Tři dny místo tří týdnů. Britští poslanci uložili vládě rychleji předložit náhradní brexitový plán

Nahrávám video

Britští poslanci schválili dodatek ukládající vládě, aby v případě zamítnutí brexitové dohody v Dolní sněmovně příští týden představila v parlamentu svůj náhradní plán už do tří dnů místo do původních jednadvaceti. Dodatek, se kterým podle agentury Reuters přišli proevropští poslanci z vládní Konzervativní strany i opoziční labouristé, znamená pro premiérku Theresu Mayovou další výraznou komplikaci. Poslanci budou o dohodě o odchodu Spojeného království z Evropské unie hlasovat 15. ledna. Hlasování vláda kvůli očekávané porážce už jednou odložila a očekává se, že poslanci brexitový plán Mayové dojednaný s Bruselem nepodpoří ani příští týden.

Lhůta, během níž měla vláda poslancům v případě zamítnutí dohody předložit různé alternativy, činila podle zákona o odchodu z EU 21 kalendářních dní. Během následujících sedmi zasedacích dnů by musel kabinet umožnit parlamentu o svém plánu B hlasovat.

S čím by vláda premiérky Mayové přišla, ale není jasné. Možnosti jsou různé, od takzvaného neřízeného brexitu, tedy brexitu bez dohody, přes vyhlášení předčasných voleb až po předložení nové verze dohody parlamentu.

Podle listu The Guardian se předpokládalo, že Mayová by tak jako tak nevyužila třítýdenní lhůty a své představy o dalším vývoji by představila relativně brzy po zamítnutí dohody. Zároveň by se ale zřejmě podle levicového listu snažila oddálit hlasování o navržené alternativě, aby mohla kupříkladu vyjednat další ústupky s představiteli EU.

Pro dodatek ve středu hlasovalo 308 poslanců, proti se vyslovilo 297. Na základě dodatku by nyní měla vláda představit plán B parlamentu během tří zasedacích dnů. Vzhledem k tomu, že parlament obyčejně v pátek nezasedá, vypršela by podle The Guardian lhůta v pondělí 21. ledna.

Poslanci už schválili i omezení pro dodatečné finance

Britská Dolní sněmovna schválila už v úterý opatření výrazně omezující možnost kabinetu uskutečnit odchod země z Evropské unie bez uzavřené dohody s Bruselem. Těsně schválený dodatek k rozpočtovému zákonu dává podle britských médií větší moc poslancům, jejichž souhlas bude vláda pro případ neřízeného brexitu potřebovat, aby mohla využívat na chod úřadů peníze z daní.

Výsledek úterního hlasování 303 ku 297 dokládá podle britských komentátorů křehkost pozice premiérky Theresy Mayové, která hodlá příští týden předložit parlamentu ke schválení brexitovou dohodu s velmi nejistou podporou.

„Dnešní (úterní) hlasování je významným krokem, který má zabránit brexitu bez dohody. Dokazuje, že v parlamentu, vládě ani v zemi není většina, která by byla pro odchod z EU bez dohody,“ ocenil schválení dodatku vůdce labouristů Jeremy Corbyn. Podle jeho slov by premiérka měla „jednou provždy“ vyloučit variantu divokého brexitu.

Corbynova strana s odvoláním na předběžný plán pětidenní debaty podle agentury Reuters uvedla, že parlament začne o dohodě debatovat ve středu a skončí před hlasováním plánovaným na úterních 20:00 SEČ. Labouristé uvedli, že pokud parlament v úterý brexitovou dohodu odmítne, předloží okamžitě návrh na vyslovení nedůvěry vládě premiérky Mayové.

Vládní mluvčí na úterní hlasování reagoval slovy, že schválený dodatek nezabrání kabinetu vybírat daně a nic nezmění na faktu, že Británie opustí EU 29. března. „Budeme jednat s parlamentem, abychom zajistili, že daňový systém bude fungovat bez komplikací v případě jakéhokoli brexitového scénáře,“ uvedl mluvčí podle Reuters.

Kytka: Je to symbolické varování

Podle spolupracovníka ČT ve Velké Británii Ivana Kytky nebude praktický dopad opatření příliš velký. „Britské vládě zamezuje určovat a vyčleňovat ze státního rozpočtu další finanční prostředky pro případ, že se Londýn s Bruselem nedohodne na dohodě o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Vláda však vyčlenila dostatek finančních prostředků už z toho minulého státního rozpočtu,“ uvedl Kytka. 

