Kratký proces: Evropským lídrům stačila na schválení brexitové dohody půl hodina

Premiéři a prezidenti 27 zemí Evropské unie podpořili text dohody o britském odchodu z EU i politickou deklaraci o budoucích vztazích, uvedl na Twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk. Stalo se tak na nedělním mimořádném summitu EU k brexitu. Podpora obou dokumentů se přitom očekávala – šéfům států a vlád zabralo rozhodnutí přibližně půl hodiny. Britská premiérka Theresa Mayová po summitu uvedla, že dosažená dohoda s EU je nejlepší možná.

Rozsáhlá smlouva na 585 stranách textu upravuje okolnosti samotného brexitu, týká se například udržení práv občanů EU v Británii po jejím odchodu z bloku či vyrovnání britských finančních závazků vůči Unii. Kromě jiného řeší také přechodné období po brexitu do roku 2020. 

Šéfové států a vlád v neděli na krátkém jednání k brexitu přijali závěry, v nichž vyzvali příslušné instituce, aby udělaly kroky potřebné k ratifikaci smlouvy tak, aby mohla platit od 30. března 2019, tedy od chvíle, kdy Británie přestane být součástí Unie.

8 minut
Události ČT: Mimořádný summit EU potvrdil dohodu o brexitu
Zdroj: ČT24

  O smlouvě bude následně jednat Evropský parlament, a to zřejmě v lednu příštího roku. Po jeho souhlasu se očekává, že dokument oficiálně potvrdí Rada EU, tedy členské země bloku.

Na britské straně už s textem dohody souhlasila – byť za cenu několika rezignací – britská vláda. Premiérku Theresu Mayovou ale ještě čeká složitý úkol: prosadit smlouvu ve skepticky naladěném britském parlamentu.

6 minut
Premiér Babiš po summitu: Určitě je pro Británii výhodné, aby dohodu parlament ratifikoval
Zdroj: ČT24

Premiér Andrej Babiš, který Česko na summitu zastupoval, předpokládá, že pokud britský parlament smlouvu o brexitu odmítne, svolá sedmadvacet zemí EU mimořádný summit a společně rozhodne, co dál.

Mayová: Dohoda splňuje to, co si Britové přáli, když hlasovali pro odchod z EU

Já si myslím, že to dopadne dobře. Určitě je pro Británii výhodné, aby tuto dohodu britský parlament ratifikoval.
Andrej Babiš
český premiér

Mayová z Bruselu v neděli vzkázala, že dojednaná dohoda o odchodu země z EU je nejlepší možná a splňuje to, co si britští občané přáli, když před více než dvěma lety hlasovali v referendu pro brexit.

Dohoda znamená konec volného pohybu osob a návrat kontroly nad britskými hranicemi, konec vysokých každoročních plateb do unijního rozpočtu i návrat plné kontroly nad britskými zákony, domnívá se Mayová. Dohoda podle ní ale také zaručí, že Británie bude mít s Evropskou unií hospodářské partnerství těsnější než jakákoli jiná země. „Je to dobré pro byznys a je to v našem národním zájmu,“ zdůraznila premiérka. Potřeba je také zachovat trvající úzké bezpečnostní partnerství.

8 minut
Tisková konference britské premiérky Theresy Mayové
Zdroj: ČT24

Dosažení dohody přitom neznamená jen konec složité fáze vyjednávání s EU, ale také začátek vnitřní britské debaty v příštích týden, dodala premiérka.

Juncker: Tato dohoda je jediná možná a nejlepší pro všechny strany

Také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker označil dohodu o odchodu Británie z Evropské unie, kterou summit EU podpořil, za „jedinou možnou“ a „nejlepší“ pro všechny strany.

Šéf Evropské rady Donald Tusk na společné tiskové konferenci s Junckerem upozornil na úskalí nadcházející ratifikace této dohody, kterou vyjednali unijní vyjednávači s britskou premiérkou Theresou Mayovou.

