Evropská unie a Velká Británie se zavázaly, že učiní vše, aby do konce roku 2020 našly náhradní řešení za spornou irskou pojistku. Vyplývá to ze společného prohlášení, na němž se v pondělí večer ve Štrasburku shodla britská premiérka Theresa Mayová a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle Mayové další doplněk dohody zajišťuje, že EU se nebude moci snažit uplatňovat pojistku neomezeně dlouhou dobu. Zároveň tím byl podle ní splněn požadavek poslanců, kteří napoprvé nepodpořili brexitovou dohodu a v úterním hlasování díky tomu mohou změnit názor. Vůdce opozice Jeremy Corbyn ovšem jednání označil za neúspěch a smlouvu podpořit nehodlá.
Podle Mayové se obě strany shodly na „právně závazném“ dodatku, podle něhož bude Brusel i Londýn pracovat na „alternativních ujednáních“, jež mají zabránit, aby pojistka musela na konci přechodného období v prosinci 2020 vstoupit v platnost. Brusel rovněž bude čelit arbitrážím, pokud by se pokoušel časově neomezeně pomocí této pojistky svázat Británii s Unií.
Opatření, která mají zabránit vzniku tvrdé hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem, vadí zejména části britských konzervativců. Obávají se, že kvůli nim zůstane Británie součástí evropského celního prostoru.
Britská premiérka podotkla, že kromě dojednaných dodatků přijme její země jednostrannou deklaraci, podle níž nebude vázána dohodnutou pojistkou, pokud by v budoucnu ztroskotala vyjednávání o podobě vztahů s EU.
Vyjednané doplňky text dohody nemění, zdůraznil Juncker
Dojednaný dodatek podle Junckera nijak nemění dříve dohodnutý text. „Naše dohoda poskytuje smysluplná vyjasnění a právně závazné záruky k brexitové dohodě a pojistce,“ upřesnil šéf Evropské komise na tiskové konferenci s britskou premiérkou. Zároveň prohlásil, že doufá v to, že nové záruky budou dostatečnou motivací pro poslance, aby umožnili své zemi odejít z Unie s dohodou.
Připomněl také, že pokud Britové nestihnou z Evropské unie odejít před volbami do Evropského parlamentu, tedy do 23. května, budou si muset i oni volit nové europoslance.
Corbynovi se vyjednané dodatky nelíbí
Britská Dolní sněmovna bude o dohodě znovu hlasovat v úterý. Mezi poslanci se již ozvaly první hlasy, které Mayovou chtějí na základě čerstvých změn nově podpořit. Stejně tak ovšem zní i opačný názor, podle něhož jsou úpravy pouze kosmetické a nemají žádnou právní závaznost.
Skupina konzervativců uvedla, že kvůli nutné právní analýze dojednaných doplňků bude třeba hlasování odložit. Teprve po důkladném rozboru se chtějí rozhodnout rovněž severoirští unionisté, kteří jsou klíčovými partnery menšinové vlády Mayové.
Podle vůdce opozičních labouristů Jeremyho Corbyna skončilo jednání Mayové ve Štrasburku neúspěchem a Dolní sněmovna by měla v úterním hlasování brexitovou dohodu odmítnout.
Média v pondělí spekulovala o odkladu hlasování
Během pondělí se také spekulovalo o tom, že by Mayová mohla úterní hlasování v Dolní sněmovně odložit. S takovým tvrzením přišel deník The Sun. Podle něj by mohlo být smyslem odsunutí ukázat Evropské unii, jaká podoba dokumentu by měla šanci získat v parlamentu většinu.
List The Times zase napsal, že britský parlament bude o dokumentu možná nakonec hlasovat pouze nezávazně. Podle The Times bude dohoda v případném nezávazném hlasování obsahovat britské požadavky na změny týkající se sporné irské pojistky, na něž Brusel odmítá přistoupit.
Komentátor serveru Politico připomněl, že Mayová by odkladem úterního hlasování porušila svůj slib, který poslancům dala, a čelila by tak kritice, že zákonodárcům předložila jakousi imaginární dohodu místo té, o níž s Bruselem vyjednávala dva roky. Podle BBC by v případě odkladu hlasování o brexitové dohodě nastala vlna ministerských rezignací a zesílilo by volání po premiérčině odchodu.
Po kritizovaném předchozím odkladu slíbila Mayová koncem února britským poslancům, že o dohodě stanovující podmínky odchodu z EU budou hlasovat 12. března. Poslanci už dohodu jednou odmítli právě kvůli irské pojistce. Pokud v úterý brexitovou smlouvu nepodpoří, mají se ve středu vyslovit k tomu, zda si přejí brexit bez dohody. Pokud by ani tato varianta neprošla, má následovat hlasování o odkladu vystoupení z EU, plánovaného na 29. března.
EU případný odklad zřejmě automaticky neodsouhlasí
Unijní vyjednavač brexitu Michel Barnier v pátek nabídl Británii možnost jednostranně odejít z navrhovaného jednotného celního prostoru v případě uplatnění irské pojistky, ale Severní Irsko by podle něj v tomto prostoru muselo zůstat. Londýn toto řešení vzápětí odmítl jako krok ohrožující jednotu země.
O brexitu mají šéfové států a vlád ostatních 27 unijních zemí společně hovořit na řádném summitu EU 21. a 22. března. Unijní činitelé ale nečekají, že by se na summitu, jen týden před 29. březnem, tedy datem britského odchodu, mezi ostatními premiéry a prezidenty a šéfkou britské vlády uskutečnilo nějaké „zásadní“ jednání.
Případná britská žádost o prodloužení dvouletého období k jednání o podobě brexitu by tak podle diplomatických informací musela zaznít dříve a EU27 ji velmi pravděpodobně nehodlá automaticky odsouhlasit. Ostatní země budou chtít především slyšet, k čemu konkrétně bude takový odklad dobrý. A kvůli termínu voleb do Evropského parlamentu nyní unijní činitelé nečekají, že by bylo jednání možné protahovat za 24. květen.
