Musí se zabránit vzniku traumat, říká psycholog o pomoci lidem postiženým střelbou v Ostravě

Jak mohou psychologové a trauma týmy pomoci lidem, kteří zažili útok, jako byl ten, který se odehrál v ostravské nemocnici? „Musí zabránit tomu, aby u nich vzniklo dlouhodobější trauma,“ uvedl ve vysílání ČT24 psycholog Jiří Šípek z Univerzity Karlovy v Praze.

„Předpokládám, že na místě je tým profesionálů. Mají za úkol nejprve roztřídit lidi na ty nejvíc psychicky postižené a na ty, co jsou až ve druhém sledu,“ uvedl psycholog Šípek. Těm prvním se pokoušejí pomoci, aby se zorientovali v situaci, aby ji dokázali pojmenovat.

„Zároveň se snaží, aby lidé netlumili své emoce,“ popsal Šípek. Pokud by se emoce a reakce utlumovaly, mohlo by to vést později k traumatickým projevům, které by se mohly vléci mnohem déle.

„Záchranář má v tomto smyslu těžkou práci: sám musí zůstat klidný a racionální. Musí chápat a povzbuzovat, aby se emoce projevovaly a tekly,“ vysvětluje psycholog. „Musí dávat najevo, že rozumí, a přitom se do toho sám nezanořit.“

Reakce civilistů, kteří se na místě něčeho takového ocitnou, by podle měj měly vést vždy nejprve k jejich vlastní ochraně. „Důležité je dostat se co nejrychleji mimo nebezpečnou situaci, to znamená, že když mohu utíkat, tak utíkat a někam se chovat,“ říká Šípek.

Důležité je podle něj také nezaleknout se vlastních nečekaných reakcí: „Nelekat se, že jsem zmaten, že třeba křičím, že pláču, že si nevím rady. Prostě smířit se s tou kritickou situací a poté, co mi bezprostředně nehrozí ohrožení smrtí, zkusit pojmenovávat, co se stalo a co se děje,“ vysvětluje. „Říct si: Teď se strašně bojím, teď bych chtěl být někde jinde, co je teď asi s mými nejbližšími.“ Člověk se tak podle něj takzvaně zakotví a je schopen lépe se racionálně rozhodovat, co dále dělat.

Vyhodnocovat na místě informace je ale podle psychologa nesmírně složité. Ukrývat se je podle něj až další v pořadí – lidé by se k tomu měli uchýlit pouze tehdy, pokud se jim nepodaří utéci.

Co motivuje vraha

Motivy vraha mohou být podle Šípka velmi různorodé – „od psychické nemoci, nějaké psychózy, která opanuje mysl toho člověka, až po chronický stres, kterému je třeba člověk vystavený v rodině“.

„Nevidí pak jiné řešení než agresivně do té situace šlápnout a doslova se prostřílet ven z toho psychického krunýře. Že tím ublíží spoustě nevinných, o tom v té chvíli asi neuvažuje,“ dodává psycholog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.