Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém posledním projevu o stavu EU před europoslanci zdůraznil důležitost multilaterální unie, která by si měla uvědomit svou sílu. Hovořil i o bezpečnosti Evropy, chce posílit vnější hranice a zajistit digitální bezpečnost a ochranu před teroristickou propagandou. V otázkách zahraniční politiky navrhl hlasování kvalifikovanou většinou. Kromě toho chce z Afriky vytvořit ekonomického partnera EU.
Evropská unie by se podle Junckera měla postarat o bezpečnost svých občanů, protože právě to od ní očekávají. Měla by aktivně vytvářet svou obranu, aby byla schopná čelit hrozbám včetně těch přírodních. Připomněl, že švédské požáry pomáhali likvidovat i polští hasiči.
V souvislosti s bezpečností hranic se vyslovil proti vnitřním hranicím v rámci Unie. „Evropa musí zůstat otevřeným a tolerantním kontitentem,“ uvedl s tím, že chce otevřít cestu legální migraci, protože Evropa podle něj potřebuje kvalifikované pracovníky.
- Posílení Evropské pobřežní a pohraniční stráže
- – Stálý sbor složený z 10 tisíc operativních pracovníků do roku 2020. Agentura bude mít své vlastní zaměstnance i vybavení, tedy plavidla, letadla a vozidla.
- – Agentura bude schopna – po předchozím souhlasu dotčené země – zahajovat společné operace a nasazovat personál mimo EU i do jiných než sousedních zemí.
- – Příslušníci stálého sboru budou pod vedením a kontrolou států, kam budou vysláni, moci plnit úkoly, jako je ověřování totožnosti, povolení nebo odepření vstupu na vnějších hranicích a zadržení osob na hranicích, aby se zajistila jejich plná účinnost.
- – Vedle organizace a financování společných návratových operací bude moci agentura pomáhat při řízení o navrácení v členských státech, například prostřednictvím identifikace osob ze třetích zemí, při získávání cestovních dokladů a přípravy rozhodnutí o navrácení pro vnitrostátní orgány.
- – Náklady na navrhovanou modernizaci činí na období 2019–2020 celkem 1,3 miliardy eur (33 miliard korun). V příštím rozpočtovém období EU 2021–2027 se navrhuje celkem 11,3 miliardy eur.
- Posílení Evropského azylového podpůrného úřadu (EASO)
- – Společné týmy EU pro řízení migrace budou podporovat členské státy v případě potřeby a na požádání, a to i v hotspotech a kontrolovaných střediscích.
- – Týmy se budou skládat z odborníků z Evropské pohraniční a pobřežní stráže, EASO a Europolu a budou koordinovány Evropskou komisí. Pod vedením členského státu budou moci plnit úkoly nezbytné pro přijímání příchozích, rozlišovat mezi osobami, které potřebují ochranu, a osobami, které ji nepotřebují, a provádět azylová řízení a řízení o vracení.
- – Aby agentura mohla plnit své úkoly, navrhuje EK rozpočet ve výši 321 milionů eur na období 2019–2020 a 1,25 miliardy eur na období 2021–2027.
- Účinnější návratová politika, změny v příslušné směrnici
- – Osoby, jejichž žádosti o azyl byly zamítnuty na hranicích, budou směrovány přímo k zjednodušenému řízení o navrácení. Nebude platit žádná lhůta k dobrovolnému opuštění území a lhůty pro odvolání budou kratší.
- – Rozhodnutí o navrácení budou vydána současně či bezprostředně po vydání rozhodnutí o ukončení oprávněného pobytu. Pro odvolání proti navrácení v případě odmítnutých žadatelů o azyl bude platit lhůta nejvýše pěti dnů a dotyční budou mít povinnost spolupracovat. Členské země EU budou muset vytvořit programy dobrovolných návratů a posílit jejich finanční i praktickou podporu. Zároveň budou moci zkrátit lhůtu stanovenou k dobrovolnému návratu, například jako prevence toho, že se vracení budou skrývat.
- – Vznik jednotných kritérií ke zhodnocení rizika, že se vracená osoba začne skrývat. Ta budou jedním z určujících faktorů pro případné zadržení dotyčného při plném respektu k jeho základním právům. Počáteční období pro takové zadržení jsou nejméně tři měsíce, které zohledňují dobu potřebnou k úspěšné organizaci návratu. Kromě toho budou mít země EU také možnost zadržet osoby, na něž se vztahuje rozhodnutí o navrácení a které představují hrozbu pro veřejný pořádek nebo národní bezpečnost.
- Lepší legální cesty do EU
- – Dohoda zemí EU na systému „modrých karet“, který by do Unie přilákal kvalifikované pracovníky.
- – Členské státy mají urychlit plnění závazků přesídlení 50 tisíc osob, které potřebují mezinárodní ochranu, do října 2019.
- – Intenzivnější spolupráce se třetími zeměmi, mimo jiné díky spuštění pilotních projektů v oblasti legální migrace s nejdůležitějšími africkými zeměmi do konce roku 2018.
K Africe má mít EU partnerský přístup
Společenství podle Junckera rovněž musí daleko více investovat do vztahů s Afrikou. „Afrika nepotřebuje charitu, ale skutečné rovnocenné partnerství,“ prohlásil. Nicméně je podle něj důležité chránit vnější hranice a navrhl k roku 2020 navýšit počty příslušníků Evropské pobřežní a pohraniční stráže na 10 tisíc lidí.
