Obilí za banku. Šéf OSN nabízí Rusku obchod

12 minut
Horizont ČT24: Napětí kolem obilné dohody
Zdroj: ČT24

Generální tajemník OSN António Guterres navrhl ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, aby umožnil prodloužit dohodu o vývozu obilí z ukrajinských přístavů výměnou za nepřímé připojení jedné z ruských bank k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT. S odvoláním na nejmenované zdroje to uvedla agentura Reuters. Zaslání dopisu, který by posunul jednání o dohodě, později potvrdil Guterresův mluvčí. Detaily ale neuvedl. Putin podle agentury TASS uvedl, že dopis zatím neviděl.

Ujednání, které umožňuje vyvážet i přes pokračující boje na Ukrajině obilí a další potraviny z ukrajinských černomořských přístavů, zprostředkovaly loni v létě OSN a Turecko. Dohoda platí vždy po omezenou dobu a je třeba ji opakovaně prodlužovat.

Nyní vyprší v pondělí 17. července a Moskva uvádí, že k jejímu prodloužení nemá důvod. Ve čtvrtek to zopakoval i Putin, podle kterého Rusko od dohody hodlá odstoupit, pokud nebudou splněny jeho požadavky. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov následně upřesnil, že Rusko konečné rozhodnutí nepřijalo.

V přístavu Oděsa se podle Reuters mezitím nakládají poslední dvě lodě, které hodlají vyplout ještě předtím, než dohoda vyprší.

Ukrajina je významný vývozce obilí a slunečnicových semen a přerušení exportu poté, co Rusko loni zahájilo plnohodnotnou pozemní invazi do sousední země, způsobilo výrazný globální nárůst cen některých potravin. Dohoda pak pomohla ceny snížit a předejít světové potravinové krizi. Její neprodloužení by mělo za následek opětovný růst cen potravin, a OSN proto varuje před globální potravinovou krizí.

„Samozřejmě země, které jsou závislé na ukrajinských dodávkách, se budou muset poohlédnout po jiných zdrojích, nejspíše do Ruska. Myslím si, že právě o to Rusku jde,“ podotkla Caitlin Welshová, ředitelka Globálního programu pro bezpečnost potravin a vody, Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).

Rusko si stěžuje na neplnění požadavků, podle Ukrajiny Moskva dohodu porušuje

Rusko si dlouhodobě stěžuje, že jeho požadavky ohledně obchodu se zemědělskou produkcí se neplní. Moskva žádá mimo jiné opětovné připojení ruské státní banky Rosselchozbank k systému SWIFT. Tato banka se orientuje na půjčky zemědělcům, ovládá ji Kreml. 

Kyjev ale tvrdí, že dohoda nefunguje už nyní, protože Kreml ji nedodržuje a lodě s ukrajinským obilím blokuje. Kvůli výsledkům summitu NATO Kyjev očekává, že dojde k přerušení humanitárních dodávek do rozvojových zemí. 

„Rusko takto reaguje pokaždé. Nedrží slovo a neustále chce blokovat určité humanitární koridory, aby vyvolalo novou krizi,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Již v květnu Kyjev oznámil, že pokud by Rusko ujednání neprodloužilo, chce se za přepravní společnosti, které by své lodě vyslaly do válečné zóny, zaručit sama ukrajinská vláda.

Moskva tvrdí, že o nových návrzích neví

Západní média už dříve psala, že Evropská unie připojení ruské banky k systému SWIFT zvažuje, což potvrdily nově i zdroje Reuters. Šéf OSN podle nich navrhl Putinovi, aby umožnil prodloužení smlouvy na několik měsíců a poskytl EU čas na připojení dceřiné banky Rosselchozbank k mezinárodnímu platebnímu systému.

Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov ale sdělil, že o žádných nových návrzích týkajících se dohody neví. Reagoval na výrok tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který podle Reuters řekl, že Putin ohledně dohody přišel s určitými návrhy. Myšlenku, že by EU připojila banku Rosselchozbank přes dceřinou společnost vytvořenou za tímto účelem, už dříve kritizovala mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 1 mminutou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 13 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami
Načítání...