Trump a Putin v Japonsku jednali o kontrole zbrojení. Zapojit se podle šéfa Bílého domu má i Čína

Americký prezident Donald Trump se v pátek v japonské Ósace sešel se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Během hodinu a půl dlouhého jednání se dohodli, že budou pokračovat v rozhovorech o kontrole zbrojení. Trump přitom prohlásil, že nový kontrolní režim musí zahrnovat Čínu. Mluvili spolu také o Íránu, Sýrii, Venezuele nebo situaci na Ukrajině. Oba státníci jsou v zemi na summitu nejsilnějších ekonomik světa G20.

„Oba státníci se shodli, že zlepšení vztahů mezi USA a Ruskem odpovídá zájmům obou zemí a celého světa,“ stojí v prohlášení, které po jednání podle agentury TASS zveřejnil Bílý dům. Prezidenti podle tohoto dokumentu kromě modelu kontroly zbrojení pro 21. století jednali také o situaci v Íránu, Sýrii, Venezuele a na Ukrajině. Konkrétně se dotkli ruského zadržení ukrajinských námořníků v Kerčském průlivu.

Obě země během posledních měsíců oznámily, že odstupují od dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu z dob studené války. Spojené státy Rusko obviňovaly, že smlouvu porušuje, ruská strana taková tvrzení ale odmítá.

3 minuty
Summit G20 začal dvoustrannými schůzkami, hlavní téma je obchodní válka mezi USA a Čínou
Zdroj: ČT24

 Putinův mluvčí Dmitrij Peskov po schůzce uvedl, že v nejbližších dnech bude do Bílého domu posláno oficiální pozvání, aby se Trump 9. května 2020 zúčastnil přehlídky na Rudém náměstí. „Skutečně Putin pozval Trumpa na oslavy 75. výročí ukončení druhé světové války a Trump reagoval pozitivně, řekl, že počká na oficiální pozvání,“ uvedl Peskov s tím, že se tak stane v nejbližší době.

Čas podle něj nedovolil oběma vůdcům, aby hlouběji pohovořili o tématech, kterých se dotkli, nicméně si řekli, že úroveň obchodu mezi oběma státy neodpovídá potenciálu obou zemí, a tak se dohodli podívat se na překážky rozšíření obchodních horizontů.

Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova byla na schůzce velmi dobrá atmosféra a nálada. Oba vůdci se podle něj shodli, že situace okolo Íránu je napjatá, ale chtějí ji vyřešit diplomaticky. Pokud jde o strategickou situaci a vztahy obou velmocí, oba prezidenti podle Lavrova vybídli zdržet se kroků, které by mohly vyprovokovat závody ve zbrojení. Obě strany také chápou, že USA a Rusko potřebují spolupracovat.

Trump před začátkem pátečního jednání ocenil „velmi dobré vztahy“ s Moskvou. „Myslím, že výsledky této schůzky budou výborné,“ řekl americký prezident. „Nemohu než souhlasit s prezidentem (USA), máme o čem hovořit,“ řekl Putin po úvodní řeči Trumpa, v níž novinářům prezentoval body nadcházejícího jednání.

Na dotaz reportéra, zda Trump na schůzce nadnese i otázku údajných zásahů do amerických voleb, šéf Bílého domu odpověděl, že samozřejmě ano. Putinovi před novináři v nadsázce řekl, aby se „nevměšoval do amerických voleb“.

Očekávalo se, že na schůzce bude řeč také o Severní Koreji. Ruský prezident se v dubnu ve Vladivostoku poprvé sešel se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Dialog mezi Washingtonem a Pchjongjangem o severokorejském jaderném odzbrojení vázne po neúspěšném summitu Trumpa s Kim Čong-unem v Hanoji letos v únoru.

Zatím jediné širší jednání Trumpa s Putinem se konalo loni v červenci v Helsinkách. Prezidenti se setkali také několikrát na okraj mezinárodních konferencí. Počátkem května pak Trump s Putinem hovořil půldruhé hodiny telefonicky.

Americký prezident se v Japonsku sešel také s Angelou Merkelovou a ocenil rostoucí obchodní vztahy mezi Německem a USA. Trump s německou kancléřkou na bilaterálním jednání diskutovali rovněž o Íránu a jeho jaderném a balistickém programu, o podpoře ekonomických reforem na Ukrajině a o složitém obchodním vyjednávání mezi USA a Čínou.

Putin a Mayová se sešli poprvé od aféry Skripal

Na okraj summitu G20 se také setkali britská premiérka Theresa Mayová a ruský prezident, a to poprvé od loňské aféry kolem otravy dvojitého agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury. Britský list The Guardian uvedl, že Mayová a Putin si před společným jednáním potřásli rukama, ale neusmáli se. Po jednání Mayová uvedla, že normalizace vztahů Británie a Ruska nebude možná, dokud Moskva neukončí nezodpovědné a destabilizující aktivity.

Otrava Skripala vyvolala diplomatickou krizi, během níž si Rusko a řada západních států vzájemně vypověděly desítky diplomatických pracovníků.

Mayová před summitem řekla, že Londýn bude usilovat o to, aby dva představitelé ruské vojenské rozvědky obvinění z podílu na útoku byli pohnáni k odpovědnosti. Putin v rozhovoru s listem Financial Times krátce přes summitem G20 znovu zdůraznil, že Rusko nemá s otravou nic společného. Prohlásil přitom, že bilaterální vztahy jsou mnohem důležitější než „rozruch kolem špionů, kteří nestojí za zlámanou grešli“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 29 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 16 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 22 hhodinami
Načítání...