Cambridge Analytica končí. Po skandálu se zneužitím dat Facebooku přišla o zákazníky

Firma Cambridge Analytica, která získala data desítek milionů uživatelů sociální sítě Facebook a využila je v rámci volebních kampaní v několika zemích, končí.

Firma Cambridge Analytica v prohlášení uvedla, že požádala o zahájení insolvenčního řízení a „s okamžitou platností ukončila svou činnost“. O insolvenci požádala také její britská mateřská společnost SCL Group. O ochranu před věřiteli hodlá Cambride Analytica požádat u newyorského soudu. Vinu za současný stav podle ní nesou média a jejich „nespravedlivě negativní zpravodajství“.

Cambridge Analytica pomáhala při volební kampani americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Podle britské televize Channel 4 působila například také v Česku, ale i v Nigérii, Keni, Indii či Argentině.

Kvůli skandálu už v březnu společnost zbavila funkce svého tehdejšího generálního ředitele Alexandera Nixe. V dubnu ve funkci skončil i jeho dočasný nástupce Alexander Tayler. 

„Během minulých měsíců se Cambridge Analytica stala předmětem řady nepodložených  obvinění a navzdory snahám společnosti uvést je na pravou míru byla hanobena za aktivity, které nejenže jsou legální, ale jsou všeobecně přijímány jako integrální součást online reklamy,“ uvedla společnost Cambridge Analytica.

O konci společnosti informoval americký list The Wall Street Journal (WSJ), podle kterého v souvislosti se skandálem v uplynulých měsících firma ztratila řadu zákazníků a musela také čelit vysokým nákladům v souvislosti s vyšetřováním skandálu. S odvoláním na jejího zakladatele Nigela Oakse WSJ uvedl, že kromě Cambridge Analytica končí také její britská mateřská společnost SCL Group.

Aféra kolem firmy Cambridge Analytica, která se dostala k datům 87 milionů uživatelů Facebooku, citelně zasáhla i firmu Facebook, která stejnojmennou sociální síť provozuje. Ta se už za kauzu omluvila a přislíbila zavést taková opatření, která dalšímu zneužívání dat zabrání.

  • Cambridge Analytica je odnoží firmy SCL Group, jejíž aktivity zahrnují široké spektrum od průzkumu bezpečnosti potravin přes protinarkotickou činnost až k politickým kampaním. Podle svých webových stánek byla založena před více než 25 lety a má pět kanceláří v New Yorku, Washingtonu, Londýně, v Brazílii a v Malajsii.
  • Firma vznikla podle informací NYT kolem roku 2013, původně se zaměřením na americké volby. Částkou 15 milionů dolarů ji podpořil republikánský miliardář Robert Mercer a jméno jí vybral budoucí, dnes již bývalý poradce Donalda Trumpa Steve Bannon.
  • Společnost, v níž podle NYT pracovali převážně Britové, se údajně nejdříve účastnila prezidentské kampaně senátora Teda Cruze a potom pomáhala Trumpovi.
  • Sama se prezentovala jako firma, nabízející průzkum spotřebitelů, cílenou reklamu a další služby související se shromažďováním dat klientů z oblasti politiky i velkých firem.
  • Své klienty na svých internetových stránkách nejmenovala, ale popisovala je – jsou to například noviny, které se snaží dozvědět více o svých předplatitelích, nebo výrobce dámského oblečení, jež chce provést průzkum svých zákazníků, či americká pojišťovací společnost, která se chce zviditelnit.
  • Britská televize Channel 4 informovala, že Cambridge Analytica tajně ovlivňovala volební kampaně keňského prezidenta Uhurua Kenyatty při volbách v letech 2013 a 2017. Společnost tuto zprávu popřela.
  • NYT loni napsaly, že poté, co se Trump v roce 2016 stal prezidentem s částečnou pomocí této společnosti, její ředitel Alexander Nix začal nabízet její služby dalším klientům s tím, že je schopna vytvořit psychologické profily zákazníků a voličů, a pomocí nich je ovlivňovat mnohem efektivněji, než činí tradiční reklama.
  • Konkurenční firmy ale tato tvrzení zpochybňují. Brad Parscale, který v roce 2016 řídil digitální operace Donalda Trumpa, popřel, že by jeho volební kampaň využívala data od Cambridge Analyticy, a uvedl, že měla jiné zdroje.
  • Data o 50 milionech uživatelů Facebooku získala firma údajně pomocí aplikace, kterou vyvinul Brit Aleksandr Kogan. Aplikaci si podle Facebooku stáhlo asi 270 tisíc lidí a přihlásilo se svými údaji z Facebooku. Aplikace shromažďovala jejich data a data o jejich přátelích, a tyto údaje potom Kogan předával společnosti Cambridge Analytica, což obě strany potvrdily.
  • Samotná společnost na konci března uvedla, že nejdříve nevěděla, že Kogan získává data nečestně a že jakmile to v roce 2015 zjistila, všechna data vymazala. Ale podle informací listů NYT a The Guardian tato data vymazána nebyla.
  • Šéf společnosti Facebook Mark Zuckerberg se koncem března omluvil v britských a amerických novinách obyvatelům Spojeného království a USA, že narušil jejich důvěru tím, že se poradenské společnosti Cambridge Analytica podařilo neoprávněně získat data 50 milionů uživatelů Facebooku.
  • Ve stejné době se objevily informace o tom, že americká Federální komise pro obchod (FTC) vyšetřuje sociální síť Facebook kvůli jejímu postupu při ochraně soukromí.
  • Společnost Cambridge Analytica a na ni napojená firma Aggregate IQ měla ovlivnit také  hlasování o brexitu. A to tím, že si ji najala skupina Vote Leave.
  • V polovině dubna pak roli Facebooku v kauze Cambridge Analytica vysvětloval na půdě amerického kongresu šéf sociální sítě Mark Zuckerberg. Jen pár dní předtím začal Facebook upozorňovat své uživatele na to, zda údaje z jejich účtů získala Cambridge Analytica. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podnikatelé čelí dramatickému nárůstu regulace, míní prezident Hospodářské komory

Na dramatický nárůst regulace v podnikání upozornil v úvodu volebního sněmu Hospodářské komory její prezident Zdeněk Zajíček (ODS). Varoval před jednostranným zaměřením evropské politiky na zelenou transformaci. Evropa musí být podle něj v současnosti, kdy svět čelí různým krizím, nejen zelená, ale i konkurenceschopná a odolná. Komora si na sněmu zvolí nové lídry,
10:09Aktualizovánopřed 25 mminutami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 17 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
včera v 05:35

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
27. 4. 2026
Načítání...