NATO odsouhlasilo čtyři vícenárodní prapory v Polsku a Pobaltí

Severoatlantická aliance posílí své východní křídlo rozmístěním čtyř vícenárodních praporů. Na tiskové konferenci po jednání summitu NATO ve Varšavě to řekl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Vojáci USA budou základem praporu v Polsku, Britové v Estonsku, Kanada v Lotyšsku a Německo v Litvě. Rusko by však podle něj nemělo a ani nesmí být izolováno, Aliance prý stojí o konstruktivní dialog s Moskvou. Summit také uznal kybernetický prostor za další operační oblast pro NATO.

Podle Stoltenberga budou prapory NATO na místě od příštího roku, a to tak dlouho, jak bude potřeba. Rozhodnutí prý ukazuje sílu transatlantické vazby a dává jasně najevo, že útok na jednoho spojence bude chápán jako útok na celou Alianci. „Mnoho spojenců na jednání oznámilo, že různým způsobem přispějí,“ podotkl generální tajemník NATO s tím, že tak učinili „prakticky všichni“.

Stoltenberg poznamenal, že rozhodnutí o posílení v oblasti o celkem asi 3000 až 4000 vojáků, kteří budou na určitou dobu „rotovat“ z různých zemí, je založeno na doporučeních vojenských odborníků. „Je to něco nového, přelomového. Je to založené na velmi podrobné vojenské analýze,“ upozornil Stoltenberg.

Nikdo v NATO ale podle něj o podobném kroku neuvažoval do událostí na Ukrajině. „Je to obranná, proporční odpověď na ruské akce na Ukrajině a na (ruskou) nelegální anexi Krymu,“ zdůraznil generální tajemník NATO.

Je podle něj také důležité, že posílení je jen jedním prvkem toho, co kvůli změněné bezpečnostní situaci v posledních letech Aliance dělá. „Předsunutá přítomnost je jedna věc. Ale schopnost posílit a rozvinout síly v případě potřeby je další velmi významný prvek toho, co jsme dělali od našeho posledního summitu,“ poznamenal.

NATO se před dvěma lety ve Walesu rozhodlo ztrojnásobit síly své rychlé reakce na 40.000 vojáků, součástí je asi 5000 bojovníků schopných zasáhnout na území členského státu v řádu dní. Aliance do oblasti připravuje pro případ potřeby vybavení, ustavila nová velitelství a její vojáci na východním křídle intenzivněji cvičí.

Součástí posílení východního křídla NATO bude také větší přítomnost vojáků na jihovýchodě, základem má být vícenárodní brigáda v Rumunsku, dodal Stoltenberg.

Rusko nesmí zůstat stranou

Rusko by podle Stoltenberga nemělo a nesmí být izolováno. Aliance podle něj nejen posiluje svou obranu kvůli nové bezpečnostní situaci, ale dál se také snaží o konstruktivní dialog s Moskvou. „Nechceme novou studenou válku, nechceme nové závody ve zbrojení a nehledáme konfrontaci,“ řekl Stoltenberg.

Připomněl také, že Rusko je největší soused NATO, stálý člen Rady bezpečnosti OSN a hraje významnou roli při zvládání bezpečnostních výzev v Evropě a okolo ní. Aliance má podle Stoltenberga právě kvůli vyšší vojenské aktivitě v Evropě zájem dohodnout se s Ruskem na „pravidlech provozu“, je totiž třeba vyhnout se nehodám a nedorozuměním.

Stoltenberg dodal, že o rozhodnutích summitu bude informovat ruskou stranu ve středu na jednání Rady NATO-Rusko.

obrázek
Zdroj: ČT24

NATO zastřeší protiraketovou obranu napříč Evropou

Po jednání šéfů států a vlád členských zemí aliance také Stoltenberg ohlásil základní operační schopnost systému protiraketové obrany. Znamená to podle něj, že americké lodě ve Španělsku, radar v Turecku a antiraketový systém v Rumunsku jsou nyní schopny spolupracovat pod aliančním velením a kontrolou.

Systém není hrozbou pro ruské strategické jaderné zbraně a jejich odstrašující schopnosti, poznamenal generální tajemník NATO. Projekt protiraketové obrany vyvolává opakovanou kritiku ze strany Ruska. „Důležité je, že systém, který budujeme, je zcela obranný,“ zdůraznil Stoltenberg. Jeho cílem je ochrana proti hrozbám přicházejícím zvnějšku „euroatlantické oblasti“.

Od května je v provozu americká základna protiraketového systému Aegis v Rumunsku na letecké základně Deveselu. Stavba další obdobné základny, která má také být součástí systému, v severopolském Redzikowu byla zahájena v polovině května. Hotova má být v roce 2018.

