Cambridge Analytica končí. Po skandálu se zneužitím dat Facebooku přišla o zákazníky

Firma Cambridge Analytica, která získala data desítek milionů uživatelů sociální sítě Facebook a využila je v rámci volebních kampaní v několika zemích, končí.

Firma Cambridge Analytica v prohlášení uvedla, že požádala o zahájení insolvenčního řízení a „s okamžitou platností ukončila svou činnost“. O insolvenci požádala také její britská mateřská společnost SCL Group. O ochranu před věřiteli hodlá Cambride Analytica požádat u newyorského soudu. Vinu za současný stav podle ní nesou média a jejich „nespravedlivě negativní zpravodajství“.

Cambridge Analytica pomáhala při volební kampani americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Podle britské televize Channel 4 působila například také v Česku, ale i v Nigérii, Keni, Indii či Argentině.

Kvůli skandálu už v březnu společnost zbavila funkce svého tehdejšího generálního ředitele Alexandera Nixe. V dubnu ve funkci skončil i jeho dočasný nástupce Alexander Tayler. 

„Během minulých měsíců se Cambridge Analytica stala předmětem řady nepodložených  obvinění a navzdory snahám společnosti uvést je na pravou míru byla hanobena za aktivity, které nejenže jsou legální, ale jsou všeobecně přijímány jako integrální součást online reklamy,“ uvedla společnost Cambridge Analytica.

O konci společnosti informoval americký list The Wall Street Journal (WSJ), podle kterého v souvislosti se skandálem v uplynulých měsících firma ztratila řadu zákazníků a musela také čelit vysokým nákladům v souvislosti s vyšetřováním skandálu. S odvoláním na jejího zakladatele Nigela Oakse WSJ uvedl, že kromě Cambridge Analytica končí také její britská mateřská společnost SCL Group.

Aféra kolem firmy Cambridge Analytica, která se dostala k datům 87 milionů uživatelů Facebooku, citelně zasáhla i firmu Facebook, která stejnojmennou sociální síť provozuje. Ta se už za kauzu omluvila a přislíbila zavést taková opatření, která dalšímu zneužívání dat zabrání.

  • Cambridge Analytica je odnoží firmy SCL Group, jejíž aktivity zahrnují široké spektrum od průzkumu bezpečnosti potravin přes protinarkotickou činnost až k politickým kampaním. Podle svých webových stánek byla založena před více než 25 lety a má pět kanceláří v New Yorku, Washingtonu, Londýně, v Brazílii a v Malajsii.
  • Firma vznikla podle informací NYT kolem roku 2013, původně se zaměřením na americké volby. Částkou 15 milionů dolarů ji podpořil republikánský miliardář Robert Mercer a jméno jí vybral budoucí, dnes již bývalý poradce Donalda Trumpa Steve Bannon.
  • Společnost, v níž podle NYT pracovali převážně Britové, se údajně nejdříve účastnila prezidentské kampaně senátora Teda Cruze a potom pomáhala Trumpovi.
  • Sama se prezentovala jako firma, nabízející průzkum spotřebitelů, cílenou reklamu a další služby související se shromažďováním dat klientů z oblasti politiky i velkých firem.
  • Své klienty na svých internetových stránkách nejmenovala, ale popisovala je – jsou to například noviny, které se snaží dozvědět více o svých předplatitelích, nebo výrobce dámského oblečení, jež chce provést průzkum svých zákazníků, či americká pojišťovací společnost, která se chce zviditelnit.
  • Britská televize Channel 4 informovala, že Cambridge Analytica tajně ovlivňovala volební kampaně keňského prezidenta Uhurua Kenyatty při volbách v letech 2013 a 2017. Společnost tuto zprávu popřela.
  • NYT loni napsaly, že poté, co se Trump v roce 2016 stal prezidentem s částečnou pomocí této společnosti, její ředitel Alexander Nix začal nabízet její služby dalším klientům s tím, že je schopna vytvořit psychologické profily zákazníků a voličů, a pomocí nich je ovlivňovat mnohem efektivněji, než činí tradiční reklama.
  • Konkurenční firmy ale tato tvrzení zpochybňují. Brad Parscale, který v roce 2016 řídil digitální operace Donalda Trumpa, popřel, že by jeho volební kampaň využívala data od Cambridge Analyticy, a uvedl, že měla jiné zdroje.
  • Data o 50 milionech uživatelů Facebooku získala firma údajně pomocí aplikace, kterou vyvinul Brit Aleksandr Kogan. Aplikaci si podle Facebooku stáhlo asi 270 tisíc lidí a přihlásilo se svými údaji z Facebooku. Aplikace shromažďovala jejich data a data o jejich přátelích, a tyto údaje potom Kogan předával společnosti Cambridge Analytica, což obě strany potvrdily.
  • Samotná společnost na konci března uvedla, že nejdříve nevěděla, že Kogan získává data nečestně a že jakmile to v roce 2015 zjistila, všechna data vymazala. Ale podle informací listů NYT a The Guardian tato data vymazána nebyla.
  • Šéf společnosti Facebook Mark Zuckerberg se koncem března omluvil v britských a amerických novinách obyvatelům Spojeného království a USA, že narušil jejich důvěru tím, že se poradenské společnosti Cambridge Analytica podařilo neoprávněně získat data 50 milionů uživatelů Facebooku.
  • Ve stejné době se objevily informace o tom, že americká Federální komise pro obchod (FTC) vyšetřuje sociální síť Facebook kvůli jejímu postupu při ochraně soukromí.
  • Společnost Cambridge Analytica a na ni napojená firma Aggregate IQ měla ovlivnit také  hlasování o brexitu. A to tím, že si ji najala skupina Vote Leave.
  • V polovině dubna pak roli Facebooku v kauze Cambridge Analytica vysvětloval na půdě amerického kongresu šéf sociální sítě Mark Zuckerberg. Jen pár dní předtím začal Facebook upozorňovat své uživatele na to, zda údaje z jejich účtů získala Cambridge Analytica. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 10 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.