Ukrajina dostane peníze zabavené v USA Rusovi i portugalské tanky. Oděsa zůstala bez proudu

Jihoukrajinskou Oděsu postihl velký výpadek elektřiny v důsledku ruského ostřelování. Na sanaci velkých škod způsobených ruskou agresí poprvé zamíří peníze zabavené Američany Rusům pod sankcemi. Ukrajina dostala i další slib vojenské pomoci, konkrétně neupřesněný počet tanků Leopard 2 z Portugalska. Kromě toho se také uskutečnila výměna válečných zajatců.

Požár elektrické rozvodny vyřadil dodávky proudu do Oděsy na jihu Ukrajiny a části přilehlého okresu. Premiér Denys Šmyhal sdělil, že příčinou je technická havárie v rozvodně vysokého napětí, kterou předtím několikrát poškodily ruské útoky.

„Situace je vážná, rozměr havárie je značný, není možné dodávky energie rychle obnovit, a to ani do objektů kritické infrastruktury,“ uvedl premiér na Telegramu. Sdělil také, že nařídil, aby byly do města dopraveny všechny generátory, které má ministerstvo energetiky k dispozici. Pověřil ministerstvo zahraničních věcí, aby požádalo Turecko o poskytnutí plovoucích elektráren.

Ukrajinské energetické objekty se ale pravidelně stávají terčem vzdušných útoků ruských sil, které obyvatele připravují o světlo, teplo i dodávky vody a které si nezřídka vyžádají i oběti na životech. Teplota v Oděse se nyní přes den pohybuje kolem dvou stupňů Celsia.

Zabavený majetek

K obnově škod po ruské agresi bude Ukrajina moci využít také část ruského majetku zabaveného na Západě. USA v sobotu poprvé něco takového oznámily. Ukrajině předají 5,4 milionu dolarů (119 milionů korun), které Washington zkonfiskoval ruskému oligarchovi Konstantinu Malofejevovi, majiteli nacionalistického televizního kanálu Cargrad. Oznámil to americký ministr spravedlnosti Merrick Garland.

Malofejev je na americkém sankčním seznamu už od roku 2014. USA ho stejně jako Evropská unie, Ukrajina a Kanada podezírají ze spoluúčasti na anexi ukrajinského poloostrova Krym Ruskem a z podněcování ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny, který propukl po anexi v roce 2014. Oligarcha tato obvinění odmítá a tvrdí, že se věnoval humanitární pomoci pro Krym a ukrajinský východ. Miliony na jeho americkém účtu mu byly zabaveny v červnu loňského roku.

Tanky

Ukrajina dostala také další slib vojenské pomoci. K zemím, které jí plánují předat tanky Leopard 2, se přidalo Portugalsko. „Už vím, kolik jich pošleme, ale zveřejním to až ve vhodný okamžik,“ uvedl premiér António Costa. Kyjev by podle něj leopardy mohl dostat „do konce března“.

Portugalský deník Correio da Manha na konci ledna uvedl, že se Lisabon chystá předat Ukrajině čtyři leopardy. Celkem má portugalská armáda k dispozici 37 tanků Leopard 2A6, které před několika lety koupila po vyřazení od nizozemských ozbrojených sil.

Nyní je podle portugalského premiéra potřeba dodávku zkoordinovat s Německem, protože je nejdříve nutné získat určité náhradní díly, „aby bylo možné zprovoznit tanky, které nyní není možné nasadit“.

Kromě leopardů zamíří na Ukrajinu i britské tanky Challenger. Na nich už se Ukrajinci cvičí, britské ministerstvo obrany zveřejnilo fotky ze cvičení a komentářem oceňujícím rychlost, s jakou si je ukrajinští tankisté osvojují.

O výcviku i dalších tématech v sobotu hovořili britský premiér Rishi Sunak s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Oba lídři se shodli na tom, že je zásadní, aby mezinárodní partneři urychlili svou pomoc Ukrajině a pomohli využít příležitost k zatlačení ruských sil zpět,“ uvedl Londýn v prohlášení

Výměna zajatců

Na frontě se neustále bojuje, Rusové mají nyní iniciativu a tlačí především na Donbase. Podařilo se také vyměnit válečné zajatce. „Další velká výměna zajatců. Podařilo se nám navrátit 116 našich lidí, obránců Mariupolu, chersonských partyzánů, odstřelovačů z oblasti Bachmutu a dalších hrdinů,“ napsal šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Rovněž informoval, že Rusové předali Ukrajincům také těla dvou Britů Chrise Parryho a Andrewa Bagshawa, jejichž auto zasáhl dělostřelecký granát, když se v lednu snažili zachránit starší ženu ze Soledaru.

Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že mezi osvobozenými ruskými vojáky jsou také osoby „citlivé kategorie“. Co tím míní, však nepřiblížilo. „Jejich výměna se mohla uskutečnit za zprostředkování vedení Spojených arabských emirátů,“ uvedl úřad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z největšího úniku volebních dat v historii a oznámil odtajnění dokumentů, jež podle něj odhalí zranitelnost volebního systému USA. Šéf Bílého domu mimo jiné hovořil o roli tajných služeb, které podle něj odhalily „podvody u voleb“. Oznámil, že jeho administrativa chystá lepší ochranu dat amerických voličů.
03:10Aktualizovánopřed 5 mminutami

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 50 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.