„Jsou tam některá omezení, která pojistka vyžaduje s ohledem na obchodní dohody, zejména bychom pracovali se společným externím clem, ale byla by zde i jistá svoboda v souvislosti s těmito otázkami ve smyslu globálního obchodu,“ odpověděla Mayová na otázku konzervativní poslankyně Anne Mainové.
Premiérka tak prakticky potvrdila informace z uniklé parlamentní právní analýzy brexitové dohody, podle níž záložní plán pro odvrácení pevné hranice v Irsku představuje „praktickou bariéru“ pro schopnost Velké Británie vstupovat do dalších dohod o volném obchodu. Dříve Mayová na otázky ohledně úskalí stávající dohody o brexitu odpovídala vyhýbavě.
O irské „pojistce“ hovořil v pondělí také poradce premiérky Oliver Robbins. Podle něj je uplatnění „pojistky“ zajišťující de facto neexistenci hranice mezi Irskem a Severním Irskem proti zájmům Evropské unie i Británie.
Britské ministerstvo spravedlnosti ve shrnutí svého právního stanoviska mimo jiné potvrdilo, že platnost pojistky by po případném zavedení nebyla časově omezená.
Mayová o víkendu zdůraznila, že Británie bude mít nezávislou obchodní politiku
K tématu se minulý týden nečekaně vyjádřil i americký prezident Trump, který se nechal slyšet, že Británie možná s USA nebude schopna po odchodu z EU obchodovat. Britská vláda toto tvrzení odmítla a Mayová během summitu G20 v Argentině řekla: „S velkým potěšením mohu prezidentu Trumpovi a dalším říct, že budeme mít nezávislou obchodní politiku, budeme schopni dělat obchodní dohody.“
„Na okraj setkání jsem s prezidentem Trumpem mluvila, vyjádřila jsem se jasně, že obchodní dohodu se Spojenými státy za stávající (brexitové) dohody s Evropskou unií můžeme uzavřít,“ uvedla v pondělí premiérka v dolní komoře britského parlamentu.
„Pojistku“ si podle britské vlády nepřeje ani Brusel
Kontroverzní irská pojistka v dohodě o vystoupení z EU se v pondělí opět ocitla v popředí debaty na britské politické scéně. Členové vlády dlouhodobě tvrdí, že její uplatnění si nepřeje ani Brusel, bez opatření by ale podle nich nebylo možné „rozvodovou dohodu“ s EU uzavřít.
Takzvaný protokol o Irsku a Severním Irsku zahrnutý v dohodě by vstoupil do hry v červenci 2020.
Pokud by se Londýn s Bruselem do té doby nedohodly na podobě budoucích vztahů zaručující hladký provoz na irské hranici a pokud by Británie nechtěla prodlužovat přechodné období odchodu z EU, začal by s příchodem roku 2021 platit tento záložní plán vytvářející jednotný celní prostor Unie s Británií. Opatření navíc počítá se zachováním některých pravidel evropského jednotného trhu v Severním Irsku.
Británie a EU slibují, že se během přechodného období budou snažit nalézt východisko, a pojistku označují pouze za dočasné opatření, brexitová dohoda ale termín pro ukončení její platnosti nestanovuje a Británie by od ní po případném zavedení jednostranně odstoupit nemohla. Kritici dohody se proto obávají trvalého „připoutání“ království k evropským strukturám.
„Nemám za to…, že je pravděpodobné, abychom v ní (v pojistce) zůstali uvězněni natrvalo,“ řekl v pondělí britským poslancům ministr spravedlnosti Geoffrey Cox. Připustil však, že pokud by na nouzové řešení došlo, platilo by na dobu neurčitou. „Nemá smysl, abych se pokoušel, nebo aby se vláda pokoušela, to zakrývat,“ řekl. Opatření označil za „rozumný kompromis“ a „kalkulovaný risk“.
Ať vláda zveřejní celé stanovisko ministerstva, vyzývají kabinet ostatní strany
V pondělí rovněž šestice stran britského parlamentu požádala předsedu Dolní sněmovny o zahájení disciplinárního řízení proti vládě. Ta se podle nich dopouští pohrdání parlamentem, když odmítá zveřejnit plné znění právního stanoviska ministerstva spravedlnosti k dohodě o brexitu.
Dopis předložený šéfovi sněmovny Johnu Bercowovi podepsal i zástupce severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), o níž se opírá menšinová vláda premiérky Theresy Mayové.
Vláda minulý měsíc prohrála hlasování o usnesení, podle něhož musí plné vyjádření o „rozvodové dohodě“ s Evropskou unií zpřístupnit. Ministerstvo spravedlnosti však zveřejnilo jen asi 50stránkové shrnutí právní analýzy.
Ministr Geoffrey Cox ve sněmovně uvedl, že zveřejnění celého stanoviska by šlo proti národnímu zájmu. Postoj zdůvodnil tím, že mohl vládě radit i ohledně diplomatických otázek a záležitostí, které by v budoucnu mohly být předmětem soudních sporů.
