Íránský prezident hrozí Londýnu odplatou. Britský tanker dostal doprovod, druhý čeká u saúdských břehů

Íránský prezident Hasan Rouhání varoval Velkou Británii před důsledky zadržení supertankeru u Gibraltaru z minulého týdne. Íránské revoluční gardy už dříve pohrozily, že v odvetě zadrží britské plavidlo. Londýn má obavy o bezpečnost svých lodí, jeden ropný tanker už proto na cestu Hormuzským průlivem doprovázela fregata, druhý zatím vyčkává u saúdského pobřeží.

Britské úřady u Gibraltaru na jihu Pyrenejského poloostrova minulý čtvrtek zadržely íránský supertanker, který podle Londýna převážel ropu do válkou zmítané Sýrie v rozporu se sankcemi EU.

Na pomoc vyjely fregaty

Rouhání to označil za „ničemný, chybný“ krok ze strany Londýna. „Vyvoláváte nejistotu a v budoucnu pocítíte dopady svého jednání,“ prohlásil íránský prezident. „Teď, když chce jeden z vašich tankerů proplout (blízkovýchodním) regionem, musíte přivolat své fregaty (jako doprovod), protože máte strach,“ dodal.

Podle britského tisku fregata britského námořnictva Montrose doprovázela v úterý na cestě Hormuzským průlivem britský tanker Pacific Voyager.

Další britský ropný tanker British Heritage podle deníku The Daily Telegraph v současné době vyčkává u pobřeží Saúdské Arábie.

Plavidlo British Heritage mělo o víkendu dorazit do iráckého přístavu Basra, odkud mělo dopravit ropu do severozápadní Evropy, nečekaně se ale obrátilo. Londýn se obává, že by Írán mohl jeho lodě zastavit v odvetě za zadržení íránského tankeru Británií, napsal The Daily Telegraph.

Napětí kolem Íránu roste od chvíle, kdy Spojené státy odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s islámskou republikou z roku 2015 a uvalily na Teherán nové sankce. Írán následně oznámil, že některé závazky z dohody přestává plnit.

Írán nadlimitně obohacuje uran, potvrdila MAAE na krizovém zasedání

V pondělí Írán sdělil, že již obohacuje uran na více než 3,67 procenta, což byl limit stanovený mezinárodní smlouvou. Předtím Teherán uvedl, že překročil 300kilogramový limit zásob nízko obohaceného uranu.

Představitelé Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) na středečním krizovém zasedání konstatovali, že Írán obohacuje uran na 4,5 procenta. Před uzavřením dohody v roce 2015 to bylo 20 procent.

Americký prezident Donald Trump na Twitteru napsal, že Írán tajně obohacuje uran už dlouho, a prohlásil, že sankce vůči Teheránu budou brzy výrazně zpřísněny. Íránský velvyslanec při MAAE Kazím Gharíb Abádí v reakci na Trumpova slova uvedel, že veškeré íránské aktivity MAAE monitoruje a dohlíží i na jadernou dohodu s mocnostmi.

Spojené státy obviňují Írán, že se snaží vyvinout atomové zbraně. Rouhání ale ve středu zopakoval, že jadernou energii využívá výhradně k mírovým účelům. Podle íránského prezidenta rozhodnutí zvýšit obohacování uranu přispěje k produkci paliva pro jaderné elektrárny a k dalším mírovým účelům, což je plně v souladu s mezinárodní jadernou dohodou.

Smlouva, k jejímž signatářům patřily kromě USA také Írán, Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko, zmírňuje protiíránské hospodářské sankce výměnou za zpomalení íránského jaderného programu.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás Musáví zdůraznil, že Írán chce jadernou dohodu dodržovat, pokud budou realizovány hospodářské části dohody výhodné pro Teherán.

„Írán nemá žádný skutečný důvod rozšiřovat svůj jaderný program a nelze to chápat jinak, než jako hrubý a očividný pokus vymámit peníze z mezinárodního společenství,“ uvedlo zastoupení USA při MAAE. Spojené státy podle něj daly najevo, že jsou otevřeny jednáním bez předběžných podmínek a nabízí Íránu možnost úplné normalizace vztahů.

USA chtějí novou smlouvu, kterou potvrdí Kongres

Americký zmocněnec pro Írán Brian Hook televizi Al-Džazíra řekl, že Spojené státy chtějí tuto dohodu nahradit novou smlouvou, kterou by schválil také americký Kongres. Prezident Donald Trump současnou dohodu ostře kritizoval. Podle Trumpovy vlády jednou z chyb bylo i to, že ji oficiálně neratifikoval Kongres. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu probíhají ve čtvrtek ve městě i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
před 35 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 hhodinou

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 3 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 3 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 3 hhodinami
Načítání...