Evropská komise podle Junckera plánuje vytvořit rámec, který by do Afriky přitáhl výraznou míru soukromých investic. Už nyní existující plán vnějších investic EU pomohl najít okolo 44 miliard eur (přes 1,1 bilionu korun) ze soukromých i veřejných zdrojů.
Investice by podle Junckera měly mířit tam, kde je to nejvíce potřeba. Unie tak hodlá do roku 2020 podpořit 35 tisíc afrických studentů a vědců v rámci programu studentských výměn Erasmus. „V roce 2027 by to mělo být až 105 tisíc,“ slíbil Juncker.
Podle analytika Kryštofa Kruliše je to mimo jiné reakce EU na Čínu, která je v posledních desetiletích v Africe přítomná. „Velmi investuje, staví infrastrukturu a využívá zejména nerostné bohatství Afriky, aby nasytila svou nenasycenou a rozvíjející se ekonomiku,“ říká Kruliš.
Dalším faktorem podle něj je i odchod Velké Británie z EU, která má tradičně silné vazby na mnoho afrických států a po jejím odchodu z EU by se Evropa ocitla bez řady důležitých spojnic do Afriky. Snaha budovat a posilovat vztahy s Afrikou má tak podle něj svoji logiku.
Z internetu by mohla mizet teroristická propaganda do hodiny
Juncker zmínil i globální digitální výzvy. Navrhl, aby internetové firmy musely do hodiny smazat teroristickou propagandu. Chce také nové pravomoci pro stíhání financování terorismu. „Musíme být schopni stíhat teroristy i přes hranice. Terorismus hranice neuznává,“ upozornil končící šéf komise.
Nová opatření podle něj umožní také efektivněji zasahovat proti praní špinavých peněz. „Musíme být schopni stíhat teroristy i přes hranice. Terorismus hranice neuznává,“ řekl Juncker. Nová opatření podle něj umožní také efektivněji zasahovat proti praní špinavých peněz.
Součástí návrhu, se kterým by komise měla přijít ještě během středy, je také jasná definice pojmu „teroristický obsah“. Jde například o výzvy k páchání teroristických útoků, či dokonce návody na to, jak jej podniknout, ale také propagace aktivit teroristické skupiny.
Návrh, kterým se budou zabývat členské státy i europarlament, ale obsahuje také pojistky pro situace, kdy bude nějaký obsah odstraněn neoprávněně.
Členské státy by podle názoru komise měly nastavit dostatečné pokuty, pokud firma žádosti policie či státního zástupce o smazání teroristického obsahu odpovídajícím způsobem nevyhoví. Pokud se to bude stávat opakovaně, mohla by pokuta dosáhnout až čtyř procent celosvětového obratu internetové firmy, navrhuje komise.
Unijní exekutiva také navrhuje, aby se terorismem mohl zabývat vznikající úřad evropského veřejného žalobce, nyní zaměřený především na poškozování finančních zájmů EU a přeshraniční daňové podvody. EPPO by podle návrhu řídil a koordinoval vyšetřování terorismu, které se dotkne více států Unie, a tedy i několika různých policejních agentur.
EK se postará o bezpečnější volby
Končící předseda evropské komise ve své bilanční řeči rovněž uvedl, že jeho tým navrhne pravidla k lepší ochraně voleb v EU před zásahy cizích zemí či soukromých subjektů. Konkrétní kroky mají zajistit větší transparentnost politické inzerce na internetu a nastavit postihy za neoprávněné využívání osobních dat ve snaze ovlivnit výsledek hlasování.
Plány a doporučení unijní exekutivy, o nichž už dříve tento měsíc s novináři hovořila i komisařka pro spravedlnost Věra Jourová, jsou reakcí na skandál se zneužitím osobních dat uživatelů Facebooku společností Cambridge Analytica i na množící se varování ohledně snah Ruska ovlivňovat výsledky voleb v jiných zemích.
Komise tak státy bloku vybízí k lepší spolupráci při odhalování možných hrozeb a k uplatňování unijních pravidel ochrany osobních údajů. Země by podle EK měly prosazovat, aby politické strany a související nadace a další organizace transparentně zveřejňovaly své výdaje na internetové předvolební kampaně. Komise také doporučuje, aby si úřady, státy i média zajistily dostatečnou ochranu před kybernetickými útoky.
Británie zůstane partnerem. Nemůže po brexitu očekávat výhody členství v EU
Juncker se věnoval i odchodu Británie z EU. Ani po brexitu se Británie pro Unii nikdy nestane „obyčejnou třetí zemí“, vždy zůstane blízkým sousedem a partnerem v politickém, ekonomickém i bezpečnostním smyslu, řekl předseda EK.
Londýn ale musí podle Junckera pochopit, že Británie si jako země mimo Unii nemůže udržet stejně privilegovanou pozici, jako mají členské státy evropského bloku.
Euro by mělo hrát větší roli na mezinárodní scéně
V projevu zaznělo i hodnocení Evropy v kontextu světového a ekonomického dění. Evropa se podle Junckera musí stát globálním hráčem a hodlá podat návrhy na posílení dvacet let staré měny.
„Je absurdní, když evropské společnosti platí za evropská letadla v dolarech místo v eurech,“ podotkl Juncker. EU podle něj také v dolarech platí asi 80 procent svého dovozu energií, tedy okolo 300 miliard eur ročně, přestože z USA míří jen asi dvě procenta tohoto importu.
Euro se podle názoru předsedy Evropské komise musí stát „tváří nové, suverénnější Evropy“. K tomu je třeba pokrok při posilování evropské hospodářské a měnové unie.