„Toto je nejlepší možná dohoda. Vyzývám ty, kteří ji musí ratifikovat, aby to měli na paměti. Toto je nejlepší řešení pro Spojené království, nejlepší pro Evropu, to je jediná možná dohoda,“ prohlásil Juncker.

O smlouvě vyjednával za EU tým vedený Michelem Barnierem, kterému summit za jeho práci poděkoval. Smlouva podle Barniera poslouží k vybudování důvěry obou stran pro další fázi vzájemných vztahů a pro vznik blízkého a ambiciózního partnerství. „Zůstáváme spojenci, partnery a přáteli,“ podotkl unijní vyjednavač, který v neděli ocenil i práci svých britských protějšků. Zdůraznil také, že teď je čas, „aby se každý ujal své odpovědnosti“.  

 Barnier ani například nizozemský premiér Mark Rutte v neděli nechtěli odpovídat na otázku, jaké budou v takovém případě další kroky EU. Krach dokumentu by totiž nejspíš znamenal takzvaný „tvrdý brexit“, tedy odchod Británie z EU k 29. březnu 2019 se všemi negativními důsledky pro vzájemný obchod i jednání o budoucnosti.

Také francouzský prezident Emmanuel Macron označil dohodu za dobrou, umožní podle něj vystavět v budoucnu těsné vztahy. Brexit je však podle něj také příležitostí k reformování samotné Unie. Macron ovšem před novináři například ocenil i míru ochrany, jakou dohoda zaručuje francouzským rybářům. 

Klíčovým bodem dohody je závazek ochrany práv lidí ze zemí EU, kteří žijí v Británii

„Rozvodová smlouva“ s několika protokoly a přílohami řeší konkrétní otázky, které umožní co nejhladší rozvázání vztahů po 45 letech britské integrace v Unii. Klíčovým bodem je mimo jiné závazek ochrany stávající podoby práv více než tří milionů lidí z jiných zemí EU na ostrovech a asi milionu Britů, kteří se rozhodli žít jinde v Evropské unii. Stejná pravidla mají platit také pro ty, kdo se přes La Manche přestěhují v době trvání přechodného období.

Dohoda také chrání práva rodinných příslušníků a dětí. Zajišťovat má to, že bude možné do Spojeného království přicestovat, žít, pracovat či studovat za stejných podmínek jako před brexitem a také v Británii žádat o trvalé bydliště podle stávajících pravidel.

Hlavní body dohody o brexitu
Zdroj: ČT24

S dohodou související politická deklarace na 26 stránkách popisuje, jak by v budoucnosti měly vypadat kontakty Unie a Británie v řadě oblastí, především v klíčovém hospodářství. Ve svých závěrech summit připomněl, že EU chce v souladu s textem deklarace dosáhnout s Británií co nejtěsnějšího partnerství. Přístup k jednáním o budoucích smlouvách se podle lídrů sedmadvacítky bude dál řídit principy, které si země už dříve stanovily pro vyjednávání o brexitu.

V deklaraci se obě strany shodují, že mají zájem o ambiciózní, široké a vyvážené hospodářské partnerství. Cílem má být vznik zóny volného obchodu s těsnou celní a regulační spoluprací a pravidly, která zajistí rovné podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž. EU a Británie se také dohodly na úzké koordinaci a spolupráci v obranné, bezpečnostní a mezinárodní politice, včetně například společného uvalování sankcí.

Nedělní summit byl původně plánovaný na polovinu října

Nedělní summit se měl podle původních plánů konat už v polovině října. Dohodu zdržela například složitá diskuse o pojistce týkající se celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, která zkomplikovala stanovený harmonogram. 

