Poslance v Dolní sněmovně britského parlamentu bude večer sledovat celý svět. A pokud ne celý svět, tak určitě Evropská unie. Měli by totiž hlasovat o dohodě, která řeší podmínky odchodu země z EU. Ve hře je řízený odchod na základě této dohody, nebo naopak takzvaný tvrdý brexit bez dohody. Výsledek hlasování zřejmě rozhodne i o osudu současné britské vlády. Projděte si šest scénářů možného vývoje.
Šest scénářů brexitu. Poslanci řeknou, zda jim dohoda vyhovuje. Nebo Mayovou potopí
Analytik ČT Lukáš Hájek o scénářích brexitu (zdroj: ČT24)
Britský deník The Times, který vychází už od roku 1785, nazval brexit „jednou z největších a nejsložitějších výzev v historii země“. Souhlasit je možné určitě s tím druhým – více než dva a půl roku od referenda, ve kterém se Britové rozhodli EU opustit, stále není jasné, jakou podobu bude rozvod mít. I nadále přitom platí, že Británie by měla Unii opustit už 29. března, tedy za přibližně dva a půl měsíce.
Klíčové bude právě úterní hlasování v britském parlamentu. Od jeho výsledku se může odvíjet hned několik možných scénářů.
Mapa brexitu
Scénař č. 1: schválení dohody a řízený brexit
V současné situaci tuto variantu preferuje jak britská vláda, tak evropští lídři včetně českého kabinetu. Pro naplnění tohoto scénáře je ale nutné, aby aktuálně navrhovaná dohoda o brexitu byla v úterním hlasování schválena. Původně se hlasování mělo odehrát už loni v prosinci, ale bylo odloženo z důvodu hrozící drtivé porážky vlády.
Schválení dohody je však i nyní spíše nepravděpodobné. Rozložení sil v Dolní sněmovně britského parlamentu totiž mluví v neprospěch dohody. Proti její současné podobě stojí nejenom opoziční poslanci, ale i velká část vládních konzervativců a třeba i severoirští unionisté podporující kabinet.
Je ale možné, že se podaří prosadit některé pozměňovací návrhy, což přesvědčí poslance k podpoře výsledného textu. Spekuluje se také o tom, že poslanci raději budou hlasovat pro dohodu tváří tvář riziku takzvaného tvrdého brexitu. Jelikož by navíc mohla premiérka Theresa Mayová dohodu znovu navrhnout i v případě prvního záporného hlasování, vyloučit variantu řízeného brexitu jako takovou nelze.
Měl bych raději dohodu, pokud můžeme zabránit nebezpečí odchodu z EU 29. března bez dohody, což by bylo katastrofální pro průmysl i obchod.
Ani v případě schválení dohody si ale britská vláda nebude moci úplně oddechnout. Přijmout totiž bude třeba další doprovodnou legislativu. I v jejím případě lze přitom očekávat další živé debaty nejenom na půdě britského parlamentu.
Scénař č. 2: odmítnutí dohody a tvrdý brexit
Pokud podle dosavadních předpokladů během úterního hlasování poslanci dohodu odmítnou, vláda bude muset do tří zasedacích dnů v parlamentu představit svůj náhradní plán. Obecně existují dvě možné cesty dalšího pokračování. Tu první představuje tvrdý brexit, tedy odchod Velké Británie z EU bez dohody.
Vláda by se v takovém případě snažila prosadit alespoň dílčí legislativu, aby byl tento způsob rozluky co nejméně bolestivý. Na zboží putující mezi EU a Spojeným královstvím by totiž byla okamžitě uvalena cla, což by jej prodražilo. Na hranicích by začal fungovat klasický hraniční režim. Před brexitem bez dohody a následným rizikem pro společnost varovala například i britská policie, neboť by Spojené království okamžitě ztratilo přístup k celoevropským bezpečnostním databázovým systémům.
Tvrdý brexit by také podle analýzy britské centrální banky Bank of England znamenal zvýšení nezaměstnanosti na 7,5 procenta z loňských zhruba čtyř procent. Vrcholu z období krize by nezaměstnanost v takovém případě nedosáhla jen díky masovému odchodu zahraničních pracovníků. Návrat k růstu ekonomiky odhaduje dokument teprve na konec roku 2023.
Pokud bude tato dohoda odmítnuta, je pravděpodobnější, že se vystavíme riziku brexitové paralýzy, a pokud to nastane, nikdo neví, co by se mohlo stát. Velké riziko a obavy lidí spočívají v tom, že ve skutečnosti nedostojíme tomu, pro co lidé hlasovali.
Na tento scénář se už každopádně připravují všichni klíčoví aktéři. Velká Británie na počátku ledna testovala zatížení britských silnic, kde by se v případě brexitu bez dohody hromadily kamiony v důsledku přísnějšího hraničního režimu. Zaskočená nechce být ani česká vláda. Poslanecké sněmovně předložila 9. ledna zákon, který v případě brexitu bez dohody upravuje pobyt Britů v Česku.
