Na Donbase jsem se vrátil do Sovětského svazu. Rusko a Írán bojují s modernitou, míní novinář Novotný

Od začátku ruské války zatím na Ukrajině nebyl, do země ale jezdí od devadesátých let. Nejdříve za otcem, který tam pracoval, později jako novinář. „Nikdy jsem neviděl tak bizarní postavy, jako jsou donbaští separatisté ověšení ikonami. Mentálně jsem se vrátil do Sovětského svazu,“ vzpomíná editor Televize Seznam Pavel Novotný. Rusko, ale i Írán podle něj bojují s modernitou a snaží se za každou cenu zachovat staré časy. Nejen o svých novinářských cestách vypráví v podcastu Background ČT24.

Pavel Novotný působil nejen v řadě médií, ale prošel i různými profesemi. „Několik týdnů jsem byl jako student na montáži v Rusku. Byl jsem i pekařem a asi přes měsíc jsem pracoval jako hrobník,“ vypočítává s tím, že za novináře se nepovažuje. „Vždycky jsem si představoval, že novinář šmejdí v terénu, shání informace a odhaluje nepravosti. To já nedělám. Jako zahraničář jen reflektuju události v zahraničí,“ vysvětluje.

Novinářem se ale Novotný v polovině devadesátých let stal, nejprve psal v Lidových novinách nebo v časopisu Týden. V roce 2005 pak přešel do Mladé fronty DNES. „Zažil jsem tam nejlepší novinářské roky, kdy jsem cestoval do ciziny třeba jedenáctkrát nebo dvanáctkrát za rok. Pravidelně jsem byl v Izraeli nebo na mnoha jiných místech, když bylo arabské jaro,“ vzpomíná, jak v Egyptu sledoval protesty proti dlouholetému prezidentovi Mubárakovi.

Přelomové okamžiky pokrýval ale už na začátku devadesátých let, kdy přišel za ředitelem Člověka v tísni Šimonem Pánkem, že se chce podívat do Bosny a Hercegoviny. „V Sarajevu jsem jedl salát z kopřiv, nebylo tam co jíst. Viděl jsem cigarety balené v novinách, střelbu. Byl to pro mě iniciační zážitek,“ vypráví a přidává vzpomínku, jak na ně Srbové při odjezdu stříleli. „To se vám časem stane, ale tehdy jsem z toho byl v šoku.“

Nejen v Bosně se mu hodily jazyky, které podle něj pro zahraničního zpravodaje patří ke klíčové výbavě. „V té době jsem moc nerozlišoval mezi srbštinou a chorvatštinou, což mohlo být nebezpečné. Dorozuměl jsem se srbochorvatsky,“ vzpomíná Novotný, který plynule mluví anglicky a rusky, částečně rozumí i indonésky, arabsky, francouzsky nebo španělsky.

Íránský režim ztratil vnitřní smysl, myslí si Novotný

Původně Novotný absolvoval pražskou VŠE, později ale vystudoval i religionistiku. Za věřícího se však nepovažuje. „Religionista by dokonce spíš neměl věřit v Boha,“ myslí si. Za jednu ze svých nejvýznamnějších zkušeností označuje volbu papeže Františka v roce 2013. „Byl pro mě velký zážitek prožít to, co jsem studoval.“

Naopak v Afghánistánu nebo Íránu se setkával s islámem, kterým se zabýval už během studia. „Írán je nádherná země, která ve své době lákala turisty. Vlastně je láká i teď,“ říká o zemi, v níž poslední týdny probíhají protivládní protesty. „Můžou je utopit v krvi, ale už nejde o žádné ideje, jen o přežití režimu. Ten ztratil svůj vnitřní smysl a fakticky začíná bojovat o život,“ domnívá se.

S utužujícím režimem podle něj ztrácejí na svobodě i tamní média, která byla naopak silnější v době, kdy byli u moci pragmatici. „V reformních časech to tam vypadá jako u nás v 60. nebo v pozdních 80. letech. Najednou se objeví nové filmy a média mají větší svobodu,“ používá přirovnání, které ale, jak sám říká, úplně neobstojí. Důvodem jsou hlavně sociální sítě, díky kterým se informace šíří nesrovnatelně rychleji než v bývalém Československu.

Podobně jako Írán je na tom podle někdejšího redaktora České televize či Českého rozhlasu i Rusko, které označuje spolu s Afghánistánem, Myanmarem či Čínou za nejtěžší země pro novinářskou práci. „Rusko a Írán bojují s modernitou, respektive s tím, čím žije zbytek světa. Útlak žen, patriarchální společnost, ústavní nadvláda mužů v Íránu a faktická v Rusku. Nesvoboda, privilegovaná společnost, diktatura a cenzura,“ vyjmenovává, jak oba státy potlačují svobodu. „Za každou cenu se snaží zachovat staré časy.“

Doněck jako návrat do SSSR

Na Ukrajinu začal jezdit v devadesátých letech za svým otcem, který tam pracoval, později se vrátil do země jako novinář. „Byl jsem na reportáži o pádu malajsijského letadla a podíval jsem se do Doněcka tehdy už obsazeného separatisty. Byl to kuriózní pohled,“ objasňuje. „Nikdy jsem neviděl tak bizarní postavy, jako jsou donbaští separatisté ověšení ikonami. Byl jsem překvapený jejich vyprázdněností. Mentálně jsem se vrátil do Sovětského svazu.“

Od začátku ruské invaze letos v únoru Novotný na Ukrajině nebyl, válkou se ale jako editor Televize Seznam zabývá. „Samozřejmě bych se tam ale chtěl podívat a třeba se mi to podaří,“ uzavírá Pavel „Pawluscha“ Novotný, který si svoji přezdívku přinesl z jednoho večírku v Moskvě. A nejen o Rusku či Afghánistánu aktuálně připravuje knihu s názvem Proč Alláh stvořil kalašnikov?

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Youtube, Spotify, SoundCloud, Podcasty Google a Apple Podcasts.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 44 mminutami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...