KLDR: Spojené státy vyzvaly k tvrdším sankcím, Čína a Rusko chtějí s režimem jednat

6 minut
Události ČT: USA naznačily možnost zničení KLDR
Zdroj: ČT24

Proti Severní Koreji, která v neděli provedla svůj šestý jaderný test, by měla Rada bezpečnosti OSN přijmout nejtvrdší možná opatření. Na mimořádném jednání rady to řekla americká zástupkyně při OSN Nikki Haleyová s tím, že Spojené státy tento týden předloží návrh nové rezoluce reagující na provokace KLDR. Zástupci Číny a Ruska během jednání jadernou zkoušku také odsoudili, místo o sankcích ale hovořili o jednání se severokorejským režimem a o potřebě ukončit společná vojenská cvičení armád USA a Jižní Koreje v oblasti. Soul také v reakci na test uspořádal vlastní raketové cvičení.

„Navzdory našim snahám je severokorejský jaderný program pokročilejší a nebezpečnější než kdy předtím,“ řekla Haleyová a podotkla, že severokorejský vůdce Kim Čong-un si „koleduje o válku“.

„Spojené státy válku nikdy nechtěly. Nechceme ji ani teď. Ale trpělivost naší země není neomezená,“ dodala americká diplomatka. Spojené státy podle ní připraví návrh nové rezoluce, s nímž jednotlivé země seznámí tento týden, aby rada mohla hlasovat už příští pondělí.

KLDR je terčem postihů OSN kvůli svému jadernému a raketovému programu již od roku 2006. Dosud poslední sankce zakazující vývoz severokorejského uhlí, oceli či olova schválila Rada bezpečnosti v srpnu v návaznosti na dva červencové testy raket dlouhého doletu. Tyto sankce by podle odhadů expertů mohly snížit hodnotu ročního exportu KLDR ze tří miliard dolarů (66 miliard Kč) o třetinu.

Nikki Haleyová
Zdroj: Reuters

O dalších sankcích však nemluvili zástupci Číny a Ruska, kteří mají jako stálí členové rady při hlasování o rezolucích právo veta. Obě země, které jsou vůči postihům proti KLDR tradičně nejzdrženlivější, zdůraznily, že upřednostňují diplomatické řešení napjaté situace v regionu.

Čínský ambasador Liou Ťie-i vyzval členské země rady, aby zvážily návrh jeho země, podle něhož by KLDR ukončila raketový a jaderný program a USA a Korea by zároveň zanechaly vojenských cvičení v oblasti.

Prostřednictvím obnovených rozhovorů a aktivním využitím politických a diplomatických prostředků je možné situaci řešit i podle ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten po telefonu hovořil s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem.

Putin podle tiskové služby Kremlu rovněž rozhodně odsoudil akce Pchjongjangu, které „hrubě porušují příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN, podkopávají režim globálního nešíření (jaderných zbraní) a jsou hrozbou míru a bezpečnosti v regionu“.

Soul: KLDR může mít miniaturizovanou jadernou zbraň

„I nadále registrujeme náznaky, že Severní Korea možná připravuje další zkoušky balistických raket. Podle nás může odpálit i mezikontinentální raketu,“ uvedl Čchang Kjung-su, činitel z jihokorejského ministerstva obrany. Nespecifikoval, podle čeho tak ministerstvo soudí, ani kdy by k takovému testu mělo dojít. 

Jihokokorejský ministr obrany prohlásil, že KLDR je podle něj schopna vytvořit miniaturizovanou jadernou zbraň. Že Severní Korea už zřejmě vyvinula miniaturizovanou jadernou hlavici, kterou může být vyzbrojena balistická raketa, informoval minulý měsíc i americký list The Washington Post s odvoláním na analytiky americké armádní rozvědky DIA.

Čchang také uvedl, že KLDR v neděli při jaderném testu odpálila nálož o síle 50 kilotun TNT. Při předchozím testu Pchjongjangu z loňského září šlo zřejmě o sílu 20 až 30 kilotun TNT. Síla exploze bomby, která byla svržena v srpnu 1945 na japonské město Nagasaki, byla 21 kilotun TNT. 

Jižní Korea uspořádala cvičení

Podle jihokorejského ministerstva obrany se vládní činitelé v Soulu shodli, že je čas na silnější vojenskou odpověď KLDR. Jižní Korea už v pondělí uspořádala cvičení, při kterém simulovala útok na oblast, kde KLDR v neděli test uskutečnila.

Cvičení na zástupné cíle v Japonském moři zahrnovalo střely vzduch-země s dlouhým doletem i balistické rakety. Účastnila se ho pouze jihokorejská armáda, jejíž zástupce ale uvedl, že se chystá další cvičení spolu s americkými silami v Jižní Koreji.

3 minuty
Spojené státy po nedělní zkoušce znovu hrozí vojenskou akcí
Zdroj: ČT24

Jižní Korea chce dokončit instalaci systému THAAD

Jihokorejské ministerstvo obrany oznámilo, že země brzy nainstaluje na svém území zbývající čtyři odpalovací zařízení amerického protiraketového systému THAAD. „Zbývající odpalovací zařízení budou brzy dočasně nasazena po konzultacích Jižní Koreje a USA tak, aby čelila pokračující jaderné a raketové hrozbě ze strany Severní Koreje,“ uvedlo ministerstvo. Zařízení by měla být instalována na jihu země, v oblasti Songdžu, kde už dvě taková zařízení jsou.

