Ukrajina může nadále počítat s podporou Aliance. Zástupci NATO jí to potvrdili na varšavském summitu. Upozornili také na porušování příměří a vyzvali Rusko k ukončení podpory rebelů. S Kyjevem chtějí spolupracovat v oblasti hybridních konfliktů. Na závěr summitu se sešla německá kancléřka s tureckým prezidentem – poprvé od schválení rezoluce o arménské genocidě. Spor s Tureckem se ale stále nepodařilo urovnat.
Summit je u konce. NATO bude spolupracovat s Ukrajinou v oblasti hybridních válek
Varšava stejně jako západní země obviňuje Moskvu z vojenské podpory východoukrajinských separatistů, což Kreml odmítá. Boje v Donbasu si vyžádaly přes 9300 obětí.
Ruské chování na Ukrajině bylo důvodem změn, které varšavský summit Aliance potvrdil už v pátek. NATO v reakci na dění na východě kontinentu výrazně posiluje své východní křídlo a politici hovoří o největší změně nastavení jeho obranných schopností od konce studené války.
Lídři spojeneckých zemí v sobotu ocenili ukrajinské reformy. Na jednání Komise NATO–Ukrajina byla schválena doplněná sada podpory východoevropské zemi. V budoucnosti bude NATO s Kyjevem nově spolupracovat v oblastech, jako je likvidace nástražných výbušných zařízení nebo hybridní konflikty.
Už před dvěma lety ve Walesu spojenci rozhodli o vzniku čtyř svěřeneckých fondů, ze kterých je financována pomoc Ukrajině v oblastech jako jsou kybernetická obrana, logistika i léčení zraněných vojáků.
Foto z Donbasu
Ukrajinský prezident Petro Porošenko jednání se státníky zemí Aliance označil za „velmi přímé, otevřené a konstruktivní rozhovory mezi skutečnými přáteli, partnery a – de facto – spojenci“. Stoltenberg ale připomněl, že ukrajinské členství v NATO není na pořadu dne.
Podle šéfa NATO je příměří na východě Ukrajiny narušováno každodenně, často s pomocí techniky, kterou minské dohody zakazují, tedy těžkých zbraní. Důsledkem je podle něj rostoucí počet obětí. Cestou k politickému řešení jsou podle něj jen dohody z Minsku, které musí plně uskutečnit všechny strany.
„Neuznáme ruskou nelegální a nelegitimní anexi Krymu a odsuzujeme záměrnou ruskou destabilizaci východní Ukrajiny,“ připomněl dlouhodobou pozici zemí NATO generální tajemník organizace.
Zeman volá po širším dialogu s Moskvou
Český prezident Miloš Zeman prohlásil, že alianční vztah k Rusku je ambivalentní. Prohlášení NATO podle něj na jedné straně zemi kritizuje, na druhé ji považuje v některých oblastech za partnera. Zeman přivítal, že dojde k obnovení dialogu s Ruskem v rámci Rady NATO–Rusko.
„Zdůrazňoval jsem, že ten dialog by se měl vést v řadě dalších oblastí – výměna studentů, turistů, podnikatelů, samozřejmě politiků. Dialog může být nástrojem změny postojů některých ruských politiků. Zatímco taková raketa s termonukleární hlavicí může být použita jenom jednou, tak dialog může být používán setrvale,“ řekl.
GALERIE
Summit NATO
Německá kancléřka Angela Merkelová na summitu jednala s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem poprvé od okamžiku, kdy počátkem června německý parlament označil masakr Arménů Osmanskou říší během první světové války za genocidu.
Merkelová označila rozhovor za velice konstruktivní, připustila ovšem, že rozdílné názory přetrvávají. „Nezmizí po jedné diskuzi. Věřím ale, že bylo důležité, že jsme o tom hovořili,“ řekla kancléřka.
Angela Merkelová na summitu ve Varšavě
Turecko, které je nástupnickou zemí Osmanské říše, reagovalo na postup německých poslanců pobouřeně a odvolalo svého velvyslance z Berlína ke konzultacím. Ankara navíc pohrozila i dalšími kroky a Erdogan tvrdě napadl německé poslance s tureckými kořeny, kteří pro rezoluci hlasovali.
To zase vzbudilo poměrně ostrou reakci mezi berlínskými politiky. Německo-turecké vztahy, kterým neprospělo ani televizní vystoupení německého komika Jana Böhmermanna, který Erdogana zesměšnil, jsou podle expertů na nejhorší úrovni za posledních dvacet let.