Britská premiérka Theresa Mayová má nadále důvěru své strany. Aby dál vedla konzervativce, si přálo 200 poslanců, 117 bylo proti. Mayová po hlasování zdůraznila, že chce „budovat lepší budoucnost“ a vyzvala, aby se politici semkli a jednali kolem brexitu v zájmu země. Během večera také uvedla, že nechce předčasné volby a nepovede stranu do řádných voleb v roce 2022, sdělili zákonodárci, kteří byli na schůzce takzvaného Výboru 1922, jenž sdružuje vlivné konzervativní poslance.
Mayová ustála hlasování o nedůvěře. Do dalších voleb ale premiérka konzervativce nepovede
19 minut
Události, komentáře: Britská premiérka Mayová ustála hlasování o nedůvěře
O výsledku tajného hlasování informoval poslanec Graham Brady, předseda výboru, který měl sčítání na starosti. Konzervativci odpovídali na otázku, zda mají důvěru v Mayovou jako svou vůdkyni. Dvě stě zákonodárců uvedlo, že důvěru má, 117, že ji nemá. Aby svou funkci uhájila, potřebovala premiérka získat prostou většinu 159 z celkových 317 zákonodárců Konzervativní strany.
Mayová v první reakci na výsledek hlasování uznala, že „významná část kolegů hlasovala proti mně“, trvala ale na tom, že „musíme pokračovat v práci a zajistit brexit“, který naplní vůli lidu vyjádřenou v referendu v roce 2016.
Zatímco poslanci podporující premiérku v prvních reakcích oslavují vítězství Mayové, její odpůrci upozorňují na to, že jí nedůvěru vyjádřila více než třetina poslanců. „Velká gratulace Therese Mayové, jejíž výdrž, odolnost a slušnost opět vyhrála a dala jí šanci zajistit naší zemi brexit,“ uvedl na Twitteru ministr zahraničí Jeremy Hunt. Ministr dopravy Chris Grayling řekl, že premiérka získala pohodlnou většinu.
Třetina konzervativců Mayové nevěří, upozorňují rebelové
Konzervativní poslanec Jacob Rees-Mogg, který se v posledních týdnech stal jednou z hlavních tváří odpůrců premiérky Mayové, výsledek hlasování přijal, uvedl ale, že pro premiérku je „hrozný“ a že je vážnou ranou pro její autoritu.
Mayová by se podle něj měla nyní zamyslet nad svou budoucností. Nemá podle něj podporu především těch poslanců, kteří zasedají pouze v parlamentu a nemají žádnou vládní funkci. „Viditelně nemá důvěru Dolní sněmovny a měla by udělat místo někomu, kdo ji má,“ dodal Rees-Mogg. „Více než třetina parlamentní frakce ji nepodporuje, bude muset zvážit svou pozici,“ řekl i další odpůrce premiérky z řad konzervativních poslanců Peter Bone.
Předseda nejsilnější opoziční strany Jeremy Corbyn v reakci na hlasování řekl, že na životy běžných lidí nemělo žádný vliv. „Musí svou ponurou dohodu příští týden přinést zpět do Dolní sněmovny, aby parlament mohl zpět získat kontrolu,“ vyzval předseda labouristů Mayovou. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová označila premiérku za „chromou kachnu“. Tento výraz se přitom používá pro dosluhující politiky bez naděje na delší politickou kariéru.
„Minimálně má teď Mayová čas, prostor pro to, aby přesvědčila většinu v Dolní sněmovně o tom, že to, co dojednala, je maximum možného a dobrý deal pro Spojené království i pro zbytek Evropské unie. Věřím, že se jí to podaří. Tvrdý brexit by byl skutečně velmi tvrdý – a pro Českou republiku by byl obzvláště nevýhodný, protože patří k velmi významným partnerům Spojeného království. Dopad na český byznys by byl velmi nepříjemný,“ míní předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL).
„Pro mě to nebylo překvapení. Mnozí poslanci Konzervativní strany nechtějí přijít o svá místa, nevědí si rady, jak vlastně brexit řešit, takže část si řekla, že v tom dál nechá premiérku,“ podotkl bývalý europoslanec za ČSSD Libor Rouček.
Podle europoslance a předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila je Británie v politické krizi a není jasné, jaký bude další vývoj – zda k předčasným volbám či druhému referendu. „Ve chvíli, kdy nikdo neví, co si počít s dohodou, kterou Mayová uzavřela s Evropskou unií a kterou evidentně většina poslanců v tuto chvíli nechce, tak asi převážil názor nechat to dál na premiérce, ať to dál řeší, protože v tuto chvíli není jiné řešení,“ uvedl Pospíšil.
Emoce v běhu
Mayová navečer své spolupracovníky varovala, že pokud by se vyměnil lídr nyní, bylo by to s ohledem na brexit velmi špatně načasované. Svůj odchod z čela konzervativců podle zdrojů z jednání nijak časově neurčila. Podle jednoho ze zúčastněných bylo setkání za zavřenými dveřmi emočně vyhrocené a někteří z přítomných měli slzy v očích.
„Mayová vždy říkala, že jejím úkolem premiérky je, aby zvládla celý proces brexitu. Nedomnívám se, že budou až řádné volby v roce 2022. Můžeme je klidně očekávat na jaře. Je klidně možné, že odstoupí brzy po 29. březnu,“ uvedl politolog z Metropolitní univerzity Praha Bořivoj Hnízdo.
GALERIE
Mayová
Mayová zmínila, že do 21. ledna příštího roku chce s Bruselem vyjednat variantu irské pojistky, kterou by sdíleli i severoirští unionisté (DUP), kteří menšinovou britskou vládu podporují. EU přitom jednoznačně odmítá změny dojednaného textu smlouvy, jehož součástí je i pro část britské politické scény nepřijatelná pojistka pro režim na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem.
