Do škol a školek jen očkované děti. Itálie se vrací k povinné vakcinaci

V Itálii od úterý opět platí zákon o povinném očkování. Rodiče neočkovaných dětí, které chodí do škol a školek, riskují pokutu v přepočtu skoro 13 tisíc korun. Informoval o tom server BBC. Zákon prosadila předchozí levicová vláda kvůli epidemii spalniček, současný kabinet jeho platnost loni pozastavil. Ministryně zdravotnictví Giulia Grillová teď ale odmítla další odklad.

Podle nařízení musejí mít všechny děti, které v Itálii navštěvují předškolní zařízení a školu, platné potvrzení, že mají všechny povinné vakcíny. Pokud rodiče takové potvrzení školkám a školám nedodají, mohou se jich týkat některé postihy.

Předškolní zařízení mají právo neočkované dítě do šesti let věku odmítnout přijmout. V případě povinné školní docházky dětí od šesti do 16 let pak mají školy možnost nechat udělit rodičům pokutu.

Názorový obrat

Zákon o povinném očkování prosadila předchozí vláda v roce 2017 mimo jiné pod vlivem výrazného nárůstu počtu případů spalniček. Po loňském nástupu nového kabinetu byl zákon pozastaven, protože jak Hnutí pěti hvězd (M5S), tak Liga proti povinnému očkování vystupovaly v předvolební kampani. 

Vůdce Ligy Matteo Salvini dokonce prohlásil, že deset povinných očkování je „zbytečné a někdy až nebezpečné“. Kritici tvrdili, že vláda svými kroky snižuje důvěru ve vědu. Některé z regionálních administrativ hrozily, že jsou připraveny zavést vlastní, ještě přísnější legislativy, které budou očkování dětí vyžadovat. Kabinet na povinné očkování od loňska několikrát změnil názor, až teď dal zákonu zelenou.

Podle zákona musejí mít děti očkování proti deseti chorobám, mimo jiné proti spalničkám, zánětu mozkových blan, tetanu, dětské obrně, příušnicím a černému kašli.

Itálie patří k zemím, kde je velmi silné hnutí kritické k povinnému očkování, proto v posledních letech klesal podíl očkovaných až pod 80 procent, píše BBC. Počet případů spalniček je tam jeden z nejvyšších v západní Evropě, v roce 2017 tuto nemoc prodělalo 5004 lidí. V celé Evropě předloni spalničkami onemocnělo 23 927 osob, uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO).

Spalničky patří celosvětově mezi jednu z vůbec nejčastějších příčin smrti dětí do pěti let; neexistuje proti nim totiž žádný specifický lék, léčit se dají jen projevy onemocnění, například horečka.

Očkování funguje

Vakcína je podle hygieniků jedinou účinnou prevencí proti této nákaze. V Česku je očkování povinné, je součástí takzvané MMR vakcíny, která obsahuje také protilátky proti zarděnkám a příušnicím. První dávka se podává od 13. měsíce věku, druhá mezi pátým a šestým rokem.

K zajištění kolektivní imunity, kdy se nemoc nešíří a chráněni jsou i neočkovaní, je podle odborníků nutný podíl očkovaných lidí nad pětadevadesáti procenty, v Česku je to asi 90 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 mminutou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 20 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 39 mminutami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 47 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 48 mminutami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda se k jednotlivým incidentům bezprostředně nevyjádřila, dříve pouze uvedla, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
před 51 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 3 hhodinami
Načítání...