Kreml vydal příručky k šíření propagandy. Vytvářejí paralely mezi historií a dnešní válkou

Administrativa Vladimira Putina v červenci rozeslala ruským provládním médiím a politikům dvě nové příručky. Dokumenty obsahují návod, jak v představách veřejnosti vytvářet paralely mezi současnou ruskou válkou na Ukrajině a historickými událostmi. První z příruček poukazuje na takzvané svěcení Rusi v roce 988. Druhá příručka připomíná bitvu na Něvě z roku 1240. Dokumenty viní z války na Ukrajině „kolektivní Západ“, který podle nich strávil téměř tisíciletí útoky na Rusko ve snaze zmocnit se jeho přírodních zdrojů a zničit pravoslavnou církev. Píše o tom ruský opoziční server Meduza, který získal kopie obou příruček.

V úvodu první příručky autoři podle serveru poukazují na údajné podobnosti mezi tím, kdy první křesťanský vládce Kyjevské Rusi, k němuž se Rusko hlásí, pokřtil obyvatele Kyjeva, a probíhající válkou na Ukrajině.

„Svěcení Rusi se stalo základem pro posílení a jednotu ruského státu na stovky let. Pravoslavná víra učí soucitu, lásce k bližnímu a toleranci k druhým. Tyto hodnoty se staly základem ruské civilizace a umožnily Rusku sjednotit stovky odlišných národů. Dnes se příslušníci všech ruských etnik opět sjednotili v odporu proti bezbožníkům a na obranu tradičních hodnot a práva našich dětí žít v souladu s nimi,“ cituje Meduza dokument.

Kreml v návodu také svaluje vinu za vypuknutí války na „kolektivní Západ“. Autoři příručky doporučují, aby se média a veřejně činné osoby vyjadřovaly o příčinách války tak, že „konflikt na Ukrajině byl vyvolán rukou západních zemí, které poskytly Ukrajině zbraně. Ukrajina se měla stát nástupištěm pro útok na Rusko. Strategický cíl kolektivního Západu je po staletí neměnný: zadržet, oslabit, rozložit a zcela zničit Rusko,“ stojí podle serveru v dokumentu.

Příručka zároveň vysvětluje ruskou agresi jako „boj proti bezbožníkům“, které autoři charakterizují jako „násilníky, zloděje a vrahy, kteří v nic nevěří a kteří věří, že je to zbavuje morální odpovědnosti vůči ostatním lidem“. Dokument rovněž instruuje mediální představitele a politiky, aby tvrdili, že ukrajinští vojáci „přinášejí oběti a provádějí rituální zabíjení“ a že ženy a děti používají jako živý štít.  

Ruské propagandistické kanály se ostatně masivnímu zveličování a zkreslování ukrajinského nacionalismu věnovaly ještě před vydáním nových příruček. Server připomíná, že například na začátku června se v titulku agentury RIA Novosti objevilo tvrzení, že „satanismus a okultismus se staly ideologií ukrajinských národních praporů“.

„Preventivní úder“

Druhá příručka popisuje analogie mezi válkou na Ukrajině a bitvou na Něvě, při níž roku 1240 Novgorodská republika porazila Švédy. Autoři v ní tvrdí, že „kolektivní Západ“ se snaží zničit Rusko už po staletí. Konkrétně jako na nepřítele ukazují v různých dobách na řád Teutonských rytířů, Švédsko, Polsko-litevskou unii, Napoleonovu říši, Třetí říši a NATO.

Všechny tyto subjekty podle dokumentu měly stejnou taktiku – poštvat „národy žijící v blízkosti hranic (Ruska)“ proti ruskému státu. Autoři zde vyvozují přímou analogii s „kolektivním Západem, který napumpoval Ukrajinu zbraněmi a otevřel na jejím území síť biolaboratoří“. Příručka také mluví o ruských vojácích jakožto o bojovnících s nacismem.

Kreml v dokumentu tvrdí, že Západ chce zničit Rusko, aby se dostal k jeho zdrojům – nerostným surovinám. Média a veřejně činné osoby jsou proto instruováni, aby všechny tyto argumenty používali a vedli čtenáře a posluchače k závěru, že válka na Ukrajině byla „preventivním úderem“. To ostatně opakovaně tvrdí i ruský prezident.

Citace z příruček

Meduza dohledala a zveřejnila v textu i několik případů, kdy ruská provládní média použila argumenty z příruček. Jeden z článků například obsahuje věty a odstavce zkopírované přímo z jedné z nich. Článek také popisuje „boj Ruska proti bezbožníkům“.

Jiný příklad, který server uvádí, zase vysvětluje podobnosti mezi bitvou na Něvě a „speciální operací“, jak Kreml invazi na Ukrajině nazývá. Meduza dodává, že po zveřejnění jejího článku jí šéfredaktor média publikujícího text k tomuto tématu sdělil, že bitvu na Něvě si vybral autor a redakce nekoordinovala své kroky s Putinovou administrativou.

Tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov na žádost Meduzy o komentář podle serveru nereagoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...