KLDR zřejmě vyvinula miniaturizovanou jadernou hlavici. Trump pohrozil ohnivou odvetou

3 minuty
Události: Trump ocenil společný přístup ke KLDR
Zdroj: ČT24

Severní Korea už vyvinula miniaturizovanou jadernou hlavici, kterou může být vyzbrojena balistická raketa. S odvoláním na odhad americké armádní rozvědky to napsal list The Washington Post. Americký prezident Donald Trump v úterý řekl, že Severní Korea by raději neměla dál Spojeným státům vyhrožovat, pokud ale bude, narazí na ohnivou zlobu, jakou svět neviděl.

Tajnou analýzu severokorejských armádních kapacit vyhotovila koncem července americká vojenská rozvědka DIA, napsal washingtonský deník. Je-li informace pravdivá, překročila by podle listu KLDR kritickou hranici, za níž se stává jadernou mocností.

Výzbroj severokorejské armády
Zdroj: ČT24

Podobnou informaci sdělilo i japonské ministerstvo obrany. Pentagon v červnu odhadl, že Pchjongjang může mít až 60 jaderných bomb. Někteří nezávislí experti ale tvrdí, že jejich počet je ve skutečnosti mnohem menší.

KLDR ve vývoji postupuje rychle

Jaderný program KLDR postupuje mnohem rychleji, než zahraniční odborníci předpovídali, připomněl The Washington Post. S odkazem na americké úředníky uvedl, že pokročilejší je i vývoj mezikontinentálních balistických raket schopných zasáhnout území USA.

Americké rozvědce zatím není známo, zda severokorejský režim už jaderné hlavice úspěšně vyzkoušel, přestože KLDR to už loni oficiálně oznámila, napsal list. Od roku 2006 země uskutečnila pět jaderných testů, poslední z nich loni v září.

Informace o hlavici je výzvou prezidentovi Donaldu Trumpovi, který prohlašuje, že jaderné vyzbrojování ohrožující Spojené státy severokorejskému režimu nedovolí.

Trumpův poradce pro národní bezpečnost Herbert McMaster nedávno televizi MSNBC řekl, že představa Severní Koreje vyzbrojené interkontinentálními raketami s jadernou hlavicí je „z hlediska prezidenta nepřípustná,“ uvádí The Washington Post. Na tiskové konferenci v Bedminsteru ve státě New Jersey Trump v úterý pohrozil ohnivou odvetou.

Musíme být tvrdí, vzkázal dříve Trump

Americký prezident má sice dovolenou, ale Severní Korea ho zaměstnává na plný úvazek. „Po mnoha letech selhávání země spojují síly, aby konečně řešily nebezpečí, které představuje Severní Korea. Musíme být tvrdí a rozhodní!“ uvedl po schválení nových sankcí OSN na Twitteru.

Nejlepším signálem, který by nám Severní Korea mohla dát ohledně připravenosti k rozhovorům, by bylo zastavení testů raket.
Rex Tillerson
americký ministr zahraničí

Poslední sankce jako jeden z největších diplomatických úspěchů Trumpovy administrativy jsou podle zpravodaje ČT Martina Řezníčka ovšem zatím úspěchem jen na papíře. Severní Korea tlaku ustupovat nehodlá a vzkazuje, že o svém jádru s nikým vyjednávat nebude.

KLDR je třeba odříznout od peněz, říká bývalý stratég

Řezníček mluvil o řešení současné situace s Robertem Manningem, který zastával několik významných pozic na ředitelství amerických zpravodajských služeb. Podle něj může na Severokorejce platit jen situace, kdy se ucpou všechny díry, jimiž do země proudí peníze, a režim tak přijde o konta v zahraničí.

