Evropská komise se začne zabývat možnostmi, jak snížit finanční pomoc, která nyní putuje do Turecka v souvislosti s jednáními o vstupu země do Evropské unie. Po konci prvního dne jednání summitu EU to řekli německá kancléřka Angela Merkelová i rakouský předseda vlády Christian Kern.
Lídři států Evropské unie chtějí snížit finanční podporu Turecka
Německá kancléřka na briefingu označila stav lidských práv v Turecku za nepřijatelný, zdůraznila také, že dialog s Ankarou by ovšem měl pokračovat.
„Otázkou vztahů s Tureckem jsme se zabývali důkladně, byla to velmi dobrá diskuse,“ řekl novinářům při odchodu předseda rakouské vlády. Vztahy s Tureckem, které je pro EU klíčové kvůli zvládání migrační krize, řešili šéfové států a vlád bloku při pracovní večeři.
Šéf Komise Jean-Claude Juncker v pátek připomněl, že třetina peněz z předvstupní podpory Turecka je používána na „úctyhodné účely“, například na podporu občanské společnosti, práv dětí a na posilování vlády práva v zemi.
Je tedy podle něj možné tímto směrem přesunout finance z jiných částí podpory. „Nejspíš tedy zvýšíme fondy, které míří tímto směrem,“ uvedl. Juncker také připomněl, že Evropský parlament žádá přesun velké části těchto peněz přímo do evropské rozpočtové rezervy.
Připomněl, že není možné finance z předvstupní podpory Turecku použít například na podporu uprchlíků v zemi. Oba finanční programy spolu totiž nijak nesouvisí.
Poté, co právě dohoda o migraci dala diskusím s Tureckem novou dynamiku, zchladil vzájemné vztahy pokus o vojenský puč v zemi a především následný posun vlády v Ankaře k autoritářskému režimu. V Německu, jehož několik občanů bylo v Turecku zatčeno, se věc stala také součástí domácí politické kampaně v nedávných parlamentních volbách.
Diplomaté už před čtvrtečním jednáním připustili možnost snížení peněz z předvstupní podpory Turecka. Ale také zdůraznili, že podobný krok se nemá dotknout prostředků, kterými Unie podporuje miliony syrských uprchlíků v zemi.
Zřejmě už žádné povinné kvóty
Prezidenti a premiéři 28 zemí EU v noci odsouhlasili i závěry týkající se migrace. Jeden z bodů přitom zdůrazňuje, že v otázce reformy takzvaného dublinského systému, tedy způsobu, jak jsou v EU řešeny azylové žádosti, by měly státy „usilovat o dosažení konsensu během prvního pololetí roku 2018“.
O to se země neúspěšně snaží od roku 2016, kdy Evropská komise s reformou přišla. Stávající podoba pravidel se v migrační krizi roku 2015 jasně ukázala jako nedostatečná. Na mnohých částech reformy, především nejrůznějších technických aspektech, se státy EU bez potíží shodují.
Klíčovým bodem, který je rozděluje, je ale návrh, aby v případě krizového migračního tlaku v jedné zemi mohl být spuštěn mechanismus přerozdělení části těchto migrantů do jiných zemí Unie podle kvótového klíče.
Proti jsou země ze střední a východní Evropy, které podobným způsobem odmítaly už v roce 2015 přes jejich nesouhlas prosazený jednorázový mechanismus podobného typu. Na jednání ministrů vnitra v září 2015 byly tyto země přehlasovány. Unijní soud nedávno potvrdil, že se tak stalo v souladu s evropskými procedurálními pravidly.
Především státy visegrádské skupiny, včetně ČR, trvale poukazovaly na jeho malou funkčnost a v posledních měsících také na fakticky nízký počet těch žadatelů o azyl, kteří byli z Itálie a Řecka skutečně přesunuti jinam.
Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky ale nyní s formulací o potřebě konsensu souhlasily i státy, které s ideou kvót na uprchlíky původně přišly. „Podle mého názoru také to naznačuje, že nechtějí střet a opakování situace, kdy se budeme vzájemně přehlasovávat v
tak citlivé věci,“ poznamenal předseda vlády.
O závěry říjnového summitu EU se tak Česko a další visegrádské země hodlají opírat v nastávající diskusi o reformě. „Budeme trvat na tom, abychom – pokud jde o změny azylové politiky – dosáhli konsensu,“ řekl český premiér.