Na Donbase jsem se vrátil do Sovětského svazu. Rusko a Írán bojují s modernitou, míní novinář Novotný

Od začátku ruské války zatím na Ukrajině nebyl, do země ale jezdí od devadesátých let. Nejdříve za otcem, který tam pracoval, později jako novinář. „Nikdy jsem neviděl tak bizarní postavy, jako jsou donbaští separatisté ověšení ikonami. Mentálně jsem se vrátil do Sovětského svazu,“ vzpomíná editor Televize Seznam Pavel Novotný. Rusko, ale i Írán podle něj bojují s modernitou a snaží se za každou cenu zachovat staré časy. Nejen o svých novinářských cestách vypráví v podcastu Background ČT24.

Pavel Novotný působil nejen v řadě médií, ale prošel i různými profesemi. „Několik týdnů jsem byl jako student na montáži v Rusku. Byl jsem i pekařem a asi přes měsíc jsem pracoval jako hrobník,“ vypočítává s tím, že za novináře se nepovažuje. „Vždycky jsem si představoval, že novinář šmejdí v terénu, shání informace a odhaluje nepravosti. To já nedělám. Jako zahraničář jen reflektuju události v zahraničí,“ vysvětluje.

Novinářem se ale Novotný v polovině devadesátých let stal, nejprve psal v Lidových novinách nebo v časopisu Týden. V roce 2005 pak přešel do Mladé fronty DNES. „Zažil jsem tam nejlepší novinářské roky, kdy jsem cestoval do ciziny třeba jedenáctkrát nebo dvanáctkrát za rok. Pravidelně jsem byl v Izraeli nebo na mnoha jiných místech, když bylo arabské jaro,“ vzpomíná, jak v Egyptu sledoval protesty proti dlouholetému prezidentovi Mubárakovi.

Přelomové okamžiky pokrýval ale už na začátku devadesátých let, kdy přišel za ředitelem Člověka v tísni Šimonem Pánkem, že se chce podívat do Bosny a Hercegoviny. „V Sarajevu jsem jedl salát z kopřiv, nebylo tam co jíst. Viděl jsem cigarety balené v novinách, střelbu. Byl to pro mě iniciační zážitek,“ vypráví a přidává vzpomínku, jak na ně Srbové při odjezdu stříleli. „To se vám časem stane, ale tehdy jsem z toho byl v šoku.“

Nejen v Bosně se mu hodily jazyky, které podle něj pro zahraničního zpravodaje patří ke klíčové výbavě. „V té době jsem moc nerozlišoval mezi srbštinou a chorvatštinou, což mohlo být nebezpečné. Dorozuměl jsem se srbochorvatsky,“ vzpomíná Novotný, který plynule mluví anglicky a rusky, částečně rozumí i indonésky, arabsky, francouzsky nebo španělsky.

Íránský režim ztratil vnitřní smysl, myslí si Novotný

Původně Novotný absolvoval pražskou VŠE, později ale vystudoval i religionistiku. Za věřícího se však nepovažuje. „Religionista by dokonce spíš neměl věřit v Boha,“ myslí si. Za jednu ze svých nejvýznamnějších zkušeností označuje volbu papeže Františka v roce 2013. „Byl pro mě velký zážitek prožít to, co jsem studoval.“

Naopak v Afghánistánu nebo Íránu se setkával s islámem, kterým se zabýval už během studia. „Írán je nádherná země, která ve své době lákala turisty. Vlastně je láká i teď,“ říká o zemi, v níž poslední týdny probíhají protivládní protesty. „Můžou je utopit v krvi, ale už nejde o žádné ideje, jen o přežití režimu. Ten ztratil svůj vnitřní smysl a fakticky začíná bojovat o život,“ domnívá se.

S utužujícím režimem podle něj ztrácejí na svobodě i tamní média, která byla naopak silnější v době, kdy byli u moci pragmatici. „V reformních časech to tam vypadá jako u nás v 60. nebo v pozdních 80. letech. Najednou se objeví nové filmy a média mají větší svobodu,“ používá přirovnání, které ale, jak sám říká, úplně neobstojí. Důvodem jsou hlavně sociální sítě, díky kterým se informace šíří nesrovnatelně rychleji než v bývalém Československu.

Podobně jako Írán je na tom podle někdejšího redaktora České televize či Českého rozhlasu i Rusko, které označuje spolu s Afghánistánem, Myanmarem či Čínou za nejtěžší země pro novinářskou práci. „Rusko a Írán bojují s modernitou, respektive s tím, čím žije zbytek světa. Útlak žen, patriarchální společnost, ústavní nadvláda mužů v Íránu a faktická v Rusku. Nesvoboda, privilegovaná společnost, diktatura a cenzura,“ vyjmenovává, jak oba státy potlačují svobodu. „Za každou cenu se snaží zachovat staré časy.“

Doněck jako návrat do SSSR

Na Ukrajinu začal jezdit v devadesátých letech za svým otcem, který tam pracoval, později se vrátil do země jako novinář. „Byl jsem na reportáži o pádu malajsijského letadla a podíval jsem se do Doněcka tehdy už obsazeného separatisty. Byl to kuriózní pohled,“ objasňuje. „Nikdy jsem neviděl tak bizarní postavy, jako jsou donbaští separatisté ověšení ikonami. Byl jsem překvapený jejich vyprázdněností. Mentálně jsem se vrátil do Sovětského svazu.“

Od začátku ruské invaze letos v únoru Novotný na Ukrajině nebyl, válkou se ale jako editor Televize Seznam zabývá. „Samozřejmě bych se tam ale chtěl podívat a třeba se mi to podaří,“ uzavírá Pavel „Pawluscha“ Novotný, který si svoji přezdívku přinesl z jednoho večírku v Moskvě. A nejen o Rusku či Afghánistánu aktuálně připravuje knihu s názvem Proč Alláh stvořil kalašnikov?

