Co čeká českou zahraniční politiku v roce 2019? Předsednictví V4 a hlavně brexit

Česká zahraniční politika se v příštím roce bude zabývat odchodem Velké Británie z Evropské unie, a to v situaci, kdy ještě tři měsíce před termínem brexitu není jasné, za jakých podmínek Londýn Unii opustí. Významným tématem bude i spolupráce ve visegradské skupině (V4), v níž Česko v polovině roku převezme předsednictví. V příštím roce se také otevřou nové zastupitelské úřady v Bamaku a v Manchesteru.

Británie opustí EU 29. března. Letos se britská premiérka Theresa Mayová dohodla se zbývajícími 27 unijními státy na podmínkách vystoupení, naráží ale na odpor v britském parlamentu.

Pokud se nepodaří dohodu ratifikovat, přijde takzvaný tvrdý brexit, kdy by se ze dne na den přerušily smluvní vztahy mezi EU a Británií. Česká vláda pro tento případ připravuje návrhy zákonů, které by v takovém případě bylo nutné přijmout. Představí je počátkem ledna.

Ministerstvo zahraničí v souvislosti s brexitem otevřelo na svých internetových stránkách zvláštní sekci, ve které mohou občané i podnikatelé najít odpovědi na nejčastější dotazy související s brexitem. Českým občanům v Británii by měl pomáhat i nový generální konzulát, který diplomacie otevře v Manchesteru.

Unijní rozpočet i předsednictví V4

V příštím roce bude českou diplomacii zaměstnávat i pokračující vyjednávání o rozpočtovém rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027. Uzavření jednání se ale očekává až po květnových volbách do Evropského parlamentu a ustavení nové Evropské komise.

Významným tématem bude spolupráce ve střední Evropě, neboť Česko po Slovensku převezme předsednictví V4, kterou dále tvoří Polsko a Maďarsko. Mezi priority českého předsednictví bude patřit spolupráce se zeměmi Východního partnerství, tedy skupinou států východní Evropy, s níž EU blíže kooperuje.

Od ledna bude mít Česko ambasádu v Mali

V lednu Česko otevře nové velvyslanectví v Mali. Zastupitelský úřad v Bamaku by měl podpořit úsilí o stabilizaci a zajištění bezpečnosti této země, ke kterému přispívají čeští vojáci působící v misích Evropské unie a OSN.

Do budoucna by ambasáda měla podpořit také posílení rozvojové a humanitární pomoci i ekonomické spolupráce a mohla by se stát hlavním bodem české diplomacie pro region Sahelu, tedy jižního okraje Sahary.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) chystá v příštím roce také cesty s podnikatelskými delegacemi do Latinské Ameriky a do Afriky. Podle něj to jsou trhy, kde může návštěva ministra otevřít firmám dveře a dát jim příležitost k tomu, aby se v regionu prosadily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 7 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 10 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...