Trump a Putin v Japonsku jednali o kontrole zbrojení. Zapojit se podle šéfa Bílého domu má i Čína

Americký prezident Donald Trump se v pátek v japonské Ósace sešel se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Během hodinu a půl dlouhého jednání se dohodli, že budou pokračovat v rozhovorech o kontrole zbrojení. Trump přitom prohlásil, že nový kontrolní režim musí zahrnovat Čínu. Mluvili spolu také o Íránu, Sýrii, Venezuele nebo situaci na Ukrajině. Oba státníci jsou v zemi na summitu nejsilnějších ekonomik světa G20.

„Oba státníci se shodli, že zlepšení vztahů mezi USA a Ruskem odpovídá zájmům obou zemí a celého světa,“ stojí v prohlášení, které po jednání podle agentury TASS zveřejnil Bílý dům. Prezidenti podle tohoto dokumentu kromě modelu kontroly zbrojení pro 21. století jednali také o situaci v Íránu, Sýrii, Venezuele a na Ukrajině. Konkrétně se dotkli ruského zadržení ukrajinských námořníků v Kerčském průlivu.

Obě země během posledních měsíců oznámily, že odstupují od dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu z dob studené války. Spojené státy Rusko obviňovaly, že smlouvu porušuje, ruská strana taková tvrzení ale odmítá.

3 minuty
Summit G20 začal dvoustrannými schůzkami, hlavní téma je obchodní válka mezi USA a Čínou
Zdroj: ČT24

 Putinův mluvčí Dmitrij Peskov po schůzce uvedl, že v nejbližších dnech bude do Bílého domu posláno oficiální pozvání, aby se Trump 9. května 2020 zúčastnil přehlídky na Rudém náměstí. „Skutečně Putin pozval Trumpa na oslavy 75. výročí ukončení druhé světové války a Trump reagoval pozitivně, řekl, že počká na oficiální pozvání,“ uvedl Peskov s tím, že se tak stane v nejbližší době.

Čas podle něj nedovolil oběma vůdcům, aby hlouběji pohovořili o tématech, kterých se dotkli, nicméně si řekli, že úroveň obchodu mezi oběma státy neodpovídá potenciálu obou zemí, a tak se dohodli podívat se na překážky rozšíření obchodních horizontů.

Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova byla na schůzce velmi dobrá atmosféra a nálada. Oba vůdci se podle něj shodli, že situace okolo Íránu je napjatá, ale chtějí ji vyřešit diplomaticky. Pokud jde o strategickou situaci a vztahy obou velmocí, oba prezidenti podle Lavrova vybídli zdržet se kroků, které by mohly vyprovokovat závody ve zbrojení. Obě strany také chápou, že USA a Rusko potřebují spolupracovat.

Trump před začátkem pátečního jednání ocenil „velmi dobré vztahy“ s Moskvou. „Myslím, že výsledky této schůzky budou výborné,“ řekl americký prezident. „Nemohu než souhlasit s prezidentem (USA), máme o čem hovořit,“ řekl Putin po úvodní řeči Trumpa, v níž novinářům prezentoval body nadcházejícího jednání.

Na dotaz reportéra, zda Trump na schůzce nadnese i otázku údajných zásahů do amerických voleb, šéf Bílého domu odpověděl, že samozřejmě ano. Putinovi před novináři v nadsázce řekl, aby se „nevměšoval do amerických voleb“.

Očekávalo se, že na schůzce bude řeč také o Severní Koreji. Ruský prezident se v dubnu ve Vladivostoku poprvé sešel se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Dialog mezi Washingtonem a Pchjongjangem o severokorejském jaderném odzbrojení vázne po neúspěšném summitu Trumpa s Kim Čong-unem v Hanoji letos v únoru.

Zatím jediné širší jednání Trumpa s Putinem se konalo loni v červenci v Helsinkách. Prezidenti se setkali také několikrát na okraj mezinárodních konferencí. Počátkem května pak Trump s Putinem hovořil půldruhé hodiny telefonicky.

Americký prezident se v Japonsku sešel také s Angelou Merkelovou a ocenil rostoucí obchodní vztahy mezi Německem a USA. Trump s německou kancléřkou na bilaterálním jednání diskutovali rovněž o Íránu a jeho jaderném a balistickém programu, o podpoře ekonomických reforem na Ukrajině a o složitém obchodním vyjednávání mezi USA a Čínou.

Putin a Mayová se sešli poprvé od aféry Skripal

Na okraj summitu G20 se také setkali britská premiérka Theresa Mayová a ruský prezident, a to poprvé od loňské aféry kolem otravy dvojitého agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury. Britský list The Guardian uvedl, že Mayová a Putin si před společným jednáním potřásli rukama, ale neusmáli se. Po jednání Mayová uvedla, že normalizace vztahů Británie a Ruska nebude možná, dokud Moskva neukončí nezodpovědné a destabilizující aktivity.

Otrava Skripala vyvolala diplomatickou krizi, během níž si Rusko a řada západních států vzájemně vypověděly desítky diplomatických pracovníků.

Mayová před summitem řekla, že Londýn bude usilovat o to, aby dva představitelé ruské vojenské rozvědky obvinění z podílu na útoku byli pohnáni k odpovědnosti. Putin v rozhovoru s listem Financial Times krátce přes summitem G20 znovu zdůraznil, že Rusko nemá s otravou nic společného. Prohlásil přitom, že bilaterální vztahy jsou mnohem důležitější než „rozruch kolem špionů, kteří nestojí za zlámanou grešli“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 19 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 48 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 7 hhodinami
Načítání...