„Nicméně je to symbolické varování v tom smyslu, že v Dolní sněmovně je skutečně početná většina opozice s rebelujícími konzervativními poslanci, kteří se budou pokoušet v dalších týdnech a měsících zastavit případný odchod bez dohody. Poměr sil je asi 310 ku 290 a pro premiérku Mayovou je to varování, že bude muset počítat s tímto poměrně silným táborem, i když sám o sobě nemůže změnit vystoupení Velké Británie z Evropské unie,“ dodal Kytka.

Mayová musí přesvědčit opozici i část vlastní strany

Brexitová debata nabírá v Británii na síle po vánoční přestávce a rovněž mezi vládními politiky se v úterý ozývaly hlasy varující před hrozbou nekontrolovaného odchodu z EU.

Ministryně práce Amber Ruddová po prvním letošním zasedání kabinetu podle BBC prohlásila, že členové vlády zanechají v historii „matný obraz“, pokud Londýn dopustí neřízený brexit. Podle ministra obchodu Grega Clarka by poslanci neměli vůbec uvažovat o tom, že by odmítli dohodu zajišťující přinejmenším dočasnou kontinuitu vztahů s EU.

Mayová však bude muset o výhodách dojednané dohody v parlamentu přesvědčovat jak opozici, tak protiunijně naladěnou část vlastní strany.

Klíčovým sporným bodem zůstává takzvaná pojistka řešení pohybu zboží a osob přes hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, s níž nejsou vedle severoirských unionistů spokojeni ani konzervativní stoupenci co nejráznějšího zpřetrhání vazeb s Unií. Evropští představitelé však opakovaně dali najevo, že na současné podobě dohody nehodlají nic měnit.

Mayová poslancům ve středu řekla, že brexit bez dohody s Evropskou unií lze odvrátit jedině schválením té varianty, která je aktuálně na stole. Také prohlásila, že vláda pokračuje v rozhovorech s EU ohledně ujištění týkajících se stávající dohody a chce je získat ještě před hlasováním naplánovaným v Dolní sněmovně na 15. ledna. Ze strany Bruselu přitom nic nenasvědčuje tomu, že by EU chtěla Mayové vyjít vstříc dříve, než se zákonodárci vyjádří.

Mayová také slíbila, že při absenci dohody s EU o budoucích vztazích na konci plánovaného přechodného období v roce 2020 by parlament dostal možnost rozhodnout, zda bude irská pojistka zavedena, nebo dojde k prodloužení provizoria.

  • Irská pojistka je součástí dohody, kterou s EU vyjednala premiérka Theresa Mayová. Stanoví, že kdyby se Londýn a EU do července roku 2020 nedohodly na kompromisní podobě budoucích vztahů, která by zároveň zabránila obnovení fyzické hranice v Irsku, vstoupila by s koncem roku v platnost takzvaná pojistka. Pod ní by vznikl nový „společný celní prostor“ Británie a EU, na Severní Irsko by se ale navíc vztahovala řada pravidel evropského jednotného trhu. Toto rozdílné postavení Severního Irska od zbytku Spojeného království je pro mnohé britské politiky nepřijatelné.
  • Zdroj: ČTK

Ministr pro brexit Stephen Barclay ve středu poslancům v rámci debaty řekl, že kabinet podpoří poslanecký návrh dodatku k brexitovému plánu, který by dal parlamentu možnost hlasovat proti aktivaci sporné irské pojistky z dohody mezi Británií a EU, která má zabránit zavedení přísného režimu na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou.

Agentura Reuters upozornila, že se návrh dodatku objevil již v prosinci a tehdy se nezdálo, že by jej poslanci vystupující proti brexitové dohodě považovali za dostatečný ústupek, aby dohodu podpořili. Nelze tak očekávat, že dodatek změní směr brexitové debaty, dodala
agentura.

Vláda připravuje obyvatele na brexit bez dohody, komentátoři mluví o dohodě nové

Britská vláda kvůli obavám z možného krachu smlouvy v parlamentu začala připravovat obyvatele země na situaci, že se koncem března ocitnou mimo Unii bez příslušné dohody s Bruselem. Vládní úřady v úterý spustily webové stránky a rozhlasovou reklamní kampaň informující o praktických dopadech neřízeného brexitu na každodenní život.

Britští komentátoři naproti tomu vidí jako stále reálnější možnost, že Londýn odchod z EU odloží, aby získal čas na vyjednání nové dohody. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 3 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 4 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 8 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 8 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 9 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 9 hhodinami

Evropský pohled