Diskutovaný článek 50: Vodítko odchodu z Evropské unie

9 minut
Přibáň: Článek 50? Vznikl na poslední chvíli, spíš kvůli státním převratům
Zdroj: ČT24

Vznikl jen jako krajní pojistka pro katastrofické případy, v posledních dnech je nejskloňovanějším právním textem. Článek 50 obsahuje v pěti odstavcích nástin postupu v případě, že by se některá členská země rozhodla Unii opustit.

Než vznikla Lisabonská smlouva, neobsahovaly unijní dokumenty žádný formální postup pro případ, že by si některá členská země přála z bloku odejít.

Paradoxem je vznik tohoto článku – sestavil ho skotský zástupce sněmovny Lordů. Sám si prý nikdy nemyslel, že píše budoucí scénář své monarchie. Opatření bylo zamýšleno pro řešení krizových scénářů.

„Ten zmíněný článek 50 byl do Lisabonské smlouvy přidán v podstatě na poslední chvíli, snad pro případ státního převratu v nějaké z členských zemí,“ říká profesor práva Jiří Přibáň.

Samotný text není příliš dlouhý, v pěti bodech popisuje pravidla a formální kroky, kterým se má odchod členského státu řídit – mimo jiné krok oznámit Evropské radě a uzavřít s ní smlouvu o podmínkách vystoupení. Stanovuje i předpokládanou lhůtu dvou let, kdy musí země vystoupit. Pokud se na tom však obě strany shodnou, může celá procedura trvat i déle.

Pokud se dohodu o mechanismu vystoupení nepodaří dojednat dva roky poté, co země aktivuje článek 50, její členství v EU končí automaticky.

Definitivní odchod země má podle článku stvrdit kvalifikovaná většina, tedy 72 procent zbylých 27 států – a zároveň musí reprezentovat alespoň 65 procent unijních obyvatel. Zelenou musí odcházející země dostat také od Evropského parlamentu.

3 minuty
První den brexitu. Za dva roky už Británie může být mimo EU
Zdroj: ČT24

Poslední bod informuje o možnosti státu žádat znovu o vstup do EU, a to podle pravidel pro jakéhokoliv jiného uchazeče.

Samotnou dohodu o vystoupení členské státy „zbytkové EU“ ratifikovat nemusí. Důsledkem dohody o odchodu bude přinejmenším praktická změna základních unijních smluv - byť třeba jen článku 52, kde je seznam států, kterých se smlouvy týkají. Takové změny už ratifikaci podléhají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Celá země podporuje válku na Ukrajině,“ prohlásil Putin na přehlídce v Moskvě

Ruský vládce Vladimir Putin při projevu na Rudém náměstí v Moskvě prohlásil, že ruská společnost pevně podporuje ty, kteří bojují ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Vojenské přehlídky k 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem se účastní čínská hlava státu Si Ťin-pching, přiletěl také slovenský premiér Robert Fico nebo český europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!). Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi vůči Ukrajině chybí.
před 39 mminutami

Pákistán po indickém ostřelování Kašmíru hlásí mrtvé

AFP s odkazem na pákistánské představitele píše, že při pátečním indickém ostřelování Kašmíru v blízkosti faktické hranice s Pákistánem zahynuli čtyři lidé, včetně jednoho dítěte. Indická armáda zase dle Reuters tvrdí, že pákistánské ozbrojené síly podnikly v noci na pátek a v pátek brzy ráno „několik útoků“ pomocí bezpilotních letounů a dalších zbraní podél celé západní hranice Indie.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko navzdory slovům o příměří udeřilo na ukrajinské obce

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než dvě stě krát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, uvedlo Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Podle serveru Ukrinform útočilo také v Nikolu v Dněpropetrovské oblasti a v Chersonské oblasti, kde si úder vyžádal jednu oběť. Rusko zase tvrdí, že Ukrajina dronem zasáhla budovu místní správy v ruském Bělgorodu.
před 1 hhodinou

Ukrajinská tajná služba odhalila maďarské špiony

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého pátečního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Ukrajiny. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě této země, která se už čtvrtým rokem brání ruské agresi. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU.
před 1 hhodinou

Vítězstvím nad nacismem Kreml ospravedlňuje válku proti Ukrajině

Rusko si osmdesáté výročí konce druhé světové války připomíná ve velkém stylu, vůdce Vladimir Putin vyhlásil letošek „Rokem obránce vlasti“. Oslavy Dne vítězství mají v zemi velký význam, neboť vítězství v druhé světové válce, respektive v ruském pojetí ve Velké vlastenecké válce, je zásadní součástí tamní kolektivní paměti. Hrdost na porážku nacismu sjednocuje společnost, zároveň ji však režim využívá k politickým účelům, v posledních letech především k ospravedlňování agrese proti Ukrajině, což je také ústředním tématem letošních oslav.
před 5 hhodinami

Pákistán udeřil v indickém Kašmíru

Série nových výbuchů otřásla letištěm ve městě Džammú a dalších oblastech v indické části Kašmíru, kde se rozezněly sirény a vypadl proud. Píše to agentura AFP. Pákistánská armáda tvrdí, že ve čtvrtek sestřelila pětadvacet indických dronů. Podle armádního mluvčího Ahmada Šarífa Čaudhrího v důsledku útoku zahynul jeden civilista a čtyři vojáci byli zraněni.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zlo nepřeváží, zdůraznil v prvním proslovu nový papež Lev XIV.

Konkláve ve čtvrtek odpoledne zvolilo novou hlavu římskokatolické církve. Stal se jí 69letý americký kardinál Robert Francis Prevost, který si zvolil jméno Lev XIV. V prvním vystoupení kladl důraz na mír. Bůh vás všechny miluje, zlo nepřeváží, vzkázal. Nástupce zesnulého papeže Františka vybíralo 133 kardinálů-volitelů od středy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Pocta pro USA“ či „kotva usmíření“. Svět reaguje na nového papeže

Nové hlavě katolické církve, kterou byl ve čtvrtek pozdě odpoledne zvolen Američan Robert Francis Prevost, gratulují světoví političtí lídři. Americký prezident Donald Trump volbu chicagského rodáka, jenž si zvolil jméno Lev XIV., označil za „poctu pro Spojené státy“. Německý spolkový kancléř Friedrich Merz ho zase nazval „kotvou spravedlnosti a usmíření“.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...