Pro politikou kariéru Theresy Mayové je to (hlasování o nedůvěře) předznamenání konce. Její mluvčí vzkázal, že toto hlasování je o tom, zda měnit britskou premiérku v době brexitových jednání, a ne o tom, kdo povede vládní konzervativce do příštích parlamentních voleb. Samotná Mayová měla říct, že ona to nebude a před příštími volbami rezignuje.
Premiérka už dříve vyzvala konzervativce k jednotě a umírněnosti. Na konflikt ve straně podle ní není čas. V krátkém prohlášení před svým úřadem zároveň oznámila, že ruší středeční cestu do Dublinu, na které měla o brexitu hovořit s irským premiérem Leem Varadkarem. Zrušila také odpolední zasedání vlády.
4 minuty
Theresa Mayová v projevu odmítla rezignovat. Podstoupí hlasování o nedůvěře
Premiérka čelila po poledni interpelacím poslanců. Opozice během nich kritizovala odklad hlasování o brexitové dohodě a vyzvala Mayovou k demisi.
Předsedkyně vlády se bránila, že se pokouší najít průchodnou dohodu. Obvinila opozici, že nemá žádný plán kromě sesazení vlády, což by zemi uvrhlo do ještě většího chaosu. Šéf labouristů Jeremy Corbyn chce podle ní jen „způsobit chaos v ekonomice, rozdělit společnost a poškodit hospodářství“.
34 minut
Interpelace na premiérku Mayovou
Odklad brexitu
Mayová varovala, že pokud ji nahradí jiný stranický lídr, bude to znamenat odklad britského odchodu z Evropské unie. To si myslí také ministr spravedlnosti David Gauke. „Nemyslím si, že opustíme Evropskou unii 29. března,“ řekl podle agentury Reuters. Odluka se řídí článkem 50 Lisabonské smlouvy o fungování EU a podle verdiktu Soudního dvora EU může Británie jednostranně brexit odvolat, případně ho ve shodě s dalšími unijními státy odložit.
Na zprávy o možném odkladu brexitu zareagoval i kurz libry, která mazala ztráty a roste. Mezitím Mayovou podpořila řada ministrů i poslanců, například ministr životního prostředí Michael Gove, Gauke či ministr obchodu Greg Clark. Opozice rozhodnutí Mayové kritizovala.
„Jenom to dokumentuje, jak je ten proces složitý, bolestivý, jak ne úplně připravená byla politická garnitura v Británii na tento krok,“ komentoval v ČT překotně se vyvíjející dění český velvyslanec v Londýně Libor Sečka.
17 minut
Velvyslanec Sečka a politolog Šlosarčík o pozici premiérky Mayové
Procedura nedůvěry má v Konzervativní straně jasná pravidla. Pokud 15 procent konzervativních poslanců napíše předsedovi příslušné komise dopis, ve kterém vyjádří ztrátu důvěry v premiérku, začne hlasování straníků o jejím setrvání v čele kabinetu. V současnosti to znamená 48 poslanců.
Pokud premiérka hlasování ustojí, může zůstat ve funkci a během jednoho roku se nesmí hlasování opakovat. Pokud však prohraje, musí odstoupit. Pak začne proces výběru nového předsedy vlády, jehož se nesmí účastnit.
Vlastní poslanci lídrovi Konzervativní strany nedůvěru vyjádřili naposledy v roce 2003, kdy formace byla v opozici. Tehdy byl na základě hlasování funkce zbaven Iain Duncan Smith, který nyní patří ke kritikům premiérky Mayové.
EU nechce o dohodě znovu jednat
Mayová se v úterý vydala za představiteli unijních států s cílem pozměnit dojednanou dohodu. Tvrdí, že chce získat „dostatečné záruky“, které by poslance uspokojily. Setkala se se svým nizozemským protějškem Markem Ruttem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou i předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem.
Všichni dali najevo, že se další jednání o podobě brexitové dohody konat nebudou. „Nemáme v úmyslu dohodu o vystoupení teď měnit, to je všeobecná pozice 27 členských zemí,“ prohlásila Merkelová. Tusk však potvrdil, že Brusel chce Británii s ratifikací dohody pomoci.
Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie se vývojem kolem brexitu budou zabývat na summitu ve čtvrtek. Poté, co si vyslechnou hodnocení stávající situace od Mayové, měli by podle Tuska přijmout „relevantní závěry“. Podle diplomatů je pravděpodobné, že se lídři zemí EU dohodnou na deklaraci či vysvětlujícím prohlášení k irské pojistce. Jeho možný text ale zatím neviděli ani velvyslanci unijních států, diskuse v Bruselu dál pokračují.
Premiér Andrej Babiš (ANO) doufá v to, že Mayová ustojí hlasování o nedůvěře. Pád kabinetu by podle něj znamenal obrovskou nejistotu. Česká vláda příští týden projedná postup jednotlivých resortů pro případ, že by nakonec nastal brexit bez dohody.
Nejkontroverznější částí dohody je takzvaná irská pojistka. Ta by měla zaručit, že po odchodu Británie z EU mezi Irskou republikou a Severním Irskem nevznikne pevná hranice. Aktivována by byla v případě, že se Londýn s Bruselem do července 2020 nedohodnou na podrobných podmínkách budoucích obchodních a dalších vztahů.
V takovém případě by s příchodem roku 2021 začal platit záložní plán vytvářející jednotný celní prostor Unie s Británií. Opatření navíc počítá se zachováním některých pravidel evropského jednotného trhu v Severním Irsku.