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Youtube, Spotify, SoundCloud, Podcasty Google a Apple Podcasts.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael hodlá vynucovat „demilitarizaci“ území na jihu Sýrie

Izrael hodlá v Sýrii vojensky vynucovat ochranu tamní drúzské menšiny a „demilitarizaci“ oblasti jižně od Damašku pro vládní jednotky, prohlásil premiér Benjamin Netanjahu. Prozatímní syrský prezident Ahmad Šará kritizoval Jeruzalém za středeční letecké útoky na vojenské objekty v hlavním městě. Ve čtvrtek beduínští bojovníci na jihu Sýrie obnovili ofenzívu proti drúzům, řekl agentuře Reuters beduínský velitel. Příměří se podle něj týká jen vládních jednotek.
06:20Aktualizovánopřed 31 mminutami

Slovinsko prohlásilo dva izraelské ministry za nežádoucí osoby

Slovinská vláda ve čtvrtek prohlásila izraelské ministry národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira a financí Becalela Smotriče za persony non grata, tedy nežádoucí osoby. Slovinsko je první zemí Evropské unie, která tak učinila, píše Reuters. Cílem je vyvinout tlak na izraelskou vládu, aby zlepšila neudržitelnou situaci v Pásmu Gazy a zastavila utrpení civilistů, uvedla na síti X slovinská ministryně zahraničí Tanja Fajonová.
17:54Aktualizovánopřed 47 mminutami

Na katolickou farnost v Gaze zřejmě střílel izraelský tank. Zemřeli tři lidé

Úder izraelských sil ve čtvrtek zasáhl jedinou katolickou farnost v Pásmu Gazy. Podle prohlášení Latinského patriarchátu, který řídí aktivity katolíků v Izraeli a Palestině, několik lidí utrpělo zranění a tři zemřeli. Mezi zraněnými je i vedoucí farnosti Gabriele Romanelli. Patriarchát odsoudil izraelskou ofenzivu jako neospravedlnitelnou „barbarskou válku“. Papež Lev XIV. vyjádřil zármutek nad ztracenými životy a opět vyzval k okamžitému příměří.
12:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil premiérkou Juliji Svyrydenkovou

Novou ukrajinskou premiérkou se ve čtvrtek stala Julija Svyrydenková, když ji do funkce zvolil parlament, píše agentura Reuters s odvoláním na opozičního poslance Oleksije Hončarenka. Devětatřicetiletá Svyrydenková, která byla dosud místopředsedkyní vlády a ministryní hospodářství, ve funkci nahradila Denyse Šmyhala. Prioritou jejího kabinetu je zajistit spolehlivé zásobování armády a posílit domácí produkci zbraní.
10:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slovenský ministr kritizoval BIS za informaci o možné ruské stopě v kauze výhrůžek

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) kritizoval českou Bezpečnostní informační službu (BIS) za to, že informovala o možné ruské stopě v případu loňského vyhrožování školám v Česku a na Slovensku, ve kterém mezinárodní policejní tým tento týden zadržel na Ukrajině jednoho Ukrajince. Šutaj Eštok řekl, že jde o nepotvrzenou hypotézu. Mluvčí české kontrarozvědky Ladislav Šticha řekl, že BIS nebude vyjádření slovenských politiků komentovat.
před 2 hhodinami

USA zničily pouze jedno ze tří íránských jaderných zařízení, píše NBC News

Podle nového hodnocení Spojených států červnové americké údery zničily převážně jedno ze tří cílených íránských jaderných zařízení. Další dvě nebyla tak vážně poškozena, uvedli pro agenturu NBC News současní a bývalí představitelé USA. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nicméně tvrdí, že útok byl úspěšný a íránský jaderný potenciál byl zcela zničen.
před 4 hhodinami

Britská vláda chce dát právo volit lidem od šestnácti let

Britská vláda chce celoplošně a ve všech volbách dát aktivní volební právo lidem od šestnácti let věku. To už částečně platí ve Skotsku a Walesu. Navrhované změny ještě musí schválit parlament. Snížení věkové hranice u prvovoličů ze současných osmnácti na šestnáct let před příštími parlamentními volbami je součástí opatření na zvýšení účasti občanů na demokracii, uvedla vláda.
před 4 hhodinami

Berlín zapovídá nože a zbraně v MHD, chce být vzorem pro zbytek země

V berlínských tramvajích, autobusech, v metru i v městských vlacích je od čtvrtka zakázáno nosit nože a další zbraně. Politici a policisté si od toho slibují snížení násilné kriminality a zvýšení bezpečnosti v hromadné dopravě. Berlín přitom doufá, že poslouží jako vzor i dalším spolkových zemím. Útoků nožem v posledních letech v Německu přibývá, v loňském roce jich policie zaznamenala 29 tisíc. V kategorii ublížení na zdraví jich meziročně přibylo o více než deset procent.
před 6 hhodinami
Načítání...