Tři dny místo tří týdnů. Britští poslanci uložili vládě rychleji předložit náhradní brexitový plán

3 minuty
Události: Britové se připravují i na tvrdý brexit
Zdroj: ČT24

Britští poslanci schválili dodatek ukládající vládě, aby v případě zamítnutí brexitové dohody v Dolní sněmovně příští týden představila v parlamentu svůj náhradní plán už do tří dnů místo do původních jednadvaceti. Dodatek, se kterým podle agentury Reuters přišli proevropští poslanci z vládní Konzervativní strany i opoziční labouristé, znamená pro premiérku Theresu Mayovou další výraznou komplikaci. Poslanci budou o dohodě o odchodu Spojeného království z Evropské unie hlasovat 15. ledna. Hlasování vláda kvůli očekávané porážce už jednou odložila a očekává se, že poslanci brexitový plán Mayové dojednaný s Bruselem nepodpoří ani příští týden.

Lhůta, během níž měla vláda poslancům v případě zamítnutí dohody předložit různé alternativy, činila podle zákona o odchodu z EU 21 kalendářních dní. Během následujících sedmi zasedacích dnů by musel kabinet umožnit parlamentu o svém plánu B hlasovat.

S čím by vláda premiérky Mayové přišla, ale není jasné. Možnosti jsou různé, od takzvaného neřízeného brexitu, tedy brexitu bez dohody, přes vyhlášení předčasných voleb až po předložení nové verze dohody parlamentu.

Podle listu The Guardian se předpokládalo, že Mayová by tak jako tak nevyužila třítýdenní lhůty a své představy o dalším vývoji by představila relativně brzy po zamítnutí dohody. Zároveň by se ale zřejmě podle levicového listu snažila oddálit hlasování o navržené alternativě, aby mohla kupříkladu vyjednat další ústupky s představiteli EU.

Pro dodatek ve středu hlasovalo 308 poslanců, proti se vyslovilo 297. Na základě dodatku by nyní měla vláda představit plán B parlamentu během tří zasedacích dnů. Vzhledem k tomu, že parlament obyčejně v pátek nezasedá, vypršela by podle The Guardian lhůta v pondělí 21. ledna.

Poslanci už schválili i omezení pro dodatečné finance

Britská Dolní sněmovna schválila už v úterý opatření výrazně omezující možnost kabinetu uskutečnit odchod země z Evropské unie bez uzavřené dohody s Bruselem. Těsně schválený dodatek k rozpočtovému zákonu dává podle britských médií větší moc poslancům, jejichž souhlas bude vláda pro případ neřízeného brexitu potřebovat, aby mohla využívat na chod úřadů peníze z daní.

Výsledek úterního hlasování 303 ku 297 dokládá podle britských komentátorů křehkost pozice premiérky Theresy Mayové, která hodlá příští týden předložit parlamentu ke schválení brexitovou dohodu s velmi nejistou podporou.

„Dnešní (úterní) hlasování je významným krokem, který má zabránit brexitu bez dohody. Dokazuje, že v parlamentu, vládě ani v zemi není většina, která by byla pro odchod z EU bez dohody,“ ocenil schválení dodatku vůdce labouristů Jeremy Corbyn. Podle jeho slov by premiérka měla „jednou provždy“ vyloučit variantu divokého brexitu.

Corbynova strana s odvoláním na předběžný plán pětidenní debaty podle agentury Reuters uvedla, že parlament začne o dohodě debatovat ve středu a skončí před hlasováním plánovaným na úterních 20:00 SEČ. Labouristé uvedli, že pokud parlament v úterý brexitovou dohodu odmítne, předloží okamžitě návrh na vyslovení nedůvěry vládě premiérky Mayové.

Vládní mluvčí na úterní hlasování reagoval slovy, že schválený dodatek nezabrání kabinetu vybírat daně a nic nezmění na faktu, že Británie opustí EU 29. března. „Budeme jednat s parlamentem, abychom zajistili, že daňový systém bude fungovat bez komplikací v případě jakéhokoli brexitového scénáře,“ uvedl mluvčí podle Reuters.

Kytka: Je to symbolické varování

Podle spolupracovníka ČT ve Velké Británii Ivana Kytky nebude praktický dopad opatření příliš velký. „Britské vládě zamezuje určovat a vyčleňovat ze státního rozpočtu další finanční prostředky pro případ, že se Londýn s Bruselem nedohodne na dohodě o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Vláda však vyčlenila dostatek finančních prostředků už z toho minulého státního rozpočtu,“ uvedl Kytka. 

