Libanonský premiér Harírí odložil svou rezignaci

Libanonský premiér Saad Harírí odložil svou rezignaci, kterou oznámil nečekaně 4. listopadu ze saúdskoarabského Rijádu. Harírí se po návratu do Libanonu sešel s prezidentem Michelem Aúnem, který jej požádal, aby odchod z funkce znovu zvážil.

„Předložil jsem dnes prezidentovi Aúnovi rezignaci a on mne požádal, abych s tím počkal a poskytl prostor dalšímu dialogu o jejích důvodech i o politických souvislostech. Vyhověl jsem tomu,“ řekl Harírí.

Příznivci Saada Harírího
Zdroj: Mohamed Azakir/Reuters

„V této kritické době náš národ potřebuje, aby všichni vynaložili mimořádné úsilí k jeho ochraně před nebezpečím a výzvami,“ dodal Harírí v prohlášení vydaném v prezidentském paláci, kde jednal s Aúnem. Zopakoval přitom, že Libanon musí zůstat v regionálních sporech neutrální a vyvarovat se všeho, co ohrožuje jeho vnitřní stabilitu a vztahy k arabským státům.

Premiér byl od 3. listopadu v Saúdské Arábii, o víkendu přicestoval do Francie a po krátké úterní zastávce v Egyptě se vrátil do Bejrútu. V libanonské metropoli se zúčastnil oslav 74. výročí získání nezávislosti Libanonu na Francii a hned po příletu se pomodlil nad hrobem svého otce Rafíka Harírího.

U Harírího domu v Bejrútu se sešli premiérovi příznivci z jeho strany Hnutí budoucnosti. „Zůstanu s vámi a budu s vámi pokračovat v zajištění obrany Libanonu, jeho stability a udržení jeho arabského charakteru,“ řekl Harírí před několika stovkami shromážděných.

Rezignaci v projevu z Rijádu odůvodnil Harírí obavami o život. Řekl, že atmosféra v Libanonu se začíná podobat té, v níž byl v roce 2005 zavražděn jeho otec, rovněž někdejší premiér. Připsal to rostoucímu vlivu šíitského Hizballáhu a jeho spojence Íránu na libanonskou politiku. To se nelíbí ani Saúdské Arábii, s níž pojí Harírího rodinu četné svazky. Premiér má i její občanství. V Libanonu se spekulovalo, že Rijád z Harírího učinil rukojmího ve svém mocenském sporu s Teheránem.

Odklad Harírího rezignace může být podle agentury AP chápán jako důkaz přehnaných ambicí saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána. Ten je považován za tvůrce saúdskoarabské zahraniční politiky a připisují se mu chybná rozhodnutí, například zapojení země do války v Jemenu. Princ zaujal ve srovnání s předchůdci také tvrdší postoj k Íránu.