Zatímco se Kreml s Kyjevem dohadují o údajném vpádu záškodníků na Krym, na Ukrajině pokračuje tvrdá informační válka. Drtivá většina Ukrajinců sleduje dění v televizi, což je pro Kyjev špatná zpráva – na východě země totiž mají vysílače pod kontrolou hlavně povstalci, kteří lidem servírují ruskou verzi událostí. Ukrajinská média zase mnohdy vynechávají informace, které by třeba zhoršily obraz armády v očích diváků.
Ukrajinská média často zobrazují separatisty jako „teroristy sponzorované Ruskem“. Tato verze příběhu se ale k mnoha lidem v Donbasu nedostane. Hodně vysílačů bylo často záměrně zničeno v bojích a zbylé kontrolují povstalci. Satelit, který chytí ukrajinské televizní a rozhlasové stanice, si může v Donbasu dovolit málokdo.
Kyjev je tak v informační válce de facto bezbranný – propaganda přitom hraje v ukrajinské krizi jednu z ústředních rolí. „(Před válkou) jsme měli všechny kanály, ukrajinské, ruské, všechny. Teď chytneme jen ruské a povstalecké. Opakují stále to samé, pokud vám deset let někdo říká, že jste prase, začnete tomu věřit,“ konstatovala Olga Šažková z Avdijivky.
Město nedaleko frontové linie sice nyní ovládá ukrajinská armáda, mediální prostor ale mají pod palcem separatisté. „Kolem Avdijivky je tak sedmdesát procent všech antén otočených na Doněck. Dívají se na jejich zprávy, ne na naše,“ podotkl ukrajinský voják Masi Najem.
Fámy o útocích z obou stran se šíří rychlostí blesku
„Ve Slavjansku, který je asi čtyřicet kilometrů od fronty (na území ovládaném armádou), zase není ruské vysílání. Samozřejmě to (situaci) nepomáhá, protože kolují nejrůznější fámy. Ruské televize ale výrazně omezily informování o tom, co se děje na Donbasu, nejvíc informací proudí tichou poštou. Třeba o tom, že za dva dny začne ofenziva DNR nebo naopak, že začne ofenziva ukrajinské armády,“ podotkl redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.
Televize mají přitom v informační válce klíčový vliv. Podle loňského průzkumu veřejného mínění z nich zprávy na Ukrajině přijímá 89 procent lidí. Kyjev se snaží obnovovat vysílače, i přes dotace ze Západu ale peníze chybějí.
V některých městech to ukrajinští starostové řeší tak, že ukrajinské zprávy chycené přes satelit vysílají tlampače. „Vzpomněl jsem si, jak se to řešilo během válek v minulém století,“ poznamenal starosta Novoajdaru Viktor Sergijenko.
Důkazy o systematickém zkreslování reality ruskými médii podává třeba ukrajinská nevládní organizace StopFake, která v mnoha jazycích upozorňuje na falešné záběry, fotografie nebo svědky smyšlených událostí.
Na mušku si přitom bere i ukrajinská média. Řadu z nich vlastní oligarchové. Podle StopFake falešné zprávy nevytvářejí, ale záměrně mlčí o těch nepohodlných – třeba o excesech v ukrajinské armádě.
„Rozdíl je ve vložených penězích a v koordinaci. V Rusku je z pohledu na televizní kanály zřejmé, že existuje jedno koordinační centrum, které určuje informační linii - o čem se bude informovat, jak to popisovat. Na Ukrajině tohle neexistuje. Pokud se přece jen někdo pokouší o antipropagandu, tak na individuální úrovni,“ vysvětlila analytička StopFake Táňa Matičaková.
Loni v červenci Kyjev představil zákon o zřízení nového zahraničního kanálu Ukraine Tomorrow, který by měl konkurovat ruským programům typu Russia Today nebo Sputnik, což je propagandistická agentura. Lotyšsko jí už zakázalo působit ve svém internetovém prostoru.
„(Ukraine Tomorrow) už několik hodin denně vysílá, ale není to ukrajinská státní televize, částečně ji financují oligarchové. Není to úplně špatné, je to ovšem nesrovnatelné s Russia Today, a tím pádem i dosah na západní diváky bude podle mě výrazně omezený,“ konstatoval Soukup.
Ukrajina také kvůli informační válce zřídila ministerstvo informací, která má pomáhat lidem odolávat agresivní ruské propagandě, někteří novináři a lidskoprávní organizace ale varovali před nárůstem cenzury a omezováním svobody slova. Ukrajinské veřejnosti se navíc nezamlouvá, že Kyjev dá své tenčící se zásoby peněz na to, co mnozí považují za marný boj proti ruské mašinérii, píše StopFake na webu.
Moskva dává na propagandu stamiliony dolarů ročně. Denně ruští trollové šíří desetitisíce proruských komentářů, připomíná organizace.
Na protizápadní propagandu Moskvy reaguje Unie i NATO
Rusko přitom vede hybridní válku i se Západem, na což už reagovala Evropská unie - při evropské diplomatické službě (EEAS) ustavila nový odbor strategické komunikace zaměřený na boj s ruskou protizápadní propagandou.
Součástí práce expertů je kromě jiného i „faktická kontrola a opravování“ dezinformací či mýtů. Odborníci mají rovněž propagovat v pozitivním světle politiku Evropské unie vůči východoevropským zemím a podporovat tam svobodu médií.
Na červencovém aliančním summitu v Polsku se NATO dohodlo s Kyjevem na spolupráci v oblasti hybridních konfliktů. Také Aliance začátkem roku odhalila plán na vytvoření specializované sekce, která se bude zabývat bojem proti propagandě. Mluvčí NATO tehdy uvedla, že Aliance chce zůstat otevřená a podávat jen pravdivé informace, tudíž se vyhne antipropagandě.
Aliance už má divizi pro strategickou komunikaci, funguje na Youtube a snaží se více komunikovat na sociálních sítích.
I české ministerstvo vnitra sestavuje zvláštní tým, který má monitorovat ruskou i jinou zahraniční propagandu. V Česku fungují desítky proruských webů, jež vypadají profesionálně. Neprůhledná vlastnická struktura přitom vyvolává otázky nad tím, jak jsou financovány. Na stránkách je věnováno hodně prostoru ukrajinské krizi – vláda v Kyjevě je označována za fašistický režim. Objevuje se rovněž kritika Spojených států, které prý mají v plánu ovládnout svět.
Podle Bastla je potlačování propagandy spíš neúčinné, za efektivnější plán považuje vznik kritického publika, které by bylo schopno informace filtrovat, doplnit si je z různých zdrojů a ověřovat si je.
