Separatisté ze samozvaných východoukrajinských lidových republik vyhlásili stát Malorusko, k němuž přičlenili 19 ukrajinských regionů. Součástí státu mají být ukrajinské oblasti od západní Lvovské až po Donbas na východě s tím, že Kyjev má být jen kulturním centrem. Luhanští rebelové se ale projektu účastnit nechtějí.
„My, zástupci bývalých ukrajinských regionů, oznamujeme vytvoření nového státu, který je právním nástupcem Ukrajiny. Souhlasíme s tím, že nový stát ponese název Malorusko, protože sám název Ukrajina se zdiskreditoval,“ citovala ruská agentura TASS z „ústavního aktu“ povstalců.
Na shromáždění v Doněcku ho přečetl úřadující místopředseda doněcké „vlády“ Alexandr Timofejev. „Ústavní akt“ má údajně zastavit občanskou válku a vyloučit další oběti - dle rebelů není v rozporu s mírovými dohodami z Minsku.
V Malorusku bude vyhlášen po dobu tří let výjimečný stav, v jehož rámci bude platit zákaz činnosti politických stran, uvedl šéf doněckých radikálů Alexandr Zacharčenko. Vlajkou se má stát prapor Bohdana Chmelnického, zakladatele prvního státu kozáků, který se podle ruského výkladu dějin snažil sjednotit Ukrajinu s Ruskem.
Povstalecký projekt přitom nemá podporu luhanských radikálů, jejichž vedení označilo krok za pochybný a odmítlo účast. „V této chvíli o smysluplnosti podobného kroku velmi pochybujeme,“ poznamenal jeden z vůdců tamních separatistů Vladimir Děgťarenko.
Mluvčí ukrajinského prezidenta Petra Porošenka Svjatoslav Ceholko v reakci zdůraznil, že Ukrajina obnoví svrchovanost nad celým svým územím. „Ukrajina obnoví svou svrchovanost nad Donbasem i Krymem,“ napsal na Twitteru Ceholko. Ruské vedení zatím nejnovější vývoj oficiálně nekomentovalo.
Předseda výboru Státní dumy pro záležitosti postsovětského prostoru Leonid Kalašnikov prohlásil, že krok povstalců lze „lidsky pochopit“. Separatisté by nicméně měli být „v podobných záležitostech ostražitější“. „Jako šéf výboru to podpořit nemohu. Jako člověk, komunista a poslanec už dávno Rusko vyzývám, aby tyto státy (lidové republiky) uznalo,“ řekl Kalašnikov.
Název Malorusko, či Malá Rus, se pro Ukrajinu po staletí hojně užíval v Rusku a často v ruském prostředí zaznívá dodnes. Podle jazykových expertů jde spíš o imperiální archaismus z dob carského období.
Separatisté v Doněcku a Luhansku nicméně od povstání v roce 2014 používají pojmy Malorusko nebo Novorusko pro regiony, které si nárokují. V létě roku 2014 požadovala přejmenování Ukrajiny na Malorusko Liberálně demokratická strana ruského nacionalisty Vladimira Žirinovského.
Malá Rus byla v minulosti zejména v Rusku a Polsku chápána jako geografická analogie Velké Rusi (dnešního Ruska), Bílé Rusi (dnešního Běloruska) či Červené Rusi (haličského regionu na západě Ukrajiny).
Proruští radikálové zahájili v roce 2014 povstání proti Kyjevu odděleně v Luhanské a Doněcké oblasti, v jejichž zabraných regionech vyhlásili své „lidové republiky“. Občasné tendence ke spojení opakovaně narážely na osobní rozbroje, politické ambice a mocenské spory.
Pojem Novorusko, kterým separatisté i jejich spojenci v Rusku operují, se přitom dosud vztahoval spíš na jihovýchodní regiony Ukrajiny, nikoli na rozsáhlé oblasti až ke Lvovu, které má povstalecké Malorusko zahrnovat.
České ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že samozvané východoukrajinské lidové republiky považuje za nelegitimní a stejně tak se staví k jejich prohlášením. „Plně respektujeme územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny. Ruskou anexi Krymu a pokračující přítomnost několika tisíc příslušníků ozbrojených sil Ruské federace na východě Ukrajiny považujeme za hrubé porušení mezinárodního práva a vážné ohrožení míru a stability v Evropě,“ uvedl Černínský palác.
