Juncker naposledy promluvil o stavu Unie. Chce otevřenou bezpečnou Evropu

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém posledním projevu o stavu EU před europoslanci zdůraznil důležitost multilaterální unie, která by si měla uvědomit svou sílu. Hovořil i o bezpečnosti Evropy, chce posílit vnější hranice a zajistit digitální bezpečnost a ochranu před teroristickou propagandou. V otázkách zahraniční politiky navrhl hlasování kvalifikovanou většinou. Kromě toho chce z Afriky vytvořit ekonomického partnera EU.

Video Projev předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera v Evropském parlamentu a komentář analytika Kryštofa Kruliše
video

Projev předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera v Evropském parlamentu a komentář analytika Kryštofa Kruliše

Zdroj: EBU/ ČT

Evropská unie by se podle Junckera měla postarat o bezpečnost svých občanů, protože právě to od ní očekávají. Měla by aktivně vytvářet svou obranu, aby byla schopná čelit hrozbám včetně těch přírodních. Připomněl, že švédské požáry pomáhali likvidovat i polští hasiči.

V souvislosti s bezpečností hranic se vyslovil proti vnitřním hranicím v rámci Unie. „Evropa musí zůstat otevřeným a tolerantním kontitentem,“ uvedl s tím, že chce otevřít cestu legální migraci, protože Evropa podle něj potřebuje kvalifikované pracovníky.

K Africe má mít EU partnerský přístup 

Společenství podle Junckera rovněž musí daleko více investovat do vztahů s Afrikou. „Afrika nepotřebuje charitu, ale skutečné rovnocenné partnerství,“ prohlásil. Nicméně je podle něj důležité chránit vnější hranice a navrhl k roku 2020 navýšit počty příslušníků Evropské pobřežní a pohraniční stráže na 10 tisíc lidí.

Evropská komise podle Junckera plánuje vytvořit rámec, který by do Afriky přitáhl výraznou míru soukromých investic. Už nyní existující plán vnějších investic EU pomohl najít okolo 44 miliard eur (přes 1,1 bilionu korun) ze soukromých i veřejných zdrojů.

Investice by podle Junckera měly mířit tam, kde je to nejvíce potřeba. Unie tak hodlá do roku 2020 podpořit 35 tisíc afrických studentů a vědců v rámci programu studentských výměn Erasmus. „V roce 2027 by to mělo být až 105 tisíc,“ slíbil Juncker.

Podle analytika Kryštofa Kruliše je to mimo jiné reakce EU na Čínu, která je v posledních desetiletích v Africe přítomná.  „Velmi investuje, staví infrastrukturu a využívá zejména nerostné bohatství Afriky, aby nasytila svou nenasycenou a rozvíjející se ekonomiku,“ říká Kruliš.

Dalším faktorem podle něj je i odchod Velké Británie z EU, která má tradičně silné vazby na mnoho afrických států a po jejím odchodu z EU by se Evropa ocitla bez řady důležitých spojnic do Afriky. Snaha budovat a posilovat vztahy s Afrikou má tak podle něj svoji logiku.

Video Horizont ČT24
video

Odborník na mezinárodní vztahy Kryštof Kruliš: Snaha posilovat vztahy s Afrikou má svoji logiku

Z internetu by mohla mizet teroristická propaganda do hodiny 

Juncker zmínil i globální digitální výzvy. Navrhl, aby internetové firmy musely do hodiny smazat teroristickou propagandu. Chce také nové pravomoci pro stíhání financování terorismu. „Musíme být schopni stíhat teroristy i přes hranice. Terorismus hranice neuznává,“ upozornil končící šéf komise.

Nová opatření podle něj umožní také efektivněji zasahovat proti praní špinavých peněz. „Musíme být schopni stíhat teroristy i přes hranice. Terorismus hranice neuznává,“ řekl Juncker. Nová opatření podle něj umožní také efektivněji zasahovat proti praní špinavých peněz.

Součástí návrhu, se kterým by komise měla přijít ještě během středy, je také jasná definice pojmu „teroristický obsah“. Jde například o výzvy k páchání teroristických útoků, či dokonce návody na to, jak jej podniknout, ale také propagace aktivit teroristické skupiny.

Návrh, kterým se budou zabývat členské státy i europarlament, ale obsahuje také pojistky pro situace, kdy bude nějaký obsah odstraněn neoprávněně.

Členské státy by podle názoru komise měly nastavit dostatečné pokuty, pokud firma žádosti policie či státního zástupce o smazání teroristického obsahu odpovídajícím způsobem nevyhoví. Pokud se to bude stávat opakovaně, mohla by pokuta dosáhnout až čtyř procent celosvětového obratu internetové firmy, navrhuje komise.

Unijní exekutiva také navrhuje, aby se terorismem mohl zabývat vznikající úřad evropského veřejného žalobce, nyní zaměřený především na poškozování finančních zájmů EU a přeshraniční daňové podvody. EPPO by podle návrhu řídil a koordinoval vyšetřování terorismu, které se dotkne více států Unie, a tedy i několika různých policejních agentur.

Video Události
video

Události: Junckerovo poselství se týkalo hlavně migrace

EK se postará o bezpečnější volby

Končící předseda evropské komise ve své bilanční řeči rovněž uvedl, že jeho tým navrhne pravidla k lepší ochraně voleb v EU před zásahy cizích zemí či soukromých subjektů. Konkrétní kroky mají zajistit větší transparentnost politické inzerce na internetu a nastavit postihy za neoprávněné využívání osobních dat ve snaze ovlivnit výsledek hlasování.

Plány a doporučení unijní exekutivy, o nichž už dříve tento měsíc s novináři hovořila i komisařka pro spravedlnost Věra Jourová, jsou reakcí na skandál se zneužitím osobních dat uživatelů Facebooku společností Cambridge Analytica i na množící se varování ohledně snah Ruska ovlivňovat výsledky voleb v jiných zemích.

Komise tak státy bloku vybízí k lepší spolupráci při odhalování možných hrozeb a k uplatňování unijních pravidel ochrany osobních údajů. Země by podle EK měly prosazovat, aby politické strany a související nadace a další organizace transparentně zveřejňovaly své výdaje na internetové předvolební kampaně. Komise také doporučuje, aby si úřady, státy i média zajistily dostatečnou ochranu před kybernetickými útoky.

Británie zůstane partnerem. Nemůže po brexitu očekávat výhody členství v EU

Juncker se věnoval i odchodu Británie  z EU. Ani po brexitu se Británie pro Unii nikdy nestane „obyčejnou třetí zemí“, vždy zůstane blízkým sousedem a partnerem v politickém, ekonomickém i bezpečnostním smyslu, řekl předseda EK.

Londýn ale musí podle Junckera pochopit, že Británie si jako země mimo Unii nemůže udržet stejně privilegovanou pozici, jako mají členské státy evropského bloku.

Euro by mělo hrát větší roli na mezinárodní scéně

V projevu zaznělo i hodnocení Evropy v kontextu světového a ekonomického dění. Evropa se podle Junckera musí stát globálním hráčem a hodlá podat návrhy na posílení dvacet let staré měny. 

 „Je absurdní, když evropské společnosti platí za evropská letadla v dolarech místo v eurech,“ podotkl Juncker. EU podle něj také v dolarech platí asi 80 procent svého dovozu energií, tedy okolo 300 miliard eur ročně, přestože z USA míří jen asi dvě procenta tohoto importu.

Euro se podle názoru předsedy Evropské komise musí stát „tváří nové, suverénnější Evropy“. K tomu je třeba pokrok při posilování evropské hospodářské a měnové unie.