Boje na Ukrajině probíhají pouze na části území, obyvatelé napadené země jsou ale v nebezpečí všude, a to jak kvůli dopadajícím raketám, tak kvůli minám v půdě a mořských vodách. Minami je zamořená asi polovina území Ukrajiny. Výbušniny kontaminovaly také zemědělskou půdu a vody Černého moře, což ještě ztěžuje už tak komplikovanou produkci a vývoz potravin do světa. Odminování přitom může zabrat desítky let.
Výbušniny zamořily Ukrajinu. Miny leží v Černém moři i na půdě o čtyřnásobné rozloze Česka
Až do výšky jednoho a půl metru vystřelí raketová protipěchotní mina POM-3 těsně před tím, než vybuchne. Ve vzduchu vytvoří úlomky, které jsou smrtící až do vzdálenosti šestnácti metrů. Je vybavená citlivým seismickým zapalovačem, který minu aktivuje po přiblížení, má ale také autodestrukční funkci, která explozi spustí po určitém čase.
Mina ruské výroby byla poprvé použita letos na Ukrajině – a jde jen o jeden z typů, které se od únorové invaze ruské armády skrývají v ukrajinské půdě.
Ukrajina se zavázala protipěchotní miny nepoužívat, Rusko nikoliv
Protipěchotní miny vybuchnou po blízkém kontaktu s lidmi. Nerozlišují mezi civilisty a vojáky, což značně ohrožuje obyvatelstvo v blízkosti konfliktů. Na jejich zákazu se tak od roku 1997 shodlo celkem 164 zemí, které ratifikovaly mezinárodní smlouvu.
Rusko, na rozdíl od Ukrajiny, mezi nimi však není. Podle organizace Human Rights Watch nyní ruská armáda území napadené země masivně zamořuje nášlapnými minami. O pokládání protipěchotních min ukrajinskou armádou podle ní neexistují věrohodné zprávy.
Když se okupační síly navíc v počáteční fázi války stahovaly z okolí Kyjeva, nastražili ruští vojáci velké množství výbušných pastí do kufrů aut, dveří domů, praček, nemocničních lůžek, dětských hraček, a dokonce i do těl zabitých. Tyto miny mají na svědomí další řadu obětí z řad civilistů, kteří se na osvobozená území začali vracet.
Miny proti obrněným vozidlům pokládají obě strany
Ukrajinské území je poseté také protitankovými minami, na které se mezinárodní zákaz nevztahuje. Pokládá je tedy i ukrajinská armáda. Na rozdíl od nášlapných min je aktivuje asi dvousetkilová zátěž. Při kontaktu s lidmi by tak explodovat neměly, stačí na ně však najet autem.
Podle Chrise Whatleyho, ředitele organizace Halo Trust, která se zabývá odstraňováním min, stojí právě protitankové miny za šedesáti procenty všech zabitých a zraněných. Podle odhadů ukrajinské vlády se nacházejí miny a další nevybuchlá munice a zbraně na území zhruba o třech stech tisících kilometrech čtverečních. To je téměř čtyřnásobná rozloha České republiky.
Zamořená je také značná část zemědělské půdy. Zejména na východě země je takřka nemožné bezpečně obdělávat pole. Farmáři se vystavují riziku, že při orání najedou na protitankovou minu, která pod jejich strojem exploduje. To jen dále prohlubuje potravinovou krizi spojenou s problémy exportu obilí přes Černé moře.
Uvolněné podmořské miny unášejí vlny k pobřeží
Bezpečné navíc nejsou ani černomořské vody. Od začátku konfliktu zde obě strany vysadily několik stovek výbušnin. „Tyto miny jsou tam spolu s dalšími nevybuchlými zařízeními z druhé světové války. Hlavní problém je, že nevíme, kolik min bylo během námořní blokády shozeno. Než se podaří vody od těchto zařízení vyčistit, zabere to spoustu času,“ popsal britskému listu The Guardian námořní instruktor Vladlen Tobak.
Některé z námořních min jsou ke dnu připoutány ocelovými lany, ta se ale mohou během bouře utrhnout. Uvolněné miny se pak vznáší na hladině a vlny je mohou odnést k pobřeží. Ukrajinské vedení proto zakázalo koupání na plážích, řada lidí však tento zákaz ignoruje a už došlo k několika smrtelným nehodám.
Uvolněné námořní miny mohou také zachytit mořské proudy a odnést je na velké vzdálenosti. Znepokojují proto i sousední země. Bulharsko varovalo své obyvatele před nebezpečím, Rumunsko spustilo program, který odstraňuje nalezená zařízení ve svých vodách. Nejméně dvě miny připluly také k tureckému pobřeží. Nebezpečí se také vystavují lodě, které z ukrajinských přístavů vyvážejí obilí do zbytku světa.
Nápis varující před nebezpečím min na pláži v Oděse
Sanace potrvá i desítky let
Ukrajina si problém s obrovským množstvím výbušnin ukrytých v půdě a okolních vodách uvědomuje. Vyčistit se jí podařilo asi 620 kilometrů čtverečních, kontaminovaná je přitom třetina celkového území.
Pomoc s odminováním proto nabídla řada zemí. Například Spojené státy poskytnou 89 milionů dolarů a vycvičí sto týmů. Francie pomůže s vyčištěním Černihivské oblasti, Velká Británie zase s vyčištěním přístavů. Mezi země, které poslaly prostředky na sanaci od výbušnin, se řadí i Česko.
Na Ukrajině také působí různé mezinárodní organizace jako Halo Trust. „Jedná se o složitou práci. Vyžaduje obrovské soustředění,“ popsal odminování ředitel americké pobočky Whatley americké CBS. „Zatím čistíme okolí Kyjeva. Uvědomujeme si, že budeme potřebovat dalších dva tisíce pracovníků, abychom se vypořádali s hrozbami v Chersonu,“ dodal.
Podle odborníků však bude nutné na odminování vynaložit stejné množství peněz, které se vyrovnají nákladům na zaminování. To může zabrat i desetiletí. Ještě komplikovanější situace pak panuje v Černé moři. Právě odstraňování podmořských min totiž patří k těm nejsložitějším operacím.