Pozvánka do NATO by podle Lipavského dala Ukrajincům motivaci. Nestavme vzdušné zámky, varuje Bžoch

34 minut
Události, komentáře: Lipavský, Decroix a Bžoch o podpoře Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Ukrajinu čeká dlouhá cesta k poválečné obnově, další pak k otevření jednání o vstupu do NATO a Evropské unie, řekl v pátečních Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti a místopředseda zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO). Podle něj je potřeba u slibů o vstupu opatrnost. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) potvrdil, že žádné zkratky nejsou. Nabídka členství v Evropské unii nebo pozvánka do NATO ale podle něj může být velkou motivací pro zemi bránící se ruské agresi.

Volodymyr Zelenskyj na návštěvě Prahy poděkoval za podporu Ukrajiny. Při jednáních se soustředil z velké části na integraci válkou zasažené země do NATO i Evropské unie. Čeští představitelé mu slíbili podporu pro přizvání Kyjeva do obou organizací.

Bžoch má ohledně podobných slibů výhrady. Zdůraznil, že je pro, aby Ukrajina jednoho dne do těchto organizací vstoupila. „Ale pokud to Ukrajincům slibujeme, tak jim musíme říct také to ,bé‘. Protože my dnes nevíme, v jakém stavu Ukrajina bude, až válečný konflikt skončí. Nevíme, jak rychle se nám podaří pomoci Ukrajině v tom, aby obnovila svůj systém, aby fungovala nezávisle ve svých hranicích. A to bude dlouhá cesta,“ poznamenal. Upozornil, že po této cestě bude následovat ještě další dlouhá cesta k otevření jednání o vstupu do NATO a Evropské unie.

„Nechci tím říkat, že bychom neměli Ukrajinu podporovat, samozřejmě v těch krocích k tomu, aby do NATO i do Evropské unie směřovala, ji podpořit musíme. Na druhou stranu bych byl velmi opatrný v tom, abychom stavěli vzdušné zámky a říkali Ukrajině, že to bude nějaké rychlejší, že uděláme všechno pro to, aby tam byla co nejdříve, protože máme před branami EU země, které zde čekají dvacet let a také se nám to nedaří moc posouvat,“ dodal Bžoch.

Lipavský reagoval, že tomuto postoji rozumí. „Ale nestavíme žádné vzdušné zámky, bavíme se velmi konkrétně – nejsou žádné zkratky, všechny podmínky musí být naplněny. A to se opakuje vždy a rozhodně nikdo nepředpokládá, že by například Ukrajina vstupovala během války – vždy je to za horizontem té války,“ zdůraznil.

Podle 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS a členky zahraničního výboru Evy Decroix probíhá standardní vyjednávání, „které je zcela na místě“. „Obecně všichni vnímáme, že přijímat do NATO zemi, která je ve válce, se nezdá i vzhledem k principům, na kterých stojí NATO, příliš logické, opatrné. Nicméně to stále vnímám, že ta otázka vstupu do NATO není o tom zda, ale kdy,“ řekla.

Lipavský uvedl, že Zelenskyj potřebuje dodat odvahu vlastním lidem a motivovat je. „Aby viděli smysl v tom, proč se brání proti brutálnímu barbarského útoku ruského agresora. A v momentě, kdy dokáže přinést něco hmatatelného, něco konkrétního, co může Ukrajinu přiblížit Západu, ať je to například nabídka členství v Evropské unii nebo pozvánka do NATO, tak je to něco strašně důležitého,“ míní ministr.

Summit Severoatlantické aliance ve Vilniusu začne v úterý. Jednání o jeho výsledku podle Lipavského aktuálně stále probíhají. Ministr sdělil, že existuje shoda na řadě opatření, která jdou vstříc Ukrajině. „Bude ustavena rada NATO-Ukrajina, zároveň bude posílen balíček nesmrtící pomoci. Věřím, že Ukrajina opravdu neodejde s prázdnou. Ale jaké bude přesně vyznění toho summitu, v tuto chvíli nelze říct, protože se ještě bude jednat,“ řekl Lipavský.

„Buď Rusko, nebo Západ“

Také představa vize Ukrajiny na cestě do Evropské unie je podle Lipavského pro Ukrajince garancí toho, že tato země bude mít právní stát. „Že to bude svobodná země, kde třeba bude bojováno s korupcí. A ten proces samotný, i určitý tlak na Ukrajinu, aby se vnitřně proměnila, je velmi užitečný a přinese dobré prostředí do vztahů, které máme,“ věří Lipavský. Ani tady podle něj nebudou žádné zkratky. Připomněl také, že se vstupem následně budou muset souhlasit všechny státy Evropské unie.

Vstup do Unie bude podle Bžocha poté, co bude Ukrajina procházet válečnou obnovou, ještě složitější než do NATO. „Protože tam jsou samozřejmě mnohem důraznější vlivy na reformy a všechno ostatní,“ poznamenal.

Podle Decroix nyní Ukrajina dělá vše, co může. „Jsem přesvědčena o tom, že Ukrajina si je na prvním místě vědoma toho, že ten proces, který ji čeká, bude neuvěřitelně složitý a náročný, ale toho si byla vědoma i na začátku války. A nějakým způsobem se s tím perou,“ řekla.

Podle ní přibližování se k Západu probíhá. „Ať už je to NATO nebo Evropská unie, oba dva ty procesy jsou o tomtéž – buď si Ukrajinu vezme Rusko, nebo to nedopustíme, ale poté je logické, že pokud tento souboj Ukrajina vede, tak my se budeme snažit, aby Ukrajina opravdu patřila i do těch institucí, i na tu naši hodnotovou stranu,“ uzavřela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán obvinil Izrael a USA z „odpovědnosti za oběti protestů“

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že „nesou odpovědnost“ za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní podněcuje k násilí, hledá prý záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Přes dva týdny trvající protivládní protesty si podle lidskoprávních agentur vyžádaly nejméně dva tisíce obětí. Některým zatčeným protestujícím hrozí trest smrti.
před 23 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 6 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 9 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...