Šéf Bílého domu Donald Trump odložil slibovaný přesun velvyslanectví USA z Tel Avivu do Jeruzaléma. Podepsal doložku, která tento kontroverzní krok odložila nejméně o půl roku, aby zvýšil šance na dosažení míru mezi Izraelci a Palestinci.
Ambasáda USA zatím v Jeruzalémě nebude, Trump kontroverzní krok odložil
Zpravodaj ČT Szántó: Izraelci na Trumpa kvůli přesunu ambasády tlačí (zdroj: ČT24)
Kongres USA schválil přesun ambasády v Izraeli do „hlavního města“ Jeruzaléma již v říjnu 1995. Zastupitelský úřad se měl přestěhovat do 31. května 1999. Od té doby ale všichni američtí prezidenti – Bill Clinton, George Bush mladší i Barack Obama – každých šest měsíců podepisují odklad platnosti zákona.
Trump ještě během loňské kampaně tvrdil, že přesun by po jeho zvolení proběhl „velmi rychle“. Změnu podporuje mimo jiné i nový americký velvyslanec v Izraeli David Friedman. Nyní ale prezident bere zpátečku, když odklad podepsal stejně jako jeho předchůdci.
Přesun americké ambasády by mohl znamenat de facto americké uznání kompletní (izraelské) suverenity nad celým Jeruzalémem, což je v přímém rozporu jak s mezinárodním právem a představami OSN, tak především s představami Palestinců.
Bílý dům o přesunu: Otázkou není jestli, ale kdy
„Prezident Trump učinil toto rozhodnutí, aby maximalizoval šance na úspěšné vyjednávání dohody mezi Izraelem a Palestinci, plní tak svou povinnost bránit americké národní bezpečnostní zájmy,“ uvedl Bílý dům v prohlášení. „Ale není otázkou, jestli se tento krok uskuteční, nýbrž jen kdy,“ dodal.
Odložení rozhodnutí o šest měsíců by podle mluvčího Seana Spicera nemělo být vnímáno jako ustoupení od „silné podpory Izraele“.
„I když je Izrael zklamaný, že se nyní velvyslanectví nebude přesouvat, oceňujeme dnešní výraz přátelství prezidenta Trumpa k Izraeli a jeho závazek, že velvyslanectví přesune v budoucnu,“ reagoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Stálou pozicí Izraele podle něj je, že by měl být americký zastupitelský úřad, stejně jako velvyslanectví všech dalších zemí, v „našem věčném hlavním městě“ Jeruzalémě.
Izraelský ministr Juval Steinic, blízký Netanjahuův spolupracovník, rozhodnutí USA kritizoval. Washington podle něj podlehl arabskému tlaku. „Myslím, že je načase, abychom ukončili tuto frašku. Všichni uznávají Jeruzalém jako hlavní město Izraele. Když sem Trump přijede, jede do Jeruzaléma, ne do Tel Avivu,“ řekl.
Jordánci i Palestinci Trumpa chválí
Palestinci naopak Trumpův krok přivítali. Rozhodnutí podle mluvčího prezidenta palestinské samosprávy „posílí šanci na dosažení míru“. Správně se americký prezident rozhodl i podle Jordánska, které má hlavní slovo ve správě posvátných muslimských míst ve východním Jeruzalémě.
Přesunem ambasády by podle blízkovýchodního království USA překročily „červenou linii“, což by přineslo nárůst extremismu.
Pokud by USA skutečně ambasádu přestěhovaly do Jeruzaléma, v diplomatických kruzích to de facto znamená jeho uznání jako hlavního města. Podobná věc je právě pro Palestince nepřijatelná – i kvůli napjatým vztahům kolem jeho východní části.
Východní Jeruzalém, který byl pod správou Jordánska, Izrael obsadil v roce 1967 a později město prohlásil za svou nedělitelnou metropoli. To ale odporuje původním plánům, podle nichž měl být Jeruzalém pod mezinárodní správou.
„Tento model se neukázal být životaschopným. Od roku 1949, kdy bylo podepsáno první příměří mezi arabskými armádami a nově vzniklým Izraelem bylo město rozdělené, de facto tam byl válečný stav až do roku 1967, kdy došlo k plné okupaci celého Jeruzaléma,“ podotkl zpravodaj ČT Jakub Szántó.
- Postavení Jeruzaléma je jedním z hlavních problémů izraelsko-palestinského konfliktu. Naprostá většina států včetně Česka má svá velvyslanectví v Tel Avivu kvůli nevyjasněnému statusu Jeruzaléma.
- Izrael východní Jeruzalém, který byl pod správou Jordánska, obsadil v roce 1967 a později město sjednotil a prohlásil za svou nedělitelnou metropoli. Odporuje to původním plánům, podle nichž měl být Jeruzalém pod mezinárodní správou.
- Palestinci počítají s východním Jeruzalémem jako s hlavním městem svého budoucího státu. Přesto Spojené státy a několik dalších zemí v nedávné době přesunuly ambasády do Jeruzaléma, které šéf Bílého domu Donald Trump uznal za hlavní město židovského státu.
Palestinci tvrdí, že přesun ambasády by měl katastrofální dopady na mírový proces, na řešení konfliktu v podobě ustavení dvou států a na stabilitu a bezpečnost celého regionu.
Jakékoliv rozhodnutí skoncovat s dosavadním stavem by navíc bezpochyby vyvolalo protesty amerických spojenců na Blízkém východě, jako jsou Saúdská Arábie, Jordánsko a Egypt. Washington spoléhá na pomoc těchto zemí v boji proti radikální organizaci Islámský stát, který nový americký prezident označil za svou prioritu.
Trump se navíc chce profilovat jako zprostředkovatel míru mezi Izraelci a Palestinci. „Amerika může Izraelcům a Palestincům pomoci nastolit mír a přinést regionu a jeho obyvatelům novou naději,“ konstatoval nedávno šéf Bílého domu v rozhovoru s palestinským prezidentem.
Pokud se obě znesvářené strany na míru dohodnou, „zahájí to mírový proces na celém Blízkém východě“, řekl Trump. „Byl by to ohromující úspěch,“ dodal prezident, který už dříve hostil jak izraelského premiéra, tak i Abbáse v Bílém domě.