Vojenský zásah proti Severní Koreji podle Manninga kvůli riziku krveprolití postrádá smysl – s jednou výjimkou: pokud by tamní režim chtěl jaderné zbraně skutečně použít. Jinak by prý Spojené státy stejně nedokázaly atomový arzenál plně zničit. Tlak by tedy měl být hlavně hospodářský, uvedl Řezníček.

7 minut
Rozhovor Martina Řezníčka s Robertem Manningem
Zdroj: ČT24

„Zabránit (Severní Koreji) v přístupu do mezinárodního finančního systému, co nejvíc jim vzít jejich tvrdou měnu, to bude vyžadovat spolupráci s Ruskem a hlavně Čínou, ale je to realizovatelné,“ uvedl Robert Manning, odborník na Severní Koreu a bývalý stratég ředitelství zpravodajských služeb. 

Spojené státy musejí podle Manninga tlačit zbytek OSN k tomu, aby sankce vymáhala. Dosud prý byly ve srovnání například s těmi íránskými velmi mírné. Peking by též neměl Pchjongjangu prát špinavé peníze.

Mezi Čínou a KLDR je vzájemné pohrdání, říká Manning

„V uplynulých letech se v Číně vedla vzrušená debata o tom, jestli je Severní Korea přínosem, nebo přítěží. Víme, že Si Ťin-pching o Kim Čong-unovi smýšlí mimořádně špatně. Myslím, že se s bývalou jihokorejskou prezidentkou sešel dvanáctkrát, ale s Kimem nikdy, nikdy ho nepozval, takže je tam zřejmé pohrdání z obou stran. Severokorejci zase provedli různé věci na čínský svátek, aby je provokovali.“

Americký prezident podle Manninga nabyl u čokoládového dortu se svým čínským protějškem na Floridě mylného dojmu, že když mu nabídne ústupky v obchodu, on zatlačí na Severní Koreu. Ale Peking nebude riskovat nestabilitu. O změnu režimu nemá cenu usilovat, protože opozice neexistuje – a i kdyby, tak by to prý Západ neměl říkat nahlas. Jaderné zbraně se podle Manninga staly součástí severokorejské identity a už dávno nejde jen o kartu v mezinárodním pokru, uvedl Řezníček.

Víme, kde má Kim Čong-ung svá letní sídla, víme, kdy tam je, vidíme ho, jak přichází, odchází, ale skrze tunely nevidíte. Oni vědí, že se díváme a vědí, jak před námi věci ukrýt. A vědí taky na druhou stranu, když nám chtějí určité věci ukázat.
Robert Manning
odborník na KLDR a bývalý stratég ředitelství zpravodajských služeb

„Kim Čong-un chce jaderné zbraně jako pojistku, je to logické“

„Kim Čong-un se chová logicky. Pokouší se vytvořit tu největší pojistku proti americkému útoku. Jsem velmi nervózní z toho, co má: když byste byl Severní Koreou a díval byste se na to, co se stalo v Libyi nebo Iráku – tak byste chtěl jaderné zbraně jako pojistku. Ale on jde za čáru. Pokouší se vytvořit dvě nebo tři složky jaderné výzbroje, torpéda vypalovaná z ponorek. Tohle je jeho záměr, protože utrácí peníze, které nemá, na zbraně, které teoreticky nikdy nepoužije. Takže se musíte ptát: myslí si Kim Čong-un, že může zastrašit Západ hrozbou omezené jaderné války, nebo si myslí, že může omezenou jadernou válku vyhrát? Neznám na to odpověď, ale to, co provádí, podobné otázky vyvolává. To mě na tom nejvíc znepokojuje.“ 

Severokorejská krize může ale podle Manninga skončit úplně jinak. „Nebyl bych překvapený a vůbec by mě nešokovalo, pokud by bratr, bratranec, otec, syn někoho, koho Kim Čong-un zabil a kdo k němu má fyzický přístup a zbraň, tak pokud by mu někdo vpravil kulku do hlavy,“ uvedl Manning.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 46 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 53 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 56 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 2 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
19:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...