Unie chce pokračovat v čele s Tuskem. Varšava na protest nepřijala závěry summitu

Nahrávám video
Události: Varšava kvůli Tuskovi zablokovala závěry summitu
Zdroj: ČT24

Lídři zemí EU potvrdili Donalda Tuska v pozici šéfa Evropské rady pro další funkční období. Tusk získal podporu 27 zemí, jedinou výjimkou bylo jeho rodné Polsko, které do funkce navrhovalo jiného kandidáta. Podle předsedy polské vládní strany PiS Jaroslawa Kaczyńského byla porušena pravidla volby vrcholných unijních činitelů. Polský ministr zahraničí zase označil Tuskovu volbu za výsledek diktátu Berlína a premiérka Beata Szydlová odmítla závěry summitu přijmout.

On-line přenos

Summit EU

  • 23:21

    Pro dnešek ukončujeme on-line přenos z unijního summitu, kde byl opět zvolen šéfem Evropské rady Donald Tusk. Děkujeme za pozornost.

  • 22:51

    Radko Hokovský, ředitel Evropských hodnot: "Proti Tuskovi nebyly žádné větší výhrady. Rolí předsedou Evropské rady není být prezidentem – je spíš koordinátorem, moderátorem debat. Důležité je, aby všichni kolem stolu byli spokojeni s tím, že nehraje žádnou svoji hru, ale pomáhá najít kompromis. A to bylo evidentně to, co mu šlo."

  • 22:44

    Redaktor ČT Lukáš Dolanský: "Lídři EU se dostali do procesní krize, do situace, kterou ještě nikdy nezažili. Baví se o jednotlivých bodech a Poláci jsou prý i konstruktivní. Nicméně vždy, když se hlasuje, tak to vetují. Může to tedy skončit bez jakéhokoli usnesení."

Tusk bude řídit vrcholné unijní schůzky až do konce listopadu 2019. „Děkuji za to, že jste mi drželi palce, a za srdečnou podporu. To pomohlo,“ reagoval na své znovuzvolení na Twitteru.

Rozhodnutí není překvapením, pro pokračování Tuska ve stávající funkci se při příchodu na summit vyslovili v zásadě všichni prezidenti a premiéři s výjimkou polské premiérky Beaty Szydlové. Její vláda navrhla vlastního kandidáta, europoslance Jacka Saryusze-Wolského, který je paradoxně členem Tuskovy Občanské platformy.

Premiérka Szydlová byla údajně jediná, která se k otázce prodloužení mandátu předsedy Evropské rady obšírněji vyjádřila. Zopakovala však jen dřívější argumenty z dopisu, který už dřív zaslala představitelům zemí EU.

Varšava si stěžuje na diktát Berlína, závěry summitu odmítá

Polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski označil znovuzvolení Tuska za signál toho, že se EU podřizuje „diktátu Berlína“. Podle předsedy vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského byla porušena pravidla volby vrcholných unijních činitelů a výsledek hlasování ukazuje, že Unie je ovládána Německem.

Szydlová navíc oznámila, že Polsko nepodpoří žádný bod závěrů schůzky. Ze summitu tak vzešlo pouze společné prohlášení 27 členských zemí. „Nemyslím si, že Poláci chtějí do budoucna vetovat všechna rozhodnutí Evropské rady. Předpokládám, že až odezní nálady vyvolané potvrzením Donalda Tuska, tak se Polsko vrátí k normální evropské spolupráci,“ poznamenal k tomu český premiér Bohuslav Sobotka.

Ostudné, hodnotí jednání polské vlády předseda opoziční strany

Předseda opoziční Občanské platformy Grzegorz Schetyna se osobně omluvil za „ostudné“ chování polských představitelů. „To, co provedl náš ministr zahraničí, naše premiérka a šéf vládnoucí strany, je ostudné. Chtěl bych se za to všem v Evropě omluvit. To není polský hlas. Polský hlas nikdy nebude proti. Všem se omlouvám za chování politiků PiS,“ vzkázal do Bruselu Schetyna.

  • Donald Tusk, který byl sedm let polským premiérem, začal summity Evropské unie poprvé řídit v prosinci 2014, kdy ve funkci nahradil Hermana Van Rompuye. Podle unijních smluv může být předsedou Evropské rady jen dvě funkční období, celkem tedy pět let. „Unijní prezident“, jak bývá funkce někdy označována, řídí jednání summitů a určuje jejich agendu. Zastupuje také Unii navenek. Měl by pomáhat při hledání shody mezi členskými státy.

Česko celou dobu Tuska podporovalo. Premiér Sobotka ještě před summitem vzkázal, že rozdílný názor na Tuskovo pokračování nemá být vnímán jako zásadní rozkol Visegrádské skupiny.

„Před dvěma a půl roky to byla právě V4, která prosadila Donalda Tuska do funkce. Kdyby nebylo silné podpory Polska, České republiky, Maďarska a Slovenska, tak se předsedou Evropské rady pravděpodobně Tusk nestal. Když jsme vyhodnocovali jeho působení, nenašli jsme argumenty, proč by měl skončit. Naopak jsme našli argumenty, proč by měl pokračovat. Rozumí postojům České republiky, situaci ve střední Evropě a koneckonců je to člověk, který se snažil České republice pomáhat,“ uvedl premiér.

