Politolog Hnízdo: Británie byla vždy jiná, malým státům bude v EU chybět

Hnízdo připomněl, že už začátky vztahů mezi Bruselem a Londýnem byly v 60. letech složité. Británie se stavěla k evropské integraci skepticky a nejprve raději volila členství v Evropském sdružení volného obchodu. K Evropskému společenství přistoupila až v roce 1973, nikdy ale nepřijala euro a nepřistoupila do Schengenu.

„Británie i přes desítky let členství v EU byla vždy jiným členem, vždy se dívala do mimoevropského světa,“ konstatoval politický geograf. Británie hlavně chtěla zpět suverenitu svého parlamentu a soudnictví, míní Hnízdo.

EU bude kvůli brexitu chudší, protože tak ztrácí druhou největší ekonomiku, připomněl. „Z geopolitického hlediska ztrácí svého advokáta pro styk s mimoevropským světem,“ míní expert. „Trojúhelník se opět mění na osu Německo-Francie. To se některým, obzvlášť malým státům líbit nebude. Těm bude Británie v Unii velmi chybět. A myslím, že Česká republika patří mezi tyto státy,“ podotkl Hnízdo.

Šéf Evropské rady po spuštění článku 50 Lisabonské smlouvy, kterým započal brexit, řekl, že Britové už teď zbytku Unie chybějí. Francouzský prezident Francois Hollande pak prohlásil, že Londýn bude brexit bolet.

Podle Hnízda chce sedmadvacítka v současné době hlavně zdůraznit svou jednotu. „Je ale otázkou, jestli během jednání jednota bude úplná. Jsou země, které v tom vidí šanci zvýraznit svou důležitost, jmenoval bych Francii. Německo se trošičku bojí, aby ten proces nepokračoval v jiné zemi,“ podotkl Hnízdo.

Podle něj nakonec Unie k nějaké dohodě dospěje, myslí si ale, že na to má zhruba jen rok a půl. „Musíme ještě počítat s tím, že výsledná dohoda musí být ratifikována všemi členskými zeměmi,“ připomněl odborník s tím, že jednání ale mohou být prodloužena.

Otázkou je, zda Unii nečeká dominový efekt. „Pokud se bude veřejnosti v některých členských státech zdát, že jednání pro Británii dopadla dobře, že na tom tak moc neprodělala, tak by se mohly objevit politické síly, které říkají, tak to zkusíme u nás taky. A víme, že popularita Unie není v členských zemích příliš vysoká,“ poznamenal Hnízdo.

Pokud jde o jednotu ve Spojeném království, po které volá britská premiérka Theresa Mayová, situace je poměrně komplikovaná, ať už jde o Severní Irsko, či Skotsko. Tamní Skotská národní strana v týdnu odhlasovala, že chce další referendum o nezávislosti, o čemž Londýn nechce až do odchodu Británie z EU slyšet.

„Nedomnívám se, že ke druhému referendu o nezávislosti dojde, protože to neprojde v britském parlamentu. Ale je to ukázka toho, že Spojené království není zase tak úplně jednotné,“ okomentoval situaci politický geograf.

Už dříve vystoupilo z Evropského společenství Grónsko, stejně tak Alžírsko opustilo Evropské hospodářské společenství získáním nezávislosti. Nikdo ale nepočítal s vystoupením celého státu, takže článek 50 Lisabonské smlouvy je velmi stručný. „V plánu to nebylo, možná nikdo neočekával, že k tomu může dojít,“ podotkl Hnízdo.

Pokud jde o „dělení majetku“, proces to bude velmi složitý. „Británii jde o zachování volného pohybu služeb, jak to ale dokázat, když nebude volný pohyb osob. Je to velmi těžké, žádná země ještě z jednotného trhu nevystoupila, takže stojíme před novými otázkami,“ upozornil Hnízdo.

Za kratší konec provazu podle něj tahá Británie, v případě špatné dohody by ale nebyl vítězem nikdo, protože Británie je důležitým obchodním partnerem unijních států. „Jsem optimista, obě strany vědí, že nakonec budou muset ustoupit,“ dodal Hnízdo.