Premiéři a prezidenti 27 zemí Evropské unie podpořili text dohody o britském odchodu z EU i politickou deklaraci o budoucích vztazích, uvedl na Twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk. Stalo se tak na nedělním mimořádném summitu EU k brexitu. Podpora obou dokumentů se přitom očekávala – šéfům států a vlád zabralo rozhodnutí přibližně půl hodiny. Britská premiérka Theresa Mayová po summitu uvedla, že dosažená dohoda s EU je nejlepší možná.
Kratký proces: Evropským lídrům stačila na schválení brexitové dohody půl hodina
Rozsáhlá smlouva na 585 stranách textu upravuje okolnosti samotného brexitu, týká se například udržení práv občanů EU v Británii po jejím odchodu z bloku či vyrovnání britských finančních závazků vůči Unii. Kromě jiného řeší také přechodné období po brexitu do roku 2020.
Šéfové států a vlád v neděli na krátkém jednání k brexitu přijali závěry, v nichž vyzvali příslušné instituce, aby udělaly kroky potřebné k ratifikaci smlouvy tak, aby mohla platit od 30. března 2019, tedy od chvíle, kdy Británie přestane být součástí Unie.
Události ČT: Mimořádný summit EU potvrdil dohodu o brexitu (zdroj: ČT24)
O smlouvě bude následně jednat Evropský parlament, a to zřejmě v lednu příštího roku. Po jeho souhlasu se očekává, že dokument oficiálně potvrdí Rada EU, tedy členské země bloku.
Na britské straně už s textem dohody souhlasila – byť za cenu několika rezignací – britská vláda. Premiérku Theresu Mayovou ale ještě čeká složitý úkol: prosadit smlouvu ve skepticky naladěném britském parlamentu.
Premiér Babiš po summitu: Určitě je pro Británii výhodné, aby dohodu parlament ratifikoval (zdroj: ČT24)
Premiér Andrej Babiš, který Česko na summitu zastupoval, předpokládá, že pokud britský parlament smlouvu o brexitu odmítne, svolá sedmadvacet zemí EU mimořádný summit a společně rozhodne, co dál.
Mayová: Dohoda splňuje to, co si Britové přáli, když hlasovali pro odchod z EU
Já si myslím, že to dopadne dobře. Určitě je pro Británii výhodné, aby tuto dohodu britský parlament ratifikoval.
Mayová z Bruselu v neděli vzkázala, že dojednaná dohoda o odchodu země z EU je nejlepší možná a splňuje to, co si britští občané přáli, když před více než dvěma lety hlasovali v referendu pro brexit.
Dohoda znamená konec volného pohybu osob a návrat kontroly nad britskými hranicemi, konec vysokých každoročních plateb do unijního rozpočtu i návrat plné kontroly nad britskými zákony, domnívá se Mayová. Dohoda podle ní ale také zaručí, že Británie bude mít s Evropskou unií hospodářské partnerství těsnější než jakákoli jiná země. „Je to dobré pro byznys a je to v našem národním zájmu,“ zdůraznila premiérka. Potřeba je také zachovat trvající úzké bezpečnostní partnerství.
Tisková konference britské premiérky Theresy Mayové (zdroj: ČT24)
Dosažení dohody přitom neznamená jen konec složité fáze vyjednávání s EU, ale také začátek vnitřní britské debaty v příštích týden, dodala premiérka.
Juncker: Tato dohoda je jediná možná a nejlepší pro všechny strany
Také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker označil dohodu o odchodu Británie z Evropské unie, kterou summit EU podpořil, za „jedinou možnou“ a „nejlepší“ pro všechny strany.
Šéf Evropské rady Donald Tusk na společné tiskové konferenci s Junckerem upozornil na úskalí nadcházející ratifikace této dohody, kterou vyjednali unijní vyjednávači s britskou premiérkou Theresou Mayovou.
„Toto je nejlepší možná dohoda. Vyzývám ty, kteří ji musí ratifikovat, aby to měli na paměti. Toto je nejlepší řešení pro Spojené království, nejlepší pro Evropu, to je jediná možná dohoda,“ prohlásil Juncker.
O smlouvě vyjednával za EU tým vedený Michelem Barnierem, kterému summit za jeho práci poděkoval. Smlouva podle Barniera poslouží k vybudování důvěry obou stran pro další fázi vzájemných vztahů a pro vznik blízkého a ambiciózního partnerství. „Zůstáváme spojenci, partnery a přáteli,“ podotkl unijní vyjednavač, který v neděli ocenil i práci svých britských protějšků. Zdůraznil také, že teď je čas, „aby se každý ujal své odpovědnosti“.
Barnier ani například nizozemský premiér Mark Rutte v neděli nechtěli odpovídat na otázku, jaké budou v takovém případě další kroky EU. Krach dokumentu by totiž nejspíš znamenal takzvaný „tvrdý brexit“, tedy odchod Británie z EU k 29. březnu 2019 se všemi negativními důsledky pro vzájemný obchod i jednání o budoucnosti.
Také francouzský prezident Emmanuel Macron označil dohodu za dobrou, umožní podle něj vystavět v budoucnu těsné vztahy. Brexit je však podle něj také příležitostí k reformování samotné Unie. Macron ovšem před novináři například ocenil i míru ochrany, jakou dohoda zaručuje francouzským rybářům.
Klíčovým bodem dohody je závazek ochrany práv lidí ze zemí EU, kteří žijí v Británii
„Rozvodová smlouva“ s několika protokoly a přílohami řeší konkrétní otázky, které umožní co nejhladší rozvázání vztahů po 45 letech britské integrace v Unii. Klíčovým bodem je mimo jiné závazek ochrany stávající podoby práv více než tří milionů lidí z jiných zemí EU na ostrovech a asi milionu Britů, kteří se rozhodli žít jinde v Evropské unii. Stejná pravidla mají platit také pro ty, kdo se přes La Manche přestěhují v době trvání přechodného období.
Dohoda také chrání práva rodinných příslušníků a dětí. Zajišťovat má to, že bude možné do Spojeného království přicestovat, žít, pracovat či studovat za stejných podmínek jako před brexitem a také v Británii žádat o trvalé bydliště podle stávajících pravidel.
Hlavní body dohody o brexitu
S dohodou související politická deklarace na 26 stránkách popisuje, jak by v budoucnosti měly vypadat kontakty Unie a Británie v řadě oblastí, především v klíčovém hospodářství. Ve svých závěrech summit připomněl, že EU chce v souladu s textem deklarace dosáhnout s Británií co nejtěsnějšího partnerství. Přístup k jednáním o budoucích smlouvách se podle lídrů sedmadvacítky bude dál řídit principy, které si země už dříve stanovily pro vyjednávání o brexitu.
V deklaraci se obě strany shodují, že mají zájem o ambiciózní, široké a vyvážené hospodářské partnerství. Cílem má být vznik zóny volného obchodu s těsnou celní a regulační spoluprací a pravidly, která zajistí rovné podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž. EU a Británie se také dohodly na úzké koordinaci a spolupráci v obranné, bezpečnostní a mezinárodní politice, včetně například společného uvalování sankcí.
Nedělní summit byl původně plánovaný na polovinu října
Nedělní summit se měl podle původních plánů konat už v polovině října. Dohodu zdržela například složitá diskuse o pojistce týkající se celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, která zkomplikovala stanovený harmonogram.
Na poslední chvíli také přípravu summitu zdramatizovalo Španělsko, které žádalo záruky týkající se Gibraltaru. Věc se nakonec diplomatům a politikům podařilo vyřešit až tuto sobotu odpoledne.