Vládní strana Právo a spravedlnost Tuska několikrát obvinila z podjatosti, která prý člověku v jeho funkci nepřísluší.

To když například ministr zahraničí Witold Wasczykowski loni nazval Tuska „ikonou zla a hlouposti“ poté, co právě Tusk zveřejnil na Twitteru novoroční vzkaz – svým podporovatelům v Polsku popřál „vlast bez zla a hlouposti“ – s odkazem na tamní vedení.

Kaczyński už ve středu prohlásil, že Tusk jako pokračující vyslanec Polska v čele Unie je „absolutně nepřípustný“. Obviňuje ho z „porušování základních pravidel EU ohledně nestrannosti vůči vnitřním záležitostem členských států.“

Evropská komise se zajímá hlavně o změny ve fungování ústavního soudu nebo veřejnoprávních médií. Poprvé tak spustila mechanismus na ochranu právního státu. Eurokomisařka Jourová v tomto duchu nedávno připustila, že princip dodržování evropských standardů může Komise v budoucnu spojit s příjmem evropských fondů.

Mluvilo se o i volném obchodu či migraci

Krom Tuskova znovuzvolení už summit diskutoval o ekonomické problematice, která je tradiční náplní jarního setkání vrcholných představitelů zemí bloku. „Věci se zlepšují, a to v každé členské zemi Evropské unie. Je to důkaz, že naše hospodářské strategie jsou správné,“ připomněl Tusk.

Prioritou podle něj zůstává snaha o tvorbu nových pracovních míst, což má pomoci snížit nerovnosti a vzít vítr z plachet sílícím populistickým hnutím v různých zemích Unie.

Summit už také opět zdůraznil trvalou pozici Unie ohledně významu volného obchodu. „Evropa zůstává příznivcem otevřeného, na pravidlech postaveného obchodu,“ prohlásil Tusk s tím, že obchod je pro hospodářský úspěch EU zásadní, a proto Unie chce dál rychle pokračovat ve sjednávání obchodních smluv, například s Japonskem.

V narážce na USA prezidenta Donalda Trumpa připomněl „protekcionismus, který je na vzestupu jinde“. Unie však podle Tuska také nebude váhat s tvrdou obranou proti neférovým obchodním praktikám. „Chceme nastavit globální standardy svobodného a spravedlivého obchodu,“ dodal.

V odpolední části summitu se lídři států a vlád věnovali i migrační problematice, kde především zhodnotili, jak EU pokračuje ve své snaze o spolupráci s africkými zeměmi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zničily šestnáct íránských minonosných lodí, uvedla americká armáda

Spojené státy v úterý u Hormuzského průlivu zlikvidovaly řadu íránských námořních plavidel, včetně 16 lodí schopných pokládat miny, oznámilo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) na síti X. Americký prezident Donald Trump předtím uvedl, že USA v posledních hodinách zcela zničily deset neaktivních minonosných lodí. Oznámení přišlo po zprávách médií, že Írán začal klást miny v Hormuzském průlivu. Dronový útok zasáhl americké diplomatické zařízení v iráckém Bagdádu, informoval v noci na středu deník The Washington Post s odvoláním na svůj zdroj a interní americké varování.
včeraAktualizovánopřed 57 mminutami

Z Blízkého východu jsou hlášeny další vzdušné útoky Izraele a Íránu

Izrael podnikl další vzdušné údery na íránské hlavní město Teherán a zaútočil také na předměstí libanonského Bejrútu, napsala v noci na středu stanice CNN s odvoláním na izraelskou armádu. Ta podle agentury AFP informovala rovněž o tom, že detekovala střely mířící z Íránu na Izrael. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v Bahrajnu nebo iráckém Kurdistánu. Saúdská Arábie oznámila, že zachytila sedm balistických střel a Spojené arabské emiráty informovaly o snaze zlikvidovat přilétající íránské střely a drony.
před 2 hhodinami

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár mohl být založen úmyslně, uvedla policie podle AFP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Izrael podnikají další útoky na Írán, podle svědků jsou dosud nejhorší

Pokračující izraelsko-americké útoky na Írán zabily podle dostupných informací desítky lidí. Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu úderů na Teherán. Podle agentury AFP se ve městě ozývaly silné exploze. Stanice al-Džazíra píše, že útok na obytnou budovu ve východní části města zabil nejméně čtyřicet lidí, dalších pět lidí zahynulo ve městě Arák. Útoky přicházejí ve stejný den, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nález bomby z války si v Drážďanech vynutí evakuaci osmnácti tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války bude muset být ve středu z centra Drážďan evakuováno osmnáct tisíc lidí, informovali hasiči saské metropole na svém webu. Podle nich půjde o dosud největší evakuaci ve městě kvůli nálezu válečné bomby. Loni v lednu muselo kvůli podobné situaci centrum Drážďan opustit deset tisíc lidí.
před 7 hhodinami

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Merz poděkoval Babišovi za zachování muniční iniciativy pro Ukrajinu

Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) poděkoval premiérovi Andreji Babišovi (ANO) po úterním jednání v Berlíně za to, že zachoval muniční iniciativu pro Ukrajinu. Babiš vyzval Merze, aby Německo investovalo do přípojky dálnice k hranici u Chebu a kritizoval emisní povolenky. Merz se systému emisních povolenek zastal, připustil ale, že možná bude muset doznat změn.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...