Ukrajina dostane peníze zabavené v USA Rusovi i portugalské tanky. Oděsa zůstala bez proudu

Jihoukrajinskou Oděsu postihl velký výpadek elektřiny v důsledku ruského ostřelování. Na sanaci velkých škod způsobených ruskou agresí poprvé zamíří peníze zabavené Američany Rusům pod sankcemi. Ukrajina dostala i další slib vojenské pomoci, konkrétně neupřesněný počet tanků Leopard 2 z Portugalska. Kromě toho se také uskutečnila výměna válečných zajatců.

Požár elektrické rozvodny vyřadil dodávky proudu do Oděsy na jihu Ukrajiny a části přilehlého okresu. Premiér Denys Šmyhal sdělil, že příčinou je technická havárie v rozvodně vysokého napětí, kterou předtím několikrát poškodily ruské útoky.

„Situace je vážná, rozměr havárie je značný, není možné dodávky energie rychle obnovit, a to ani do objektů kritické infrastruktury,“ uvedl premiér na Telegramu. Sdělil také, že nařídil, aby byly do města dopraveny všechny generátory, které má ministerstvo energetiky k dispozici. Pověřil ministerstvo zahraničních věcí, aby požádalo Turecko o poskytnutí plovoucích elektráren.

Ukrajinské energetické objekty se ale pravidelně stávají terčem vzdušných útoků ruských sil, které obyvatele připravují o světlo, teplo i dodávky vody a které si nezřídka vyžádají i oběti na životech. Teplota v Oděse se nyní přes den pohybuje kolem dvou stupňů Celsia.

Zabavený majetek

K obnově škod po ruské agresi bude Ukrajina moci využít také část ruského majetku zabaveného na Západě. USA v sobotu poprvé něco takového oznámily. Ukrajině předají 5,4 milionu dolarů (119 milionů korun), které Washington zkonfiskoval ruskému oligarchovi Konstantinu Malofejevovi, majiteli nacionalistického televizního kanálu Cargrad. Oznámil to americký ministr spravedlnosti Merrick Garland.

Malofejev je na americkém sankčním seznamu už od roku 2014. USA ho stejně jako Evropská unie, Ukrajina a Kanada podezírají ze spoluúčasti na anexi ukrajinského poloostrova Krym Ruskem a z podněcování ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny, který propukl po anexi v roce 2014. Oligarcha tato obvinění odmítá a tvrdí, že se věnoval humanitární pomoci pro Krym a ukrajinský východ. Miliony na jeho americkém účtu mu byly zabaveny v červnu loňského roku.

Tanky

Ukrajina dostala také další slib vojenské pomoci. K zemím, které jí plánují předat tanky Leopard 2, se přidalo Portugalsko. „Už vím, kolik jich pošleme, ale zveřejním to až ve vhodný okamžik,“ uvedl premiér António Costa. Kyjev by podle něj leopardy mohl dostat „do konce března“.

Portugalský deník Correio da Manha na konci ledna uvedl, že se Lisabon chystá předat Ukrajině čtyři leopardy. Celkem má portugalská armáda k dispozici 37 tanků Leopard 2A6, které před několika lety koupila po vyřazení od nizozemských ozbrojených sil.

Nyní je podle portugalského premiéra potřeba dodávku zkoordinovat s Německem, protože je nejdříve nutné získat určité náhradní díly, „aby bylo možné zprovoznit tanky, které nyní není možné nasadit“.

Kromě leopardů zamíří na Ukrajinu i britské tanky Challenger. Na nich už se Ukrajinci cvičí, britské ministerstvo obrany zveřejnilo fotky ze cvičení a komentářem oceňujícím rychlost, s jakou si je ukrajinští tankisté osvojují.

O výcviku i dalších tématech v sobotu hovořili britský premiér Rishi Sunak s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Oba lídři se shodli na tom, že je zásadní, aby mezinárodní partneři urychlili svou pomoc Ukrajině a pomohli využít příležitost k zatlačení ruských sil zpět,“ uvedl Londýn v prohlášení

Výměna zajatců

Na frontě se neustále bojuje, Rusové mají nyní iniciativu a tlačí především na Donbase. Podařilo se také vyměnit válečné zajatce. „Další velká výměna zajatců. Podařilo se nám navrátit 116 našich lidí, obránců Mariupolu, chersonských partyzánů, odstřelovačů z oblasti Bachmutu a dalších hrdinů,“ napsal šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Rovněž informoval, že Rusové předali Ukrajincům také těla dvou Britů Chrise Parryho a Andrewa Bagshawa, jejichž auto zasáhl dělostřelecký granát, když se v lednu snažili zachránit starší ženu ze Soledaru.

Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že mezi osvobozenými ruskými vojáky jsou také osoby „citlivé kategorie“. Co tím míní, však nepřiblížilo. „Jejich výměna se mohla uskutečnit za zprostředkování vedení Spojených arabských emirátů,“ uvedl úřad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 56 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...