Mayová poprvé připustila, že irská „pojistka“ může být pro Londýn problém

Zavedení nouzového režimu pro zachování hladkého provozu přes irskou hranici by pro Spojené království přineslo jistá omezení v souvislosti s uzavíráním obchodních dohod po odchodu z Evropské unie. Před poslanci to připustila britská premiérka Theresa Mayová. Zároveň uvedla, že na víkendovém summitu G20 ujistila amerického prezidenta Donalda Trumpa o možnosti vytvoření nové britsko-americké obchodní dohody.

„Jsou tam některá omezení, která pojistka vyžaduje s ohledem na obchodní dohody, zejména bychom pracovali se společným externím clem, ale byla by zde i jistá svoboda v souvislosti s těmito otázkami ve smyslu globálního obchodu,“ odpověděla Mayová na otázku konzervativní poslankyně Anne Mainové.

Premiérka tak prakticky potvrdila informace z uniklé parlamentní právní analýzy brexitové dohody, podle níž záložní plán pro odvrácení pevné hranice v Irsku představuje „praktickou bariéru“ pro schopnost Velké Británie vstupovat do dalších dohod o volném obchodu. Dříve Mayová na otázky ohledně úskalí stávající dohody o brexitu odpovídala vyhýbavě.

O irské „pojistce“ hovořil v pondělí také poradce premiérky Oliver Robbins. Podle něj je uplatnění „pojistky“ zajišťující de facto neexistenci hranice mezi Irskem a Severním Irskem proti zájmům Evropské unie i Británie.

Britské ministerstvo spravedlnosti ve shrnutí svého právního stanoviska mimo jiné potvrdilo, že platnost pojistky by po případném zavedení nebyla časově omezená.

Mayová o víkendu zdůraznila, že Británie bude mít nezávislou obchodní politiku

K tématu se minulý týden nečekaně vyjádřil i americký prezident Trump, který se nechal slyšet, že Británie možná s USA nebude schopna po odchodu z EU obchodovat. Britská vláda toto tvrzení odmítla a Mayová během summitu G20 v Argentině řekla: „S velkým potěšením mohu prezidentu Trumpovi a dalším říct, že budeme mít nezávislou obchodní politiku, budeme schopni dělat obchodní dohody.“

„Na okraj setkání jsem s prezidentem Trumpem mluvila, vyjádřila jsem se jasně, že obchodní dohodu se Spojenými státy za stávající (brexitové) dohody s Evropskou unií můžeme uzavřít,“ uvedla v pondělí premiérka v dolní komoře britského parlamentu.

„Pojistku“ si podle britské vlády nepřeje ani Brusel

Kontroverzní irská pojistka v dohodě o vystoupení z EU se v pondělí opět ocitla v popředí debaty na britské politické scéně. Členové vlády dlouhodobě tvrdí, že její uplatnění si nepřeje ani Brusel, bez opatření by ale podle nich nebylo možné „rozvodovou dohodu“ s EU uzavřít.

Takzvaný protokol o Irsku a Severním Irsku zahrnutý v dohodě by vstoupil do hry v červenci 2020.

Pokud by se Londýn s Bruselem do té doby nedohodly na podobě budoucích vztahů zaručující hladký provoz na irské hranici a pokud by Británie nechtěla prodlužovat přechodné období odchodu z EU, začal by s příchodem roku 2021 platit tento záložní plán vytvářející jednotný celní prostor Unie s Británií. Opatření navíc počítá se zachováním některých pravidel evropského jednotného trhu v Severním Irsku.

Británie a EU slibují, že se během přechodného období budou snažit nalézt východisko, a pojistku označují pouze za dočasné opatření, brexitová dohoda ale termín pro ukončení její platnosti nestanovuje a Británie by od ní po případném zavedení jednostranně odstoupit nemohla. Kritici dohody se proto obávají trvalého „připoutání“ království k evropským strukturám.

„Nemám za to…, že je pravděpodobné, abychom v ní (v pojistce) zůstali uvězněni natrvalo,“ řekl v pondělí britským poslancům ministr spravedlnosti Geoffrey Cox. Připustil však, že pokud by na nouzové řešení došlo, platilo by na dobu neurčitou. „Nemá smysl, abych se pokoušel, nebo aby se vláda pokoušela, to zakrývat,“ řekl. Opatření označil za „rozumný kompromis“ a „kalkulovaný risk“.

Ať vláda zveřejní celé stanovisko ministerstva, vyzývají kabinet ostatní strany

V pondělí rovněž šestice stran britského parlamentu požádala předsedu Dolní sněmovny o zahájení disciplinárního řízení proti vládě. Ta se podle nich dopouští pohrdání parlamentem, když odmítá zveřejnit plné znění právního stanoviska ministerstva spravedlnosti k dohodě o brexitu.

Dopis předložený šéfovi sněmovny Johnu Bercowovi podepsal i zástupce severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), o níž se opírá menšinová vláda premiérky Theresy Mayové.

Vláda minulý měsíc prohrála hlasování o usnesení, podle něhož musí plné vyjádření o „rozvodové dohodě“ s Evropskou unií zpřístupnit. Ministerstvo spravedlnosti však zveřejnilo jen asi 50stránkové shrnutí právní analýzy.