Rozmístění systému protiraketové obrany THAAD na jihokorejském území povolila Spojeným státům s ohledem na severokorejské jaderné hrozby bývalá jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje. Dvě odpalovací zařízení byla instalována na sklonku dubna krátce před nástupem prezidenta Mun Če-ina. Ten pak zprovoznění zbývajících částí protiraketového štítu zmrazil, dokud se nevyhodnotí dopad zařízení na životní prostředí.

Jihokorejská agentura Jonhap informovala, že ministerstvo životního prostředí už výsledky zprávy o dopadech na životní prostředí přijalo. Zprávu dokončilo ministerstvo obrany minulý měsíc a konstatovalo v ní, že dopad dosavadních odpalovacích zařízení v oblasti Songdžu na životní prostředí je omezený. Úroveň radiace a hluku odpovídají podle něj povoleným standardům.

Obnovení zprovozňování odpalovacích zařízení systému THAAD na svém území oznámil Soul už po raketovém testu KLDR koncem července. Peking nad tímto rozhodnutím tehdy vyjádřil znepokojení, podle něj se tím věci jen zkomplikují. Čína dlouhodobě apeluje na Soul, aby se rozmístění štítu THAAD vzdal.

8 minut
Analytik Jan Blinka k vývoji v Severní Koreji
Zdroj: ČT24

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov zopakoval, že Rusko sdílí s Čínou obavy ohledně systému THAAD. Řekl také, že Moskva může být takto donucena přijmout vojenská protiopatření v oblasti, aby vyvážila rozmístění zařízení systému.

„To, co se nyní děje ohledně narůstání potenciálu protiraketové obrany nedaleko našich hranic, a nemám na mysli jen Korejskou republiku, ale i Japonsko, nás může donutit k rozvoji našeho vojenského potenciálu v oblasti,“ uvedl podle agentury TASS Rjabkov.

Svět severokorejský test odsoudil

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang řekl, že Peking adresoval „důrazné výtky zodpovědné osobě na severokorejské ambasádě v Číně“. „Čína je proti pokračování severokorejského jaderného programu a jeho balistickým zkouškám, angažujeme se v odzbrojení (Korejského) poloostrova. Tato naše pozice je dobře známá a také KLDR je o ní moc dobře informovaná,“ řekl také mluvčí.

Státní agentura Nová Čína informovala po setkání čínského a ruského prezidenta na okraj summitu zemí BRICS, že oba vůdci chtějí pokračovat v těsných jednáních a spolupráci, aby novou situaci vyřešili.

Ruské ministerstvo zahraničí už v neděli v prohlášení uvedlo, že severokorejské vedení takovými akcemi závažným způsobem ohrožuje mír a bezpečnost na Korejském poloostrově, a vyzvalo všechny zúčastněné strany k návratu k dialogu.

Rjabkov označil jaderný test KLDR za provokativní akci a odsoudil ji. Na summitu BRICS v Číně ale také řekl, že současná situace v KLDR není reálnou jadernou hrozbou, minimálně ne pro Rusko. Znovu vyzval k politickému řešení situace. „Ti, kdo jsou silnější a chytřejší, by měli být nyní zdrženliví. Jakékoli neobratné kroky by mohly vést k explozi,“ řekl Rjabkov.

K severokorejskému testu vodíkové bomby se vyjádřil i summitu zemí BRICS. „Rozhodně nesouhlasíme s jaderným testem provedeným Severní Koreou,“ uvádí se v prohlášení pěti rozvíjejících se ekonomik, jejichž lídři se sešli v čínském městě Sia-men. „Vyjadřujeme hluboké znepokojení kvůli pokračujícímu napětím a kvůli jaderné zkoušce na Korejském poloostrově. Trváme na tom, že situaci je možné vyřešit pouze mírovými prostředky a přímým dialogem mezi všemi zúčastněnými stranami,“ uvádí se rovněž v prohlášení.

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru s japonským premiérem Šinzó Abem potvrdil, že USA jsou připraveny bránit své spojence v oblasti, a to případně i s použitím jaderných zbraní.

Skupina sedmi nejvyspělejších světových ekonomik (G7) v prohlášení uvedla, že Severní Korea musí zcela opustit svůj jaderný program a dodržovat rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Mluvčí německé vlády oznámil, že Německo s Francií budou v EU iniciovat diskusi o přísnějších sankcích vůči KLDR. Británie bude podle mluvčí britské premiérky spolupracovat se svými partnery na hledání diplomatického řešení. Jako zprostředkovatel jednání se nabídlo Švýcarsko.

KLDR v neděli provedla svůj šestý jaderný test od roku 2006. Podle jejích státních sdělovacích prostředků byl úspěšný a testovala se při něm vodíková bomba, která by mohla být použita v hlavici mezikontinentální balistické střely. KLDR za její krok kritizoval celý svět včetně Číny. Kvůli nejnovějšímu vývoji situace v pondělí mimořádně zasedne Rada bezpečnosti OSN.

Severní a Jižní Korea zůstávají technicky ve válečném stavu. Vzájemný konflikt z let 1950–1953 byl totiž ukončen pouze dohodou o příměří, nikoli řádnou mírovou smlouvou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 6 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 41 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...