Kromě těchto základen protiraketový systém zahrnuje také radar včasné výstrahy v Turecku a čtyři americké torpédoborce s protiraketovým systémem Aegis ve španělských vodách. Jednotlivé prvky jsou propojeny se střediskem velení a kontroly na americké základně v německém Ramsteinu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Překvapivý postup separatistů v Jemenu znesvářil Saúdy s Emiráty

Mezinárodně uznávaná jemenská vláda kvůli postupu separatistů podporovaných Spojenými arabskými emiráty (SAE) na jihu země vyhlásila na tři měsíce výjimečný stav. Na 72 hodin také uzavřela letecké, námořní i pozemní hranice. Na zahraniční vojenskou podporu separatistů udeřila ze vzduchu koalice vedená Saúdskou Arábií. Překvapivá ofenziva vrazila klín mezi křehké zahraniční spojence v konfliktu. SAE odpoledne oznámily stažení svých zbývajících jednotek z Jemenu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Bulharsko přechází na euro v politicky citlivé době

Eurozóna se od Nového roku rozšíří o dalšího člena. Bulharsko opustí lev a přejde na euro. Tamější obchody už teď zobrazují ceny v obou měnách, konec ledna pak bude znamenat definitivní konec placení tou starou. Mnozí Bulhaři se však obávají, že euro přinese zdražování a chudobu. Úřady proto slibují, že dohlédnou na obchodníky. Například bulharská finanční správa bude chtít vysvětlení po těch, kteří budou požadovat vyšší ceny ve srovnání s těmi z 11. srpna. Podnikatelé se naopak těší, že jim odpadne nutnost platit poplatky v zahraničním obchodu.
před 3 hhodinami

Začalo další pátrání po zmizelém letu MH370

Americká firma Ocean Infinity po několika měsících obnovila pátrání po letadle společnosti Malaysia Airlines, které před jedenácti lety za dosud neznámých okolností zmizelo v Indickém oceánu při letu MH370. Na palubě bylo 239 lidí původem nejen z Malajsie, ale také z Číny, Indonésie, Austrálie, Francie, Kanady nebo Ukrajiny.
před 3 hhodinami

Eurostar zastavil spoje mezi Londýnem, Paříží, Amsterdamem a Bruselem

Železniční společnost Eurostar v úterý kvůli technickým potížím přerušila provoz všech svých spojů mezi Londýnem, Paříží, Amsterdamem a Bruselem, informovala s odvoláním na sdělení podniku agentura AFP. Díky částečnému znovuotevření tunelu pod Lamanšským průlivem ho později odpoledne začala obnovovat. Vlakovou dopravu narušily potíže s dodávkou elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Čína nacvičovala druhým dnem vojenskou blokádu Tchaj-wanu

Čína pořádala druhý den po sobě rozsáhlé vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu. Aktivity Pekingu mají simulovat blokádu tchajwanských přístavů, Čína tím chce prý vyslat ostrovu „důrazné varování“. Tchajwanský prezident Laj Čching-te ujistil, že jeho země bude jednat tak, aby nezhoršovala napětí ani nevyvolávala spory. Podle Reuters také ostře odsoudil čínské počínání a vyzval k tomu i další země. Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Neznámí zloději podnikli jednu z největších loupeží v německé historii

Kořist v hodnotě přibližně třicet milionů eur (přes 727 milionů korun) si podle prvních odhadů vyšetřovatelů odnesli neznámí pachatelé, kteří se provrtali do trezoru pobočky spořitelny v západoněmeckém Gelsenkirchenu. Podle agentury DPA se pravděpodobně jedná o jedno z největších loupežných přepadení v historii německé kriminalistiky.
před 7 hhodinami

BBC: Ruské ztráty rostou nejrychleji od začátku války

Ruské ztráty se ve válce s Ukrajinou zvyšují za posledních deset měsíců nejrychleji od začátku rozsáhlé plnohodnotné invaze v roce 2022. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila britská veřejnoprávní stanice BBC. Ta dává tento vývoj do možné souvislosti se snahou administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení mírové dohody.
před 8 hhodinami

Dánové si letos na Vánoce poslali poslední dopisy do schránek, pošta službu ruší

Vysoce digitalizované Dánsko je pravděpodobně první evropskou zemí, která v těchto dnech ruší doručování dopisů v rámci poštovních služeb a z měst odstraňuje všechny poštovní schránky, píše německý týdeník Der Spiegel.
před 10 hhodinami
Načítání...