Tři dny místo tří týdnů. Britští poslanci uložili vládě rychleji předložit náhradní brexitový plán

3 minuty
Události: Britové se připravují i na tvrdý brexit
Zdroj: ČT24

Britští poslanci schválili dodatek ukládající vládě, aby v případě zamítnutí brexitové dohody v Dolní sněmovně příští týden představila v parlamentu svůj náhradní plán už do tří dnů místo do původních jednadvaceti. Dodatek, se kterým podle agentury Reuters přišli proevropští poslanci z vládní Konzervativní strany i opoziční labouristé, znamená pro premiérku Theresu Mayovou další výraznou komplikaci. Poslanci budou o dohodě o odchodu Spojeného království z Evropské unie hlasovat 15. ledna. Hlasování vláda kvůli očekávané porážce už jednou odložila a očekává se, že poslanci brexitový plán Mayové dojednaný s Bruselem nepodpoří ani příští týden.

Lhůta, během níž měla vláda poslancům v případě zamítnutí dohody předložit různé alternativy, činila podle zákona o odchodu z EU 21 kalendářních dní. Během následujících sedmi zasedacích dnů by musel kabinet umožnit parlamentu o svém plánu B hlasovat.

S čím by vláda premiérky Mayové přišla, ale není jasné. Možnosti jsou různé, od takzvaného neřízeného brexitu, tedy brexitu bez dohody, přes vyhlášení předčasných voleb až po předložení nové verze dohody parlamentu.

Podle listu The Guardian se předpokládalo, že Mayová by tak jako tak nevyužila třítýdenní lhůty a své představy o dalším vývoji by představila relativně brzy po zamítnutí dohody. Zároveň by se ale zřejmě podle levicového listu snažila oddálit hlasování o navržené alternativě, aby mohla kupříkladu vyjednat další ústupky s představiteli EU.

Pro dodatek ve středu hlasovalo 308 poslanců, proti se vyslovilo 297. Na základě dodatku by nyní měla vláda představit plán B parlamentu během tří zasedacích dnů. Vzhledem k tomu, že parlament obyčejně v pátek nezasedá, vypršela by podle The Guardian lhůta v pondělí 21. ledna.

Poslanci už schválili i omezení pro dodatečné finance

Britská Dolní sněmovna schválila už v úterý opatření výrazně omezující možnost kabinetu uskutečnit odchod země z Evropské unie bez uzavřené dohody s Bruselem. Těsně schválený dodatek k rozpočtovému zákonu dává podle britských médií větší moc poslancům, jejichž souhlas bude vláda pro případ neřízeného brexitu potřebovat, aby mohla využívat na chod úřadů peníze z daní.

Výsledek úterního hlasování 303 ku 297 dokládá podle britských komentátorů křehkost pozice premiérky Theresy Mayové, která hodlá příští týden předložit parlamentu ke schválení brexitovou dohodu s velmi nejistou podporou.

„Dnešní (úterní) hlasování je významným krokem, který má zabránit brexitu bez dohody. Dokazuje, že v parlamentu, vládě ani v zemi není většina, která by byla pro odchod z EU bez dohody,“ ocenil schválení dodatku vůdce labouristů Jeremy Corbyn. Podle jeho slov by premiérka měla „jednou provždy“ vyloučit variantu divokého brexitu.

Corbynova strana s odvoláním na předběžný plán pětidenní debaty podle agentury Reuters uvedla, že parlament začne o dohodě debatovat ve středu a skončí před hlasováním plánovaným na úterních 20:00 SEČ. Labouristé uvedli, že pokud parlament v úterý brexitovou dohodu odmítne, předloží okamžitě návrh na vyslovení nedůvěry vládě premiérky Mayové.

Vládní mluvčí na úterní hlasování reagoval slovy, že schválený dodatek nezabrání kabinetu vybírat daně a nic nezmění na faktu, že Británie opustí EU 29. března. „Budeme jednat s parlamentem, abychom zajistili, že daňový systém bude fungovat bez komplikací v případě jakéhokoli brexitového scénáře,“ uvedl mluvčí podle Reuters.

Kytka: Je to symbolické varování

Podle spolupracovníka ČT ve Velké Británii Ivana Kytky nebude praktický dopad opatření příliš velký. „Britské vládě zamezuje určovat a vyčleňovat ze státního rozpočtu další finanční prostředky pro případ, že se Londýn s Bruselem nedohodne na dohodě o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Vláda však vyčlenila dostatek finančních prostředků už z toho minulého státního rozpočtu,“ uvedl Kytka. 