„Nicméně je to symbolické varování v tom smyslu, že v Dolní sněmovně je skutečně početná většina opozice s rebelujícími konzervativními poslanci, kteří se budou pokoušet v dalších týdnech a měsících zastavit případný odchod bez dohody. Poměr sil je asi 310 ku 290 a pro premiérku Mayovou je to varování, že bude muset počítat s tímto poměrně silným táborem, i když sám o sobě nemůže změnit vystoupení Velké Británie z Evropské unie,“ dodal Kytka.

Mayová musí přesvědčit opozici i část vlastní strany

Brexitová debata nabírá v Británii na síle po vánoční přestávce a rovněž mezi vládními politiky se v úterý ozývaly hlasy varující před hrozbou nekontrolovaného odchodu z EU.

Ministryně práce Amber Ruddová po prvním letošním zasedání kabinetu podle BBC prohlásila, že členové vlády zanechají v historii „matný obraz“, pokud Londýn dopustí neřízený brexit. Podle ministra obchodu Grega Clarka by poslanci neměli vůbec uvažovat o tom, že by odmítli dohodu zajišťující přinejmenším dočasnou kontinuitu vztahů s EU.

Mayová však bude muset o výhodách dojednané dohody v parlamentu přesvědčovat jak opozici, tak protiunijně naladěnou část vlastní strany.

Klíčovým sporným bodem zůstává takzvaná pojistka řešení pohybu zboží a osob přes hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, s níž nejsou vedle severoirských unionistů spokojeni ani konzervativní stoupenci co nejráznějšího zpřetrhání vazeb s Unií. Evropští představitelé však opakovaně dali najevo, že na současné podobě dohody nehodlají nic měnit.

Mayová poslancům ve středu řekla, že brexit bez dohody s Evropskou unií lze odvrátit jedině schválením té varianty, která je aktuálně na stole. Také prohlásila, že vláda pokračuje v rozhovorech s EU ohledně ujištění týkajících se stávající dohody a chce je získat ještě před hlasováním naplánovaným v Dolní sněmovně na 15. ledna. Ze strany Bruselu přitom nic nenasvědčuje tomu, že by EU chtěla Mayové vyjít vstříc dříve, než se zákonodárci vyjádří.

Mayová také slíbila, že při absenci dohody s EU o budoucích vztazích na konci plánovaného přechodného období v roce 2020 by parlament dostal možnost rozhodnout, zda bude irská pojistka zavedena, nebo dojde k prodloužení provizoria.

  • Irská pojistka je součástí dohody, kterou s EU vyjednala premiérka Theresa Mayová. Stanoví, že kdyby se Londýn a EU do července roku 2020 nedohodly na kompromisní podobě budoucích vztahů, která by zároveň zabránila obnovení fyzické hranice v Irsku, vstoupila by s koncem roku v platnost takzvaná pojistka. Pod ní by vznikl nový „společný celní prostor“ Británie a EU, na Severní Irsko by se ale navíc vztahovala řada pravidel evropského jednotného trhu. Toto rozdílné postavení Severního Irska od zbytku Spojeného království je pro mnohé britské politiky nepřijatelné.
  • Zdroj: ČTK

Ministr pro brexit Stephen Barclay ve středu poslancům v rámci debaty řekl, že kabinet podpoří poslanecký návrh dodatku k brexitovému plánu, který by dal parlamentu možnost hlasovat proti aktivaci sporné irské pojistky z dohody mezi Británií a EU, která má zabránit zavedení přísného režimu na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou.

Agentura Reuters upozornila, že se návrh dodatku objevil již v prosinci a tehdy se nezdálo, že by jej poslanci vystupující proti brexitové dohodě považovali za dostatečný ústupek, aby dohodu podpořili. Nelze tak očekávat, že dodatek změní směr brexitové debaty, dodala
agentura.

Vláda připravuje obyvatele na brexit bez dohody, komentátoři mluví o dohodě nové

Britská vláda kvůli obavám z možného krachu smlouvy v parlamentu začala připravovat obyvatele země na situaci, že se koncem března ocitnou mimo Unii bez příslušné dohody s Bruselem. Vládní úřady v úterý spustily webové stránky a rozhlasovou reklamní kampaň informující o praktických dopadech neřízeného brexitu na každodenní život.

Britští komentátoři naproti tomu vidí jako stále reálnější možnost, že Londýn odchod z EU odloží, aby získal čas na vyjednání nové dohody. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
18:01Aktualizovánopřed 5 mminutami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
13:15Aktualizovánopřed 27 mminutami

Nejméně deset obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska je na místě nejméně deset mrtvých. Zhruba sto pasažérů je zraněných, z toho pětadvacet těžce. S odkazem na španělskou policii a státní televizi RTVE to uvedla agentura Reuters. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na místě nehody jsou záchranné týmy a hasiči.
21:40Aktualizovánopřed 43 mminutami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 9 hhodinami
Načítání...