Mayová poprvé připustila, že irská „pojistka“ může být pro Londýn problém

Zavedení nouzového režimu pro zachování hladkého provozu přes irskou hranici by pro Spojené království přineslo jistá omezení v souvislosti s uzavíráním obchodních dohod po odchodu z Evropské unie. Před poslanci to připustila britská premiérka Theresa Mayová. Zároveň uvedla, že na víkendovém summitu G20 ujistila amerického prezidenta Donalda Trumpa o možnosti vytvoření nové britsko-americké obchodní dohody.

„Jsou tam některá omezení, která pojistka vyžaduje s ohledem na obchodní dohody, zejména bychom pracovali se společným externím clem, ale byla by zde i jistá svoboda v souvislosti s těmito otázkami ve smyslu globálního obchodu,“ odpověděla Mayová na otázku konzervativní poslankyně Anne Mainové.

Premiérka tak prakticky potvrdila informace z uniklé parlamentní právní analýzy brexitové dohody, podle níž záložní plán pro odvrácení pevné hranice v Irsku představuje „praktickou bariéru“ pro schopnost Velké Británie vstupovat do dalších dohod o volném obchodu. Dříve Mayová na otázky ohledně úskalí stávající dohody o brexitu odpovídala vyhýbavě.

O irské „pojistce“ hovořil v pondělí také poradce premiérky Oliver Robbins. Podle něj je uplatnění „pojistky“ zajišťující de facto neexistenci hranice mezi Irskem a Severním Irskem proti zájmům Evropské unie i Británie.

Britské ministerstvo spravedlnosti ve shrnutí svého právního stanoviska mimo jiné potvrdilo, že platnost pojistky by po případném zavedení nebyla časově omezená.

Mayová o víkendu zdůraznila, že Británie bude mít nezávislou obchodní politiku

K tématu se minulý týden nečekaně vyjádřil i americký prezident Trump, který se nechal slyšet, že Británie možná s USA nebude schopna po odchodu z EU obchodovat. Britská vláda toto tvrzení odmítla a Mayová během summitu G20 v Argentině řekla: „S velkým potěšením mohu prezidentu Trumpovi a dalším říct, že budeme mít nezávislou obchodní politiku, budeme schopni dělat obchodní dohody.“

„Na okraj setkání jsem s prezidentem Trumpem mluvila, vyjádřila jsem se jasně, že obchodní dohodu se Spojenými státy za stávající (brexitové) dohody s Evropskou unií můžeme uzavřít,“ uvedla v pondělí premiérka v dolní komoře britského parlamentu.

„Pojistku“ si podle britské vlády nepřeje ani Brusel

Kontroverzní irská pojistka v dohodě o vystoupení z EU se v pondělí opět ocitla v popředí debaty na britské politické scéně. Členové vlády dlouhodobě tvrdí, že její uplatnění si nepřeje ani Brusel, bez opatření by ale podle nich nebylo možné „rozvodovou dohodu“ s EU uzavřít.

Takzvaný protokol o Irsku a Severním Irsku zahrnutý v dohodě by vstoupil do hry v červenci 2020.

Pokud by se Londýn s Bruselem do té doby nedohodly na podobě budoucích vztahů zaručující hladký provoz na irské hranici a pokud by Británie nechtěla prodlužovat přechodné období odchodu z EU, začal by s příchodem roku 2021 platit tento záložní plán vytvářející jednotný celní prostor Unie s Británií. Opatření navíc počítá se zachováním některých pravidel evropského jednotného trhu v Severním Irsku.

Británie a EU slibují, že se během přechodného období budou snažit nalézt východisko, a pojistku označují pouze za dočasné opatření, brexitová dohoda ale termín pro ukončení její platnosti nestanovuje a Británie by od ní po případném zavedení jednostranně odstoupit nemohla. Kritici dohody se proto obávají trvalého „připoutání“ království k evropským strukturám.

