Musí se zabránit vzniku traumat, říká psycholog o pomoci lidem postiženým střelbou v Ostravě

Jak mohou psychologové a trauma týmy pomoci lidem, kteří zažili útok, jako byl ten, který se odehrál v ostravské nemocnici? „Musí zabránit tomu, aby u nich vzniklo dlouhodobější trauma,“ uvedl ve vysílání ČT24 psycholog Jiří Šípek z Univerzity Karlovy v Praze.

„Předpokládám, že na místě je tým profesionálů. Mají za úkol nejprve roztřídit lidi na ty nejvíc psychicky postižené a na ty, co jsou až ve druhém sledu,“ uvedl psycholog Šípek. Těm prvním se pokoušejí pomoci, aby se zorientovali v situaci, aby ji dokázali pojmenovat.

„Zároveň se snaží, aby lidé netlumili své emoce,“ popsal Šípek. Pokud by se emoce a reakce utlumovaly, mohlo by to vést později k traumatickým projevům, které by se mohly vléci mnohem déle.

„Záchranář má v tomto smyslu těžkou práci: sám musí zůstat klidný a racionální. Musí chápat a povzbuzovat, aby se emoce projevovaly a tekly,“ vysvětluje psycholog. „Musí dávat najevo, že rozumí, a přitom se do toho sám nezanořit.“

Reakce civilistů, kteří se na místě něčeho takového ocitnou, by podle měj měly vést vždy nejprve k jejich vlastní ochraně. „Důležité je dostat se co nejrychleji mimo nebezpečnou situaci, to znamená, že když mohu utíkat, tak utíkat a někam se chovat,“ říká Šípek.

Důležité je podle něj také nezaleknout se vlastních nečekaných reakcí: „Nelekat se, že jsem zmaten, že třeba křičím, že pláču, že si nevím rady. Prostě smířit se s tou kritickou situací a poté, co mi bezprostředně nehrozí ohrožení smrtí, zkusit pojmenovávat, co se stalo a co se děje,“ vysvětluje. „Říct si: Teď se strašně bojím, teď bych chtěl být někde jinde, co je teď asi s mými nejbližšími.“ Člověk se tak podle něj takzvaně zakotví a je schopen lépe se racionálně rozhodovat, co dále dělat.

Vyhodnocovat na místě informace je ale podle psychologa nesmírně složité. Ukrývat se je podle něj až další v pořadí – lidé by se k tomu měli uchýlit pouze tehdy, pokud se jim nepodaří utéci.

Co motivuje vraha

Motivy vraha mohou být podle Šípka velmi různorodé – „od psychické nemoci, nějaké psychózy, která opanuje mysl toho člověka, až po chronický stres, kterému je třeba člověk vystavený v rodině“.

„Nevidí pak jiné řešení než agresivně do té situace šlápnout a doslova se prostřílet ven z toho psychického krunýře. Že tím ublíží spoustě nevinných, o tom v té chvíli asi neuvažuje,“ dodává psycholog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
před 4 hhodinami

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
včera v 10:00

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
26. 6. 2026

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
26. 6. 2026

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
26. 6. 2026
Načítání...