Poválečná obnova Ukrajiny je naše morální povinnost, řekla šéfka EK. Platit by se mohla z majetku ruských oligarchů

Poválečná obnova Ukrajiny je v našem zájmu a je to i naše morální povinnost, řekla ve čtvrtek při zahájení festivalu zaměřeném na inovativní stavitelství a udržitelnou architekturu v Římě šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Francouzský ministr Éric Dupont-Moretti po čtvrtečním jednání ministrů spravedlnosti členských zemí Evropské unie řekl, že většina států se shoduje na plánu přijmout pravidla umožňující zabavovat majetek ruských oligarchů. Některé státy volají po tom, aby se ze zabaveného majetku zaplatila část poválečné obnovy.

Von der Leyenová řekla, že akce je i příležitostí pro Ukrajinu, která se bude dlouho vzpamatovávat z válečných škod napáchaných ruskou armádou. Na čtvrtečním programu festivalu v Říme byla například debata, do níž se zapojil starosta zničeného Mariupolu a ukrajinští architekti.

„Obnovíme Ukrajinu. Není to jen v našem zájmu. Jde i o morální povinnost… A když už se do toho pustíme, pak bychom to měli udělat správně,“ řekla šéfka unijní exekutivy v muzeu moderního umění Maxxi.  

EU uvolní dalších 205 milionů eur

Už teď Evropská unie poskytne Ukrajině dalších 205 milionů eur (pět miliard korun) vzhledem ke zhoršující se humanitární situaci. Ve čtvrtek to během návštěvy této země čelící už více než tři měsíce ruské agresi oznámil eurokomisař pro krizové řízení Janez Lenarčič. „Díky těmto prostředkům zajistí naši humanitární partneři potraviny, vodu, lékařské vybavení či nouzové ubytování,“ řekl Lenarčič. Dodal, že sedmadvacítka spolupracuje s ukrajinskými úřady, aby pomoc odpovídala měnícím se potřebám na místě.

Ve čtvrtek také telefonicky hovořil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. Mluvili mimo jiné o sedmém balíku sankcí Evropské unie proti Rusku nebo o možnostech posílení bilaterální spolupráce. Kuleba to uvedl na Twitteru.

Lipavský na téže sociální síti uvedl, že Kulebu pozval na srpnové zasedání ministrů zahraničí zemí EU a na Fórum pro Ukrajinu v České republice.

Lipavský svému protějšku potvrdil, že Česko podporuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny a také její evropské aspirace.

Většina států EU souhlasí se zabavováním majetku ruských oligarchů

Francouzský ministr Éric Dupont-Moretti po čtvrtečním jednání ministrů spravedlnosti členských zemí EU řekl, že se většina států Unie shoduje na plánu přijmout společná pravidla umožňující zabavovat majetek ruských oligarchů na unijním sankčním seznamu.

Na unijních sankčních seznamech je přes tisíc osob a subjektů a některé země jako Polsko či pobaltské státy volají po tom, aby se ze zabaveného majetku oligarchů zaplatila část poválečné obnovy Ukrajiny. „Myslím, že je tu široká shoda,“ řekl po první debatě o návrzích komise francouzský ministr. Některé země podle něj potřebují vzhledem ke svým vnitropolitickým pravidlům více času, než budou s návrhy souhlasit, nikdo ale není z principu proti.

Podle eurokomisaře pro spravedlnost Didiera Reynderse by se na nové úpravě mohly unijní země shodnout poměrně rychle během českého předsednictví, které začíná za tři týdny. „Chceme si být jistí, že bude vše plně v souladu se zásadami právního státu,“ prohlásil Reynders s dovětkem, že EU ve vztahu k zámožným Rusům musí dodržovat pravidla, jejichž respektování sama vyžaduje. Komise chce mít jistotu, že v případě konfiskace nebudou hrozit prohrané soudní spory a navracení majetku.

EU podle Reynderse dosud zmrazila majetek Rusů v hodnotě zhruba deseti miliard eur (247 miliard korun), z nichž podle projednávaných pravidel bude možné zabavit pouze část. Odhad nákladů na obnovu válkou zničené země se pohybuje až okolo bilionu eur.

Putin: Údělem ruského vedení je navracet území a upevňovat moc

Ruský prezident Vladimir Putin podle stanice BBC prohlásil, že údělem současného ruského vedení je navracet území a upevňovat moc. Šéf Kremlu tato slova pronesl u příležitosti 350. výročí od narození cara Petra Velikého (1672–1725). Ukrajinu, kde na konci února rozpoutal válku, ale v tomto kontextu nepřipomněl.

„Petr Veliký vedl 21 let severní válku. Mohlo by se zdát, že se během ní snažil něco násilně odtrhnout od Švédska. Ale on nic neodtrhával, on to navracel,“ řekl Putin podle ruskojazyčné redakce BBC při setkání s mladými podnikateli na výstavišti v Moskvě. V areálu si prezident zároveň prohlédl výstavu věnovanou ruskému carovi. „Soudě podle všeho je i naším údělem navracet a upevňovat,“ poznamenal. Podle zveřejněného videozáznamu z akce se přitom usmíval.

Ruská státní televize ve čtvrtek před Putinovým vystoupením odvysílala dokument o Petru Velikém. V něm byl podle agentury Reuters panovník zobrazen jako silný vojevůdce, který značně rozšířil ruské území na úkor Švédska a Osmanské říše díky modernizacím provedeným v armádě a vytvoření pravidelného námořnictva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečností zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times od Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, kterou během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
před 2 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 6 hhodinami

Zemřel Clive Davis. Producent, jenž formoval dekády moderní hudby

Ve věku 94 let zemřel americký hudební producent Clive Davis, informovala agentura AP. Pomohl nastartovat kariéru zpěvačkám jako Whitney Houstonová či Alicia Keys, ale spolupracoval i s řadou dalších hvězd.
před 9 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko zasáhlo tureckou nákladní loď, Ukrajina ruskou továrnu na raketové součástky

Ruský dronový útok zasáhl tureckou nákladní loď plující pod vlajkou Panamy, na plavidle vypukl rozsáhlý požár, uvedlo ukrajinské námořnictvo. Podle vicepremiéra Oleksije Kuleby noční ruský útok jednoho člena posádky zabil, dalších osm námořníků se evakuovalo. Moskva se zatím nevyjádřila. Ruské útoky byly zaznamenány i v ukrajinské Sumské a Oděské oblasti a Záporoží, hlášeny jsou oběti. Ukrajinské drony udeřily v Moskvě a jejím okolí a ve Voroněži, kde zasáhly továrnu na výrobu součástek pro rakety.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po střelbách v Chicagu zvažuje Trump vojenskou intervenci

Série střeleb v Chicagu si od pátečního večera místního času vyžádala sedm mrtvých a třicet osm zraněných, uvedla podle agentury AP tamní městská policie. Americký prezident Donald Trump naznačil, že uvažuje o vojenské intervenci v tomto městě ve státě Illinois, píše AP.
před 13 hhodinami

Gruzie usiluje o přísnější dohled nad studenty z ciziny a nad pobyty získanými sňatkem

Náměstek ministra vnitra Gruzie Aleksandre Darachvelidze oznámil, že parlamentu byl předložen rozsáhlý balíček legislativních změn zaměřených na nelegální migraci.
před 14 hhodinami
Načítání...