Musí se zabránit vzniku traumat, říká psycholog o pomoci lidem postiženým střelbou v Ostravě

Jak mohou psychologové a trauma týmy pomoci lidem, kteří zažili útok, jako byl ten, který se odehrál v ostravské nemocnici? „Musí zabránit tomu, aby u nich vzniklo dlouhodobější trauma,“ uvedl ve vysílání ČT24 psycholog Jiří Šípek z Univerzity Karlovy v Praze.

„Předpokládám, že na místě je tým profesionálů. Mají za úkol nejprve roztřídit lidi na ty nejvíc psychicky postižené a na ty, co jsou až ve druhém sledu,“ uvedl psycholog Šípek. Těm prvním se pokoušejí pomoci, aby se zorientovali v situaci, aby ji dokázali pojmenovat.

„Zároveň se snaží, aby lidé netlumili své emoce,“ popsal Šípek. Pokud by se emoce a reakce utlumovaly, mohlo by to vést později k traumatickým projevům, které by se mohly vléci mnohem déle.

„Záchranář má v tomto smyslu těžkou práci: sám musí zůstat klidný a racionální. Musí chápat a povzbuzovat, aby se emoce projevovaly a tekly,“ vysvětluje psycholog. „Musí dávat najevo, že rozumí, a přitom se do toho sám nezanořit.“

Reakce civilistů, kteří se na místě něčeho takového ocitnou, by podle měj měly vést vždy nejprve k jejich vlastní ochraně. „Důležité je dostat se co nejrychleji mimo nebezpečnou situaci, to znamená, že když mohu utíkat, tak utíkat a někam se chovat,“ říká Šípek.

Důležité je podle něj také nezaleknout se vlastních nečekaných reakcí: „Nelekat se, že jsem zmaten, že třeba křičím, že pláču, že si nevím rady. Prostě smířit se s tou kritickou situací a poté, co mi bezprostředně nehrozí ohrožení smrtí, zkusit pojmenovávat, co se stalo a co se děje,“ vysvětluje. „Říct si: Teď se strašně bojím, teď bych chtěl být někde jinde, co je teď asi s mými nejbližšími.“ Člověk se tak podle něj takzvaně zakotví a je schopen lépe se racionálně rozhodovat, co dále dělat.

Vyhodnocovat na místě informace je ale podle psychologa nesmírně složité. Ukrývat se je podle něj až další v pořadí – lidé by se k tomu měli uchýlit pouze tehdy, pokud se jim nepodaří utéci.

Co motivuje vraha

Motivy vraha mohou být podle Šípka velmi různorodé – „od psychické nemoci, nějaké psychózy, která opanuje mysl toho člověka, až po chronický stres, kterému je třeba člověk vystavený v rodině“.

„Nevidí pak jiné řešení než agresivně do té situace šlápnout a doslova se prostřílet ven z toho psychického krunýře. Že tím ublíží spoustě nevinných, o tom v té chvíli asi neuvažuje,“ dodává psycholog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 1 hhodinou

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 4 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...