Ministr Geoffrey Cox ve sněmovně uvedl, že zveřejnění celého stanoviska by šlo proti národnímu zájmu. Postoj zdůvodnil tím, že mohl vládě radit i ohledně diplomatických otázek a záležitostí, které by v budoucnu mohly být předmětem soudních sporů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Většina Němců vnímá Izrael kriticky. Vláda čelí tlaku na změnu postoje

Situace v Pásmu Gazy pomalu mění postoj Německa vůči Izraeli. Na kancléře Friedricha Merze v tomto směru naléhají veřejnost i mezinárodní partneři. Výhrady znějí stále hlasitěji i přímo z vládní koalice. V jedné z posledních veřejných výzev spolkové vládě, aby přehodnotila svůj postoj k situaci na Blízkém východě, německé celebrity v textu odsoudily násilí teroristického hnutí Hamás, zároveň ale požadují ukončení dodávek zbraní židovskému státu. Jen pětina Němců a Němek nyní vnímá stát Izrael pozitivně, většina ho vidí kriticky. Před třemi lety to bylo naopak.
před 2 mminutami

USA výrazně zvýší cla Indii kvůli nákupům ruské ropy, prohlásil Trump

Spojené státy výrazně zvýší cla na zboží z Indie, oznámil v pondělí na síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Řekl, že země nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat ruskou válku proti Ukrajině. Trump Indii za nákupy ruské ropy už dříve kritizoval a na zboží z této asijské země uvalil pětadvacetiprocentní clo. Nové Dillí uvedlo, že cla považuje za neodůvodněná a nerozumná.
18:08Aktualizovánopřed 4 mminutami

Bouře Floris udeřila na Británii a Irsko

Na britské ostrovy udeřila bouře Floris, která mimo jiné komplikuje pozemní a leteckou dopravu. Železniční společnosti zrušily spoje ve velké části Skotska, nejezdí ani některé trajekty. Na Skotské vysočině naměřili nárazy větru o rychlosti více než 190 kilometrů za hodinu, uvedla stanice Sky News. Napříč Irskou republikou, Severním Irskem a Skotskem jsou bez proudu desetitisíce domácností.
17:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejinovativnějšími ekonomikami v EU jsou severské státy. Česko zaostává

Nejinovativnějšími zeměmi EU jsou Švédsko a Dánsko, Česku patří až devatenácté místo. Poslední ze sedmadvaceti členských států jsou Bulharsko a Rumunsko. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise. Inovace v tuzemsku podle ní brzdí nedostatek investic státu i soukromých investorů, nedostatečná spolupráce akademické sféry s podnikateli či nízký podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Česko se také málo zapojuje do dostupných programů EU.
před 2 hhodinami

Kyjev tvrdí, že zasáhl pět ruských stíhaček na okupovaném Krymu

Ukrajinská tajná služba (SBU) tvrdí, že Kyjev zasáhl letiště Saki na okupovaném Krymu. Úder údajně zničil letoun Su-30SM, další poškodil a zasáhl i další tři stíhačky Su-24. Ruská strana se k incidentu zatím nevyjádřila. Správa ruské Volgogradské oblasti také prohlásila, že ukrajinský dronový útok zažehl požár tamní železniční stanice a poškodil elektrické vedení. Ukrajina sdělení nekomentovala. Dané zprávy nelze nezávisle ověřit.
14:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Humanitární krize v Gaze je stále horší, říká Wyn Haniaková z Lékařů bez hranic

Izrael tvrdí, že do Pásma Gazy vpustil čtyři kamiony OSN s pohonnými hmotami, které přivážejí palivo pro nemocnice, pekárny a další klíčové služby. Podle zástupkyně vedoucího komunikace Lékařů bez hranic Terezy Wyn Haniakové se však situace i tak horší. Za posledních 24 hodin v regionu navíc podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás zemřelo dalších šest lidí na podvýživu.
před 3 hhodinami

Při izraelských úderech a střelbě v Pásmu Gazy zahynulo nejméně čtyřicet lidí

Při izraelských vzdušných úderech a střelbě v Pásmu Gazy zahynulo v pondělí nejméně čtyřicet lidí, včetně deseti osob čekajících na distribuci humanitární pomoci. S odvoláním na místní zdravotníky to uvedla agentura Reuters. Celkový počet obětí podvýživy v pásmu vzrostl na 180, a to včetně 93 dětí, oznámilo podle agentury místní ministerstvo zdravotnictví, které je pod kontrolou teroristického hnutí Hamás.
před 4 hhodinami

V Rusku začal proces s obžalovanými z teroru v koncertní síni

U vojenského soudu v Moskvě v pondělí začal proces s devatenácti obžalovanými z teroristického útoku v koncertní síni v Krasnogorsku u Moskvy z března 2024, který si vyžádal 149 mrtvých, informovala státní agentura TASS. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu kauzu označuje za jeden z největších ruských trestních případů týkajících se terorismu.
před 4 hhodinami
Načítání...