Zavřené školy, omezená rychlost. Evropu svírá vlna veder

Zatímco střední Evropa si ve čtvrtek užívá ochlazení alespoň o pár stupňů, ve Francii, Španělsku nebo Itálii teplota stále stoupá. Ve Francii se v pátek očekává až 45 stupňů a panují obavy z opakování situace z roku 2003, kdy v zemi zemřely tisíce lidí. Na některých německých silnicích byla kvůli horku preventivně snížena povolená rychlost. V Katalánsku zase bojují stovky hasičů s nejhorším lesním požárem za sedm let. Na vedro si postěžoval i papež František.

V Evropě už během současné vlny veder zemřelo několik lidí. V Německu zahynuli ve středu tři lidé při koupání, ve Francii se tento týden utopili v moři tři senioři. Vlna veder by měla ve čtvrtek v některých zemích mírně polevit. Například v Česku a Německu se čekají teploty „jen“ kolem třicítky. V obou zemích přitom padly ve středu teplotní rekordy pro měsíc červen.

Vedra dorazila na starý kontinent kvůli tlakové výši Nasir, která s sebou přináší horký vzduch z rozpálené severní Afriky. Kvůli vysokým teplotám omezily úřady v částech Německa maximální povolenou rychlost na některých silnicích. K omezením v dopravě sáhla také Paříž a další francouzská města, která začala zakazovat provoz starších aut či nákladních vozů, které produkují více emisí.

Duchovní ve Vatikánu se slunečníky
Zdroj: Yara Nardi/Reuters

Krušné dny zažívá na 72 tisíc francouzských vězňů, kteří si nemohou pořádně vyvětrat a z jejich cel se stávají „pece“, uvádí BBC. Pařížané zažijí letošní nejteplejší den zřejmě v sobotu, kdy se ve francouzské metropoli čeká 38 až 40 stupňů.

Francouzské úřady radí zůstat doma

Francie v předchozích dnech opakovaně vyzývala zejména děti a starší lidi, aby ve vedrech zůstali doma. Paříž například nechala i v noci otevřené parky, aby si tam lidé večer mohli odpočinout. Stejně jako například Lyon informovalo i hlavní město občany, kde jsou klimatizované veřejné prostory, například muzea.

Úřady v Paříži, Lyonu, Marseille a Štrasburku zavedly omezení v automobilové dopravě, aby snížily koncentraci škodlivého přízemního ozonu. V částech severní Francie byly kvůli suchu omezeny dodávky vody firmám, farmářům i domácnostem. Francouzský ministr zemědělství vyhlásil zákaz přepravy živých zvířat.

Ministerstvo školství kvůli horku odložilo na příští týden celostátní středoškolské zkoušky, které se měly konat ve čtvrtek a v pátek. Stovky škol a školek po celé Francii zůstanou tyto dva dny zavřené.

Lidé se schovávají před vlnou veder na Maltě
Zdroj: Reuters/Darrin Zammit Lupi

Italské ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo nejvyšší varování pro 16 měst, ve čtvrtek například pro Řím či Florencii, v pátek pro Milán, Turín či Benátky. V Itálii si vlna veder vybrala první dvě oběti.

Očekává se, že na severozápadě Itálie teplota dosáhne až 41 stupňů. Horko mezi středou a pátkem nemá podle deníku La Repubblica obdobu za posledních sto let. Severně od Janova už naměřili 42 až 43 stupňů. Na vedro si stěžoval také papež. „Venku je příliš horko, příliš horko,“ řekl na poslední generální audienci před letní pauzou.

Vedro je také v Řecku. Poblíž přístavu Lavrio jihovýchodně od Atén propukl velký požár lesního porostu. Silný vítr a sucho tam komplikovaly hasicí práce. Kvůli kouři musel být evakuován menší uprchlický tábor, informovala televize ERT.

Rakousko zřídilo zvláštní telefonní linku

Vysoké teploty sužují několik dní také Rakousko, kde kvůli nim ministerstvo zdravotnictví zřídilo speciální telefonní linku. Na ní mohou lidé zdarma volat pro informace a rady, jak ve vedrech postupovat, napsala agentura APA. Teplotní rekord pro červen padl ve středu v Tyrolsku, kde bylo 37,5 stupně.

Na rekordní teploty 39 až 40 stupňů ve stínu se připravuje také Švýcarsko. Nejhorší situace má být v Ženevě, Bernu a Curychu. 

V některých částech severního Španělska a jižní Francie ve čtvrtek teploty podle agentury Reuters vystoupaly až ke 44 stupňům Celsia.

Francouzská meteorologická služba Météo-France však uvedla, že v jihofrancouzské obci Grospierres bylo naměřeno 42 stupňů, což znamená nový červnový teplotní rekord pro Francii. V pátek má být 42 až 45 stupňů, takže by mohl padnout francouzský teplotní rekord 44,1 stupně, který byl naměřen v srpnu 2003 v departementu Gard na jihu země. Španělský teplotní rekord je z července 2017, kdy v Córdobě naměřili 46,9 stupně.

Asi 350 hasičů bojuje s pomocí patnácti letadel od středy s lesním požárem nedaleko Tarragony. Podle katalánských médií už shořelo na pět tisíc hektarů lesa. Asi třicítka lidí musela být z oblasti evakuována, úřady také z preventivních důvodů uzavřely pět místních silnic.

Lesní požár v Katalánsku
Zdroj: ALBERT GEA/Reuters

Hasiči odhadují, že oheň může zničit až 20 tisíc hektarů. Vysoké teploty a silný vítr plameny stále znovu rozdmýchávaly. „Nečelili jsme tak závažnému požáru už 20 let,“ uvedla podle agentury AFP katalánská vláda. Podle deníku La Vanguardia jde o nejhorší lesní požár v Katalánsku od července 2012, kdy shořelo 14 tisíc hektarů v oblasti Alt Emporda u francouzských hranic. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...