„Nemám za to…, že je pravděpodobné, abychom v ní (v pojistce) zůstali uvězněni natrvalo,“ řekl v pondělí britským poslancům ministr spravedlnosti Geoffrey Cox. Připustil však, že pokud by na nouzové řešení došlo, platilo by na dobu neurčitou. „Nemá smysl, abych se pokoušel, nebo aby se vláda pokoušela, to zakrývat,“ řekl. Opatření označil za „rozumný kompromis“ a „kalkulovaný risk“.

Ať vláda zveřejní celé stanovisko ministerstva, vyzývají kabinet ostatní strany

V pondělí rovněž šestice stran britského parlamentu požádala předsedu Dolní sněmovny o zahájení disciplinárního řízení proti vládě. Ta se podle nich dopouští pohrdání parlamentem, když odmítá zveřejnit plné znění právního stanoviska ministerstva spravedlnosti k dohodě o brexitu.

Dopis předložený šéfovi sněmovny Johnu Bercowovi podepsal i zástupce severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), o níž se opírá menšinová vláda premiérky Theresy Mayové.

Vláda minulý měsíc prohrála hlasování o usnesení, podle něhož musí plné vyjádření o „rozvodové dohodě“ s Evropskou unií zpřístupnit. Ministerstvo spravedlnosti však zveřejnilo jen asi 50stránkové shrnutí právní analýzy.

Ministr Geoffrey Cox ve sněmovně uvedl, že zveřejnění celého stanoviska by šlo proti národnímu zájmu. Postoj zdůvodnil tím, že mohl vládě radit i ohledně diplomatických otázek a záležitostí, které by v budoucnu mohly být předmětem soudních sporů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoExperti probrali maďarské změny a nového prezidenta

Maďarsko má nového prezidenta, je jím bývalý předseda nejvyššího soudu András Baka. Do funkce jej zvolil parlament, v němž má dvoutřetinovou většinu vládnoucí strana Tisza. Poslanci opozičního Fideszu hlasování bojkotovali. Tisza před volbami hovořila o tom, že dojde k „zúčtování“ s Orbánovým režimem, naopak Baka v projevu zdůraznil, že „nové Maďarsko nemůžeme budovat na pomstě“. Dle experta na Maďarsko a redaktora Reflexu Olivera Adámka chtěl Baka vyzvat vládu k tomu, aby nedělala „politický hon na čarodějnice a politicky motivované zavírání lidí, kteří byli spojení s minulou vládou“. Publicistka Lucie Sulovská upozornila na to, že Baku v minulosti odstranil z pozice šéfa nejvyššího soudu právě Orbánův režim. Stejným způsobem však dle ní postupuje Magyarova vláda vůči představitelům Orbánovy vlády. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 36 mminutami

V Texasu havaroval vrtulník americké armády, zahynuli dva vojáci

V Texasu ve středu havaroval útočný vrtulník Apache americké armády, zahynuli oba vojáci na palubě. Při pádu stroje do pole vypukl rozsáhlý požár vegetace, kvůli němuž muselo být evakuováno několik obydlí. V noci na čtvrtek o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na tamní představitele.
05:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech. Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
03:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Z elektrolytů se stal trend. Na co si dát pozor?

Nápoje s elektrolyty byly hlavně v minulosti spojeny se sportem, dnes už je ale lidé koupí i v obchodě s potravinami a užívají je v práci nebo během dne, aby třeba zahnali únavu. Popularita těchto produktů masivně roste také díky sociálním sítím. A to i přes rady odborníků, podle kterých jejich užívání v každodenním životě není tolik potřeba. Experti také upozorňují, že nadměrný příjem elektrolytů může být pro člověka i škodlivý.
před 1 hhodinou

Rusko zesiluje údery na ukrajinskou energetiku, zima může být těžší než loni

Letošní zima by mohla být pro Ukrajinu ještě těžší než loni, kdy Rusko terorizovalo obyvatele napadené země ničením energetiky uprostřed mrazů. Moskva letos zintenzivnila údery na ukrajinské zdroje elektřiny a Kyjev s odkazem na zpravodajské služby USA tvrdí, že další velká vlna útoků na energetiku by mohla z Ruska přijít ještě v létě. To všechno v situaci, kdy se Ukrajině nedostává raket protivzdušné obrany.
před 2 hhodinami

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 9 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.