Scénař č. 3: odmítnutí dohody a opakované vyjednávání
Druhá možná cesta v případě odmítnuté dohody ale dokazuje, že ani neúspěšné hlasování nemusí nutně znamenat brexit bez dohody. Spojené království by mohlo iniciovat další vyjednávání s Evropskou unií o podobě odchodu země ze společenství.
Evropská unie ale opětovné otevření dohodových jednání odmítá, a to na základě dosavadních zkušeností. Vyjednávání současné dohody o brexitu totiž zabralo více než rok a provázela jej celá řada bolestivých kompromisů. Panuje přitom obava, že pokud by se jednání znovu otevřela, znamenalo by to i opětovné probuzení některých citlivých témat. Příkladem může být nejenom otázka budoucnosti hranice mezi Irskem a Severním Irskem, ale i postavení Gibraltaru či spory francouzských a britských rybářů.
Je to jediná možná dohoda. Není prostor pro nové vyjednávání.
Úprava stávající dohody či dokonce příprava zcela nového textu by každopádně znamenala odsunutí brexitu na pozdější dobu. V současnosti totiž stále platí, že Británie opustí Unii již 29. března ve 23 hodin ostrovního času. Termín by se mohl odsunout, pokud by o to Britové požádali – zároveň ale platí, že by s tím muselo souhlasit všech zbylých 27 členských států Evropské unie.
Scénař č. 4: pád vlády (a předčasné volby)
V případě neúspěchu hlasování o dohodě ale může do hry vstoupit zásadní zvrat na britské politické scéně. Jelikož je dohoda vládním návrhem, její neúspěch by ještě více oslabil už nyní ohrožený kabinet. Mayová sice ustála prosincové hlasování o nedůvěře mezi vlastními konzervativními poslanci, hlasování v celé dolní sněmovně by ale pro vládu znamenalo velký problém.
Dali jsme jasně najevo, že je to otázka kdy, a ne zda budeme hlasovat o nedůvěře vládě. Učiníme tak v době, kdy jejich důvěra bude nejnižší, což podle mého bude poté, co prohrají hlasování.
V případě pádu vlády by následovalo období 14 dnů, během kterých se může zformovat nová vládní většina. Ta může být vystavěna na podobném půdorysu jako současná vládní většina, ale například s jiným lídrem. Pokud se ale většina nenajde, za dalších nejméně 25 pracovních dnů může dojít k předčasným volbám do dolní sněmovny. Volby by ale celou proceduru brexitu protáhly a je otázkou, nakolik by nově vzniklá vláda chtěla podmínky brexitu upravit k obrazu svému.
Scénař č. 5: stažení žádosti o brexit
Pro Velkou Británii stále existuje možnost celý proces brexitu jednostranně zvrátit. V prosinci loňského roku Soudní dvůr EU potvrdil, že by pro naplnění takového scénáře stačilo jednoznačné a bezpodmínečné rozhodnutí oznámit písemně Evropské radě. Velká Británie by v takovém případě zůstala členem EU za stejných podmínek jako dosud.
V minulých dnech spekuloval na toto téma britský ministr zahraničí Jeremy Hunt. Televizi Sky News řekl, že pokud dohoda nebude v úterním hlasování schválena, není možné vyloučit žádnou variantu. Například dva významní sponzoři kampaně za odchod Británie z Evropské unie miliardář Peter Hargreaves a manažer hedgeových fondů Crispin Odey se domnívají, že vláda úsilí o opuštění Unie nakonec ukončí a země v evropském bloku zůstane.
Tento scénář ovšem v samostatné podobě není příliš pravděpodobný. Rozhodnutí by muselo být výsledkem demokratického procesu v souladu s britskými ústavními požadavky. Ve Velké Británii přitom nejvyšší ústavní autoritu představuje parlament reprezentující občany ostrovního státu. Ti se přitom během referenda v roce 2016 rozhodli EU opustit, což britští politici obecně hlasitě respektují.
Scénař č. 6: nové referendum
Předchozí scénář by mohlo do hry vrátit nejspíše jen nové referendum. Podle slov bývalého předsedy vlády Tonyho Blaira by poslanci mohli druhé hlasování podpořit v případě, že „žádná z dalších možností nebude fungovat“. Premiérka Theresa Mayová je však proti vypsání takového referenda a označila Blairův komentář za „urážku úřadu, který kdysi zastával, a lidu, kterému sloužil“.
Případné nové referendum by se ale nemuselo týkat přímo opakované otázky odchodu či setrvání v EU. Britové by mohli rozhodovat i o konkrétní podobě brexitu. Prosincový průzkum týmu PMP například ukázal, že pokud by se konalo referendum se třemi možnostmi, 42 % Britů by zůstalo v EU, 13 % by hlasovalo pro odchod na základě stávající dohody a 25 % by odešlo bez dohody. Zbytek respondentů se nemohl rozhodnout nebo by nešel volit.