Ukrajina zřejmě na summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu nedostane pozvánku ke vstupu. Spojené státy se místo toho chystají zemi napadené Ruskem nabídnout podobné bezpečnostní záruky, které poskytují Izraeli. Slíbil to americký prezident Joe Biden. O bezpečnostních zárukách navíc mluví i Berlín.
Naděje Ukrajiny na rychlý vstup do NATO se rozplývají. Státy na nadcházejícím summitu ve Vilniusu nejspíš Ukrajině pozvánku nepošlou. Místo toho se řeší, co Kyjevu nabídnou do doby, než bude splňovat podmínky pro členství.
„Mluvil jsem o tom s (ukrajinským prezidentem Volodymyrem) Zelenským. Jednou z věcí, kterou jsem mu naznačil, bylo to, že Spojené státy nabídnou během procesu – který bude nějakou dobu trvat – bezpečnostní záruky podobné těm, které dostává Izrael. Dodávat zbraně, které jim umožní se bránit,“ řekl Biden.
Izrael dostával zbraně z USA od 60. let minulého století, nejprve tajně přes Západní Německo. Po šestidenní válce v roce 1967 se však Washington rozhodl poskytnout Izraeli výhodu v podobě nejmodernějších zbraní, aby měl převahu nad svými sousedy. Těm však Spojené Státy také dále dodávaly zbraně, aby je odradily od sbližování se Sovětským svazem.
Objem vojenské pomoci se výrazně navýšil během Jomkipurské války a pak znovu na začátku 90. let po operaci Pouštní bouře. V té době dostával Izrael ročně vojenskou pomoc v hodnotě 1,8 miliardy dolarů. Nyní je to 3,9 miliardy dolarů (85 miliard korun). Druhý nejvyšší příjemce americké vojenské pomoci, Egypt, přitom dostává jen třetinu.
Izrael finance utrácí za nejmodernější techniku, kterou nikdo jiný v regionu nemá. Předminulý týden oznámil, že nakoupí dalších 25 špičkových letounů F-35, celkově jich tak bude mít 75.
„Nová dohoda zajistí pokračování spolupráce mezi americkými společnostmi a izraelským obranným průmyslem při výrobě leteckých dílů,“ uvedlo izraelské ministerstvo obrany 2. července.
Berlín: Izraelský model je jen jednou z možností
Zatím však není jasné, co Biden navrhovanými zárukami přesně mínil a odkdy by tedy přesně měly platit. USA sice nyní ročně posílají Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě přes 40 miliard dolarů, ale zároveň odmítají dodat nejvyspělejší těžkou techniku. Ať už jde o stíhačky, nejmodernější verze tanků Abrams či střely dlouhého doletu.
Německý kancléř Olaf Scholz navíc v pondělí řekl, že izraelský scénář je jen jednou z možností, o nichž se teď povedou rozhovory na setkání Aliance. Zdroj Reuters mluví o tom, že i Berlín je připraven poskytnout zatím neupřesněné bezpečnostní záruky.
Rámec záruk by mohly poskytnout země G7, domnívá se Kurfürst
Přirovnání s izraelským modelem nemůže být podle ředitele sekce evropské ministerstva zahraničí Jaroslava Kurfürsta úplné. „Situace Izraele je jiná, Ukrajina je ve válce,“ řekl. Kyjev bude potřebovat zásadní zdroje také pro poválečnou rekonstrukci, připomněl.
„Ale je tam mechanismus toho, že Spojené státy udrží významný náskok země, která se brání proti agresi svého okolí. Tím, že dodává bezpečností kapacity a pomáhá zemi, aby se sama stala obranyschopnou. To se může aplikovat i na Ukrajinu,“ uvedl.
Podle něj se hovoří o tom, že pomoc Ukrajině by mohla být zarámována formátem G7. Připomněl, že summit ve Vilniusu bude nejen alianční, ale také globální. Zúčastní se jej i lídři Japonska či Austrálie a dalších významných států.
Kurfürst poukázal, že G7 není na rozdíl od NATO obrannou organizací, navíc není zaměřená na určité území. „Nemůže být podezřívaná z militarismu,“ řekl. Poskytnutí rámce bezpečnostní garancí G7 by tak podle něj bylo „velmi vhodné“.
V rámci jednání s NATO by podle Kurfürsta mohl Kyjev dosáhnout dohody ve třech pilířích. „Jeden je politický, povýšení Komise NATO–Ukrajina na radu. (…) Druhým pilířem je aspirační cíl, členství Ukrajiny v NATO. Cesta, která byla Ukrajině přislíbena v roce 2008 na summitu v Bukurešti, by se mohla odehrávat mimo přípravku, akční plán na členství,“ vyjmenoval.
„Třetí je otázka rozvoje kapacit. Aliance má nástroje, a může na summitu dohodnout další, které pomůžou Ukrajině k její obranyschopnosti,“ doplnil.
