Britská premiérka Theresa Mayová jedná na kontinentu o brexitové dohodě, jejíž schvalování v britském parlamentu v obavách z neúspěchu odložila. Mayová tvrdí, že chce získat „dostatečné záruky“, které by poslance uspokojily. Setkala se už se svým nizozemským protějškem Markem Ruttem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou i předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. Všichni dali najevo, že se další jednání o podobě brexitové dohody konat nebudou. Tusk však potvrdil, že Brusel chce Británii s ratifikací dohody pomoci.
Proti vyjednané dohodě se na britské politické scéně staví severoirští unionisté, skotští nacionalisté, labouristé i velká část vládních konzervativců. „V jednom bodě, pojistce pro Severní Irsko, přetrvávají rozšířené a hluboké obavy. Kdybychom pokračovali podle plánu a hlasování uspořádali, dohodu by odmítla významná většina,“ vysvětlila Mayová důvod pro odklad hlasování.
Pojistka by měla po odchodu Británie z EU zaručit, že mezi Irskou republikou a Severním Irskem nevznikne pevná hranice. Aktivována by byla v případě, že se Londýn s Bruselem do července 2020 nedohodnou na podrobných podmínkách budoucích obchodních a dalších vztahů.
V takovém případě by s příchodem roku 2021 začal platit záložní plán vytvářející jednotný celní prostor Unie s Británií; opatření navíc počítá se zachováním některých pravidel evropského jednotného trhu v Severním Irsku.
U Merkelové Mayová nepochodila. Sluchu se jí nedostává ani v Bruselu
Ve snaze vyjednat úpravy v dohodě vyrazila premiérka Mayová na kontinent. V Haagu se dopoledne setkala s předsedou nizozemské vlády Markem Ruttem, kterému podle svého mluvčího jasně sdělila, že bude potřebovat záruky ohledně irské pojistky, aby mohla dohoda projít Dolní sněmovnou. Rutte po setkání na Twitteru napsal, že šlo o „užitečný rozhovor“.
Z Haagu zamířila Mayová do Berlína za německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Ta ovšem jakákoliv další jednání o podobě brexitové dohody odmítla. Příjezd Mayové do kancléřství zkomplikovaly potíže s otevřením dveří automobilu, což se okamžitě stalo terčem vtipů médií i premiérčiných politických odpůrců. „Jak může Theresa Mayová očekávat, že vystoupí z Evropy, když ani nedokáže vystoupit z vlastního auta?“ komentoval drobný incident zpravodajský portál Politico.eu.
Večer se britská premiérka v Bruselu sešla i s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Oba dali ale předem jasně najevo, že Unie jako celek dohodu znovu projednávat nebude.
Tusk oznámil, že svolal na čtvrtek k brexitu summit, EU je ale podle něj jen připravena pomoci usnadnit schvalovací proces v Británii. „Je jasné, že evropská sedmadvacítka chce pomoci. Otázkou ale je, jak,“ napsal Tusk na Twitteru po schůzce s Mayovou.
„Je to jediná možná dohoda. Není prostor pro nové vyjednávání,“ prohlásil Jean-Claude Juncker. Ve zjevné narážce na sporné body kritizované britskými politiky dodal, že pokud se k dohodě přistoupí inteligentně, „dává prostor pro další upřesňování a interpretace“.
Také zástupci sedmadvaceti zemí evropského bloku, kteří připravovali čtvrteční a páteční summit EU, zopakovali, že Unie se kvůli britskému vnitropolitickému dění nechystá s Londýnem znovu začít jednat o podobě už domluvené dohody.
Čeští politici: Lepší nějaká dohoda než žádná
Další jednání odmítají i čeští politici. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je současná dohoda maximum možného: „Jasně jsme řekli, že už nebudeme vyjednávat,“ řekl Babiš, který se ve čtvrtek zúčastní jednání Evropské rady ohledně současné situace kolem brexitu.
Náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař (ČSSD) dodal, že se Česko i Evropa připravují na možnost odchodu Británie bez dohody, takzvaný tvrdý brexit. „Několikrát jsem ale avizoval, že plně připravit se nelze,“ dodal.
Podle europoslance Jana Zahradila (ODS) je jakákoliv vyjednaná dohoda lepší než tvrdý brexit: „Mimo jiné i s ohledem na právní postavení českých občanů, kteří žijí nebo pracují ve Velké Británii.“
Mluvčí Mayové: Hlasovat se bude před 21. lednem
Britští poslanci budou o dohodě o odchodu své země z Evropské unie hlasovat ještě před 21. lednem, řekl mluvčí premiérky Mayové. Zmíněné datum představuje hranici stanovenou dřívějším zákonem, po něm už vláda musí poslancům předložit plán, pokud by stále hrozil brexit bez dohody.
Představitelé dolní komory parlamentu po odložení hlasování podle deníku The Guardian naznačili, že vzhledem k předchozímu uzavření brexitové dohody mezi Londýnem a Bruselem se již na vládu termín 21. ledna nevztahuje. Hlasování by tak teoreticky mohlo přijít na řadu až 28. března, tedy den před plánovaným vystoupením Británie z EU.
Vládní mluvčí ale prohlásil, že premiérka se bude řídit duchem zákona o vystoupení a „rozvodovou dohodu“ poslancům do 21. ledna předloží.
Spektrum možných scénářů rozšířil soud Evropské unie, který potvrdil, že Británie může rozhodnutí o brexitu jednostranně stáhnout. Země by pak podle soudu zůstala členem společenství za stejných podmínek jako doteď.
