Přestože pátek 29. března stále platí jako den odchodu Velké Británie z Evropské unie, o podobě brexitu dosud není jasno. Od úterý proto budou britští poslanci postupně hlasovat o třech možnostech rozvodu: řízeném brexitu, odchodu bez dohody a případném odložení data vystoupení. Web ČT24 přináší přehled jednotlivých variant brexitu.
Natvrdo, nebo s dohodou? Britům se nyní nabízejí tři podoby vztahu s kontinentem
Velká Británie vstoupila do Evropských společenství už v roce 1973, ostrovní království si ale od samého počátku nebylo svým členstvím zcela jisté. Hned v roce 1975 se po nahrazení pravicové vlády labouristy konalo v Británii referendum o setrvání země ve společenství. Tehdy ještě 67 procent Britů hlasovalo ve prospěch členství.
Spojené království se však i nadále drželo stranou integračního jádra. Země se společně s Irskem rozhodla zachovat si větší míru kontroly hranic na základě výjimky ze Schengenské dohody. Společně s Dány si pak Britové v minulosti vyjednali i trvalou výjimku na zavedení společné měny euro.
Hlasování o třech scénářích
Ostrovní království tak vždy stálo mimo integrační jádro Unie. Zatímco Česku k pomyslnému centru EU chybí pouze jediný krok v podobě společné měny, Britové jsou vzdáleni hned o dva stupně právě i kvůli výjimce ze schengenského prostoru. Aktuálně se jedná o tom, o kolik dalších kroků a jak rychle se Velká Británie od Evropské unie odtáhne.
V těchto dnech se konkrétně rozhoduje mezi třemi nejpravděpodobnějšími scénáři, kam se Británie může v rámci integrační mapy posunout. Variantami jsou řízený brexit na základě dohody, tzv. tvrdý brexit bez dohody a případné odložení data rozvodu.
Konečné rozhodnutí by mělo padnout právě tento týden. Od úterý totiž britské poslance čeká série tří zásadních hlasování. A právě od jejich výsledku se odvíjí možné cesty dalšího příběhu jménem brexit.
Varianta č. 1: řízeným způsobem pryč z Unie
K prvnímu klíčovému hlasování dojde už v úterý. Britská premiérka Theresa Mayová před poslance předstoupí s návrhem dohody, kterou dojednala spolu s unijními vyjednavači. Británie by v této variantě opustila EU 29. března a zároveň by ihned vstoupila do tzv. přechodného období, které by mělo trvat do konce roku 2020. Do té doby bude prostor k debatě o finální podobě nejenom obchodních vztahů.
Zmíněná dohoda však počítá s možností takzvané irské pojistky. Ta zaručuje, že pokud by k finální úpravě vztahů do konce roku 2020 nedošlo, Severní Irsko by zůstalo členem celní unie a částečně i společného trhu. Cílem pojistky je zabránit návratu fyzické hranice na irský ostrov, jelikož ta v minulosti pomáhala rozdmýchávat sektářské násilí mezi místními katolíky a protestanty. Hranice by se v případě spuštění pojistky posunula do moře mezi Severní Irsko a zbytek Velké Británie.
Dohodu Theresy Mayové poslanci odmítli už v lednu. Stalo se tak rozdílem, který žádná britská vláda v moderní historii nezažila, a jedním z hlavních důvodů odporu byla právě irská pojistka. Zatímco některým poslancům se nelíbí případný speciální status Severního Irska, jiní vnímají pojistku jako trik na trvalé připoutání Británie k Unii.
Od ledna se proto Theresa Mayová snažila v Bruselu získat další záruky, které by poslance k podpoře dohody přesvědčily. Podařilo se jí nejprve získat několik politických deklarací a příslibů – například že pojistka by byla spuštěna pouze na nezbytně dlouhou dobu.
V noci na úterý pak po jednání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem uvedla, že se obě strany shodly na „právně závazném“ dodatku, podle něhož bude Brusel i Londýn pracovat na „alternativních ujednáních“, jež mají zabránit, aby pojistka musela na konci přechodného období v prosinci 2020 vstoupit v platnost.
Znovuotevření jednání o samotné rozvodové dohodě ale hlasitě odmítaly všechny politické špičky Evropské unie i jednotlivých členských států.
Hlasovat se tedy v úterý bude o prakticky identické podobě dohody jako v lednu. Jedinou významnější změnou je závazek EU a Velké Británie, že učiní vše, aby irská pojistka nemusela být spuštěna. Například vůdci labouristů Jeremy Corbynovi ale v pondělí dojednaný právně závazný doplněk dohody nestačí.
Oproti poslednímu hlasování navíc nyní do samotného brexitu zbývá kratší čas. To by mohlo některé poslance nově přesvědčit o potřebě dohodu schválit. Stále se ale očekává, že dohoda bude v hlasování spíše odmítnuta, i když už ne takovým rozdílem jako před dvěma měsíci.
Varianta č. 2: brexit natvrdo
Pokud bude rozvodová dohoda opětovně odmítnuta, ve středu budou britští poslanci hlasovat znovu. Rozhodnout by měli o tom, zda podporují tzv. tvrdý brexit. Tato varianta znamená okamžité opuštění všech unijních struktur 29. března bez jakékoliv širší dohody. Britský dovoz a vývoz by se automaticky začal řídit podle pravidel Světové obchodní organizace včetně zavedení řady vysokých cel.