Na poslední chvíli také přípravu summitu zdramatizovalo Španělsko, které žádalo záruky týkající se Gibraltaru. Věc se nakonec diplomatům a politikům podařilo vyřešit až tuto sobotu odpoledne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael kontroluje skoro osmdesát procent Pásma Gazy, tvrdí Hamás

Teroristické hnutí Hamás podle agentury Reuters sdělilo, že izraelská armáda kontroluje 77 procent Pásma Gazy, a to svými jednotkami nebo leteckými údery. S odvoláním na tamní zdravotníky Reuters dále uvedl, že v neděli izraelské údery zabily nejméně 23 lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Přibývá států, které zavádějí elektronickou registraci cizinců

K návštěvě stále většího množství států postačí českým turistům místo víza vyplnit elektronický formulář. V dubnu elektronickou registraci pro turisty zavedla například Velká Británie a v květnu se přidává Thajsko. S vlastním systémem elektronických formulářů pro osoby ze třetích států přichází i Evropská unie.
před 5 hhodinami

Ukrajina čelila třem stovkám dronů a sedmdesáti raketám

Nejméně dvanáct mrtvých a čtyři desítky zraněných si vyžádaly noční útoky Ruska, které na Kyjev a několik ukrajinských oblastí vyslalo podle ukrajinských ozbrojených sil celkem osmašedesát balistických raket a 298 bezpilotních letounů. Nejméně tři z obětí byly děti, informovaly agentury. Ukrajinské letectvo oznámilo sestřel pětačtyřiceti raket a 266 dronů. Podle ukrajinských médií se jedná o největší vzdušný útok, který Rusko uskutečnilo od zahájení války v únoru 2022.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina a Rusko dokončily velkou výměnu zajatců

Ukrajinská prezidentská kancelář v neděli potvrdila, že Rusko si s Ukrajinou vzájemně vyměnily po 303 válečných zajatcích. S odkazem na ruské ministerstvo obrany o tom informovala taky agentura RIA Novosti. Jde o poslední skupinu z výměny ve formátu tisíc za tisíc domluvené v polovině května v Turecku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Varšavou pochodovali příznivci obou prezidentských kandidátů

Desítky tisíc lidí v neděli vyšly do ulic Varšavy, aby podpořily kandidáty v prezidentských volbách, které se budou konat příští týden. Průzkumy ukazují, že by oba uchazeče o prezidentský post volilo shodně 46,3 procenta občanů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Bílý dům se detektory lži snaží potírat úniky informací

Poté, co se v médiích objevily informace o tom, že personální úřad americké vlády plánuje najmout osobního řidiče pro členy svého vedení, začalo okamžitě vyšetřování s cílem zjistit, kdo tyto interní informace poskytl médiím. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na své s děním obeznámené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Kalifornské Malibu doufá v nový začátek. Zvedá se po požárech

Desítky firem z kalifornského města Malibu doufají v nový začátek. Do desetitisícového města směli po lednových požárech jen místní, frekventovaný osmnáctikilometrový úsek směrem na Santa Moniku byl uzavřen. Nyní jej úřady otevřely a podnikatelé doufají, že se jim vrátí zákazníci. Někteří obyvatelé se však bojí, že konec uzavírky přinese i problémy, například rabování ve vyhořelých domech a opuštěných obchodech a restauracích. Radnice v Malibu proto uzavřela smlouvu se soukromou bezpečnostní agenturou. Pozitiva ale podle ní jasně převažují. Pacifická dálnice by mohla do města duchů znovu přivést život.
před 17 hhodinami

Venezuelský režim zatkl před nedělními volbami desítky lidí

Autoritářský režim venezuelského prezidenta Nicoláse Madura zadržel tento týden více než sedmdesát politiků, aktivistů či novinářů, které obvinil ze spiknutí proti vládě a snahy „sabotovat“ nedělní parlamentní a regionální volby. Mezi zadrženými je i dvacítka cizinců, včetně Španěla, Argentince či Bulhara, napsal španělský server El Confidencial.
před 18 hhodinami
Načítání...