Severoatlantická aliance posílí své východní křídlo rozmístěním čtyř vícenárodních praporů. Na tiskové konferenci po jednání summitu NATO ve Varšavě to řekl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Vojáci USA budou základem praporu v Polsku, Britové v Estonsku, Kanada v Lotyšsku a Německo v Litvě. Rusko by však podle něj nemělo a ani nesmí být izolováno, Aliance prý stojí o konstruktivní dialog s Moskvou. Summit také uznal kybernetický prostor za další operační oblast pro NATO.
NATO odsouhlasilo čtyři vícenárodní prapory v Polsku a Pobaltí
Podle Stoltenberga budou prapory NATO na místě od příštího roku, a to tak dlouho, jak bude potřeba. Rozhodnutí prý ukazuje sílu transatlantické vazby a dává jasně najevo, že útok na jednoho spojence bude chápán jako útok na celou Alianci. „Mnoho spojenců na jednání oznámilo, že různým způsobem přispějí,“ podotkl generální tajemník NATO s tím, že tak učinili „prakticky všichni“.
Stoltenberg poznamenal, že rozhodnutí o posílení v oblasti o celkem asi 3000 až 4000 vojáků, kteří budou na určitou dobu „rotovat“ z různých zemí, je založeno na doporučeních vojenských odborníků. „Je to něco nového, přelomového. Je to založené na velmi podrobné vojenské analýze,“ upozornil Stoltenberg.
Nikdo v NATO ale podle něj o podobném kroku neuvažoval do událostí na Ukrajině. „Je to obranná, proporční odpověď na ruské akce na Ukrajině a na (ruskou) nelegální anexi Krymu,“ zdůraznil generální tajemník NATO.
GALERIE
První den summitu NATO ve Varšavě
Je podle něj také důležité, že posílení je jen jedním prvkem toho, co kvůli změněné bezpečnostní situaci v posledních letech Aliance dělá. „Předsunutá přítomnost je jedna věc. Ale schopnost posílit a rozvinout síly v případě potřeby je další velmi významný prvek toho, co jsme dělali od našeho posledního summitu,“ poznamenal.
NATO se před dvěma lety ve Walesu rozhodlo ztrojnásobit síly své rychlé reakce na 40.000 vojáků, součástí je asi 5000 bojovníků schopných zasáhnout na území členského státu v řádu dní. Aliance do oblasti připravuje pro případ potřeby vybavení, ustavila nová velitelství a její vojáci na východním křídle intenzivněji cvičí.
Součástí posílení východního křídla NATO bude také větší přítomnost vojáků na jihovýchodě, základem má být vícenárodní brigáda v Rumunsku, dodal Stoltenberg.
Rusko nesmí zůstat stranou
Rusko by podle Stoltenberga nemělo a nesmí být izolováno. Aliance podle něj nejen posiluje svou obranu kvůli nové bezpečnostní situaci, ale dál se také snaží o konstruktivní dialog s Moskvou. „Nechceme novou studenou válku, nechceme nové závody ve zbrojení a nehledáme konfrontaci,“ řekl Stoltenberg.
Připomněl také, že Rusko je největší soused NATO, stálý člen Rady bezpečnosti OSN a hraje významnou roli při zvládání bezpečnostních výzev v Evropě a okolo ní. Aliance má podle Stoltenberga právě kvůli vyšší vojenské aktivitě v Evropě zájem dohodnout se s Ruskem na „pravidlech provozu“, je totiž třeba vyhnout se nehodám a nedorozuměním.
Stoltenberg dodal, že o rozhodnutích summitu bude informovat ruskou stranu ve středu na jednání Rady NATO-Rusko.
obrázek
NATO zastřeší protiraketovou obranu napříč Evropou
Po jednání šéfů států a vlád členských zemí aliance také Stoltenberg ohlásil základní operační schopnost systému protiraketové obrany. Znamená to podle něj, že americké lodě ve Španělsku, radar v Turecku a antiraketový systém v Rumunsku jsou nyní schopny spolupracovat pod aliančním velením a kontrolou.
Systém není hrozbou pro ruské strategické jaderné zbraně a jejich odstrašující schopnosti, poznamenal generální tajemník NATO. Projekt protiraketové obrany vyvolává opakovanou kritiku ze strany Ruska. „Důležité je, že systém, který budujeme, je zcela obranný,“ zdůraznil Stoltenberg. Jeho cílem je ochrana proti hrozbám přicházejícím zvnějšku „euroatlantické oblasti“.
Od května je v provozu americká základna protiraketového systému Aegis v Rumunsku na letecké základně Deveselu. Stavba další obdobné základny, která má také být součástí systému, v severopolském Redzikowu byla zahájena v polovině května. Hotova má být v roce 2018.
Kromě těchto základen protiraketový systém zahrnuje také radar včasné výstrahy v Turecku a čtyři americké torpédoborce s protiraketovým systémem Aegis ve španělských vodách. Jednotlivé prvky jsou propojeny se střediskem velení a kontroly na americké základně v německém Ramsteinu.