„Nicméně je to symbolické varování v tom smyslu, že v Dolní sněmovně je skutečně početná většina opozice s rebelujícími konzervativními poslanci, kteří se budou pokoušet v dalších týdnech a měsících zastavit případný odchod bez dohody. Poměr sil je asi 310 ku 290 a pro premiérku Mayovou je to varování, že bude muset počítat s tímto poměrně silným táborem, i když sám o sobě nemůže změnit vystoupení Velké Británie z Evropské unie,“ dodal Kytka.

Mayová musí přesvědčit opozici i část vlastní strany

Brexitová debata nabírá v Británii na síle po vánoční přestávce a rovněž mezi vládními politiky se v úterý ozývaly hlasy varující před hrozbou nekontrolovaného odchodu z EU.

Ministryně práce Amber Ruddová po prvním letošním zasedání kabinetu podle BBC prohlásila, že členové vlády zanechají v historii „matný obraz“, pokud Londýn dopustí neřízený brexit. Podle ministra obchodu Grega Clarka by poslanci neměli vůbec uvažovat o tom, že by odmítli dohodu zajišťující přinejmenším dočasnou kontinuitu vztahů s EU.

Mayová však bude muset o výhodách dojednané dohody v parlamentu přesvědčovat jak opozici, tak protiunijně naladěnou část vlastní strany.

Klíčovým sporným bodem zůstává takzvaná pojistka řešení pohybu zboží a osob přes hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, s níž nejsou vedle severoirských unionistů spokojeni ani konzervativní stoupenci co nejráznějšího zpřetrhání vazeb s Unií. Evropští představitelé však opakovaně dali najevo, že na současné podobě dohody nehodlají nic měnit.

Mayová poslancům ve středu řekla, že brexit bez dohody s Evropskou unií lze odvrátit jedině schválením té varianty, která je aktuálně na stole. Také prohlásila, že vláda pokračuje v rozhovorech s EU ohledně ujištění týkajících se stávající dohody a chce je získat ještě před hlasováním naplánovaným v Dolní sněmovně na 15. ledna. Ze strany Bruselu přitom nic nenasvědčuje tomu, že by EU chtěla Mayové vyjít vstříc dříve, než se zákonodárci vyjádří.

Mayová také slíbila, že při absenci dohody s EU o budoucích vztazích na konci plánovaného přechodného období v roce 2020 by parlament dostal možnost rozhodnout, zda bude irská pojistka zavedena, nebo dojde k prodloužení provizoria.

  • Irská pojistka je součástí dohody, kterou s EU vyjednala premiérka Theresa Mayová. Stanoví, že kdyby se Londýn a EU do července roku 2020 nedohodly na kompromisní podobě budoucích vztahů, která by zároveň zabránila obnovení fyzické hranice v Irsku, vstoupila by s koncem roku v platnost takzvaná pojistka. Pod ní by vznikl nový „společný celní prostor“ Británie a EU, na Severní Irsko by se ale navíc vztahovala řada pravidel evropského jednotného trhu. Toto rozdílné postavení Severního Irska od zbytku Spojeného království je pro mnohé britské politiky nepřijatelné.
  • Zdroj: ČTK

Ministr pro brexit Stephen Barclay ve středu poslancům v rámci debaty řekl, že kabinet podpoří poslanecký návrh dodatku k brexitovému plánu, který by dal parlamentu možnost hlasovat proti aktivaci sporné irské pojistky z dohody mezi Británií a EU, která má zabránit zavedení přísného režimu na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou.

Agentura Reuters upozornila, že se návrh dodatku objevil již v prosinci a tehdy se nezdálo, že by jej poslanci vystupující proti brexitové dohodě považovali za dostatečný ústupek, aby dohodu podpořili. Nelze tak očekávat, že dodatek změní směr brexitové debaty, dodala
agentura.

Vláda připravuje obyvatele na brexit bez dohody, komentátoři mluví o dohodě nové

Britská vláda kvůli obavám z možného krachu smlouvy v parlamentu začala připravovat obyvatele země na situaci, že se koncem března ocitnou mimo Unii bez příslušné dohody s Bruselem. Vládní úřady v úterý spustily webové stránky a rozhlasovou reklamní kampaň informující o praktických dopadech neřízeného brexitu na každodenní život.

Britští komentátoři naproti tomu vidí jako stále reálnější možnost, že Londýn odchod z EU odloží, aby získal čas na vyjednání nové dohody. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 12 mminutami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 16 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 18 mminutami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 37 mminutami

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 48 mminutami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 2 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...