Ukrajina je pro Putina můstkem do Evropy, na řadě je Pobaltí, míní historik Svoboda

Nahrávám video

Ukrajinský vzdor ruské agresi zajišťuje, aby se válka neposunula blíže k nám, neboť ruský diktátor Vladimir Putin konflikt chápe jako apokalyptický střet se Západem. V Interview ČT24 před tím varoval historik a ukrajinista David Svoboda. Ukrajina je podle něj svým odhodláním západnější než leckteré západní země, protože ví, že pokud nebude integrována do západních struktur, čeká ji smrt a zkáza.

Ukrajinské odhodlání čelit ruské agresi mnohé překvapilo, což bylo podle Svobody způsobeno také stereotypním vnímáním této země jako zkorumpovaného a rozvráceného státu.

„Ukrajina se jevila – a byla to také součást ruských lží, které prýštily na celý svět – jako stát, se kterým není radno mít cokoliv společného. Teď vidíme, že Ukrajina předvedla takový kousek – z hlediska občanské a branné morálky i z hlediska bojových schopností a ctností –, že by NATO mělo spíš samo prosit, aby mohlo vstoupit do Ukrajiny, než aby Ukrajina musela ťukat na brány NATO.“

Ukrajina ukázala, že je jedním z mála evropských států, které umí bojovat, a hlavně jsou ochotny bojovat, uvedl historik a ukrajinista s tím, že Ukrajina je nyní přínosem, aniž by byla v Alianci.

„To, co Ukrajina dneska dělá, je základní překážkou toho, aby se válka přelila i k nám nebo do blízkosti našich hranic. Nedělejme si iluze – toto je válka na etapy a Ukrajina je jen můstkem, kterým chce Putin přejít k Evropě. Na řadě je Pobaltí, tam už samozřejmě (Putin) zapojí jaderné vydírání. A já si na základě různých gest a projevů politické morálky, které předvádějí západní lídři, vůbec nejsem jistý, jestli NATO bude schopno tuhle morální zátěž ustát,“ vyjadřuje svou skepsi Svoboda.

Svoboda: Putin chce Ukrajinu vykastrovat

Putin chce obnovit sféru vlivu, kterou disponoval Sovětský svaz před svým rozpadem a do které spadalo i Česko. Ukrajinu chce ruský diktátor podle Svobody zničit. „Chce ten stát demontovat, on ho chce vykastrovat,“ míní.

Ukrajina má v ruské nacionální a imperiální mytologii zvláštní postavení, neboť Rusové od ní uměle a nenáležitě odvíjejí počátek své státnosti. Po rozpadu SSSR Rusové „se skřípením zubů“ přijali ztrátu Pobaltí, ale ztráta Ukrajiny je pro ně jako ztráta končetiny, vysvětluje ukrajinista.

„Oni v tom vidí symboliku té porážky a ponížení, protože vidí, že národ, který podle nich vůbec neexistuje, se má čile k světu, a to v duchu hodnotově úplně opačném, než jaký pěstují samotní Rusové. Ukrajina chce jít na Západ a svým odhodláním je dnes západnější než Německo či Francie, protože Západu pořád věří – namnoze i iluzorně,“ připouští Svoboda.

V případě Ukrajinců je podle něj prozápadní volba spojená s geostrategickou rozvahou. „Oni prostě vědí, že pokud nebudou na Západě, nebudou integrováni do jeho struktur – (tak přijde) smrt a zkáza. A 24. únor to potvrdil.“ Putin podle něj neválčí jen s Ukrajinou a o Ukrajinu. „On to opravdu chápe jako jakýsi eschatologický, apokalyptický střet se Západem jako s říší zla,“ uzavřel historik a ukrajinista.

David Svoboda mluvil v Interview ČT24 mimo jiné také o tom, jestli se blíží konec Vladimira Putina, či o roli ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
08:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
20:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
20:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
05:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 3 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 3 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
11:11Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA a NATO bijí na poplach kvůli kritickému nedostatku raket Patriot v Evropě

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.