Nedělnímu summitu o brexitové dohodě už nic nebrání. EU a Velká Británie ustoupily Madridu v otázce Gibraltaru

Nahrávám video

Konání nedělního mimořádného summitu o brexitu už nic nebrání, oznámil šéf Evropské rady Donald Tusk po jednání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem. Politici řešili výhrady Madridu k rozvodové smlouvě s Velkou Británií. EU a Londýn nakonec ustoupily – budoucnost Gibraltaru se bude vždy řešit přímo se Španělskem, vyplývá z dokumentu podle agentury Reuters. Jasné ale není, zda brexitovou dohodu v současné podobě odsouhlasí britský parlament.

Sedmadvacet zemí EU obstálo v kritické době vyjednávání o britském odchodu ve zkoušce jednoty a solidarity, napsal Tusk v pozvánce na nedělní summit, který doporučuje výsledek vyjednávání potvrdit.

Španělé v minulých dnech na poslední chvíli zdramatizovali přípravu nedělní vrcholné schůzky požadavkem jasné garance toho, že jakékoliv budoucí dohody týkající se Gibraltaru budou dojednávány přímo mezi Madridem a Londýnem. Sánchez nyní prohlásil, že EU a Británie ohledně Gibraltaru přijaly požadavky jeho vlády. Na summitu proto hodlá dohodnuté podmínky brexitu podpořit.

Britská vláda v krátkém prohlášení uvedla, že článek smlouvy o brexitu, se kterým mělo Španělsko problém, nijak nepředurčuje územní rozsah v budoucnosti uzavíraných smluv mezi Velkou Británií a Evropskou unií.

„Madrid v minulosti opakovaně vyvíjel tlak na Londýn, který měl směřovat k navrácení území (Gibraltaru) pod španělskou správu. Evropská unie tehdy působila jako prostředník či nárazník mezi oběma zeměmi, přičemž Brusel dokázal přinutit Madrid, aby se vůči Gibraltaru choval během napětí korektně, jako k území, které je součástí Unie. To s brexitem padne,“ prohlásil spolupracovník ČT Ivan Kytka.

Nahrávám video

V Bruselu se v těchto dnech střídají politici a snaží se na poslední chvíli udělat vše pro to, aby brexit neskončil na půli cesty. Třeba britská premiérka Theresa Mayová tam bude v sobotu už podruhé za týden. Mayová dál trvá na tom, že současná smlouva je nejlepší možná. „Bude to pro nás mimo EU jiný svět, ale bude to svět dobrý… Skutečně věřím, že pro tuto zemi existuje světlá budoucnost a že naše nejlepší chvíle jsou teprve před námi,“ řekla BBC premiérka.

S tímto názorem se ale neztotožňuje řada členů její Konzervativní strany. Bývalý ministr pro brexit Dominic Raab prohlásil, že rozvodová smlouva je pro Brity ještě horší než zůstat v Evropské unii. S dohodou v této podobě nesouhlasí ani koaliční severoirští unionisté, kteří ji považují za „zdrcující“. V uplynulém týdnu se dokonce mluvilo o možném hlasování o vyjádření nedůvěry Mayové, na to ale zatím nedošlo.

Mayová návrat k vyjednáváním odmítá, stejně jako vypsání předčasných voleb nebo nového referenda. Po nedělním summitu EU hodlá cestovat po celé Británii a „vysvětlovat dohodu lidem ze všech koutů země“.

Dohoda řeší podmínky přechodného období i budoucí vztahy

Šestisetstránková dohoda obsahuje ve skutečnosti dvě smlouvy. První mluví o tom, co bude, až Británie 29. března příštího roku vystoupí z EU a začne takzvané přechodné období.

V této části se třeba říká, že Britové budou dále platit do společného rozpočtu, budou pod jurisdikcí evropského soudu, zůstanou v celní unii. Nebo to, že i nadále se na Ostrovech budou moci Evropané usazovat, a to bez možnosti z britské strany cokoli ovlivnit.

Druhá část dohody pak říká, co bude, až skončí toto přechodné období. Jde o útlý svazek, který pouze naznačuje, na čem všem se budou muset obě strany ještě dohodnout. Zatímco Mayová návrh politické deklarace o budoucích vztazích mezi EU a Británií ocenila, lídr britské opozice Jeremy Corbyn to označil za „26 stránek blábolů“, které „mohly vzniknout před dvěma lety“.

Španělsko právo veta nemá

Podle pravidel článku 50, kterým se brexit řídí, bude po souhlasu europarlamentu členským státům stačit k formálnímu konečnému schválení textu kvalifikovaná většina. Souhlasit tak musí nejméně dvacet zemí, ve kterých dohromady žije 65 procent obyvatel Unie. Summity EU, tedy schůzky premiérů a prezidentů bloku, však přijímají zásadní politická rozhodnutí jednomyslně. Po dohodě se Španělskem se tak situace uklidnila.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 4 mminutami

Libanonská armáda viní Izrael z palby při přebírání jedné z obcí

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún má ve Washingtonu setkat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 43 mminutami

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 45 mminutami

Většina Poláků je proti obnovení povinné vojenské služby, ukázal průzkum

Podle nového průzkumu veřejného mínění je více než polovina Poláků proti znovuzavedení povinné vojenské služby. A to i přesto, že země v souvislosti s regionálním napětím zvažuje svou obrannou strategii.
před 52 mminutami

Rumunští záchranáři evakuovali zasaženou loď

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku.
před 1 hhodinou

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu. V obou zemích se odpoledne opět rozezněly sirény. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Střelec ze severoněmeckého Stade spáchal ve vězení sebevraždu

Muž, který v červnu v severoněmeckém Stade zastřelil kvůli sporu o opatrovnictví šest lidí, spáchal ve vězení sebevraždu. Informovalo o tom v úterý ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko. K incidentu došlo ve věznici Bremervörde, v níž byl 45letý muž zadržován.
před 1 hhodinou

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění na sto amerických vojáků, tvrdí Pentagon

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění bezmála sto amerických vojáků, oznámil v pondělí mluvčí Pentagonu Sean Parnell na sociální síti X. Popřel zprávu listu The New York Times, že neinformoval o desítkách zraněných po íránských úderech na americké cíle v Jordánsku. Do služby se podle Parnella už vrátilo 96 procent z nich. Údaj přesto znázorňuje dopad íránských úderů na americké vojenské základny v regionu od začátku nejnovější eskalace 7. července, píše deník The Washington Post.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.