Při explozi v Doněcku zahynul lídr separatistů Zacharčenko
„K výbuchu došlo v kavárně Separ v době, kdy se tam nacházel šéf Doněcké lidové republiky. Utrpěl smrtelná zranění,“ řekl agentuře TASS nejmenovaný zdroj z bezpečnostních struktur separatistů. Restaurace Separ, která se původně jmenovala Separatist, stojí v centru Doněcku, nedaleko Zacharčenkovy rezidence.
Podezřelé z atentátu se podle zdroje agentury Interfax podařilo zadržet, jsou to prý „ukrajinští diverzanti a s nimi spjaté osoby“.
V Doněcku platí výjimečný stav
„Internetový portál Life tady v Moskvě soudí, že za vraždou může stat jeden ze členů Zacharčenkovy ochranky. Na něj bylo už několik atentátů a ochranka byla velmi početná. Každopádně Doněck je dnes uzavřeným městem – nikdo do něj nemůže vjet, nikdo nemůže vyjet a platí tam výjimečný stav,“ informoval zpravodaj ČT Miroslav Karas.
Spekuluje se podle něj i o tom, že bombu mohl umístit do kavárny některý z jejích pracovníků, jelikož budova byla dobře zabezpečená. Zraněno je podle Karase dalších deset lidí – o život bojuje vedoucí mládežnické organizace v Doněcku. Některá média uváděla, že zranění utrpěl i separatistický „ministr financí“ Alexandr Timofejev.
„Zacharčenko byl nepříjemným symbolem pro Ukrajince, protože na jeho rukách je hodně ukrajinské krve, zároveň byl ale i svědkem a spolupracovníkem ruské strany v nejhorších letech. S tím, jak vidíme, že jsou likvidováni předáci separatistů nejen na okupovaném, ale i na ruském území, tak bych řekla, že tak silní ukrajinští diverzanti nejsou.“
Lenka Víchová
Zpravodaj ČT Karas: Vražda Zacharčenka může zvýšit napětí na Ukrajině
Podle ruského ministerstva zahraničí nese za smrt separatisty odpovědnost Kyjev, píše agentura RIA Novosti. Mluvčí diplomacie Marija Zacharovová prohlásila, že Zacharčenkova smrt dokazuje, že Kyjev se rozhodl zapojit do „krvavého boje“ a zříct se svých slibů, že bude usiloval o mír. Předseda povstaleckého sněmu Denis Pušilin rovněž přičetl Zacharčenkovu smrt Kyjevu. „Je to další agrese od Ukrajiny. Doněck se pomstí za tento zločin,“ prohlásil.
Pozůstalým po Zacharčenkovi už kondoloval ruský prezident Vladimir Putin, který podle Kremlu počítá s tím, že „organizátoři a vykonavatelé vraždy budou po zásluze potrestáni“. Vyšetřovací výbor, což je jakási ruská obdoba amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), označil atentát za „akt mezinárodního terorismu“.
Ukrajinská tajná služba SBU naopak tvrdí, že atentát je výsledkem sporu mezi „teroristy a jejich ruskými sponzory“. Podle televize 112, která SBU citovala, mohlo dojít k „vnitřním konfliktům mezi separatisty, souvisejícím především s přerozdělováním zcizených podniků“. Není prý ani vyloučeno, že se ruské tajné služby se rozhodly zbavit osoby, která Rusům začala
překážet. Mluvčí SBU zároveň odmítla ruské obvinění jako nepravdivé.
Moskva popírá, že by na pomoc separatistům v Donbasu posílala těžkou bojovou techniku a vojáky regulérní ruské armády. V minulosti ale připustila, že na straně rebelů bojují ruští dobrovolníci.
Expanze byla pro Zacharčenka prioritou
Zacharčenko, pocházející z doněcké hornické rodiny, se do čela doněckých separatistů postavil počátkem srpna 2014, kdy ve vedení povstalecké vlády nahradil Rusa Alexandra Borodaje. Do povědomí se zapsal mimo jiné antisemitskými výroky na tiskové konferenci, kdy prohlašoval, že Ukrajině vládnou Židé.
„Prezidentem“ neuznané Doněcké lidové republiky byl zvolen začátkem listopadu 2014. Nikdy se nechtěl spokojit se současnými hranicemi samozvaného státu. „V každém z těchto měst, která jsou okupována, zavlaje naše vlajka – ve Slavjansku, Kramatorsku, Mariupolu a dalších. Ani centimetr půdy nedáme okupantům,“ prohlašoval před čtyřmi lety.
Loni vyhlásili doněčtí separatisté v čele se Zacharčenkem stát Malorusko, k němuž přičlenili 19 ukrajinských regionů. Součástí státu měly být ukrajinské oblasti od západní Lvovské až po Donbas na východě s tím, že Kyjev měl být jen kulturním centrem. Luhanští rebelové se ale odmítli na projektu podílet a tento samozvaný stát se nesetkal s uznáním ve světě.
Při atentátech zahynulo už několik povstaleckých vůdců. Zacharčenko byl z nich nejvýše postavený. V říjnu 2016 zahynul při výbuchu ve výtahu vojenský velitel ruského původu Arsen Pavlov zvaný Motorola. Dalšího z vojenských velitelů Michaila Tolstycha zvaného Givi zabila loni raketa přímo v jeho kanceláři.
Separatisté z atentátů obviňují ukrajinské záškodníky, Kyjev je připisuje vyřizování účtů mezi povstalci a boji o moc a o ruské peníze.
Zpravodaj ČT Karas: Bombu mohl umístit do kavárny někdo z pracovníků
Atentát přišel dva dny po vyhlášení nového příměří
Před dvěma dny mělo začít na východě Ukrajiny platit příměří. Těchto pokusů byly od roku 2014 už více než dvě desítky, žádný ale nevydržel víc než pár hodin. I tentokrát hlásila pozorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) více než sedmdesát porušení klidu zbraní během prvních 24 hodin.
Konflikt v Donbasu vypukl v dubnu 2014, krátce po ruské anexi Krymu, která následovala po svržení režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě. Boje si od té doby vyžádaly více než deset tisíc mrtvých.
