Britská premiérka Theresa Mayová podle svých slov „hluboce lituje“ rozhodnutí poslanců opětovně nepodpořit její brexitovou dohodu. Od parlamentu chce vědět, zda žádá odchod bez dohody, prodloužení výstupových rozhovorů, odvolání brexitu, případně druhé referendum. Sama varovala před následky případného odchodu bez dohody. Lídr labouristů Jeremy Corbyn označil dohodu Mayové za mrtvou a žádá předčasné volby. Brusel vyjádřil zklamání – podle Tuskova mluvčího se zvýšila pravděpodobnost tvrdého brexitu. Do plánovaného odchodu Británie z EU zbývá jen 17 dní.
Mayová v projevu po oznámení výsledku hlasování poslanců, kteří její návrh brexitové dohody již podruhé jasně odmítli, řekla, že je nadále přesvědčena, že odchod s dohodou by byl nejlepším možným řešením.
Tvrdý brexit, či odklad? Parlament čekají rušné dny
Už ve středu budou poslanci hlasovat o tvrdém brexitu, pokud tuto možnost neschválí, což se očekává, ve čtvrtek přijde na řadu schvalování varianty odkladu odchodu.
Premiérka ke středečnímu hlasování nedá konzervativním poslancům žádné pokyny, každý tedy bude moci hlasovat podle svých preferencí. Doplnila, že cítí potřebu naplnit výsledek referenda z června 2016, ve kterém se Britové rozhodli Unii opustit, zároveň ale chápe důležitost z bloku odejít s dohodou.
Premiérka také upozornila, že pokud se parlament rozhodne pro prodloužení vyjednávací lhůty, bude Brusel chtít vědět, jak přesně Londýn hodlá čas navíc využít.
Hlasování o brexitové dohodě
- 22:30
On-line přenos v tuto chvíli končí, děkujeme za pozornost.
- 22:29
SHRNUTÍ DNEŠNÍHO HLASOVÁNÍ:
Britští poslanci odmítli možnost, že by Velká Británie odešla z Evropské unie bez dohody. Pro vládní text, který jim předložila premiérka Theresa Mayová, hlasovalo 321 členů Dolní sněmovny, 278 jich bylo proti.
Poslanci ale krátce předtím vládní usnesení zpřísnili, když překvapivě podpořili pozměňovací návrh, aby byl brexit bez dohody vyloučen za všech okolností. Původní verze usnesení vylučovala brexit bez dohody k 29. březnu.
Mayová vzápětí oznámila, že dostojí svému slibu a ve čtvrtek bude mít parlament možnost hlasovat o odkladu brexitu do 30. června Předseda Dolní sněmovny John Bercow uvedl, že o odklad do 30. června vláda požádá jen tehdy, když parlament do 20. března brexitovou dohodu schválí.
- 22:11
Britský tisk píše, že zabránit neřízenému brexitu v podstatě není v moci vlády, a očekává brzy vlnu ministerských demisí. Funkci už složila náměstkyně ministerstva práce Sarah Newtonová.
Labouristé přijdou s návrhem obsahujícím celní unii
Předseda labouristů Corbyn hodlá opět předložit Dolní sněmovně k hlasování brexitový návrh své strany, který je podle něj alternativou, jež by mohla v parlamentu najít podporu většiny. Obsahem je podle něj „vyjednaná celní unie, přístup na trh a ochrana práv“.
Corbyn zároveň vyzval, aby byl vyloučen odchod Británie z EU bez dohody. Mayová podle předsedy labouristů „moc dobře ví“, jaké škody by neřízený brexit napáchal. „Je čas na parlamentní volby,“ dodal.
Předseda frakce opoziční Skotské národní strany (SNP) Ian Blackford vyzval Mayovou, aby vyloučila odchod Británie z EU bez dohody a požádala o odložení termínu brexitu, aby se mohlo uspořádat další referendum. „Máme zodpovědnost ukončit tuto nejistotu,“ řekl.
Předseda opozičních Liberálních demokratů Vince Cable v reakci na odmítnutí dohody vznesl otázku, zda od americké války za nezávislost vládl Británii nějaký premiér, který by byl dvakrát za sebou poražen a přesto dál prosazoval stejnou politiku.
Připravujeme se na tvrdý brexit, reaguje EU
EU trvá na současné podobě dohody. „Evropská unie udělala vše, aby pomohla dosáhnout dohody. Patová situace může být vyřešena jen ve Spojeném království. Naše přípravy na odchod bez dohody nebyly nikdy předtím důležitější,“ podotkl hlavní vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier.