Zastánci scénáře bez dohody se rekrutují prakticky výhradně z řad konzervativní strany. Tuto variantu brexitu považují za vůbec nejčistší – podle nich by totiž došlo k okamžitému uvolnění britských rukou pro dojednání výhodných obchodních dohod. To by bylo nutné, protože Spojené království by ze dne na den přišlo o 40 unijních smluv o volném obchodu se sedmi desítkami zemí. Britská ekonomika by tak jistě utrpěla značné ekonomické ztráty.
Tzv. tvrdým brexitem by bylo zasaženo i české hospodářství. Na konci února prohlásil člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub, že takový rozchod by mohl snížit růst tuzemského hospodářství o 0,7 až 1,4 procentního bodu. Podle tuzemského ministerstva financí by se výkon ekonomiky snížil o 0,6 až 0,8 procentního bodu. Tomáš Surka z personálně-poradenské společnosti Devire upozornil na to, že nejhorší scénáře v případě tvrdého brexitu mluví až o ztrátě padesáti tisíc míst v Česku.
Pro jistotu se tedy na brexit bez dohody začaly připravovat všechny strany. Prezident Miloš Zeman už podepsal zákon, podle něhož budou mít v případě naplnění tohoto scénáře Britové v Česku po přechodnou dobu v některých oblastech stejná práva jako občané EU. Evropský parlament se zase zabývá například fungováním letecké dopravy nebo třeba vztahy britských a unijních rybářů. Británie zase narychlo dojednává právě některé obchodní dohody a simuluje možná zdržení a tvorbu kolon kamionů na hranicích.
Předpověď negativního vlivu na ostrovní hospodářství většinu britských poslanců od přímé podpory tzv. tvrdého brexitu odrazuje. Pokud tedy na toto hlasování dojde, jeho souhlasný výsledek se zdá rovněž jako spíše nepravděpodobný. Odmítnut by tak byl i druhý možný scénář.
Varianta č. 3: brexit se odkládá
V případě, že poslanci odmítnou i brexit bez dohody, přijde na řadu třetí možný scénář. Na stole v tu chvíli bude varianta odložení data odchodu Velké Británie z Evropské unie. Britští zákonodárci by se k této alternativě měli vyjádřit při hlasování ve čtvrtek 14. března.
Británie může v této variantě zůstat na současné pozici v rámci EU i po 29. březnu. Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani však zmínil, že brexit by mohl být odložen nanejvýš o několik týdnů a s dobrým důvodem. Na konci května se totiž budou konat volby do Evropského parlamentu, ve kterém by britští voliči své zástupce už vybírat neměli.
Možností je dokonce i úplné zastavení brexitu – spekuluje se zejména o možnosti Tajanim zmíněného druhého referenda o odchodu Británie z EU. Zvyšující se pravděpodobnost těchto scénářů připouští už i britský ministr zahraničí Jeremy Hunt. „Pokud chcete zastavit brexit, potřebujete jen tři věci: pohřbít dohodu, získat odklad a druhé referendum. Během tří týdnů by tito lidé mohli získat dvě z těchto tří věcí… a ta třetí by už mohla být v pochodu,“ varoval Hunt.
Také osud případného čtvrtečního hlasování o odkladu brexitu je však velmi nejistý. Britští poslanci si totiž uvědomují, že by se tím otevřela Pandořina skříňka, čemuž se dosud snažili vědomě vyhnout. Především totiž není jisté, čemu by vlastně případný odklad bez náhradního plánu mohl pomoci. Odklad by navíc musely schválit ostatní členské státy Evropské unie.
V případě neúspěchu i tohoto hlasování by tedy došlo k paradoxní situaci. Do hry by se totiž vrátil jako nejpravděpodobnější možnost brexit bez dohody. Spojené království by se tak rychle řítilo směrem k variantě, kterou o den dříve sami poslanci zavrhli.
Další scénáře nejsou na stole
V průběhu debat o rozvodu Velké Británie a Evropské unie se objevily i další možné varianty rozluky. Ty sice v současnosti nejsou na stole, přesto v určitých chvílích hýbaly britskou politickou scénou. Jednou z alternativ například bylo, že by Británie zůstala členem celní unie. V rámci ní totiž neexistují vzájemné celní poplatky a sdílen je naopak celní sazebník vůči třetím zemím.
Británie by ovšem v takovém případě nemohla uzavírat vlastní obchodní dohody a ani spolurozhodovat o těch společných. Právě dojednání nových a mnohem výhodnějších bilaterálních obchodních dohod přitom bylo jedním ze slibů zastánců brexitu. Tento scénář je proto v Británii značně nepopulární, a tedy i jeho naplnění se jeví jako velmi nepravděpodobné.
Tuto podobu brexitu ale podporovali například šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn a jeho strana. Na začátku února nabídl vůdce opozice premiérce Mayové podporu brexitové dohody, pokud ta by se zaručila za zřízení „trvalé a všeobecné“ celní unie Británie s EU. Tento návrh však odmítla jak Theresa Mayová, tak následně i britští poslanci.
Obdobnou variantou byla v minulosti i možnost tzv. měkkého brexitu. Británie by v takovém případě zůstala součástí Evropského hospodářského prostoru, tedy společného trhu, ve kterém je zaručena svoboda pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. V obdobném postavení ve vztahu k EU je aktuálně například Norsko.
Podobně jako v případě setrvání v celní unii by se však Británie musela i nadále řídit celou řadou unijních pravidel. Zároveň by ale Spojené království odchodem z Unie ztratilo možnost o nich přímo spolurozhodovat. Není proto divu, že i tento scénář byl velmi nepopulární a jeho naplnění je v současnosti zcela nepravděpodobné.