Musí se zabránit vzniku traumat, říká psycholog o pomoci lidem postiženým střelbou v Ostravě

Jak mohou psychologové a trauma týmy pomoci lidem, kteří zažili útok, jako byl ten, který se odehrál v ostravské nemocnici? „Musí zabránit tomu, aby u nich vzniklo dlouhodobější trauma,“ uvedl ve vysílání ČT24 psycholog Jiří Šípek z Univerzity Karlovy v Praze.

„Předpokládám, že na místě je tým profesionálů. Mají za úkol nejprve roztřídit lidi na ty nejvíc psychicky postižené a na ty, co jsou až ve druhém sledu,“ uvedl psycholog Šípek. Těm prvním se pokoušejí pomoci, aby se zorientovali v situaci, aby ji dokázali pojmenovat.

„Zároveň se snaží, aby lidé netlumili své emoce,“ popsal Šípek. Pokud by se emoce a reakce utlumovaly, mohlo by to vést později k traumatickým projevům, které by se mohly vléci mnohem déle.

„Záchranář má v tomto smyslu těžkou práci: sám musí zůstat klidný a racionální. Musí chápat a povzbuzovat, aby se emoce projevovaly a tekly,“ vysvětluje psycholog. „Musí dávat najevo, že rozumí, a přitom se do toho sám nezanořit.“

Reakce civilistů, kteří se na místě něčeho takového ocitnou, by podle měj měly vést vždy nejprve k jejich vlastní ochraně. „Důležité je dostat se co nejrychleji mimo nebezpečnou situaci, to znamená, že když mohu utíkat, tak utíkat a někam se chovat,“ říká Šípek.

Důležité je podle něj také nezaleknout se vlastních nečekaných reakcí: „Nelekat se, že jsem zmaten, že třeba křičím, že pláču, že si nevím rady. Prostě smířit se s tou kritickou situací a poté, co mi bezprostředně nehrozí ohrožení smrtí, zkusit pojmenovávat, co se stalo a co se děje,“ vysvětluje. „Říct si: Teď se strašně bojím, teď bych chtěl být někde jinde, co je teď asi s mými nejbližšími.“ Člověk se tak podle něj takzvaně zakotví a je schopen lépe se racionálně rozhodovat, co dále dělat.

Vyhodnocovat na místě informace je ale podle psychologa nesmírně složité. Ukrývat se je podle něj až další v pořadí – lidé by se k tomu měli uchýlit pouze tehdy, pokud se jim nepodaří utéci.

Co motivuje vraha

Motivy vraha mohou být podle Šípka velmi různorodé – „od psychické nemoci, nějaké psychózy, která opanuje mysl toho člověka, až po chronický stres, kterému je třeba člověk vystavený v rodině“.

„Nevidí pak jiné řešení než agresivně do té situace šlápnout a doslova se prostřílet ven z toho psychického krunýře. Že tím ublíží spoustě nevinných, o tom v té chvíli asi neuvažuje,“ dodává psycholog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...