NATO odsouhlasilo čtyři vícenárodní prapory v Polsku a Pobaltí

Severoatlantická aliance posílí své východní křídlo rozmístěním čtyř vícenárodních praporů. Na tiskové konferenci po jednání summitu NATO ve Varšavě to řekl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Vojáci USA budou základem praporu v Polsku, Britové v Estonsku, Kanada v Lotyšsku a Německo v Litvě. Rusko by však podle něj nemělo a ani nesmí být izolováno, Aliance prý stojí o konstruktivní dialog s Moskvou. Summit také uznal kybernetický prostor za další operační oblast pro NATO.

Podle Stoltenberga budou prapory NATO na místě od příštího roku, a to tak dlouho, jak bude potřeba. Rozhodnutí prý ukazuje sílu transatlantické vazby a dává jasně najevo, že útok na jednoho spojence bude chápán jako útok na celou Alianci. „Mnoho spojenců na jednání oznámilo, že různým způsobem přispějí,“ podotkl generální tajemník NATO s tím, že tak učinili „prakticky všichni“.

Stoltenberg poznamenal, že rozhodnutí o posílení v oblasti o celkem asi 3000 až 4000 vojáků, kteří budou na určitou dobu „rotovat“ z různých zemí, je založeno na doporučeních vojenských odborníků. „Je to něco nového, přelomového. Je to založené na velmi podrobné vojenské analýze,“ upozornil Stoltenberg.

Nikdo v NATO ale podle něj o podobném kroku neuvažoval do událostí na Ukrajině. „Je to obranná, proporční odpověď na ruské akce na Ukrajině a na (ruskou) nelegální anexi Krymu,“ zdůraznil generální tajemník NATO.

Je podle něj také důležité, že posílení je jen jedním prvkem toho, co kvůli změněné bezpečnostní situaci v posledních letech Aliance dělá. „Předsunutá přítomnost je jedna věc. Ale schopnost posílit a rozvinout síly v případě potřeby je další velmi významný prvek toho, co jsme dělali od našeho posledního summitu,“ poznamenal.

NATO se před dvěma lety ve Walesu rozhodlo ztrojnásobit síly své rychlé reakce na 40.000 vojáků, součástí je asi 5000 bojovníků schopných zasáhnout na území členského státu v řádu dní. Aliance do oblasti připravuje pro případ potřeby vybavení, ustavila nová velitelství a její vojáci na východním křídle intenzivněji cvičí.

Součástí posílení východního křídla NATO bude také větší přítomnost vojáků na jihovýchodě, základem má být vícenárodní brigáda v Rumunsku, dodal Stoltenberg.

Rusko nesmí zůstat stranou

Rusko by podle Stoltenberga nemělo a nesmí být izolováno. Aliance podle něj nejen posiluje svou obranu kvůli nové bezpečnostní situaci, ale dál se také snaží o konstruktivní dialog s Moskvou. „Nechceme novou studenou válku, nechceme nové závody ve zbrojení a nehledáme konfrontaci,“ řekl Stoltenberg.

Připomněl také, že Rusko je největší soused NATO, stálý člen Rady bezpečnosti OSN a hraje významnou roli při zvládání bezpečnostních výzev v Evropě a okolo ní. Aliance má podle Stoltenberga právě kvůli vyšší vojenské aktivitě v Evropě zájem dohodnout se s Ruskem na „pravidlech provozu“, je totiž třeba vyhnout se nehodám a nedorozuměním.

Stoltenberg dodal, že o rozhodnutích summitu bude informovat ruskou stranu ve středu na jednání Rady NATO-Rusko.

obrázek
Zdroj: ČT24

NATO zastřeší protiraketovou obranu napříč Evropou

Po jednání šéfů států a vlád členských zemí aliance také Stoltenberg ohlásil základní operační schopnost systému protiraketové obrany. Znamená to podle něj, že americké lodě ve Španělsku, radar v Turecku a antiraketový systém v Rumunsku jsou nyní schopny spolupracovat pod aliančním velením a kontrolou.

Systém není hrozbou pro ruské strategické jaderné zbraně a jejich odstrašující schopnosti, poznamenal generální tajemník NATO. Projekt protiraketové obrany vyvolává opakovanou kritiku ze strany Ruska. „Důležité je, že systém, který budujeme, je zcela obranný,“ zdůraznil Stoltenberg. Jeho cílem je ochrana proti hrozbám přicházejícím zvnějšku „euroatlantické oblasti“.

Od května je v provozu americká základna protiraketového systému Aegis v Rumunsku na letecké základně Deveselu. Stavba další obdobné základny, která má také být součástí systému, v severopolském Redzikowu byla zahájena v polovině května. Hotova má být v roce 2018.

Kromě těchto základen protiraketový systém zahrnuje také radar včasné výstrahy v Turecku a čtyři americké torpédoborce s protiraketovým systémem Aegis ve španělských vodách. Jednotlivé prvky jsou propojeny se střediskem velení a kontroly na americké základně v německém Ramsteinu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 11 mminutami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. Druhý let Smartwings z Ománu by měl v Praze přistát kolem 9:30. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 46 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 8 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 10 hhodinami
Načítání...