„Litujeme výsledku večerního hlasování a jsme zklamáni, že britská vláda nebyla schopna zajistit většinu pro dohodu o vystoupení, odsouhlasenou oběma stranami v listopadu,“ napsal v prohlášení pro média mluvčí šéfa Evropské rady Donalda Tuska Preben Aaman. „Pokud existuje řešení stávajícího patu, může být nalezeno jen v Londýně,“ dodal.
Pád rok a půl dojednávané smlouvy jen 17 dní před 29. březnem, kdy by měla Británie Unii opustit, podle něj výrazně zvýšil pravděpodobnost brexitu, který nebude upraven žádnou smlouvou. „Unie bude pokračovat v přípravách na takovou možnost a její negativní důsledky,“ zdůraznil Tuskův mluvčí. „Budeme připraveni, pokud takový scénář nastane,“ uvedl.
Pokud britská strana předloží zdůvodněnou žádost o prodloužení dvouletého období na vyjednávání, které končí 29. března, 27 ostatních zemí EU žádost posoudí a jednomyslně rozhodne, sdělil Aaman. „EU27 bude očekávat věrohodné zdůvodnění možného prodloužení a jeho délky,“ upozornil mluvčí.
Květnové eurovolby se blíží
V narážce na volby do europarlamentu na konci května, kdy se už s Británií nepočítá, Aaman zdůraznil v této souvislosti potřebu zachování hladkého fungování unijních institucí.
Spekuluje se, že Spojené království by EU v případě schválení odkladu opustilo zřejmě v červnu, neboť v červenci poprvé zasedne v novém složení Evropský parlament. Pokud by Británie byla ještě v tu dobu členskou zemí Unie, musela by se podle právníků květnových eurovoleb účastnit.
Čas získaný odkladem brexitu by Londýn mohl využít k dosažení jiné dohody s EU, případně k odvolání odluky či vypsání nového referenda.
Zklamání nad výsledkem britského hlasování vyjádřila řada evropských politiků. „Řešení patu může být nalezeno jen v Londýně,“ uvedl úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. „Francie lituje (výsledku) dnešního hlasování,“ stojí rovněž v prohlášení. Francouzská reakce zároveň obsahuje upozornění, že Paříž by nemohla „v žádném případě akceptovat odložení (termínu brexitu) bez alternativní, věrohodné strategie ze strany Spojeného království“.
Zklamání vyjádřil také irský ministr zahraničí Simon Coveney. Právě otázka budoucího režimu na hranici mezi Británií a jeho zemí byla hlavním sporným bodem již podruhé odmítnuté vládní brexitové dohody. „Musíme být trpěliví a klidní a umožnit, aby proces ve Westminsteru nabral svůj směr,“ sdělil s odkazem na sídlo britského parlamentu.
„Věrohodné a přesvědčivé zdůvodnění“ žádá pro případný souhlas s odkladem termínu brexitu také nizozemský premiér Mark Rutte, který rovněž zdůraznil, že řešení současného patu „musí přijít z Londýna“. Rakouský kancléř Sebastian Kurz je podle svých slov otevřený možnosti odložit brexit o několik týdnů, nemůže to podle něj ale zasáhnout do voleb do Evropského parlamentu.
Nejistota a chaos, hodnotí vývoj čeští europoslanci
Druhé hlasování britských poslanců o brexitové dohodě sledovali i čeští členové Evropského parlamentu. „Chaos brexitu bohužel po dnešním druhém odmítnutí dohody o podmínkách odchodu v britském parlamentu pokračuje. Nedovolme nikdy něco podobného v naší zemi,“ napsal na Twitter český europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).
Například podle Pavla Svobody (KDU-ČSL) by mohl britský parlament příště zkusit hlasovat o zrušení brexitu, Kateřina Konečná (KSČM) se nyní ptá, zda je Česká republika připravena na odchod Británie z Evropské unie bez dohody.
„Výsledek se dal předpokládat. Theresa Mayová by měla odstoupit a uvolnit místo někomu, kdo situaci bude schopen řešit. Ze strany EU je pak možné uvažovat o odkladu. Brexit bez dohody, ke kterému se jinak řítíme, by poškodil všechny,“ uvedl v reakci zaslané ČTK Pavel Poc (ČSSD).
