtějí novou smlouvu, kterou potvrdí Kongres

Americký zmocněnec pro Írán Brian Hook televizi Al-Džazíra řekl, že Spojené státy chtějí tuto dohodu nahradit novou smlouvou, kterou by schválil také americký Kongres. Prezident Donald Trump současnou dohodu ostře kritizoval. Podle Trumpovy vlády jednou z chyb bylo i to, že ji oficiálně neratifikoval Kongres. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že USA nevěděly nic o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.
01:16Aktualizovánopřed 48 mminutami

„Ochránce společnosti“ Orbán potřebuje hlasy rodin a seniorů

Maďarský premiér Viktor Orbán bude v polovině dubna usilovat o svůj šestý mandát, přičemž zemi vládne nepřetržitě od roku 2010. U moci se drží díky důrazu na sociální a rodinnou politiku, snaží se vykreslit jako aktivní ochránce společnosti. „Svou vládu představuje jako obranu Maďarska, ochranu suverenity a historické kontinuity,“ říká historik Andrej Tóth. Orbánovi se současně za dobu vládnutí podařilo zakročit proti veřejnoprávním médiím, soudům, nevládním organizacím či právům menšin.
před 1 hhodinou

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruské drony zasáhly v Oděse obytné domy, ve Lvově sídlo vedení tajné služby

Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly obytné domy v jihoukrajinské Oděse, uvedly úřady. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
před 3 hhodinami

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Cestující z ostatních kabin lanovky museli podle Sakice záchranáři evakuovat. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 8 hhodinami

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoÍrán vrací údery Izraeli, chudší arabské periferie řeší nedostatek krytů

První část odvety slíbené Íránem za zabití dvou nejvýš postavených představitelů už na Izrael dopadla. Při útocích koordinovaných s libanonským Hizballáhem zahynul manželský pár seniorů v Tel Avivu. Jinde ztrátám, kromě materiálních, zabránila protivzdušná obrana. Ne všude je ale pravidelně rozmístěná. Obyvatelé chudších arabských periferií si pak stěžují na nedostatek protiraketových krytů. Jejich rozložení je nerovnoměrné. Například pro desetitisícové město Džaldžulja na okraji aglomerace Tel Avivu nabízí speciální aplikace pouhé dva veřejné kryty, z toho jeden v suterénu mešity. Jeden z důvodů je ekonomický.
před 9 hhodinami
Načítání...